Prosím, kdo jste si stáhl ten překlad, tak jsem našel nesrovnalost, dost mi to motalo představu, tak oprava a omluva:
[0057] Obr. 1 je schéma znázorňující čelní pohled na projekci fáze oscilačního modulátoru řadového elektrického generátoru konvertorový laminát 1 s cívkami 3 fázového vinutí; 2, 3; a 4 ,,,,,,,,
0
0
fana 26.03.2024 06:55 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Holcomb zřejmě vyvíjel myšlenku postupně již dříve patentovanou, někde v roce 2002 je nějaký japonský patent na polovodičový rotor.
Vrátím se k tomu rotoru řízenému polovodiči. To je dobře popsáno a nakresleno třeba v tomto patentu WO2018065635A1 nebo lépe v tomto WO2021063522A1 . Stator je stejný (36 zubů/drážek, 3f vinutí), rotor má 16 pólových nástavců a obsahuje přepínané vinutí. Tohle vinutí tvoří 16 elektromagnetů. Cívky jsou navinuty "na jádrech". Připomíná „rotor s vyniklými póly“, takovými minipóly. Nejsou navinuty "v drážkách jako je 3f vinutí". To je ten rozdíl oproti rotoru bezspínačovému.
A pro laika je to stále viditelně o dvou obvodech, budícím (primár) a buzeném (sekundár), které mají „své“ dráty.
Uspořádání podle posledního patentu je takové, pokud se nemýlím, že proti sobě stojí dvě 3 fázová vinutí. Výkon se odvádí ze stejných svorek, kam se přivádí „příkon“. „Rotor“ je zapojen pouze ke kondenzátorům. Celé to pracuje ani si netroufnu říct jak, nejblíže jsou obecná slova podobná k figuerovi „fázové posuny“. Proto na každém rohu kondenzátory. Rotor „nadbuzuje“ stator, asi tak bych to řekl, když nevím co říct. :)
Prostě mě zaráží uspořádání, že to není buzení => zesilovací procesy (třebas mag.tok mezerou mezi dvěma jádry) => sekundární obvod.
Budu muset dostudovat známé i neznámé funkce kondenzátoru v AC obvodech. Doteď jsem si vystačil s kondíkem za usměrňovačem ve zdroji. :)
Naznačuje to, že u toho dřívějšího lze mít stator i 1 fázový, kdežto v tom aktuálním z teho polezou pouze 3 fáze? Zamotané to dráty. Možná, že to může něco dělat i jako P - S.
0
0
Energy1 26.03.2024 09:59
1932
112
2026
Fázové posuvy jsou alfou omegou celého zisku těchto zařízení včetně Figuery. Cílem je, aby se navodilo pohybové mag. pole, často označované jako vířivé. To má odlišné vlastnosti jako mag. tok transformátoru. Generátor v principu generuje, transformátor transformuje. Takže se využívá generačních principů s eliminací skutečného pohybu a tím vyloučení brzdných sil a přeměny práce na elektřinu. Fázově posunuté mag. toky unikají lenzu o 90st, což je právě ten energetický rozdíl mezi buzením a indukovaným obvodem. U běžného transformátoru něco takového není možné, protože vstupní a výstupní proud je ve fázi, je to pevná spojka s přímým tahem na primár, která u generátoru neexistuje. Získání přebytku z mag. polí je tak rutinou, kdy stačí vznik a sejmutí pohybového mag. toku, jakým způsobem se to provede je také rutina, je mnoho xx různých způsobů, jak to udělat. Vždy jde o vytvoření nejsilnějšího možného toku s ideálním sejmutím bez vzduchových mezer a saturace.
