Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 53, 54, 55, 56, 57, ... 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Kafalovac
Myšlenka je to zajímavá, ale obávám se že s ohledem k protékajícímu proudu ti nebude stačit jeden...
Energy1 25.08.2024 22:08
1841
106
1945
Barbucha napsal(a):"" V nákresu máš "rotující lamela a stojící uhlíky" Uhlíky tedy stojí na místě bez pohybu a vytváří vývody pro připojení indukčností. Pohyblivým jezdcem je lamela, která klouže po uhlíkách a rotuje...
Ono k tomu tvému vyjádření, záleží jaká strana je uložená pevně a jaká pohyblivě předepjatá pružinou. U konvence jsou předepjaté kartáče z vnější strany, komutátor je pevně uložený, takže odstředivá síla se nikde neprojevuje, i když působí na pevnou část - komutátor. Ten tvůj nákres je neúplný, a tak nebylo ani srozumitelné, kde je pevná část a kde předepjatá. Takže jak jsem řekl a za tím si stojím, místo lamel uhlíky je blbost. Když někdo přijde s dobrým nápadem, tak jej dokážu ocenit, ale zatím se tak nestalo.
0
1
Barbucha 25.08.2024 22:30 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Kafalovac napsal(a):...... čehož vyplývá, že bys jich musel mít místo uvažovaných 200ks celkem 600ks a to už je celkem masakr.
To určitě, i když to není zase tak dalece jednoznačné. Počet se dá redukovat zvětšením průřezu uhlíku. V zásadě jsem měl na mysli jednoduchou a relatinvě spolehlivou konstrukci pro ověření funkčnosti Figuery, protože hned na začátek se pouštět do komutátoru pro generátor o výkonu několika desítek kW se asi nikdo pouštět nebude, protože prozatím nikde na netu / alespoň co vím / nejsou žárné bližšší informace o konstrukci. Takže představa vyhozených něklika - možná i desítek tisíc za komutátor v případě nefunkčnosti se asi nikomu moc líbit nebude. A tohle řešení je myslím relatině možné udělat doma. Kdežto zhotovení komutátoru pro větší výkony věšina zúčastněných doma ani náhodou. Ale ano, pro spínání proudů o velikosti někoilik desítek ampér to asi nebude to nejlepší řešení již z ohledem k počtu uhlíků.
0
0
Energy1 26.08.2024 08:39
1841
106
1945
Barbucha napsal(a):To určitě, i když to není zase tak dalece jednoznačné. Počet se dá redukovat zvětšením průřezu uhlíku. V zásadě jsem měl na mysli jednoduchou a relatinvě spolehlivou konstrukci pro ověření funkčnosti Figuery, protože...
Ber to také z druhé strany, pokud někdo zainvestuje do velkého profi komutátoru, může si pak dovolit zkoušet různá zapojení a různé budící parametry bez toho, aniž by došlo k poškození nebo selhání této regulační části. Domácí bastl tohle neumožní a shoří. V tom je podstatný rozdíl. Průchodem proudu (nemalého) + třením uhlíků vzniká hodně tepla a to je potřeba někam odvést. Profi komutátor tohle zvládá na jedničku, protože je k tomu uzpůsobený a lamely jsou přes tenkou izolační vrstvu nalisované na robustním kovovém obrobku s chladicími otvory. Samotné lamely jsou velmi masivní a teplo z nich je odváděné do masivu železa ve střední části. Proto vůbec nedoporučuju a to ani zkušebně něco bastlit po domácku. Najít vhodné budící parametry a celkově odladit generátor vyžaduje spoustu testovacího času, tak i na pouhý test a ověření funkce o které píšeš je zapotřebí precizní regulátor. Jinak máš pravdu s tím, že nikde na netu nejsou žádné podrobné informace. Ale tohle platí obecně k jakémukoliv free energy stroji. Všechno padá na hlavu samotného stavitele, internet může poskytnout pouze malé střípky z celé problematiky.
