Problematika přelidnění naší Země do sebe zahrnuje spoustu hledisek a spoustu úhlů pohledů. Je tu ovšem jeden konkrétní a velice závažný důsledek, který je pravděpodobně v současné době nejaktuálnější. V poměrně blízké budoucnosti by mohlo mít lidstvo značné obtíže s dostatkem potravin, jelikož budou překročeny zemědělské a hospodářské možnosti naší planety. Možná se není čemu divit, když v současné době přibyde na Zemi zhruba 80 milionů obyvatel ročně. Tento údaj už byl zohledněn počtem úmrtí. Jedná se tedy o čistý přírůstek obyvatel za jeden rok.
Pokud se chceme zabývat otázkou, nakolik je Země schopna svými potravinovými zdroji uživit lidstvo, tak pro získání konkrétních číselných výsledků je vhodné aplikovat zjednodušený model, který se nezabývá mezinárodním obchodem s potravinami a jednotlivými potravinovými zdroji konkrétních států, ale který vychází z toho, že každý člověk potřebuje během jednoho roku k životu určité množství potravin a pro vypěstování tohoto množství je potřeba určitá rozloha úrodné půdy. Pokud bychom se chtěli zaměřovat na jednotlivé státy odděleně, museli bychom zohledňovat jejich možnosti dovozu a tím pádem i ekonomiku státu a spoustu dalších hledisek. Jelikož se všechny tyto aspekty prakticky mění každým dnem, pravděpodobně bychom se takto nedopočítali k ničemu. Pokud ale použijeme zmíněný zjednodušený model, spojujeme potravinovou potřebu populace přímo s potřebnou úrodnou plochou, což lze vztáhnout prakticky na celou planetu bez ohledu na zemědělské a ekonomické možnosti jednotlivých států.
Pojďme tedy na konkrétní čísla. Kontaktoval jsem několik svých přátel a známých, kteří se snaží uživit sebe a své rodiny téměř pouze pomocí svého vlastního zemědělství a hospodářství (na území České republiky). Bylo mi řečeno, že pro zajištění potravinového dostatku každému jedinci je potřeba hospodařit na úrodné půdě o rozloze zhruba 2000 m2. V naší diskuzi vznikal názor, že by mohlo stačit kupříkladu 1600 m2, jenže je ještě potřeba zohlednit různé problémy, které mohou úrodu postihnout a znehodnotit, takže jsme se nakonec usnesli na průměrné hodnotě 2000 m2.
V současné době činí celková rozloha úrodné půdy na Zemi zhruba 18 milionů km2. Pokud je tedy pro každého jedince potřeba 2000 m2 úrodné plochy, vychází nám, že Země má zemědělskou kapacitu pro 9 miliard lidí. Na konci tohoto roku (2011) bude zcela určitě počet obyvatel Země překračovat hodnotu 7,01 miliard. Zbývající zemědělskou kapacitu Země tedy může ještě využít 1,99 mld. obyvatel. Při současném růstu populace (přírůstek 80 milionů obyvatel ročně) budou potravinové možnosti Země překročeny přibližně v roce 2037. Tento výpočet platí v případě, že i nadále bude roční přírůstek obyvatel stále stejný, což v praxi pravděpodobně nelze předpokládat. I samotný přírůstek se může postupem času zvětšovat, což může nástup tohoto problému urychlit.
Představuji prostřednictvím tohoto článku prognózu, jejímž úkolem není stanovit přesný letopočet nastoupení problému. Úlohou těchto propočtů je spíše upozornit veřejnost na ten fakt, že se jedná o velice aktuální a nebezpečný problém, vychází-li takto statisticky na letopočet, který od současné doby není až tolik časově vzdálen. 30. léta 21. století zažijeme buďto my sami nebo je zažijí přímo naše děti. Rok 2037 nebude z hlediska tohoto problému přelomovým rokem, kdy světu prudce zavládne nedostatek potravin. Vnímejme tento letopočet spíše jako přibližnou dobu vygradování problému, který bude v menším měřítku viditelný zřejmě už v několika následujících letech.
