Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 47, 48, 49, 50, 51, ... 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Antena
U cívek je ještě zpoždění proudu vůči napětí o 90 stupňů. Cívka jako dívka, nejdříve napětí pak p...
Karel 124 10.06.2024 14:15 Bydliště: Praha a okolí
683
44
823
Antena napsal(a):Takový vtip na konec: průřez toho "mého" jádra bude 750mm2, 1300záv, generuje podle femu sílu 800N tj 80kg
A.
Hledání optima
Ano to je vtip. Asi navinuté drátem malého průřezu a bude proud značný, odpor značný, čiže k nepotřebě. Hledal bych el magnet se silou přítahu 10 - 20 kg s přijatelným odporem.Jednotlivé varianty bych si psal popř. vynesl do grafů. Zjistilo by se jaká je závislost
přítažné síly na proudu, průřezu vodiče ,průřezu jádra , materiálu jádra, pokud budu mít grafy, ukáže se na nich optimum. Potom pokusy, oprávky grafů atd.
Jen nasycení indukčnosti stačit nebude
0
0
Energy1 10.06.2024 14:21
1842
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
jak bych to řekl, mám jednoho dobrého kamaráda z fóra, jmenuje se Energy
A přiznám, nemám zkušenosti s elektromagnetismem obecně, ani návrhem cívek. Pohybuji se v oboru řídících systémů a MaR, v tomto...
Z těch tvých příspěvků tomu rozumím tak, že chceš pomocí dvou tranzistorů/výkonových stupňů budit elektromagnety pomocí sinusoidy modulované PWM. Jako test vzniku pohybového pole a indukce v sekundáru ok, ale nemůžeš počítat s plnohodnotným original zapojením s indexem 1+. Pro index vyšší jak 1 musíš kontinuálně sinusově nabíjet a kontinuálně sinusově vybíjet, cokoliv uděláš jinak, něco pozměníš, nebo se něco odchýlí od tohoto principu, kýžený efekt přebytku z mag. polí se vytratí. U elektroniky není problém, aby něco spínala, nebo aby tekl zpětný proud do zdroje, když indukce vypne, ale jak máš řídit sinus a to obousměrně, tak to problém již je. K tomu je zapotřebí elektronicky přepínat právě externí indukčnost, která jednak moduluje čistý sinus a jednak se stará o přesné dynamické fázování po 180st. U elektroniky bez externí indukčnosti nezaručíš dva stejně shodné dynamické signály, jedinné co zaručíš, tak pouze přesnou fázi, ale to pro provoz protilehlých elektromagnetů nestačí. Ty musí pracovat společně a opačně, v naprosté součinnosti, o kolik se sníží mag. pole jednoho elektromagnetu, tak přesně o tolik se musí zvýšit mag. pole druhého elektromagnetu. A tohle přesunutí potenciálu v přesném a dynamickém režimu provádí externí indukčnost. Proto ji nelze v žádném případě vypustit, pokud chceš stavět figueru s přebytkem. Opravdu bych raději viděl, kdyby se zde replikovalo originál zapojení s mech. regulátorem a externí indukčností a nevymýšlet inovativní technologie dokud nemáš funkční základ. Já už si elektroniku dovolit můžu, protože mám plně funkční mechaniku a vím přesně, jaké VA parametry se přenáší a co je potřeba udělat. Nicméně to nic nemění na tom, že je stále potřeba přepínat indukčnost, která moduluje sinus a přesouvá potenciál mezi sadami.
0
1
Energy1 10.06.2024 14:45
1842
106
1945
Antena napsal(a):U cívek je ještě zpoždění proudu vůči napětí o 90 stupňů. Cívka jako dívka, nejdříve napětí pak proud...Říkám to dobře, ne ? ( https://www.poradte.cz/skola/6589-vysvetleni-poucky-civka-jako-divka.html ) Tak možná myslíš...
