Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 44, 45, 46, 47, 48, ... 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Antena
Ahoj
našel jsem toto
https://www.cebes.cz/lisovane-komutatory/
nevím kolik to stojí, já ...
Energy1 23.05.2024 16:00
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
a pak se musí řešit ložiska, mazání, to je celkem pohoda... ale pak jak se Vám začnou nestejnoměrně obrušovat uhlíky a budete mít škrábance v mědi komutátoru, budou se muset uhlíky vyměnit a měď na komutátoru...
Myslím, že za cenu volné energie bude výměna uhlíků a opotřebení komutátoru ta poslední věc, co tě bude trápit, věř mi. Tak stejně jako u Wattse, který jede jen za cenu ložisek a o kroužků.
Antena napsal(a):Ahoj
https://www.aliexpress.com/item/1005006037047938.html
nebo tady https://www.ebay.com/itm/404940596774 za 300 Kč komutátor s 32 lamelami.
200 lamelový nejde najít...
škoda, že nejde použít 8 ks 32...
Na figueru nemůžeš použít komutátor na vrtačku, to opravdu ne. Bez ohledu na výkon potřebuješ nejméně 200 lamel a to při tomto počtu dělá průměr 250mm a více, takže komutátor jako kráva. Dejme tomu, že většina replikujících se snaží o malý výkon a malý přebytek, ale i na tento test je potřeba 200 lamel. Neexistuje tedy žádné jiné východisko než zainvestovat do velkého komutátoru i když se bude přenášet pouze malý výkon. Pro info cenově lisované komutátory potřebného počtu lamel se pohybují ve vyšších desetitisících a šroubované od 100tis výše. Jsou to palby, proto říkám, že obě varianty ať už mechanická, nebo elektronická vyžadují velké vstupní investice. To je také jeden z mnoha důvodů, proč je tak málo lidí s funkčním generátorem.
0
1
Adam 24.05.2024 12:12 Bydliště: Praha
6314
581
6084
Možná by tu mohlo být řešením... Než hledat a objednávat vyloženě produkt názvu komutátor,
vyrobit ho místo toho s pomocí 3D tisku. Jde o to, že 3D tisk může zajistit velmi dobrou
přesnost výroby a pokud se zvolí vhodný materiál (filament) a nechá se to vytisknout s vysokou
hustotou vláken (kvůli pevnosti) a bude to vymyšleno tak, aby se tam daly kovové lamely
dobře upevnit a aby to celé spolu hezky lícovalo... Pak na menší dílčí testy by to takhle stačilo
a vyjde to nákladově úplně jinak, než když by člověk sháněl nebo nechal vyrábět
takhle velký a náročný komutátor klasickou cestou.
0
0
Energy1 24.05.2024 12:21
1841
106
1945
Adam napsal(a):Možná by tu mohlo být řešením... Než hledat a objednávat vyloženě produkt názvu komutátor,
vyrobit ho místo toho s pomocí 3D tisku. Jde o to, že 3D tisk může zajistit velmi dobrou
přesnost výroby a pokud se...
Ok, netvrdím, že je vyloženě nutný sériový komutátor. Tvrdím, že je potřeba přepínací mechanický systém o 200 odboček a více. A jako spolehlivé, precizní a hotové řešení je komutátor pro velké synchronní generátory. Pokud chceš něco takového vyrobit, musíš řešit vysokou přesnost (kvalitu) teplotní stabilitu (chlazení), mechanickou stabilitu (tvrdost lamel, které nemohou být z čisté mědi a jejich přichycení ke korpusu) Když sečteš tuto náročnost, zjistíš, že doma nic takového nevyrobíš a pouze ztrácíš čas nad vyrobeným zmetkem.
0
0
Adam 24.05.2024 12:57 Bydliště: Praha
6314
581
6084
Energy1 napsal(a):... zjistíš, že doma nic takového nevyrobíš a pouze ztrácíš čas nad vyrobeným zmetkem.