0
1
Barbucha 31.08.2024 21:22 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Dobře, když řešíme proudové zatížení uhlíků a komutátoru jako celku, nabízí se otrázka, jaký proud uhlíky je činný, tj - kolik proudu se přelévá z primáru do externí cívky a naopak a jak velký se zkratový proud mezi lamelami komutároru když dojde ke zkratování sousedních lamel externí cívky. A to že ke zkratovým proudům dochází je myslím zvela zjevné, neb zkratujeme část závitů vinutí externí cívky. Možná by jsme zjistily, že proudy jsou srovnatelné, ne-li, že ktratový proud je podstatně vyšší než činný proud tekoucí primárem. Měříl jsi někdy tyto proudy? Myslím, že měření by mohlo být vcelku jednoduché pokud tedy celý systém funguje. Na to by měl stačit normální kešťák. Teoretický výpočet je vcelku jednoduchý: budící proud 10A pří 100V na 200lamel - 0,5V / lamelu, při přechodovém odporu 50mOhů → 0,5/0,05=10A
0
0
Energy1 31.08.2024 23:31
1841
106
1945
Barbucha napsal(a):Dobře, když řešíme proudové zatížení uhlíků a komutátoru jako celku, nabízí se otrázka, jaký proud uhlíky je činný, tj - kolik proudu se přelévá z primáru do externí cívky a naopak a jak velký se zkratový proud mezi...
Správně. Asi už chápeš, proč tolik lamel. Je to jednoduché, aby jsi překonal nemalou indukční reaktanci dipólů v krátkém čase, musíš použít relativně velké budící napětí a aby uhlíky přepínající indukční odbočky vytvářeli co nejmenší zkraty (ztráty), musí se celkové budící napětí rozdělit mezi co nejvíce odboček. Z tohoto důvodu žádná mechanika pod 200 odboček nesplní konstrukční kritérium. U elektroniky je trochu výhoda, že přepínání odboček lze provést s nižším překrytím pulzů, ale tím se zase projeví deformace v sinusovém průběhu. Navíc se musí ohlídat kolektorový nebo dreinový proud u fetů, protože polovodiče, zvlášť bipoláry a Igbt nemají rdson a tvrdý zkrat by je okamžitě vystřelil z trenek. K těm tvým výpočtům, jsou celkem přijatelné a tady vidíš, když bude zkrat 10A při 0,5V, tak to dělá pořád jen 5W ztráty a zároveň se stíhá dobře chladit, ale když bude odbočka např. 5V při 10A tak je to už 50W a v tomto případě se uhlík již nebude stíhat chladit a shoří.
0
2
Barbucha 01.09.2024 11:57 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Ano, odhad 5W x 200 uhlíků je minimálně 1kW, což na uchlazení je docela problém – pokud to není zrovna rychlovarná koncice. Ale za předpokladu, že se energie z primáru, která se uvolňuje z magnetického pole prvního primárního jádra při klesajícím budícím proudu ukládá přes první uhlík do externí indukčnosti a zpětně přes druhý uhlík budí primár druhého jádra, pak se nabízí řešení upustit od systému buzení primárů alá Figuera a celou samozapitku řešit jiným způsobem, který by odstranil problematický komutátor a minimálně podstatnou měrou snížil ztráty zkratovými proudy na něm. Nenapadá tě nic? Třeba systém alá modifikace kompenzace zpětných napěťových špiček při odpojení indukčnosti. Sice by to vyžadovalo celkovou změnu systému rekuperace a použití vhodných polovodičů a dalších součástek, které Figuera nepoužil, ale ty by neměly být zase až takový problém. Konec konců by se pak mohlo jít, i když ty nejsi toho příznivcem, frekvenčně nahoru a tím zlepšit poměr výkon/váha/cena. Píše se rok 2024 a 50Hz v dnešní době není nutně při těchto aplikacích to pravé jalovcové. V době vzniku patentu jiné řešení v zásadě nebylo, ale dnes? Kupředu levá, zpátky ni krok. – pokus o humor.