Raději se vykašli na femm, protože tě jen mate a počítá v praxi nepoužitelné blbosti. Řeknu ti, jak jsem stavěl já, použil jsem průřez sloupku I jádra mag. obvodu 1kw trafa, koupil tři průměry drátu, z každého 3kg, sklotextitové 2mm destičky na míru na kostřičky, teslametr. Elektromagnet jsem vinul po jednotlivých vrstvách, abych mohl zapojit libovolný počet vrstev a zjistit vhodný počet závitů a také hloubku vinutí. Dále jsem měřil a zapisoval hodnoty odporu, indukčnosti, mag. pole a příkonu. Z těchto tří levných pokusů jsem vybral nejúčinnější variantu a po té jsem objednal velké množství mědi (80kg) a železa ( 65kg) na zbytek generátoru tj. 8 sad. Žádný program jsem nepoužil a nikdy nebyl potřeba, je to úplná zbytečnost, která stavitele pouze klame, s programy se musí umět a jejich výhody se uplatní jen ve výjimečných případech. Těch tvých 80kg je také blbost, moje elektromagnety sice zvládají 100kg, ale plochou jsou mnohem větší než tvých 7,5cm2. Radím ti dobře, zanechej počítání a pusť se do práce, jinak se nikam neposuneš a skončíš u počítání a simulování.
0
1
Energy1 10.06.2024 15:40
1842
106
1945
Proč upřednostňuji praxi před výpočty a simulací? Dejme tomu, že budeš počítat stavbu elektromagnetu, zadáš přesnou hodnotu mag. vodivosti a přesnou hodnotu ampérzávitů. Program ti vyplivne něco a ty budeš spokojený s výsledkem. Pak seženeš materiál, pustíš se do práce a narazíš na židovské pořekadlo "nakonec je vše jinak" a takový zcela jiný výsledek je dán stavebním faktorem různých odchylek, se kterými program nepočítá. U elektromagnetu jsou to především vzduchové mezery způsobené odstáváním vinutí od jádra, mezery mezi jednotlivými vrstvy a také mezi závity. Neméně velký vliv má i hrubost laminace a orientace křemíku v oceli. Prostě ať se budeš snažit jakkoliv, vždy budou odchylky od teoretického výpočtu a mohou být i velmi velké. A protože jsem z tohoto už vyrostl, v zásadě nepoužívám žádné simulační programy, ale pouze praxi, která sice stojí více peněz a úsilí, ale za to se ověří princip na 100% a to je také důvod proč jsem dvojnásobně úspěšný. Ještě více by měli být na pozoru ti, co staví dle simulací mag. motor. Tam je simulace nic neříkající a nevypovídající, proto je YouTube doména plná nefunkčních free energy zmetků
0
0
Antena 10.06.2024 19:34
298
9
137
Energy1 napsal(a):Raději se vykašli na femm, protože tě jen mate a počítá v praxi nepoužitelné blbosti. Řeknu ti, jak jsem stavěl já, použil jsem průřez sloupku I jádra mag. obvodu 1kw trafa, koupil tři průměry drátu, z každého 3kg,...
Ahoj
zapojení jedné sekce jsme po poradě vymysleli následovně viz obrázek. Bylo to dříve, než jsem si přečetl Energyho dnešní příspěvky... ale to je jedno...
Zapojení je bez tzv. pomocných indukčností, pouze externí indukčnost, která je součástí zdroje.
Když se cívky L1 a L2 nabíjí, spínají se budící Q1 a Q2, pokud je potřeba vybíjet/rekuperovat cívku do externí indukčnosti L3 spínají se Q3 a Q4.
Aby se pozvolna např první primár L1 nabíjel, musí se sepnout Q1 a protože to jde po strmé křivce, Q1 vypnu, tím klesne proud cívkou, zase zapnu Q1 a zase naroste proud a zase vypnu a pořád dokola tak abych dostal sinusový průběh proudu, ano bude to zubatý průběh, ale se zuby tak malými, aby se to setrvačností železa zarovnalo do sinu, do sinusového průběhu proudu. Tohle zatím bylo spínání bez rekuperace.