Mně přijde, že Ty to stále vidíš podle sebe a své situace, že bys takto potřeboval vyrobit prakticky hotové zařízení, které stabilně dlouhodobě pojede. Ty už dneska ladíš, hraješ si se zvyšováním efektivity atp.
Je potřeba se vcítit do těch, kteří teprve to jdou s figuerou zkoušet a nejsou si jistí výsledkem.
A navíc nemají volných desítky tisíc Kč. Proto jsem psal, že tato cesta skrze 3D tisk byl mohla být
nákladově úplně jinde - pro menší dílčí testy. (!)
Dotyčný během chvilky zjistí, jestli figueru správně pochopil. Jestli během chvilky zaznamená
energický zisk. Ono se pak případně lépe přemýšlí nad dalšími investicemi a celkově může být
zásadní dosáhnout výsledků i takových, že tady figuera pojede někomu dalšímu třeba
jen pár minut, než se mu improvizovaný komutátor nákladově za 2000 Kč rozpadne...
Tady jsou lidé na úplném začátku cesty, kdy to potřebují rozchodit
alespoň na chviličku a získat představu - potvrzení správné cesty.
0
0
Energy1 24.05.2024 14:21
1841
106
1945
Adam napsal(a):Mně přijde, že Ty to stále vidíš podle sebe a své situace, že bys takto potřeboval vyrobit prakticky hotové zařízení, které stabilně dlouhodobě pojede. Ty už dneska ladíš, hraješ si se zvyšováním efektivity atp.
Je...
Je pravda, že před tím, než jsem investoval do sériového komutátoru jsem se snažil provést přepínání odboček po domácku. Jako největší problém se projevilo ztrátové teplo třením uhlíků a mezizávitovými zkraty což způsobilo změny rovinnosti a neudržení kontaktu uhlíků s povrchem - odbočky/lamely. A při 3000 otáčkách za minutu i sebemenší nerovnost povrchu způsobí ztrátu elektrického kontaktu, čímž selže zařízení, viz Marathonman a spoustu dalších, co šetří. Komutátor je na tento děj přepínání přímo uzpůsoben a je složen z robustních lamel ze slitiny mědi a technického stříbra, které jsou nalisované přes tenkou izolační vrstvu na ocelovém obrobku s chladicími otvory. Ztrátové teplo se tak výborně odvede pryč bez ztráty přesnosti ovality. Nechci zde nikoho strašit a podceňovat, ale doma funkční komutátor nevyrobí. I na pouhý test musí jet komutátor spolehlivě poměrně dlouhou dobu, než se generátor za synchronizuje, správně nastaví a naladí na indukční cívky. Říkám upřímně narovinu, jak to v reálu je.
0
1
Adam 24.05.2024 14:40 Bydliště: Praha
6314
581
6084
Energy1 napsal(a):... I na pouhý test musí jet komutátor spolehlivě poměrně dlouhou dobu, než se generátor za synchronizuje, správně nastaví a naladí na indukční cívky. ...
Uznávám, že na tohle jsem trochu zapomněl.
Přesto mi přijde, ale je to jen můj pocit, že bych chlapcům nerad bral naději třeba
v nějaké to dočasné improvizované řešení. Ono se dá ten 3D tisk v dnešní době
opravdu docela dost domyslet. Pro pevnost, přesnost výroby, a s nějakými rezervami
i pro zvládání nějakého toho tepla. Třeba stihnou něco naměřit, než se to za chvilku rozpadne.