0
0
Karel 124 01.09.2024 14:29 Bydliště: Praha a okolí
683
44
823
No já se fakt směju🤗💐🌞🌟.
hlavně té samo zapitce. Na to, že jsi pár dní po operaci, celkem dobrý.
Ahoj Jirko
0
0
Barbucha 01.09.2024 15:38 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Karel 124 napsal(a):No já se fakt směju🤗💐🌞🌟.
hlavně té samo zapitce. Na to, že jsi pár dní po operaci, celkem dobrý.
Ahoj Jirko
v ruském originálu самозап& - v latince - samozapitka je v překladu samokrmení. Mě to přijde jako docala výstižné označení funkce samotné. Systém krmí sám sebe - škoda že na to nepřišli naši vládní a vynucují si, aby jsme jejich systém krmili my. V českém jazyce zdomácnělo spousta výrazů z angličtiny, pro které by se v češtine obtížně hledalo odpovídající sinonimum a nikdo se nad tím nepozastavuje. Tak proč nerozšířit český slovník o výstižný výraz i z jiného jazyka. To mě připomělo slavný výrok Karolka Poláka který komentoval jeden závod, ve kterém zvýtězil závodník z NDR jménem Kokot a Karolko to komentoval slovy " kéž by zme i my mali vjaceko takýchto kokotou ". A světe div se, ono se mu to přání splnilo. Když člověk kouká třeba na TV tak těch kokotou je tam myslím ňeurekom. Proto buďme opatrní ve svých přáních. Ne vždy se musí vyplnit podle našeho očekávání.
0
0
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
jery1 02.09.2024 07:57
40
2
30
Energy1 napsal(a):musí se celkové budící napětí rozdělit mezi co nejvíce odboček. Z tohoto důvodu žádná mechanika pod 200 odboček nesplní konstrukční kritérium. U elektroniky je trochu výhoda, že přepínání odboček lze provést s nižším...
Když se bavíme o postupném přepínání odbboček, tak mě napadla taková "blbost"
U klasického komutátoru je potřeba co nejvíce lamel, minimálně 200, aby nedocházelo k takovým ztrátám a problémům v komutaci.
U elektronické verze to platí také, ale vzhledem k citlivostí polovodičů na zákminy a ostatní průvodní jevy při přepínání indukčnosti to platí několikanásobně více.
Takže z logiky věci vyvstává, kdyby odboček u polovidičové verze bylo více než 200 tak to z pohledu náporu na tranzistory bude menší zátěž. Kdyby byl tranzistor na každý závit externí indukčnosti nebo klidně i každý půlzávit, tak to bude dle provozních vlastností téměř ideální.
Chápu, že by to bylo hodně polovodičů a externí indukčnost by se vyráběla hodně blbě, ale když to porovnáme s náklady na vývoj současné elektronické verze, která se šplhá do astronomických částek tak nákladově toto řešení by vyšlo asi lépe.
0
1
Energy1 02.09.2024 11:29
1841
106
1945
jery1 napsal(a):Když se bavíme o postupném přepínání odbboček, tak mě napadla taková "blbost"
U klasického komutátoru je potřeba co nejvíce lamel, minimálně 200, aby nedocházelo k takovým ztrátám a problémům v komutaci. ...