Jenom podotknu, že mínusem je cívka L1 pořád připojena k mínusu začátkem a plus se připojuje Q1 koncem cívky L1 a pak se + odpojí uplně, ale to by nemělo dojít k okamžitému přepolování cívky L1 ale jenom k malinkému poklesu proudu cívkou (při zachování polarity cívky L1, nebo se pletu ?) L1 a pak se zase budí L1 dále...
Takže jsme v 90 stupních, tj v maximálním proudu cívkou L1, teď se cívka bude chovat jako zdroj a budeme spínat rekuperační Q3 abychom dostali pozvolný sinusový klesající průběh proudu na L1 a zároveň spínat Q2 abychom nabudili sinusově L2.Energii pomocí Q3 dáváme do L3 a zárověň ji pomocí Q2 dáváme do L2
Co bude dělat cívka L2 když jí budeme přerušovat vybíjení pomocí Q3(za účelem dosažení sinusového průběhu), jestli na ní bude narůstat napětí, když vypnu Q3 ... tak to je teď pro mě záhadou, a možná se objeví moment, že bude potřeba pomocných indukčností kvůli vybíjení L1, když vypnu Q3 aby nedošlo k nárůstu napětí na L1, musíme mít na paměti, že Figuera měl komutátor...
Co se týče průřezu jádra L1 a L2 - Já jsem si od začátku myslel, že bych měl použít zhruba sloupek o průměru 5x5cm ale femm to spočítal jinak na 750mm2...Tak asi s femem budu pomalu končit...
Tak co myslíte, mám to spínání špatně vymyšleno?
A.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Energy1 10.06.2024 20:48
1842
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
zapojení jedné sekce jsme po poradě vymysleli následovně viz obrázek. Bylo to dříve, než jsem si přečetl Energyho dnešní příspěvky... ale to je jedno...
Zapojení je bez tzv. pomocných indukčností, pouze...
Nějak ti přestávám rozumět, tvoje idea a jazyk se trochu podobá Impulsovi. Upozorním tě, že jakmile přerušíš proud indukčním obvodem, okamžitě vzniká zpětné emf a cívka obrací polaritu, což je samozřejmě špatně, protože uložený potenciál jde do háje. Figuera pracuje na zvýšení a poklesu proudu v kontinuitě, bez jakéhokoliv přerušení a pulzování, to způsobí, že proud nemění polaritu, ale pouze směr. Proud v indukčním okruhu teče tam a zpět, potenciálem se jen pohybuje, ale nespotřebovává se a nepřenáší na sekundár. Nemůžeš tedy přerušovat proud, musíš vymyslet způsob, aby nevznikalo zpětné emf. Proto jak říkám, externí indukčnost tohle vše eliminuje, s překrytím pulzů jednotlivých odboček byť jen pár mikrosekund proud pokračuje dál bez přerušení a bez vzniku bemf. Samotnou elektronikou neudržíš ani shodnou dynamiku protilehlých elektromagnetů, která je naprosto kritická. Dva budící signály vytvořené elektronikou jsou dvě samostatné nezávislé jednotky, takový zdroj signálu se chová úplně jinak než indukční regulátor, který je přímo spojen s primárem. Indukční regulátor eliminuje rozdíly v dynamické magnetizaci protilehlých elektromagnetů, což umožňuje aby dipóly pracovali společně a opačně za vzniku pohybového pole v sekundáru. Doufám, že mě chápeš. Ty budeš spínat nabíjecí a vybíjecí tranzistory ok, ale jak chceš zajistit shodnou dynamiku dipólů? Pokud nedodržís shodnou dynamiku, pak se sekundární komprese polí rozjede a indukce selže. Pamatuj, že proud generuješ na základě součinnosti dvou mag. polí, které sice během generování proudu zůstávají oddělené, ale spojují se elektrické pole. Pokud jedno, nebo druhé pole nebude 100% spolupracovat, pak generační princip selže a z Figuery se stane transformátor se vším šudy.
0
0
Barbucha 10.06.2024 22:31 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Antena napsal(a):.... Tak co myslíte, mám to spínání špatně vymyšleno?