Nebo to vymyslej tak, že 3D tisk použijou pro výrobu formy / odlitku, teď s malou nadsázkou
napíšu, ...třeba i klidně mohutného sádrového odlitku komutátoru, který třeba dodatečně obrobí
na více přesné rozměry a nějak dodělají lamely... Že to teď zní až vtipně? Hele já vím,
v nějakém pohledu jsou to ptákoviny, jenže přestože tady v pozadí opravdu hodně lidí
zkouší přijít na to, jak třeba i netrvanlivý model vyrobit, tak pokud bys jim řekl,
že neexistuje vůbec žádná cesta, pokud nevysolej 50-100 tis. Kč, tak v tu chvíli vlastně
všichni skončili. Některé nápady mohou být ztřeštěné, vím, ale oni opravdu pro dočasné
prototypy nějakou improvizační cestu potřebovat budou...
Mám osvědčeno, že ztřeštěný a vtipně či nesmyslně znějící nápad
někdy otevře alespoň částečně cestu a pomůže získat klíčovou základní zkušenost / ověření.
0
0
Antena 26.05.2024 14:15
298
9
137
Ahoj
když to tak počítám, jedna perioda je zhruba 200+ lamem/otáčka, takže 200 přepnutí za 0,02s (při frekvenci 50Hz), to vycházít 0,000 1s přepnutí jedné lamely/jedné pomocné indukčnosti.(případně když během jednoho okamžiku jsou sepnuté 2 lamely tak 0,000 2s). 0,000 1s je 10kHz. tj jde o spínání na úrovní frekvence 10kHz. Výhody komutátoru jsme si řekli, jedna malinká výhoda elektroniky, je že mohu spínat i rychleji než 10kHz, nebo pomaleji (to komutátor může také, propojením 2 sousedních lamel). Mohu volit délku připojení pomocné indukčnosti/indukčností k primáru.
Zákmity mohou vznikat i v klasických spínaných zdrojích, ale tam se to vždy nějak vyřešilo, odrušením ...tak snad to půjde i u Figuery
Teď jsem simuloval Femmem cívku - primár, ... měl jsem průřez 5x5cm délku 10cm závitů 600, 2,5mm2 drátem, měla 80mH. Ve výpočtech v ltspice mě nejlépe vycházela cívka s indukčností kolem 8-15mH, dávalo to největší rozdíl "sinusů" na primárech...
A.
0
1
Energy1 27.05.2024 15:07
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
když to tak počítám, jedna perioda je zhruba 200+ lamem/otáčka, takže 200 přepnutí za 0,02s (při frekvenci 50Hz), to vycházít 0,000 1s přepnutí jedné lamely/jedné pomocné indukčnosti.(případně když během...
Tady vidíš důvod, proč u Figuery nelze jednoduše zvedat frekvenci, jako u transformátoru. Těch důvodů a složitostí je ještě více než pouhé časové přepínání odboček. Vychází se ze vztahu emf= db/dt. Aby jsi zvýšil generovaný výkon zvýšenou frekvencí, musí se zachovat intenzita mag. toku db. Ale to znamená, kolikrát zvedneš přenosovou frekvenci, tolikrát musíš zvednout budící napětí. A teď když začneš počítat, tak na 100V budícího napětí připadá provozní frekvence 50hz a 200 lamel komutátoru. Při zvýšení frekvence např. na desetinásobek tj. 500hz aby jsi zachoval intenzitu mag. toku za jednotku času, potřebuješ budící napětí 1000V a k tomu 2000 lamel. Takže obě koncepce ať už mechanická nebo elektronická jsou jasně omezeny. Figuera zvolil kompromis mezi efektivitou a proveditelností, což uváděných 100V je optimum pro frekvenci 50hz. Ještě bych dodal kolikrát nižší napětí jak 100V, tolikrát nižší je přenosová frekvence. Takže pokud někdo testuje generátor z autobaterie, pak má zhruba 8 x nižší reakční časy a s tím 8 x nižší přenosovou frekvenci tj. cca pouhých 6hz. To je případ Marathonmana, který negeneruje vůbec nic a diví se proč. Používá zdroj 100V a za ním 300W odpor, který sráží napětí téměř na nulu. Přitom je úplně jednoduché východisko, jak z toho ven. Indukční cívky musí pracovat téměř v čisté indukční reaktanci s minimálním DC ofsetem, podobně jako je napájené trafo střídavým proudem tzn. aby cívky měli vysokou samoindukčnost s projevem indukčního odporu 2π.f.l A Marathonman preferuje nízkou samoindukčnost i odpor, což je špatně. Taková cívka se chová pro zdroj jako tvrdý skrat. A proto má na výstupu odpor a je spokojený jako blecha, že mu zdroj nehlásí přetížení, ale také negeneruje žádné emf.
