| Had 10.06.2017 15:46 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
|
| Adam napsal(a): Teď nerozumím tomu, jak myslíš to, ,,...ale té naší oblohy". |
Naši oblohu, tím jsem myslel náš pohled na oblohu s možností dopočítání posunu hvězd po obloze. To v případě posunu zemské kůry již nejde bez znalosti o kolik a kam se natočila. Samozřejmě takový děj vyvolá katastrofu, ale ta je popisována snad ve všech starobylých kulturách.
Pootočení zemské kůry vůči jádru je v principu možný. Vnitřek je tekutý a na něm „pluje kůra“. Posun je možný minimálně dvěma způsoby.
1. Násilný, zásah dostatečně velkým tělesem pod patřičným úhlem. Tento způsob by ale nejspíš vyhladil veškerý život.
2. Přemístila se dostatečná hmota na polární čepičky. Nárůstem síly ledu, zapůsobí dostředivá síla a přesune těžší část na obvod z vrcholu koule. Tento mechanismus nebude mít takové destruktivní následky, ale zcela jistě by oceány chvilku tekly přes pevniny.
Že by bájná potopa nebyla tak nereálná.
3. V našem případě bych viděl kombinaci obou. Plášť planety byl na hranici stability a náraz i relativně malého tělesa odstartoval události. Mohla to být i jiná událost. Spekulace – jaderné zbraně a podobné známe pouze my?
Na této teorii je krásné to, že neporušuje žádné základní fyzikální zákony a je v podstatě jednoduchá. Najít ještě jeden komplex jako jsou pyramidy a jejich hvězdné uspořádání, dostaly bychom potřebné údaje k dopočítání události, i jak nejpravděpodobněji probíhaly. |
|