0
1
Energy1 26.03.2024 12:33
1932
112
2026
Nemám problém s tím, co se vyučuje, mám problém s tím, že je nám předkládán pouze jeden ze způsobů získávání el. proudu. Kdyby kantoři řekli: ,,Elektrický proud může být generován pohybem magnetického pole kolem vodiče nebo pohybem vodiče v magnetickém poli s účinností vždy nižší než 1 jelikož se jedná o převod mech. práce na elektřinu se ztrátou. Pak tu máme druhý způsob, kdy pohybové dynamické pole lze vytvářet virtuálně změnou elektrických, nebo indukčních parametrů s indexem účinnosti vždy vyšším než 1, jelikož odpadá příkon ve formě mech. práce"
Tato formulace by bohatě stačila k tomu, aby nedocházelo k neustálým soubojům mezi vynálezci a vědou, případně mezi inženýry, kteří spolkli moudrost světa. A proto říkám, že školské osnovy jsou neúplné, podání fyziky je správné, ale velmi omezené, to samé platí o stále dokola omílaným zákonem zachování energie.
0
2
Adam 26.03.2024 14:11 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Energy1 napsal(a):... školské osnovy jsou neúplné, podání fyziky je správné, ale velmi omezené, to samé platí o stále dokola omílaným zákonem zachování energie.
Tak s takovýhle popsáním toho problému já dost souhlasím. Tohle je fajn.
Jenom nevím, jestli má cenu si nad tím dlouhodobě takhle "poplakávat".
Asi dobře chápeme, proč to takhle je a jak to zapadá do kontextu s dalšími záležitostmi
jakéhosi globálního nebo "systémového" typu. Ta cesta z tohoto celého ven bude velmi
dlouhá a je nám asi jasné, že se oba dožijeme v tomto maximálně jen nějaké drobné změny.
Je to proces na delší lokty. Jednou asi budeme připraveni na takové změny opravdu globálního
charakteru a snad budeme připraveni všechny tyhle přerody k lepšímu současně také zvládnout...
0
3
Energy1 26.03.2024 14:22
1932
112
2026
Adam napsal(a):Tak s takovýhle popsáním toho problému já dost souhlasím. Tohle je fajn.
Jenom nevím, jestli má cenu si nad tím dlouhodobě takhle "poplakávat".
Asi dobře chápeme, proč to takhle je a jak to...
Je pravda, že jedna věc navazuje na další a pokud by veřejně došlo k tomu, že by se přiznaly jiné fyzikální principy a také jiné formy energie, pak by byl ve všem chaos. Takže pro vědu a školské učivo je lepší mlžit a nechat vše při starém. Většina lidí za celý život si stejně ničeho zvláštního nevšimne a půjdou ve šlépějích systému. Je to o tom jak píšeš, musíme být na to připraveni, aby naopak volná energie nebyla kontraproduktivní. A jestli má někdy k něčemu takovému dojít, tak to už budem dávno ve hlíně.
0
1
fana 07.04.2024 18:59 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Prozkoumával jsem jeden stator 3f, 1,1kW, 6p. Koukal na ty výtvory na zdi u Holcomba. Jakoby měli v těch posledních rotorech víc místa na vinutí a méně široké zuby? Pokus s jakoby nakopírovaným vinutím ze statoru do "rotoru" by mohl být poznávací začátek? Si říkám, stejný objem drážek, méně závitů s tlustším drátem by mohl držet oscilace v "rotoru" na nižším napětí kvůli kondenzátorům? Jen střílím.
Šel na Národní metrologický institut, aby mu změřili „lineární generátor“. Přišlo postupně několik pracovníků i vedoucí ústavu. Po naměření COP více než 2, cituji „Mohl bys teď napsat zprávu?" Zeptal jsem se ho. "Nemůžeme udělat zprávu," řekl. Zeptal jsem se proč?, na což odpověděl: "Protože je tam více než dvojnásobný výkon než příkon." „
Jeho příspěvky v tom vláknu, kde to píše, jsou ze srpna 23. Někde se zmiňoval, že se zabývá úspěšně i zařízeními s AC buzením.