Lze očekávat, že vznikne úsilí posílit nedostatečnou zemědělskou výrobu jinými potravinovými zdroji. To však může globální potravinový kolaps pouze mírně oddalovat. Pokud nedojde k výraznému zpomalení růstu populace, lidstvu zřejmě nastanou závažné existenční problémy.
(Článek z roku 2011)
Dodatek: Zřejmě lze očekávat neustálý růst cen potravin. Hrozí tedy, že alespoň relativně kvalitnější pultové potraviny budou časem dostupné jen těm finančně zajištěnějším jedincům.
0
2
Adam 23.09.2015 09:52 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Ještě jeden dodatek:
Domnívám se, že investice do trhu s potravinami bude v následující době asi nejzajímavějším způsobem zúročování prostředků vůbec. Zlato už ztratilo svůj lesk a přišlo o důvěru. Vsadím botky, že ceny potravin z dlouhodobého hlediska neustále porostou a s nimi porostou i investice.
0
1
farkas 23.09.2015 10:17 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Planeta je možná schopna kvalitně uživit i víc lidí.
1. Za předpokladu, že vypěstované potraviny budou nutričně plnohodnotné.
2. Že se na polích nebudou místo potravin pěstovat paliva a jiné zvrácenosti.
Přikládám video, v němž žádná z porovnávaných rodin nestrádá.
Adam napsal(a): Vsadím botky, že ceny potravin z dlouhodobého hlediska neustále porostou a s nimi porostou i investice.
Cena potravin je závislá na množství vody, které je k dispozici - čím je vody míň, tím jsou ceny vyšší.
Na mysli mám vodu, která je k dispozici ve stále zhruba stejném množství a pochází z pramenů, tedy primárně vodu z potoků.
Voda, která se objevuje ve formě přívalových dešťů a záplav je bezcenná a rostlinám spíš škodí.
Dešťová voda má cenu jenom tehdy, když se dokáže vsáknout. Ta, která steče po povrchu do řek, je celkem na nic. Tu by mělo smysl nějak zadržovat a jímat - a potom ji nechat pomalu postupně vsakovat.
Jenomže o tomhle by se začalo uvažovat až tehdy, kdy by se měla cena potravin snižovat - což nebude nikdy.
0
0
farkas 23.09.2015 13:13 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Zásoby fosilních paliv a nerostů jsou vyčerpané, je na čase drancovat lidi.
Potraviny, voda, léky, otrocká práce, obchod a dětmi. NWO je tady.
0
0
Brbla 23.09.2015 14:09 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Ono kdyz jde clovek do "supermarketu" a trochu se rozhlidne po tech preplnenych vozicich, tak ho napadne, jestli ty lidi skutecne dokazou tohle vsechno snist? Staci, abychom jedli jenom presne tolik, kolik potrebujeme, a spotreba se - aspon v zapadni spolecnosti - snizi na polovinu. Spolu s ni se snizi i nemocnost; uz tady je videt, ze nase dnesni navyky jsou scestny.
Dalsim ohromnym zroutem je vyroba naseho piti. Co vsechny ty limonady, "dzusy", vsechny ty preslazeny sr...y, piva, alkohol, kava, atd... je toho hafo. Nemyslim si, ze jidla je nebo bude malo, spis se asi bude muset zmenit jeho skladba. Navic, jak napsala Farkasova, taky to zalezi na kvalite...
0
2
Poota 23.09.2015 14:10 Bydliště: Praha
9081
603
7584
farkas napsal(a): Zásoby fosilních paliv a nerostů jsou vyčerpané ...
Tohle je velice chmurný pohled, naštěstí je jenom s jedné strany.
Většina věcí má strany dvě a ta "druhá" nebývá na první pohled patrná.
Například:
"při havárii vznikla na vozidlech škoda 50 000,- Kč"
To vypadá, že někdo bude muset ty peníze zaplatit a nebo oželet. Jenže ty peníze už byly jednou zaplacené a někomu představovaly příjem. Pokud se budou platit znova, bude to zase pro někoho další příjem.
I ty "vyčerpané" zásoby mají svou druhou stránku - byly pouze někam přemístěné a případně na něco jiného změněné. Takže se dají zase různě měnit a případně zase vracet.