Tvé úvahy jsou naprosto správné. Elektronika je velmi háklivá na přepínání indukčnosti. PN přechody a jejich propustné a závěrné stavy vytváří oscilace na základě zbytkového náboje. Ten je potřeba někam odvést, jinak tranzistor po vypnutí ještě několikrát krátce sepne a to již v době, kdy sepnout nesmí. K tomu se v praxi používají různé druhy kompenzací, ovšem u Figuery je problém, že tady kompenzace použít nelze, kvůli vysokým ztrátám v procesu řízení proudu. Takže přesně jak píšeš, jedinným řešením, jak snížit oscilace přepínáním je zajistit spínání co nejnižšího napětí/rozdílu indukčnosti. Mechanice je tohle úplně jedno, pokud je dobrý kontakt uhlíku s povrchem komutátoru, tak regulace proudu je dokonalá s čistým sinusem. Jde o to, že v případě elektronické verze jsou všechny odbočky externí indukčnosti připojené trvale na polovodiče a ty na základě pulzní vlny laicky běžícího světla postupně spínají a vypínají a vytváří virtuální pohyb. Problém je, že při rychlém spínání a vypínání indukcnosti při frekvenci 50hz tranzistory dokonale nekopírují budící signál a výkonové přechody si dělají tak trochu, co chtějí. Kdežto v případě mechaniky rotující uhlík propojí pouze 2-3 lamely z celkového počtu a neexistuje žádná další vodivá cesta, takže ztráty jsou velmi nízké.
0
1
jery1 02.09.2024 15:49
40
2
30
Energy1 napsal(a):Tvé úvahy jsou naprosto správné. Elektronika je velmi háklivá na přepínání indukčnosti. PN přechody a jejich propustné a závěrné stavy vytváří oscilace na základě zbytkového náboje. Ten je potřeba někam odvést, jinak...
Myslím, že opětovné nežádoucí spínání tranzistorů způsobuje právě ta indukčnost. Kdyby se jednalo o odporové zátěže tak by toto nenastalo.
Ano měl jsem na mysli spínání v podobě běžícího světla, ale tak, že by byly vždy dva tranzistory sepnuty
(dvě světla) a navzájem se překrývaly. Takže by byl prvně sepnut první a druhý tranzistor, v dalším kroku druhý a třetí, pak třetí a čtvrtý a tak dále....
(Samozřejmě to bude trochu složitější pro oboustraný tok proudu, ale pro pochopení to popisuji takto.)
Zde by tyto nežádoucí jevy být nemusely, nebo alespoň ne v tak velké míře.
Indukčnost je fakt "potvora" při spínání a hlavně rozpínání, ale zase má velkou výhodu při použití u figuery
0
1
Energy1 02.09.2024 18:44
1841
106
1945
jery1 napsal(a):Myslím, že opětovné nežádoucí spínání tranzistorů způsobuje právě ta indukčnost. Kdyby se jednalo o odporové zátěže tak by toto nenastalo.
Ano měl jsem na mysli spínání v podobě běžícího světla, ale tak, že by...
Tak jasně, pokud by místo indukčností byla odporová zátěž, tak by PN přechod spínal s chirurgickou přesností. Bavím se samozřejmě o spínání bez přerušení proudu tzn. kdy pulzní vlna je v kontaktu vždy se dvěmi odbočkami. A již při tomto režimu jsou zákmity jako svině a PN přechody si dělají, co chtějí, až vyzkoušíš, uvidíš. Jinak jak říkáš indukčnost je v podobě Figuery prospěšná, protože dokáže modulovat proud indukčním obvodem zcela nenákladně a to téměř v neomezeném výkonovém měřítku. Přičemž modulací dc signálu je splněna podmínka pro indukci proudu dle Faradaye.
0
1
jery1 03.09.2024 09:36
40
2
30
Energy1 napsal(a):Bavím se samozřejmě o spínání bez přerušení proudu tzn. kdy pulzní vlna je v kontaktu vždy se dvěmi odbočkami. A již při tomto režimu jsou zákmity jako svině a PN přechody si dělají
Můžu se zeptat, když jsou při spínání (bez přerušení proudu) tak velké problémy, kolik závitů vinutí je mezi jednotlivými tranzistory? Popřípadě přesněji mezi jednotlivými odbočkami vinutí?
díky
0
0
Energy1 03.09.2024 09:58
1841
106
1945
jery1 napsal(a):Můžu se zeptat, když jsou při spínání (bez přerušení proudu) tak velké problémy, kolik závitů vinutí je mezi jednotlivými tranzistory? Popřípadě přesněji mezi jednotlivými odbočkami vinutí?