A k tématu, velikost statoru 1,1kW motoru (vinutí vyplňuje polovinu a kousek drážky) je vztažena k mechanické práci, elektricky to může být cca 2 kW, ale „holcombově“ by to mělo odpovídat možná 5 kW, jenže převinuté. Ty pidi drátečky nedají „potenciál snad ani neznámého železa a magnetických možností“. Ale jako učební pomůcka to musí stačit.
0
1
fana 12.05.2024 08:53 Bydliště: uprostřed
300
14
187
HES_Lin_Gen
Našel jsem v digitálním nepořádku pdf o tom malém "lingen" s plusovým indexem.
Mám stažené i nějaké gif animace mag.pole na 4 cívkách (HES_Lin_Gen_4Coil,,,) , ale nejsou to moje práce, někdo na zahraničním webu modeloval magnetickou vlnu (na třech různých materiálech jádra je vlna různě silná a různě rychlá! → naladění), je to vlastně princip , který je stejný s "holcombem buzeným DC polovodiči v rotačním uspořádání", zde v malém rovném provedení. A asi mu vycházeli zisky i v simulačním softwaru. (na jiném webu jsem zahlédl podobné přezdívky, jiné zařízení modelované v SW s také ziskem, a nedávno tam psali, že to smažou, kdo chce ať zálohuje)
Takže, vlastně, to co porůznu čtu na rusky či anglicky psaných webech, volně parafrázuji: "že, ta různá zařízení převádějí jalovou/magnetizační energii na využitelnou". Pravděpodobně tedy znamená, že se v rozličných uspořádáních železa a mědi vlastně vytvoří "generátorový děj", "odvazbí se, aspoň částečně, buzená část od budící".
Některé pracují na vzorci B*v*l a některé na 4,44*f*Φ*n , důležité je tam něco udělat jinak než klasicky.
A sorry, já zas sledoval jalové ampéry vs činné příkony na výkonných motorech na FM, snil a kolegové elektrikáři ze mě měli dost, když plácám, že "co kdyby ty nabuzené statory dovedly dělat i něco jiného", motory s účinností nad 96% , "hmm, už jen kousek a jsme nad sto". :)
Dám to sem a celé, jak jsem začal psát a postupně tomu možná porozuměl víc, text níže. Co mám od Holcomba staženo: (na netu lze najít pdf)
US10008916 Date of Patent 26.06.2018 , tohle mě nic neříká.
WO2013090539A1 datum 20.06.2013 , tohle mě taky nic neříká.
WO2021063522A1 publikováno 08.04.2021 , to je o statickém rotoru spínaném polovodiči, buzení přepínanými elektromagnety.
Ale obrázky 44 až 49 , nevím proč, ukazují „oscilátor princip, modulátor“, o kterém je až to z 21.06.2023. Musím napsat, že ty stránky mě jakoby úplně unikly. Byl jsem v tomhle patentu zahleděn jen do toho přepínání. Jako by tam obrázky 44 až 49 a strany 47 a 48 vůbec nepatřily? Je tam v textu dokonce i překlep v odkazování se na mylné obrázky 30 a 31. !!! (hmm, patří, viz níže)
US20220294286A1 15.09.2022 , spínaný rotor a dál pro mě nic neříkající nějaké uspořádání.
EP21215888NWA1 publikováno 21.06.2023 , tohle není o statickém rotoru spínaném polovodiči, ale o nějakém druhu „vazby“ vznikající mezi statorem a modulátorem. Buzeno AC. Tomu patentovému principu textu prdlačky rozumím, ale tenhle patent mi připadá zejména jako ukázka či návod, jakými různými způsoby lze zapojit tu zmínku v WO2021063522A1 na obrázcích 44 až 49 ?
Pod tímhle US20020125774A1 lze najít patent Martinez Molina z 12.09.2002 , to má blíže k tomuto „EP21215888NWA1“.
Dle mě Holcomb prezentuje dva principy.
1. polovodiči spínaný statický rotor.
2. nějaký způsob „indukční oscilace“?