On totiž vůbec neplatí názor vědů, že uhlí a ropa byla jednorázově přírodou "vyrobena" a jejich "výroba" že byla zastavena a dál už se nekoná. A tvrdit, že vytěžením nějakého nerostu už ten nerost "zmizí" a už nikdy nebude k dispozici, také není úplně seriózní - on ten nerost zmizel jenom z "naleziště", ale ne ze Zeměkoule. Jenom se na "něco" použil a nejspíš skončil v nějakém odpadu.
Čili se budeme jenom muset naučit "těžit" suroviny z odpadů a taky nerušit přírodě její dokonalé cykly, při nichž jednotlivé prvky procesu se během něj pouze "přemisťují". Přírodní procesy totiž neznají "surovinu" a ani "odpad".
0
4
farkas 29.09.2015 07:44 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Brbla napsal(a): Ono kdyz jde clovek do "supermarketu" a trochu se rozhlidne po tech preplnenych vozicich, tak ho napadne, jestli ty lidi skutecne dokazou tohle vsechno snist?
Jasně, že to všechno sní a z příštího letáku si vyberou do nákupního vozíku další nálož
nutričně bezcenných potravin. Na to, aby chřadnoucí těla konzumentů, kteří nakupují výhradně v supermarketech dostala potřebnou dávku vitamínu, enzymů a potřebných prvků, je v případě laciné supermarketové kvality jíst několikanásobně víc, protože tělo si žádá své, a proto aby stále něco dostávalo, navíc nutí svého majitele k poloze pololežmo s uvolněnými břišnímu svaly, aby se do něj vešlo ještě víc.
Je to začarovaný kruh.
V souvislosti se zavedeným západním stylem permanentního přežírání přemýšlím o lidech fyzicky pracujících na polích, v dolech, lomech, na stavbách na lodích, v hutích... Přemýšlím o tom, jak mohli celé dny těžce pracovat a stačil jim chléb s podmáslím, polévkou nebo žitným kafem.
Dodnes na některých místech světa pokryje celodenní energetický příjem člověka hrst rýže nebo dokonce jen několik kusů ovoce.
Neodvratný potravinový kolaps asi postihne víc ty, kteří ho svojí nenažraností pohodlností zavinili.
0
2
farkas 12.07.2016 08:01 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Codex Alimentarius
Vypadá to, že v budoucnu bude potravin dost. Samé neodolatelné lahůdky.
V porovnání s ČSN regulujícímu přípustné množství chemických a farmaceutických složek v potravinách jsou současně platné normy a limity několikanásobně "vyměklé".
Přežití většinové části evropské populace je už dnes závislé na pravidelném užívání léků
a to je teprve začátek. Cílem je uchopit do farmaceutických sítí všechny zbylé lidi, a tak nám je vnucován potravinový luxus podle vražedných norem USA ve formě dohody TTIP. Evropské státy se TTIP i přes stupňující se tlaky za zámoří pochopitelně brání.
Média lobují jednoznačně ve prospěch TTIP tím způsobem, že o likvidačních ekonomických úskalích a hrozícím nebezpečí pro životy nás všech neinformují vůbec. Povědomí většinové společnosti o další tvrdé a dlouho plánované genocidní akci elit s názvem TTIP je katastrofálně nízké.
Bezpečnost nebo depopulace planety?
Za tímto vznešeným humanistickým mimikry se však podle kritiků Kodexu skrývá jediné: regulace populace přes kontrolu potravin. Každý národní potravinový kodex vychází z prvotního Kodexu, který se zrodil v roce 1962 za pozoruhodných okolností.
Duchovním otcem projektu je jeden z ředitelů (ne)slavného chemického komplexu IG Farben. Kartel byl největším akcionářem Rockefellerovy Standard Oil a neblaze proslul během 2. světové války svým pesticidem Cyklon B a svými továrnami v Osvětimi. V roce 1947 bylo v Norimberku odsouzeno 24 vedoucích pracovníků IG Farben za zločiny proti lidskosti.