1
1
Energy1 28.05.2024 21:00
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
když to tak počítám, jedna perioda je zhruba 200+ lamem/otáčka, takže 200 přepnutí za 0,02s (při frekvenci 50Hz), to vycházít 0,000 1s přepnutí jedné lamely/jedné pomocné indukčnosti.(případně když během...
Technická otázka, zkoušel jsi převést 8-15mH indukčnosti na sycení jádra? Pořád je prioritou db/dt tzn. vytvořit co nejsilnější mag. pole a co nejrychleji provést jeho změnu. S indukčností 15mH budeš generovat maximálně desítky watů, protože mag. pole bude mizerné a rychlost už tě nezachrání. U převodu závitů na jádru na indukčnost zase záleží nejvíc na permeabilitě materiálu, můžeš mít na jádru spousty závitů, ale jak bude mít materiál mizernou permeabilitu, tak silné mag. pole závity a proudem už nedoženeš. Každá cívka podléhá geometrii vinutí, přičemž musí být přes celou délku jádra s hloubkou maximálně 15mm, literatura uvádí dokonce 12mm, ale do 15mm je to ještě ok, dále už vrstvy nemá cenu přidávat, protože mag. pole vodičů klesá se čtvercem vzdálenosti a vrstvy nad 15mm se na výsledném poli projeví jen minimálně. Takže počet závitů na jádru a s tím dosaženého mag. pole je omezeno konstrukční geometrii vinutí. Z toho vyplývá, jak moc důležitý je materiál pro indukční elektromagnety, kde úplným základem a nutností je moderní orientovaný ocelokřemík. Žádná měkká ocel nevyhoví ani náhodou. V tom je výhoda špičkových magneticky měkkých materiálů. Pokud jsou jádra z permaloye, na stejnou potřebnou indukčnost stačí 10x méně vinutí. V programu spočítáš něco, ale pak nakoupíš materiál a je vše jinak. A permeabilitu můžeš po prodejci jen těžko dožadovat, protože to sám neví.
0
1
Energy1 28.05.2024 21:19
1841
106
1945
Pro lepší pochopení, 100V budícího napětí je určené k efektivnímu generování vysokého výkonu při frekvenci 50hz. Naopak s menším napětím lze také generovat výkon při 50hz, ale mnohem nižší. Reakční časy udává indukčnost dipólů, která také koresponduje s tvorbou mag. polí, generování emf a se vztahem db/dt. Vše jde jako ruka v ruce podporované fyzikou. Není-li indukčnost, není mag. pole a není indukované emf. Cílem tedy není pouze rychlost/reakční časy dipólů, jak si myslí Marathonman, ale tak stejně důležitá je i intenzita mag. toku db. Tím chci říct, že tvorba sinusu nemůže být na úkor potřebné indukčnosti dipólů. Intenzita toku má vždy přednost.
0
1
Antena 28.05.2024 21:32
298
9
137
Energy1 napsal(a):Technická otázka, zkoušel jsi převést 8-15mH indukčnosti na sycení jádra? Pořád je prioritou db/dt tzn. vytvořit co nejsilnější mag. pole a co nejrychleji provést jeho změnu. S indukčností 15mH budeš generovat maximálně...