díky
To se ale ptáš na konstrukční detaily, ty zmiňovat nebudu. Jen pro uvědomění si připomenu, že i nepřerušení proudu v indukčním okruhu může mít za následek problémy se zavíráním PN přechodů. To je případ Figuery, kdy jednotlivé odbočky vytváří rozdílné emf na které polovodiče reagují velmi negativně. Ale tohle nemusí zajímat toho, kdo jde do klasické spolehlivé mechanické verze s rotujícím uhlíkem. Jak říkám, mechanika dokáže eliminovat spousty konstrukčních problémů přirozeně a to je především obousměrný tok proudu, nulové oscilace vlivem rozpínání i vlivem různého emc rušení, není potřeba nic složitě navrhovat včetně šílených ochran a v neposlední řadě vysoká odolnost a přetížitelnost celého systému. A že to za provozu dělá hluk a opotřebovávají se uhlíky? No a co? Chcete do konce života platit šmejdům z Čezu, nebo skousnete malý hluk a občasnou výměnu uhlíků, v čem je problém?
0
0
Barbucha 03.09.2024 11:39 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
jery1 napsal(a):Můžu se zeptat, když jsou při spínání (bez přerušení proudu) tak velké problémy, kolik závitů vinutí je mezi jednotlivými tranzistory? Popřípadě přesněji mezi jednotlivými odbočkami vinutí?
díky
Počet závitú je myslím téměř maprosto stejný jako při komutátorové konstrukci. Počet závitů je iluzorní věc, která se musí spočítat. K výpočtu potřebuješ minimálně znát parametry jádra externí indukčnosti a hlavně prvně spočítat impedanci jednotlivých sekcí externí cívky, aby byla schopna omezit budící proud na požadovanou výši pro danou frekvenci a napájecí napětí.
A pak se modlit aby výpočty odpovídaly skutečným požadavkům.
0
0
gromit 03.09.2024 20:40 Bydliště: Hradec Králové
204
25
165
jery1 napsal(a):Když se bavíme o postupném přepínání odbboček, tak mě napadla taková "blbost"
U klasického komutátoru je potřeba co nejvíce lamel, minimálně 200, aby nedocházelo k takovým ztrátám a problémům v komutaci. ...
Tak když už polovodiče do Figuery, proč teda nezvýšit frekvenci, aby bylo na externí indukčnosti potřeba 200 závitů (plusmínus) - no a pak spínat jednotlivé závity. Jen uvažuju nahlas, osobně budu zkoušet budit primární cívky signálama různých průběhů a frekvencí z toho AWG generátoru, jen tak, ze zvědavosti.
0
0
Energy1 04.09.2024 15:40
1841
106
1945
gromit napsal(a):Tak když už polovodiče do Figuery, proč teda nezvýšit frekvenci, aby bylo na externí indukčnosti potřeba 200 závitů (plusmínus) - no a pak spínat jednotlivé závity. Jen uvažuju nahlas, osobně budu zkoušet budit primární...
Víš jaký rozdíl je mezi transformátorem a generátorem? Případně mezi rotačním generátorem a nehybným typu Figuera? Konvence má rotorové dipóly buzené trvale, nebo má na rotoru neodymové magnety, tzn., že mag. tok db je konstantní a záleží tedy pouze na otáčkách. Tady platí, kolikrát vyšší otáčky, tolikrát vyšší generované emf, přímka výkonu je lineární. Ovšem u Figuery pokud se zvedne frekvence, tak celkový tok db se sníží a sníží se o úroveň zvýšení frekvence. Např. pokud se frekvence zvedne z 50hz na 100hz, tak celkový tok db je poloviční, výkon tak není dvojnásobný, ale stejný jako při 50hz. Aby se mohla zvýšit frekvence, tak je potřeba kompenzovat mag. tok db zvýšeným budícím napětím, tzn. kolikrát vyšší frekvence, tolikrát vyšší budící napětí je potřeba. A teď si vem, že na 50hz potřebuješ minimálně 100V. Tady vidíš, že generátor není transformátor, potenciál se vytváří v čase za kterém stojí indukční reaktance. Takže takové nesmyslné zvedání frekvence do řádu kHz je úplně mimo mísu, tady replikující vůbec nechápou generační efekt b.v.l. Trochu jsem analyzoval Hes Helcomb a ten v případě uzavřeného mag. jádra a třífázového průběhu 50hz musí mít budící napětí cca 300-400V. Už chápeš proč nelze nesmyslně zvedat frekvenci?