Avšak v již v letech 1951 a 1952 byli všichni postupně propuštěni na svobodu. IG Farben byl demontován na dceřiné společnosti Hoechst, Bayer a Basf, které pokračovaly v podpoře politiků reprezentujících jejich zájmy. Investovali například do politické kariéry mladého Helmuta Kohla. Ten byl v letech 1957 až 1967 placeným lobbistou Verband der Chemischen Industrie, sdružení německých chemických společností. Kohl byl 16 let německým kancléřem a německý farmaceutický a chemický průmysl se stal hlavním světovým vývozcem chemických produktů s pobočkami ve více než 150 zemích světa.
Bývalý ředitel IG Farben se ještě ve vězení nabídl, že může pracovat na něčem velkém v oblasti potravin, neboť kdo kontroluje potraviny, kontroluje svět. Když vyšel z vězení, spojil se se svými americkými přáteli a nabídl jim svoje know-how: kontrolovat potraviny celosvětově. Obchodní projekt nazvali Codex Alimentarius.
Všechno jde podle plánu
Oficiálně je Codex Alimentarius výsledkem práce Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) a Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 1962 začal Kodex své tažení s vizí, že v roce 2009 bude dosaženo plné globální platnosti. Za tímto účelem se vytvořilo množství komisí: pro rybolov, pro tuky a oleje, pro ovoce a zeleninu, pro speciální výživu pro diabetiky... Dnes funguje 27 takových komisí na různých úrovních. Kodex předepsal zhruba 4 tisíce standardů a směrnic úplně na všechno, co si můžete legálně dát do úst - kromě léků. Ty nejsou součástí kodexu.
Projektu dominují USA. Jejich prvořadým zájmem je pochopitelně prospěch velkých nadnárodních společností. Mluvit o kontrole bezpečnosti potravin ve jménu ochrany zdraví spotřebitelů je proto směšné. V roce 1994 přijala Kodex i Světová obchodní organizace (WTO) a vše začala přizpůsobovat jeho standardům. Z Kodexu se stala dokonalá zbraň proti konkurenci a výborný sluha pěti pánů - farmaceutického, chemického, biotechnologického, zemědělského a medicínského byznysu. Politika je jasná: nemáš Kodex - nemáš zakázku.
Obecné i specifické normy schvaluje Codex Alimentarius Commission. Tato komise je zavádí i do národních a regionálních předpisů členských zemí. Členy CAC je 170 zemí, jejich vlády jsou odpovědné za přípravu a provádění norem a limitů podle kodexu. Česká republika byla za řádného člena CAC schválena v roce 1994. Od roku 2004 je i Evropská unie řádným členem CAC.
Přestože se oficiálně v souvislosti s Kodexem hovoří pouze o ochraně bezpečnosti a zdraví spotřebitelů, realita ukazuje opak. V roce 2001 se shodlo 176 zemí na 12 látkách, které jsou mimořádně nebezpečné (schopné až usmrtit). Devět z těchto látek jsou pesticidy. A Kodex sedm z těchto pesticidů povoluje! Proto se kritici Kodexu domnívají, že skutečným cílem je nemocná a ochromená populace, která bude poskytovat obrovské možnosti zisku.
Z vitamínů jedy, z jedů léky
V USA jsou součástí agendy již i vitamíny a minerály. Přijali zde totiž dokument, který je klasifikuje jako potravinu. Současně je vyvíjen globální tlak na legislativní omezování dostupnosti výživových doplňků jako i čistých ekologických potravin. I v Evropské unii se můžeme dožít dne, kdy si nebudeme moci koupit ani jen 250 mg vitaminu C a bude trestné podávat jakékoli odborné rady týkající se výživy, a to jakýmkoliv způsobem. FAO a WHO odhadli, že celosvětové zavedení takové směrnice týkající se vitaminů a minerálních látek během 10 let vyústí ve 3 miliardy úmrtí. Jedna miliarda těchto úmrtí půjde na vrub vyhladovění, dvě miliardy jako výsledek nemocí z podvýživy.