Ahoj
tak to jsem nevěděl. Co mě teď napadlo tak použít obdélníkové jádro třeba 20cm dlouhé o průřezu třeba 5x5, nevím přesně jaké tam potečou proudy, ale pokud 60A tak to bude chtít třeba 600 závitu 2,5mm2 dvojmo, tj celkem 5mm2 a to se tam stejně nevejde...
Říkáš primár má mít jednotky ohmů, v tomto drátu to bude necelý ohm, nebo max 1,5ohmu, jasně XL vyjde třeba 25ohm, ale na 100V tam poteče klidně 60A činných, ačkoliv jalová složka bude pouze 4 ohm, celé to střílím od boku, a pak se musím dostat do maximálního sycení, ano není to sranda to dobře navrhnout. A pak jestli to vůbec dává smysl do figuery jako takového...Dále píšeš, že Ti to bere 2 kW celé na počáteční nabuzení, tady by mě brala jedna cívka 3-3,5kW... něco dělám špatně. A s tím souhlasím, že něco odsimuluji v programu, pak to navinu a je to jinak...a pak ještě magnetický tok....Bude to ještě zajímavé, chce se do toho pořádně zakousnout...a opět mám magneticky měkký materiál, ale kde sehnat ocelokřemík, teď z fleku nevím...
Díky za Tvou trpělivost s námi...
A.
0
1
Energy1 28.05.2024 22:18
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
tak to jsem nevěděl. Co mě teď napadlo tak použít obdélníkové jádro třeba 20cm dlouhé o průřezu třeba 5x5, nevím přesně jaké tam potečou proudy, ale pokud 60A tak to bude chtít třeba 600 závitu 2,5mm2 dvojmo, tj...
Jak jsi přišel na tak obrovský budící proud 60A? To mi nebere ani celý generátor složený z 8mi sad. Když vezmeš elektromagnet s indukčností např. 100mH tak po dosazení 2π.f.l bude indukční odpor cca 30 ohmů. Takže při 100V potečou obvodem zhruba 3A. Jenže tohle není činný výkon, ale jalový, protože elektromagnety v prvním půlcyklu jsou spotřebičem a v druhém zdrojem, úplně stejně jako všechny indukční stroje napájené střídavým proudem, které po počáteční magnetizaci vrací proud do sítě. Činný výkon u Figuery jsou ztráty I2R, které jsou způsobené odporem vinutí. Činný výkon je tedy mnohem nižší než jalový, který se přelévá mezi elektromagnety. Ztráty rostou s druhou mocninou proudu, východisko tedy není vysoký budící proud a malé napětí, ale nízký proud a velké napětí. Pokud budeš mít dostatečnou indukčnost dipólů a nebudeš je stavět jako Marathonman, pak se nemusíš bát vysokého proudu, protože bude zabržděn indukční reaktancí. Nezáleží tedy vůbec na DC odporu, ale na indukčním odporu. Indukční odpor ala indukční reaktance je závislá na maximální hodnotě mag. indukce materiálu. Pokud se jádro dostane do saturace, pak přestane platit indukční reaktance a uplatňuje se pouze Ohmův zákon, přičemž obvodem začne téct vysoký proud. Saturace se ale nemusíš v případě otevřených pólů obávat, jádra lze jen s těží přesytit. Kromě toho, co jsem uvedl, znova připomenu budící průběh. Sinus v případě buzení podává špičkový vysoký proud pouze v krátkých momentech a po té rychle odběhne pryč, není tak přetěžované vinutí, ani regulace s tím spojená, přitom generovaný výkon je vysoký, protože sekundární indukce je derivací primárních polí s vysokou amplitudou.
0
1
Antena 28.05.2024 22:59
298
9
137
Energy1 napsal(a):Jak jsi přišel na tak obrovský budící proud 60A? To mi nebere ani celý generátor složený z 8mi sad. Když vezmeš elektromagnet s indukčností např. 100mH tak po dosazení 2π.f.l bude indukční odpor cca 30 ohmů. Takže...