V každém případě máš špatně zapojené spínací fety. Podle tohoto zapojení budeš mít přechody fetů zkratované ochrannými diodami, takže nic nesepneš, proptože přes diody to budeš mít sepnuté v obou směrech pořád. Zapojení jsme Ti posílala.
0
1
Energy1 11.06.2024 09:39
1842
106
1945
Barbucha napsal(a):V každém případě máš špatně zapojené spínací fety. Podle tohoto zapojení budeš mít přechody fetů zkratované ochrannými diodami, takže nic nesepneš, proptože přes diody to budeš mít sepnuté v obou směrech pořád. Zapojení...
Jasně, správný způsob zapojení fetů je antiseriové, nebo antiparalelní s blokovacími diodami. Každý fet má ve své struktuře ochrannou diodu, protitaktně zapojenou, takže je jasné, pokud se má řídit proud obousměrně, musí se blokovat proud tekoucí vnitřní diodou.
0
1
jery1 15.06.2024 22:41
40
2
30
Mám dotaz na Energyho - pokud je možná odpověď.
1) Jsou nějaké specifické požadavky při dimenzování externí indukčnosti? Musí zde být určitá přesnost vůči primárním elektromagnetům, nebo může být třeba předimenzováná vůči primárům?
2) Jaký je ze zkušenosti vhodný start generátoru? Prvně rozdočit mechanický komutátor na jmenovité otáčky a pak začít budit, nebo prvně začít nabuzovat a pak roztáčet mechanický přepínač?
díky
0
1
Energy1 15.06.2024 22:53
1842
106
1945
jery1 napsal(a):Mám dotaz na Energyho - pokud je možná odpověď.
1) Jsou nějaké specifické požadavky při dimenzování externí indukčnosti? Musí zde být určitá přesnost vůči primárním elektromagnetům, nebo může být třeba předimenzováná...
Dimenzování externí indukčnosti je takové, aby pojmula náboj (půlcykl) z jedné poloviny indukčních elektromagnetů. Externí indukčnost dočasně uchovává potenciál z vybitých elektromagnetů. Pokud generátor pracuje se zpětnou vazbou, musí být externí indukčnost správně dimenzovaná vůči primáru, jinak se bude zvedat sekundární napětí a proud až do destrukce, nebo se musí použít regulátor, který buzení omezí. Při spuštění nejdřív najede regulátor na provozní otáčky a pak teprve spíná buzení. V opačném případě by šlo budící napětí do skratu, protože při nulových otáčkách ještě neprobíhá indukční reaktance.
0
4
Energy1 18.06.2024 14:41
1842
106
1945
Marathonman uvádí velikost externí indukčnosti shodnou s jednou polovinou indukční sady (váhově). Není tomu tak, záleží na saturovatelnosti materiálu, saturaci lze navrhnout geometrií a vhodným materiálem mnohem výš než u indukčních jader, tudíž lze snížit velikost a váhu. Pokud by byla externí indukčnost poddimenzovaná, pak by pracovala v saturaci a elektromagnety by se dostatečně nevybudily. Naopak předimenzování nevadí, jen se musí dát pozor při zavedení zpětné vazby a zacyklování, protože proud sekundáru má vazbu na primár z 1/3 až 1/4, tím dochází k tomu, že generátor se zavedenou tvrdou zpětnou vazbou funguje jako zesilovač a zesiluje do doby, než začne saturovat externí indukčnost, případně jádra. Pro elektromagnety je saturace nebezpečná, protože cívky nepracují v indukční reaktanci a uplatňuje se pouze Ohmův zákon. V tu chvíli teče veškerý příkon do odporu vinutí a velmi snadno se usmaží. Naopak u externí indukčnosti saturace nevadí a kromě toho, že omezí proud elektromagnety se nic nestane. Figuera mohl regulovat generátor pouze dvěma způsoby a to buď správně dimenzovanou externí indukčností nebo regulačním odporem ve zpětné vazbě. To samozřejmě není zakresleno v patentových PDF a není tam toho více, třeba takový kouzelný čtvereček, kde se sbíhají tři dráty není nic jiného než jednopólový vypínač primárního budícího okruhu. Také není vůbec zmíněno jak a jakým způsobem zavádí zpětnou vazbu. Sekundární vývod je v patentu utnutý a dále nepokračuje, přitom je to absolutně kritické místo, jak generátor převést na samobuzení a stroj věčné energie. Figuera používal na výstupu motor, to z toho důvodu, aby mohl zavést přímou zpětnou vazbu na samobuzení. V případě odporové zátěže je proud vůči primárním polím posunut o 90st, tudíž nelze generátor přímo zacyklovat. Ale pokud se použije indukční zátěž (motor) pak proud primárních a sekundárních polí je ve fázi a lze zavést přímou zpětnou vazbu.