Připravované dohody TTIP a Kodex samotný jsou hrozbou pro Evropu i v neomezeném nasazování geneticky modifikovaných potravin. Japonsko, Norsko, Rusko, Švýcarsko, prakticky všechny africké země a 26 zemí EU roky bojují s USA o zavedení povinného značení GMO. V USA se neprovádí žádné bezpečnostní testování GMO před jejich uvedením do zdejších potravinových řetězců. Úřad pro kontrolu a léčiv USA (FDA) odmítá zkoumání údajů o bezpečnosti kromě provedení předběžného zkoumání v rané fázi vývoje organismu.
Podle oponentů této americké politiky USA nechtějí zavádět označení GMO pro potenciální právní důsledky a odpovědnost výrobců a vlády USA, pokud by se tyto potraviny daly sledovat. Pokud by pro nestabilitu zavedené DNA promotérů virů a bakterií při interakci s dynamickou a proměnlivou strukturou lidského těla došlo k miliónům úmrtí, výsledkem by byly miliony soudních žalob. Pokud se však GMO nedají vystopovat, nedá se odpovědnost korporací či vlády posoudit a utrpí zdraví celé populace. Několik vědců z FDA opakovaně varovalo před nebezpečím vypuštění GMO do dodávek běžných potravin, avšak byli ignorováni a obvykle přehlasováni.
Pravděpodobný scénář
Podle kritiků Kodexu je tento projekt pouze jedním ze systému opatření populační kontroly, ke kterým patří například i zavedení DNA ničících a latentních imunosupresivních chemických agentů ve vakcínách (např. Ptačí chřipka a AIDS), aspartamu, chemtrails, chemoterapie pro léčbu rakoviny a RU486 (potrat vyvolávající pilulka financovaná rockefellerovskou dynastií).
Podívejme se na to, co nás čeká, pokud budeme ve jméně byznysu zavádět všechny směrnice a nařízení Kodexu, a uvažujme, zda to je či není prospěšné pro naše zdraví.
Použití růstových hormonů a antibiotik bude povinné u živého dobytka, ptáků a vodních živočichů určených ke konzumaci člověkem. Povolené budou zvýšené hodnoty zůstatku pesticidů a insekticidů toxických vůči lidem a zvířatům. Povinným bude celosvětové zavedení neoznačených a smrtelných GMO (geneticky modifikovaných organismů) v semenech, zvířatech, ptácích a rostlinách.
Kodex povolí nebezpečné a toxické hladiny aflatoxinu (0,5 ppb) v mléce. Všechny dojnice na planetě budou muset být ošetřeny geneticky upraveným rekombinančním hovězím růstovým hormonem (rBGH) z produkce firmy Monsanto. Všechna zvířata určená k potravě budou ošetřena účinnými antibiotiky a exogenními růstovými hormony. Ve zvýšeném množství budou do potravin vráceny smrtelné a karcinogenní organické pesticidy - včetně sedmi z 12 nejhorších (např. hexachlorbenzen, toxafen a aldrin), které byly 176 zeměmi (včetně USA) Stockholmskou úmluvou o trvalých organických znečišťujících látkách v roce 1991 zakázány.
Vláda USA a kolaborující média se snaží pozornost světa od problému odvracet, zatímco se takovéto neslýchané a povinné standardy potají přijímají. Co myslíte, co se bude dít, pokud se přijme dohoda TTIP? Zaplaví nás znehodnocené, ozářené, pesticidy a hormony napumpované potraviny. A pokud se budete chtít postavit na nohy přírodními léčivy, možná skončíte v base. Neboť scénář je jiný: dělat, konzumovat, onemocnět, jíst toxické léky, umřít. Pět bodů, na kterých vydělá pět největších světových byznysů.
Převzato z Protiproud.cz
2
4
martin11 12.07.2016 11:49 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
...zásoby jídla v česku na 1 den...jinak výše dost smutné čtení....no jako o celém hospodářství... m11
0
3
farkas 12.07.2016 12:59 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
martin11 napsal(a):...zásoby jídla v česku na 1 den...jinak výše dost smutné čtení....no jako o celém hospodářství... m11
Každá rozumně hospodařící rodina má doma zásoby minimálně na měsíc.
Do toho nejde bohužel z důvodu křehkosti systému zahrnout obsah mrazáků.
Ti, kteří si stoupnou do fronty na svůj jednodenní příděl, jsou ztraceni už teď.