A když jsem si začal číst to divné v souboru z 08.04.2021 , tak jsem našel, že mi něco uniklo.
Volně cituji : „obr.44 ukazuje čelní pohled na laminaci oscilačního modulátoru, na kterém je 3f vinutí. V případě dnes běžně používaného rotačního generátoru mechanická setrvačnost stabilizuje napětí a zvyšuje výstupní výkon. (předpokládám tím, že se to míň „cuká“) V případě předkládaného vynálezu modulátor plní funkci „setrvačníkového efektu“. ,, 3 fázový výkon (ten bezpohybově generovaný spínaným rotorem) protéká vinutím statoru modulátoru ,,,, kondenzátory jsou opakovaně nabíjeny a vybíjeny do vinutí cívek rotoru modulátoru ,,, oscilující tok ovlivňuje vinutí generátoru, které ovlivňuje impedanci rotoru generátoru (asi toho statického spínaného) ,,, výhodné je, že správné naladění kapacity napříč vodiči výstupu modulátoru sníží impedanci cívek rotoru generátoru (asi těch, které v generátoru spínáme) o více než 50% , proto může být výkon generátoru vyšší více než o 50% stabilního 3 fázového výkonu.
To se omlouvám, z opomenutého je snad něco zásadního.
V patentu „spínaného rotoru“ z 08.04.2021 je „modulátor“ jako stabilizátor napětí, výkonu pro generátor na principu „spínaného rotoru“. Tedy druhé zařízení, jestli nutné či vylepšující, toť otázka?
A v patentu z 21.06.2023 je to samostatná jednotka „zesilující“ přiváděný výkon bez spínání?
Tak nějak?
0
0
Energy1 14.01.2025 20:20
1932
112
2026
fana napsal(a):návaznost tohoto: https://www.omforum.cz/forum.php?t=764&str=66&p=55902#p55902
Dám to sem a celé, jak jsem začal psát a postupně tomu možná porozuměl víc, text níže. Co mám od Holcomba staženo: (na netu lze...
Helcomb musel řešit úplně stejnou situaci, jako já a to stabilizaci indukovaného emf při dynamické zátěži, jinak napětí lítá, jako žebrák v kýblu. Konvence má stabilizaci ve velké setrvačné hmotě, která rotuje a vykrývá dynamické zatížení. Helcomb to vyřešil zřejmě s tímto modulátorem, který mu zajistil zcela bezpohybový generátor bez setrvačné hmoty. Já tohle řeším 3f rotačním generátorem s permanentními magnety zapojeným na výstupu Figuery opatřený ještě setrvačníkem.
0
1
Energy1 15.01.2025 16:07
1932
112
2026
Tak ještě jednou o co jde. Konvenční generátor má své výhody a nevýhody. Nevýhoda je jasná, interakce lenzu způsobuje silné brzdné síly rotoru. Výhoda, že setrvačná hmota uvedená do rotace snadno a rychle pokrývá dynamické změny zatížení. Budiče tak získají čas k dobuzení mag. toku. Setrvačná hmota nezvedá trvalý výkon generátoru, jak zmiňuje Helcomb, ale okamžitý. To, že klesá impedance budičů/rotoru je záležitost lenzu při odběru proudu ze statoru/sekundáru. To, co dělá Helcomb je stabilizace napětí a jmenovitého výkonu, nikoliv zvedání trvalého výkonu. Je to slovíčkaření, ale podstatné a jak píše v patentu, tak nahrazuje setrvačnou hmotu fantomovou zátěží s kondenzátory, tak aby byl generátor stále ve vybuzeném stavu a generoval trvalé emf a trvalý výkon. U bezpohybového generátoru s absencí setrvačné hmoty při odběru sekundárního proudu trvá nějakou dobu, než budiče dobudí intenzitu mag. toku v obvodu, to způsobuje nestabilitu výkonu/napětí na výstupu, proto na výstupu mezi generátorem a zátěží musí být prostředník. Helcomb používá indukční obvod s kondenzátory, já používám generátor s PM, Figuera používal motor. Všechny způsoby plní stejný úkol a to udržovat generátor ve vybuzeném stavu, aby výstupní výkon byl okamžitě k dispozici bez prodlevy. Nehledat za tím zbytečně jinou složitost. Pokud někomu stačí výkon do odporové zátěže a propady napětí při zapnutí nevadí, pak může bezpohybový generátor provozovat v pohodě bez fantomové zátěže.