0
3
Energy1 18.06.2024 20:44
1842
106
1945
Často se setkávám s tím, že replikující mají obavy nad obrácenou funkcí řízení proudu pomocí rotujících uhlíků. A tyto obavy jsou oprávněné. Udržet kontakt při vysokých otáčkách bez přerušení proudu s rotujícími uhlíky kolem komutátoru je šílenost. Marathonman se o to snaží mnoho let, zatím bez úspěchu. Já jsem bojoval stejně jako on, ale zvítězil jsem. Odstředivá síla je strašná svině, z několika gramů se stává při 50ot/sec několik kilogramů. To způsobuje velké problémy s přítlakem uhlíků a s vyvážeností. Běžné, sériové kartáčové úchyty se okamžitě otevřou, pokud to jsou úchyty s napruženou pružinou,tak uhlík ji odstředivou silou stlačí a povrchu komutátoru se ani nedotýká. Je třeba osadit vyladěný odstředivý mechanismus, který se stará o optimální přítlak uhlíků. Ten jsem musel vyrobit na míru, jinak bych nezvládl technologii rotujících uhlíků. A stejné problémy čekají kohokoliv jiného, kdo bude stavět mechanickou verzi. Těch možností, jak udržet kontakt při vysokých otáčkách s mnoha lamelami moc není a když se to navíc vyselektuje na spolehlivost, mech. odolnost a robustnost, tak jedinná možná varianta je použití velkého komutátoru, což přináší značné problémy s realizací. Ne kvůli ceně, ale právě kvůli stižené výrobě principu, na kterém to pracuje. U klasiky není co řešit, tam se roztočí komutátor spolu s rotorem, z boku se přitlačí uhlíky a jede se. Kdežto Figuera je přesně obrácený princip, indukční jádra jsou nehybné a proměnná magnetizace vzniká na základě rotujících uhlíků přepínající lamely. Takže nedá se z daleka říci, že postavit mechanickou verzi je jednoduché. Konec konců je to důvod, proč je velmi málo lidí, kteří dosáhli úspěchu. Regulátor je srdce celého generátoru a pokud tato věc je funkční, pak zbytek generátoru je běžná rutinní záležitost.
0
4
jery1 28.06.2024 20:03
40
2
30
Je to tu nějaké spící. Nikdo nic neprezentuje. Že by nikdo nevěděl? Na jednu stranu chápu pro pracujícího člověha je problém najít volnou chvilku…. A ti co mají volnou chvilku zase často nerozumí v dostatečné míře elektromagnetismu…..
Pokud chce někdo začít, tak by to chtělo nějak postupně..
Osobně si myslím, že prvním krokem by bylo vhodné zvolit správný průřez (a materiál) jader.
1) z výpočtů mi v ideálním případě vyplývá, že na množství FeSi plechů se nedá šetřit. Tak např. při průřezu jednoho jádra 20cm2 se v ideálních podmínkách dá vygenerovat na sekundáru výkon 400W. Při průřezu 25cm2 to je 620W. Při průřezu jádra 30cm2 je to výkon 900W, při průřezu jádra 40cm2 je to již 1,6kW. Je zde vidět, že s rostoucím průřezem jádra roste potenciál generovaného výkonu kvadraticky. Také platí, že s rostoucí frekvencí roste výkon. Pokud čísla neklamou tak figuera má neskutečný potenciál. A současně platí, že s průřezem jádra pod cca 20cm2 nemá smysl figueru stavět.