Ahoj
tak díky za vysvětlení, zase jsem na tom o poznání lépe. Dobře ze zmiňuješ těch 100mH, mě se to tak jeví, že primáry by měli být kolem 50-100mH(nebo aspoň v té první zkušební sestavě), lépe více tj. těch 100mH...ty jsi psal, že máš "palubní" napětí 250V(25A?) tak to by byl střední proud cca 7,5A, ve špičkách max 15 (max.max. do 19A), takže primáry vinout pro sichr drátem 1,5mm2, tj. 100 závitů v jedné vrstvě=15cm délka jádra, 6-8 vrstev 9-12mm šířka vinutí...(pořád mám rezervu do 15mm ... můžu mít i 10 vrstev=1000záv, kdyby byl permaloy tak stačí 125 :) záv...asi ho objednám z číny... chtěl by někdo permalloy ? mohlo by se rozmělnit poštovné z číny)jádro (mám pouze nějaké staré oddělovací trafo )odhadem 5x5cm průřez...no a pak změřit jak se cívka chová, kde je mez sytosti...Hodně jsi mě teď pomohl, moc děkuji..... a také děkuji za elektromagnety v prvním půlcyklu jsou spotřebičem a v druhém zdrojem, já to tak nějak tušil ale ty jsi to napsal...Zase je to jasnější...teď už jenom začít motat cívky...
Díky moc
A.
0
1
Energy1 28.05.2024 23:10
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
tak díky za vysvětlení, zase jsem na tom o poznání lépe. Dobře ze zmiňuješ těch 100mH, mě se to tak jeví, že primáry by měli být kolem 50-100mH(nebo aspoň v té první zkušební sestavě), lépe více tj. těch...
Napětí 250V/25A platí pro sekundár. Na primáru jsou jiné VA parametry. Generátor má primární a sekundární stranu oddělenou, není zde převod napětí a proudu jako u transformátoru. Nicméně indukční reaktance způsobuje, že zvýšení výkonu vyžaduje zvýšení budícího napětí, což připomíná transformátor, ale ve skutečnosti tomu tak není. Jednotlivé pole zůstávají během generování proudu oddělené resp. fázově posunuté, což blokuje negativní účinky lenzu a přímého tahu na primár a generátor je tak skutečným generátorem a ne strojem mechanické práce, jako je tomu u konvence.
0
0
Energy1 29.05.2024 08:40
1841
106
1945
DC oscilovaný proud v generátoru Figuery má stejné vlastnosti jako střídavý proud, ovšem bez negativních účinků hystereze a vířivých proudů. V tom je tento generátor geniální, oscilace sinusového proudu nad nulou využívá indukční reaktance dipólů, přičemž příkon padá na ztráty I2R vlivem vzniku jalového výkonu. Literatura spojuje indukční reaktanci pouze se střídavým obvodem a v DC obvodu prý nemůže fungovat. Opak je pravdou a je to utajená druhá strana mince fyziky a indukčních zákonů. Jakýkoliv DC proud, který je oscilován a je mu udělena frekvence spadá pod indukční reaktanci. Takže i když to mnohé může táhnout ke střídavému proudu, Figuera jede na DC proudu s nejvyšší možnou efektivitou tvorby mag. polí.