0
2
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Energy1 15.01.2025 18:34
1932
112
2026
Technologie nejsou tak složité, jak vypadají, ale problém je, že patenty vytváří vědci a k různým fyzikálním principům a procesům se vyjadřují vědecky. Jejich jazyk pak není srozumitelný nám, obyčejným lidem, garážovým kutilům. Vyjadřování Helcomba dokážu rozluštit jen proto, jelikož vím o co jde, protože jsem sestrojil v podstatě ten samý stroj, akorát v jiné podobě. Kdyby Helcomb jednoduše napsal, že bezpohybový generátor potřebuje na výstupu fantomovou zátěž kvůli procesu indukovaní emf a tato fantomová zátěž slouží k udržování generátoru ve vybuzeném stavu při dynamické zátěži, pak by to bylo všem jasné. Ale místo toho použije výraz oscilátor, který na základě XC a XL snižuje impedanci budícího rotoru. Ano ke snížení impedance rotoru skutečně dojde, protože potlačí indukční reaktanci budících pólů na základě vybuzení. Vybuzené póly = nízká impedance. Takto jednoduché to je. A k tomu, aby se bezpohybový generátor vybudil je zapotřebí lenz, fantomová zátěž nezatěžuje generátor, nespotřebovává výkon a umožňuje indukci generovat emf. Činný výkon teče až do skutečné zátěže.
0
1
fana 15.01.2025 20:48 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Upřímný dík za trpělivost. Rozumím, pochopím až uvidím. Zejména mě zajímá tohle: „Pokud někomu stačí výkon do odporové zátěže a propady napětí při zapnutí nevadí, pak může bezpohybový generátor provozovat v pohodě bez fantomové zátěže.“
Protože „po malých krůčcích“.
Tak třeba mým jazykem to je asi takto “indukční zátěž na výstupu udržuje třeba 10A proudu, který sekundárním obvodem teče na odporových ztrátách, udržuje generátor vlastně stále generující těch 10A = zdánlivě zatížený při určitém napětí, a při odběru činného výkonu do těch 10A je výstup „tvrdý a rychlý“ i při rychlé změně zatížení. :) A to může klidně budit dojem, že vůbec nevím o čem píši. :)
0
1
Energy1 15.01.2025 22:00
1932
112
2026
fana napsal(a):Upřímný dík za trpělivost. Rozumím, pochopím až uvidím. Zejména mě zajímá tohle
“indukční zátěž na výstupu udržuje třeba 10A proudu, který sekundárním obvodem teče na odporových ztrátách, udržuje generátor...
Přesně tak, pochopil jsi to správně, míra resp. nastavení fantomové zátěže udává míru okamžitého činného výkonu k dispozici, bez toho, aniž by došlo k propadu napětí a nestability výkonu. Proto Helcomb uvádí, že se musí nalézt správná kapacita kondenzátorů. Pokud budeš ve stavu testování jedné indukční sady Figuery, tak po zapnutí budícího proudu generátor nebude generovat hned ale cca za 2 vteřiny, až se nabudí elektrotechnická ocel. Podobné to bude, pokud zvýšíš zátěž z 10W na 100W, také tam je prodleva než budiče úměrně zvýší a dorovnají mag. tok no a tuto prodlevu u konvence odstraňuje setrvačná hmota a u bezpohybových generátorů fantomová zátěž. Jde pouze o řešení stability křivky napětí/výkonu na výstupu. Pokud nepožaduješ přesnou stabilitu např. na ohřev užitkové vody, pak není třeba vůbec nic řešit a generátor si vystačí s běžným regulovaným buzením.