0
0
Energy1 04.09.2024 20:24
1841
106
1945
Helcomb toho má hodně společného s Figuerou, jen o tom p. Helcomb nemluví. Pouze letmo zmiňuje, že zátěž je velmi důležitá. Bodejť by ne, bez zátěže se negeneruje žádné emf! Nehybný generátor totiž nesplňuje indukční podmínky Faradaye, pokud běží naprázdno. Pouze se zátěží a vzniku pole lenzu se v sekundáru objeví pohybové pole. Také Helcomb vůbec nevysvětluje modulaci budících polí, přičemž je elektronika nastavená tak, aby poskytovala alespoň modifikovaný sinus. Jak je vidno, mag. obvod může být uzavřený i otevřený. Uzavřený mag. obvod jaký použil Helcomb stěžuje budící požadavky, Figuera to značně zjednodušil tím, že mag. obvod pracuje otevřený a jako kompenzaci ztráty kompresního tlaku jsou použity protichůdné pole NN/SS, čímž se kompenzuje mag. tok na úroveň uzavřeného mag. obvodu. Dvě protichůdné pole vytváří dvojnásobnou intenzitu v dané oblasti sekundáru a tato intenzita vytvoří také dvojnásobné emf. Jinými slovy otevřený mag. obvod s NN/SS konfigurací může pracovat stejně dobře jako NS/SN uzavřený obvod statoru. Ovšem s tím rozdílem, že stator a rotor generátoru si doma těžko někdo vyrobí a navine, ale vyrobit I jádra a navinout je v domácích podmínkách lze a také budící parametry jsou mnohem milejší, 100V Figuera VS 400V Helcomb. Od Figuery to byl naprosto geniální nápad, otevřeným mag. obvodem se srazí indukční reaktance, čímž se mnohonásobně sníží požadavky k vybuzení polí a zároveň protichůdné pole NN provozuje po celou dobu na dc proudu při současném generování střídaviny v sekundáru.
0
1
Barbucha 09.09.2024 20:21 Bydliště: Pod mostem v Praze
Jako inspirace ok, bohužel tyto obecné popisy vůbec nevysvětlují problematiku co a jak udělat, aby mag. siločáry protnuly indukční silový obvod. Drtivá většina lidí včetně elektroinženýrů v oboru detailně nerozumí principu generátoru, pouze útržkovitě mají ponětí o nějakém budícím a statorovém proudu a potřebě točivého momentu na hřídeli. Vím to z praxe, člověk, který celý život dělá do motorů a generátorů není nucen znát veškeré fyzikální procesy s tím spojené a v běžné praxi stačí znát minimum. Pokud má však člověk postavit generátor na hlavu a skutečný pohyb nahradit proměnnou magnetizací, musí znát detailně generační efekt včetně interakce lenzu prostorově pohybových mag. polí. Figuera, Helcomb a další vůbec nezmiňují způsob, jak dosáhnout přímé analogie proměnné magnetizace ke skutečnému pohybu. Právě tady je zakopaný pes celé problematiky. Všechno stojí na správném buzení, které v nehybných jádrech vyvolává efekt pohybového pole, jako kdyby se otáčeli mag. dipóly kolem statorových cívek. I když ani já nevysvětluju detailně způsob provedení, tak stále ode mne máte nejvíce informací z celého internetu napříč světem. A ten, kdo je správně chronologicky poskládá, tak má k dispozici téměř instantní návod.
Podpořte chod fóra 