0
2
Šolim 13.07.2016 11:07 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
farkas napsal(a):Každá rozumně hospodařící rodina má doma zásoby minimálně na měsíc.
Do toho nejde bohužel z důvodu křehkosti systému zahrnout obsah mrazáků.
Ti, kteří si stoupnou do fronty na svůj jednodenní příděl, jsou ztraceni už teď.
Jsa odsouzen k nebytí, ztracen . . . neb bydlím v paneláku, bunkr nemaje. Potraviny na měsíc? Kam bych je dal? A konzervy ? Možná tak rybičky, to ostatní se nedá pozřít, ačkoliv hlad je prý nejlepší kuchař!
Jo takhle statek s 20-ti hektary... ale to bych asi neměl čas na jiné, než bych to všechno nakrnil, osel a sklidil. . .
Není to tu špatné a své jsem si už užil , jen dětí je mi líto, co jsme jim připravili, co na ně čeká...
0
1
martin11 13.07.2016 11:43 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
už jsme to tu kdysi probírali...20 ha polí ti je celkem k ničemu, když nebudeš mít traktor nebo koně. ten kůň je schůdnější, jezdí na seno...
...a co by se stalo při "kolapsu"? asi současně vypnutí elektřiny a příslušné následky. už jsem o tom tady psal....Ani oheň bez sirek rozdělat neumíme. Na téma dne by nastoupily "Pootovy" vařiče zvané dřívkáče, oškubávali bychom nějaký čas listí ze stromů a konzumovali žížaly..Na poli si stejně nic nevypěstuješ, kde by jsi vzal osivo a navíc bez postřiku ti vše sežerou cizopasníci...od mšic až po plísně...a když by ti nááááhodou něco vyrostlo, tak by ti to stejně sklidili...ti z paneláků...takže raději na toto nemyslet martin11
0
3
farkas 13.07.2016 14:32 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Hrůzné vize, které ještě před několika lety vypadaly jako pouhé konspirace se neúprosně plní. Dost často přemýšlím o tom, jestli nejsem úplně obyčejný nezodpovědný sobec, který
sice moc dobře ví, jak to tady za pár let dopadne, ale přesto si užívá relativně komfortní
život místo toho, aby už dávno měl svůj hektar půdy za Uralem jako pojistku pro svoje početné potomstvo, které se s hlavou napůl v písku zoufale drží rodné hroudy.
Jsem ukecaný vizionář s plnou hlavou plánů na záchranu svého genetického fondu.
Moc času už ale nezbývá. "Es kommt der Tag"
0
2
Brbla 13.07.2016 15:56 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Ale ja bych to tak cerne s jidlem nevidela, my jsme jenom nekonecne rozezrany.... vzpomente si na babicky, aspon tedy ta moje byla schopna nas, deti, zivit dost dlouho jenom z mouky, brambor a tuku. A byly to dobry jidla a ji nic moc nestaly. Maso? Kdyz dojde na nejhorsi a masozravci budou chtit svoje, tak navrhuju krysy, ryby, vrany, kocky, psy - zkratka vsechno to, co nam dneska nevoni, ale nikdy nerikej nikdy. Zkuste si nekdo najit valecnou kucharku, ono i za prvni republiky lidi jedli kdeco... No a pobyvajic uz dost dlouho v Asii, tak bych osobne zvolila pytel kvalitni ryze. Ten vydrzi na dost nekonecno a da se kombinovat s kdejakym bejlim narvanym v okoli.
A kdyby mel nekdo pocit, ze mu to nestaci, tak si pripomenme, ze jsme obecne pekne tlusty a prijit o 10 - 20kg vubec neuskodi
2
2
farkas 13.07.2016 16:25 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
O polévce z vrány mi babička vyprávěla. Vývar prý byl vynikající, ale maso se jíst nedalo.
Pro krizový scénář alternativních potravin se nabízí hmyz, zejména jeho tučné larvy.
Jenže právě tenhle sortiment díky permanentním chemickým postřikům polí z české přírody nenávratně mizí. Jako děti jsme na loukách chytali koníky. Kde dnes jsou?