PS: dle výpočtu mi nějak vychází, že se vzrůstajícím jádrem se nároky na rotační přepínač nějak zvláště nemění…
2) Pokud máme stanoven průřez jádra byl by druhý logický krok navrhnout vinutí, které by vybudilo primární jádro ke „koleni“ saturace + nějaká rezerva, protože se dá očekávat, že zde bude působit částečně nějaká vzájemná protiindukce. Takže to bude o amperzávitech. Amperzávity navrhnout tak, aby byl nízký statický odpor vinutí. Nějak vychází i to, že pokud mám průřez jádra větší nebo menší tak nároky na ampérzávity jsou tak nějak více méně podobné.
3) Pak na vypočtený průřez jader je potřeba navrhnout externí indukčnost. Externí indukčnot bych volil z uzavřeného mg. obvodu buď toroid nebo EI plechy. Bude mít dle mého názoru lepší schopnost akumulace mg. energie. Jaký průžez jádra externí indukčnosti použít? Jelikož máme např. 8 sad to je 16 primárních cívek. Ale vždy by měla být jedna primární cívka v sadě plně nabita a druhá z poloviny vybita, tedy selským rozumem by měl stačit průřez mg. jádra externí indukčnosti roven 4násobku jednoho primárního jádra.
Až do tohoto stavu se dají výpočty hodit do excelu a hledat optimální průřez jádra i vodiče.
4) Výpočty až do této fáze tj. ve statickém nerozpohybovaném mg. poli se zdají být jednoduché, ale rozpohybované pole bude něco odlišného. Zde bude hrát roli indukční reaktance cívky (zdánlivý odpor cívky) a od toho se odvíjející protékající proud jednou sadou… Toto je zatím malá záhada. Jakou cívku s jakou indučností ideálně navrhnout a jaký proud by měl ideálně protékat?? Pokud střílím od boku tak proud při rozpohybovaném poli by v cívce neměl překročit 5A.
Toš zatím asi tak… Pokud se v něčem pletu tak budu rád když mě někdo opraví.
0
1
Energy1 28.06.2024 20:27
1842
106
1945
jery1 napsal(a):Je to tu nějaké spící. Nikdo nic neprezentuje. Že by nikdo nevěděl? Na jednu stranu chápu pro pracujícího člověha je problém najít volnou chvilku…. A ti co mají volnou chvilku zase často nerozumí v dostatečné míře...
Tvé výpočty průřezů a výkonů jader jsou správné a jak jsi zmínil, Figuera má obrovský potenciál, pokud použiješ opravdu hromadu měkkého železa a správně jej vybudíš a k tomu zvýšíš frekvenci na několikanásobek, budeš generovat enormní výkony.
Naopak není pravda, že se vzrůstajícím průřezem jader a výkonu se nemění nároky na rotační rozdělovač. Na primár se ze sekundáru přenáší částečná interakce lenzu, takže s odebraným výkonem musí generátor zareagovat zvýšeným buzením, aby dorovnal intenzitu mag. polí. Za druhé energie uložená v železných jádrech se odvíjí od průřezu a hodnotě nasycení, více železa znamená vyšší uložená energie, která způsobuje vyšší požadavky na přenos (přelévání) mezi sadami.
0
2
Energy1 28.06.2024 21:22
1842
106
1945
Je potřeba si uvědomit, že u klasiky přenáší komutátor cca 1/10 sekundárního výstupu. Tímto příkonem se pokrývají ztráty I2R a další ztráty z procesu indukce. Zbytek, větší části příkonu je ve formě točivého momentu. U Figuery se veškerý primární potenciál řídí skrze komutátor, kromě ztrát I2R, které jsou shodné s klasikou se přelévá velký jalový proud mezi sadami. A s tím se musí počítat a náležitě dimenzovat komutátor i uhlíky.
0
1
Barbucha 29.06.2024 20:09 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Energy1 napsal(a):.... Odstředivá síla je strašná svině, z několika gramů se stává při 50ot/sec několik kilogramů. To způsobuje velké problémy s přítlakem uhlíků a s vyvážeností......