0
1
Energy1 16.01.2025 14:24
1932
112
2026
Pokud by Helcomb na výstupu svého generátoru s polovodičovým rotorem zapojil indukční zátěž v podobě klasického motoru nebo generátoru, fungovalo by to úplně stejně, jako ten jeho oscilátor s kondenzátory na který má patent. Zřejmě ale chtěl zcela bezpohybový generátor, a tak vyvinul tuto statickou fantomovou zátěž. Také jsem nad tím uvažoval, ale nejsem vědec, abych něco takového vyvinul, takže jsem jednoduše použil rotační klasiku, která mi stabilizaci provádí setrvačnou hmotou.
0
2
fana 18.01.2025 10:54 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Energy1, mě to nedá, musím se zeptat. Ten poslední patent Holcomba jsi studoval, EP21215888NWA1 publikováno 21.06.2023? Jsem z toho trochu zmatený. Nazývá to „in-line generator“?
Je to o tom „oscilačním modulátoru“?
Chvíli mám dojem, že to je pouze ta umělá zátěž za generátor s polovodičově spínaným rotorem.
Chvíli mám dojem, že to samotné je také generátor.
Chvíli zas, že to umí i z 1 fázového přívodu vytvořit 3 fázový výstup, bez ziskový nebo se ziskem (generátor)?
Z nějakých videí mám totiž dojem, že jeho poslední verze by měla pracovat jako generátor buzený do stejného vinutí, které je výstupem a přímo AC, tedy žádné polovodiče. Tzv. "millie serie".
Pokud kdokoli může podebatovat, dát názor, osvětlit mě víc. Sem s tím, díky.
A ještě jsem dumal nad tím, souvisí to s „efektivně vytvořit magnetický tok“ s podporou materiálu o vysoké permeabilitě. Laminace pro „spínaný rotor“. Snažil jsem se přes „magnetický odpor“ , délku „střední siločáry“, vypočítat nějaké budící parametry (N*I) spínaného rotoru. Jde mi o pochopení vlivu materiálu pod budící cívkou a materiálu statoru, a dvě mezery stator - rotor.
Orientovaný FeSi by měl vytvořit stejnou indukci možná při 3x nižších N*I než obyčejný ocelokřemík. V kruhu by to muselo být „na segmenty“, kvůli GO. Takže klidně „to navíc“ mohou zničit pidi mezery mezi segmenty. Ale berme, že ne. Je správná myšlenka, že kvalitní budící jádro vytvoří snadněji mag.tok, obyčejný horší stator má vliv na efektivně vytvořený magnetický tok víceméně svýma magnetickýma ztrátama, protože ta část netvoří, ale už jen vede. ???
0
0
Energy1 19.01.2025 15:11
1932
112
2026
fana napsal(a):Energy1, mě to nedá, musím se zeptat. Ten poslední patent Holcomba jsi studoval, EP21215888NWA1 publikováno 21.06.2023? Jsem z toho trochu zmatený. Nazývá to „in-line generator“?
Je to o tom „oscilačním...
Bez řádného nastudování práce Helcomba ti nedokážu odpovědět. Zajímal jsem se o poslední generaci polovodičového rotoru kde odstranil problém indukovaní emf v nehybných jádrech. Udělal to dvěma virtuálně rotujícími rotory proti sobě s vloženým sekundárem. Od základu však musel přepracovat jak rotory, tak statory, což vyžaduje obrovské finance a vědomosti. Problematika obnáší efektivní geometrii indukčních pólů, jejich vzájemné překrytí, vyrobitelnost, dosažení správné hustoty mag. toku a speciální algoritmus buzení, který udržuje konstantní mag. tok a pohybuje s ním přes fázové vinutí. Práce Helcomba je na vědecké úrovni, nic pro bastlíře.
Podpořte chod fóra 