Právě kvetou máty, levandule, mateřídouša, oregána a ne květech jsou vidět jen malí čmeláčci. Vidět včelu je vzácnost.
Moje vidění není, Brblo, černé, ale odpovídá kruté realitě. Ekosystémy se hroutí a to nejhorší teprve klepe na dveře. Časem ani ty vrány nepřiletí.....
0
3
Brbla 13.07.2016 18:49 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Ekosystémy se hroutí a to nejhorší teprve klepe na dveře.
Tohle si mamuti nejspis rikali taky, kdyz se zacal menit jejich ekosystem... akorat, ze neznali dvere (nejspis, co my dneska vime). Vis, Farkasko, nas nejvetsi problem je, ze vsechno vnimame staticky. Bylo to tu vcera, je to tu dnes, tak je jasny, ze to tu musi byt i zitra. Jenze to je prave to - nemusi.... Zitra tu muze byt neco uplne jinyho, ekosystemy spolu s druhem rostlin i zvirat se proste meni, to je zakon Prirody.
Vim, pricitas ty zmeny lidem (a nejspis mas pravdu), ale i lidi jsou soucasti Prirody. A ona uz si s nama poradi, at prizpusobenim se a nebo velkymi zmenami, ktery budeme nejspis vnimat jako katastroficky.
Ale co se tyka jidla, ver tomu, ze nam k docela fajn zivotu postaci desetina toho, co jsme zvykli konzumovat dneska.
0
3
farkas 13.07.2016 20:10 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Brbla napsal(a):Ale co se tyka jidla, ver tomu, ze nam k docela fajn zivotu postaci desetina toho, co jsme zvykli konzumovat dneska.
Zásadní příčinou současné epidemie obezity rozšířené už skoro po celém světě jsou nutričně prázdné potraviny. Kvůli několika miligramům stopových prvků nebo vitamínů bezpodmínečně nutných pro rovnováhu metabolismus do sebe lidé cpou několikanásobně víc hmoty (žrádla, protože za jídlo se to považovat nedá), než je standartní denní příděl.
A stejně jsou podvyživení.
U zcela čerstvých organických potravin je docela možné, že ne desetina, ale možná i daleko menší denní množství dokáže během krátké doby odstranit obezitu i podvýživu najednou.
Bývalo mi záhadou, jak na kus žitného chleba zapitého hrnkem mléka mohl sedlák půl dne orat pole. Dnes už to chápu.
0
3
martin11 14.07.2016 10:13 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Což takhle v sobě najít tu sílu a zkusit ...třeba týden žít "nějak" jinak. Ráno posnídat trochu jáhlové kaše, k obědu bramboru a kousek tvarohu a večer krajíc tmavého chleba se sádlem. maso jen kousek, třeba kuřecího, občas vajíčko, okurku nebo červenou řepu. Dozrávají ryngle, tak trochu ovoce, ze záhonku vytáhnout mrkev a proložit to osmahlou cibulkou. Solit jen mírně, cukr žádný jen trochu medu, pít čajík z malinového listí a jinak čistou vodu.....je mě jasné že to je příšerná představa....ale štěstí přeje připraveným martin11
0
2
Šolim 14.07.2016 10:27 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
martin11 napsal(a):Což takhle v sobě najít tu sílu a zkusit ...třeba týden žít "nějak" jinak. Ráno posnídat trochu jáhlové kaše, k obědu bramboru a kousek tvarohu a večer krajíc tmavého chleba se sádlem. maso jen kousek, třeba kuřecího, obča
Jo dobrý!
Jen to kuřecí nebrat , pokud tedy není z vlastního chovu!!!
A co takhle jehněčí? To by se dalo i hnát před sebou, až budeme prchat za Ural . . .
NWO je tady.
m11 
neb bydlím v paneláku, bunkr nemaje. Potraviny na měsíc? 
Kam bych je dal? A konzervy 
? Možná tak rybičky, to ostatní se nedá pozřít, ačkoliv hlad je prý nejlepší kuchař! 
, jen dětí je mi líto, co jsme jim připravili, co na ně čeká...
martin11 
martin11 
Podpořte chod fóra 