Ano odstředivá síla je sviňa. Ale jedno moudro praví, nepřítel nejlépe pozazíme tak, že jeho sílu použijeme proti němu. Tak proč řešit problém odstředivé síky rotujících uhlíků jako děsné negativum, když tato síla lze použít jako síla, která rotující uhlíky bude přitlačovat ke komutátoru. Tento nápad tu někde zhruba již napsal Karel 124, ale jak vidno nikdo tomu nevěnoval žádnou pozornost. Přítom tak jednoduché a přitom , řekl bych , geniální. Komutátor není pojížděn uklíky z venku, ale zevnitř. Komutátor je kroužek po jehož vnitřním průměru jezdí uhlíky. Takže čím větší odstředivá síla působící na uhlíky, tím větší síla je přitlačuje na vnitřní obvod komutátoru. Další výhoda je, že pokud externí indukčnost bude na toroidu, tak spojení se segmenty je provedeno po obvodě komutátoru přímo. A mám pocit, že průměr toroidní indukčnosti se průměrem nebude moc lišít od průměru komutátoru. Pohon zhlíků ja pak jednoduše v ose toroidu a komutátoru.
0
1
Karel 124 29.06.2024 21:00 Bydliště: Praha a okolí
683
44
823
A pokud by měl přílišný přítlak vadit, tak lze uhlík na páce vybavit nastavitelným protizávažím a přítlak bude přesně takový jaký potřebujeme. Osa rotace svisle !
Ať Vás provází Síla.
0
1
Kafalovac 30.06.2024 15:03
194
6
61
Celou dobu jsem si představoval rotační spínač tak, že komutátor s lamelami je stojící a uvnitř rotují uhlíky. Nenapadlo mě že by toto šlo řešit i opačně, že by uhlíky rotovaly z venkovní části komutátoru...
V tuto chvíli si nedokážu plně vybavit všechny klady a zápory jednoho či druhého řešení.
0
1
Energy1 30.06.2024 18:07
1842
106
1945
Kafalovac napsal(a):Celou dobu jsem si představoval rotační spínač tak, že komutátor s lamelami je stojící a uvnitř rotují uhlíky. Nenapadlo mě že by toto šlo řešit i opačně, že by uhlíky rotovaly z venkovní části komutátoru...
...
Ale, vždyť tohle tu vysvětluju pořád dokola. Figuera je obrácený generátor, kdy komutátor stojí a uhlíky rotují kolem něj. Alternativa jsou uhlíky rotující uvnitř komutátoru, ale takový komutátor se nevyrábí, a tak je celá stavba na vlastní pěst. Co se odstředivé síly týče, jak napsal Barbucha jde ji velmi dobře využít a obrátit proti ní. Složitost rotování uhlíků s protizávažím na páce je tak stejná, jako by uhlíky rotovaly po vnitřní straně. V obou případech se musí řešit odstředivý mechanismus regulace síly přítlaku uhlíků. Já jsem šel jako vždy tou nejjednodušší cestou a koupil běžný robustní komutátor a rotování uhlíků mám z venku po obvodu. Odstředivý regulátor funguje tak, že vytváří dostředivou sílu a touto silou kompenzuje sílu odstředivou. Přítlak uhlíků je tak dán pouze pružinou na kartáčových úchytech a je velmi dobrý kontakt s povrchem komutátoru při všech provozních otáčkách, dokonce i při 6tis/min
0
1
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Barbucha 30.06.2024 19:21 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Kafalovac napsal(a):...... Nenapadlo mě že by toto šlo řešit i opačně, že by uhlíky rotovaly z venkovní části komutátoru...
To je standardní umístění uhlíků, na vnějším obvodu komutátoru, akorát s tím, že uhlíky stojí a komutátor se toči. Řešení co navrhoval Karel 124 je naprosto nestandartní a doposud jsem nic takového neviděl. Ale má to podle mě řadu výhod. Když nic jiného, tak podstatné zmenšení průměru rotojícího držáků uhlíků a tím i snížení odstředivé síly na uhlíky.
Podpořte chod fóra 