0
1
Energy1 29.05.2024 11:00
1841
106
1945
Kromě elektrického nastavení VA parametrů generátor vyžaduje i mechanické nastavení. Elektromagnety i přes to, že jsou vyrobené shodně, se stejným počtem vinutí nemají zcela shodnou sílu mag. pole. Elektricky indukovaná nula vzniká, pokud mag. pole protilehlých elektromagnetů stejné orientace mají shodnou sílu a sekundární jádro zabírá pravotočivý i levotočivý mag. tok v poměru 50/50. Tato nula se musí nacházet uprostřed sekundární cívky. V reálu však rozdílem síly mag. polí je komprese siločar v jádru posunuta blíže k jednomu okraji čímž je jeden vrchol sinusoidy ořezán a výkon snížen o úroveň redukce vrcholu. Existují dva způsoby jak tento rozdíl vyladit, buď oslabit silnější pól slabou podložkou nebo posunutím sekundární cívky na jádru. Oslabovat póly nedoporučuju, protože mag. pole vzduchovou mezerou klesá se čtvercem vzdálenosti, stačí mezera 0,1mm a vše je jinak. Mnohem jednodušší je si nechat malou vůli mezi kostřičkou a jádrem a posunout cívku na jádru při konstantním sledování periody na oscilu a tam ji zapevnit. Správné nastavení je takové, že oba vrcholy sinusoidy jsou shodné a tím je dosaženo také nejvyššího výkonu. Na patentech Buforna je tohle dokonce vyobrazené, sekundární jádra jakoby zasahují do primárních jader, nejde ale o jádra, ale o vodící tyče zapevňující sekundární cívky v přesně požadované poloze.
0
1
Adam 29.05.2024 11:07 Bydliště: Praha
6314
581
6084
Energy1 napsal(a):... Literatura spojuje indukční reaktanci pouze se střídavým obvodem a v DC obvodu prý nemůže fungovat. Opak je pravdou a je to utajená druhá strana mince fyziky a indukčních zákonů. Jakýkoliv DC proud, který je...
Jsme tu v tématu koncepčních detailů, nechci to tedy narušovat nějakými obecnými
poznámkami, ale na tohle bych chtěl upozornit, protože je to přesně ta typická dezinterpretace popisu nějaké skutečnosti ze strany akademiků či odborných "autorit".
Jsem rád, že coby člověk fyzikálního vzdělání mohu být typickým akademikům
takovou monstrózní černou ovcí...
Všichni se učí, že indukční stroje pracují jen při střídavém proudu (střídavý
skutečně má znamenat proud, který leze přes nulu do záporu, do kladu - sem a tam).
A že se stejnosměrným proudem indukční stroje nepracují. Tady je ta obrovská
dezinterpretace - je to zkreslující tvrzení, nepravda.
Jediné správné tvrzení je, že s konstantním proudem žádné indukční děje
neprobíhají. Jen slovíčkaření(?) No ale má to zrovna v tomto obrovský význam.
Část odborných autorit je k tomu možná nějak kuloárně vedena, aby se tyto dezinterpretace
podporovaly a aby šikovným lidem se hned nelíhly v hlavě nápady, jak hledat volnou energii.
Většina odborných autorit a akademiků si to ale opravdu jen zcela obyčejně neuvědomuje,
čeho se dopouštějí a jak významné dezinterpretace to jsou. Pro ně jsou všechny ty zákonitosti
jednoduché, jasné, bezproblémové a snadno opapouškovatelné...
Bohužel jsem se setkal hodně s takovou zkušeností, že přes všechny možné tituly a úspěchy
nebyli schopni složitějšího uvažování nějak trochu víc mimo nabiflovaný rámec... ...
P.S. Dle správně uchopených zákonů elektromagnetické indukce, pokud pošlu
do transformátoru nebo cívky stejnosměrný proud, který kolísá (nad nulou) ve tvaru
funkce sinus, získávám pak naindukované napětí opět ve tvaru sinus - ale fázově posunutý
a zde je to již průběh střídavý (přes nulu).
Tedy už zase zpět více k těm konstrukčním detailům.
Tím mým dnešním přednesem se nenechte rozptylovat.
Se vším souhlasím, nebudu se rozepisovat jen zmíním, že jsou nám záměrně předkládané pouze neefektivní principy indukčních dějů, ty efektivní používající DC oscilaci jsou zatajené. Už v principu AC proud, který prochází nulou nemůže vytvořit a zachovat potenciál. A protože el. proud se generuje změnou mag. a el. polí v prostoru, záleží tedy na elektrické složce buzení.
Podpořte chod fóra 