Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 45, 46, 47, 48, 49, ... 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Se vším souhlasím, nebudu se rozepisovat jen zmíním, že jsou nám záměrně předkládané pouze neefek...
Antena 01.06.2024 00:22
298
9
137
Ahoj
tak jsem dělal simulace programem Femm, abych věděl jak navinout primár. Kolik závitů a jaký průřez jádra.
Simuloval jsem jenom jeden primár, aby vybudil ve svém železe maximální sycení železa dejme tomu 1,8T.
Primární cívka - jsou vlevo ty "průhledné " obdélníky nahoře a dole, mezi nimi je jádro.
Jádro je průřezu 2,5x5cm (50mm = depth), délky cca 10cm, tj. výška 25mm, šířka 100mm, hloubka 50mm.
Když to dám spočítat s proudem 10A při napájení DC =0Hz (energie 125W), vypočítá to výsledky dle Dispozice25DC. Když to přepočítám s proudem 10A(Energie 800W), AC =50Hz napájení vypočítá to výsledky dle Dispozice25AC
Fux/Current je indukčnost.
Proč je pole rovnoměrně rozloženo, při napájení DC a při AC je nasycena část jádra nejblíže cívek. ... musí sytit (v případě 50Hz) v celém průřezu, ne ?
Nějak tomu nerozumím. Ještě je zajímavé, že parametr Depth - vždy jsem si myslel, že je to hloubka magnetického modelu, jakožto hloubka jádra tj osa Z(v tomto případě 50mm) , depth - nemá vliv na úroveň sycení, pouze na sílu co vyprodukuje taková cívka směrem k jádru sekundáru vlevo. Skutečně divné... Jak mám tu cívku navrhnout ? Femm mě asi nepomůže.
Jsem z teho voľaký zmetěný...
A.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Karel 124 01.06.2024 10:48 Bydliště: Praha a okolí
683
44
823
Asi nezbyde, než sestoupit z teoretického Olympu a pár cívek si navinout. Jádra budou rozhodující.
0
0
Adam 01.06.2024 11:44 Bydliště: Praha
6314
581
6084
Já myslím, že Antena až tolik na teoretickém olympu nezůstává, ale FEMM zkrátka ohledně figuery skutečně moc neporadí a může pomoct více jen k některým základním představám o magnetizmu, sycení etc.
0
0
Antena 02.06.2024 00:48
298
9
137
Kdyby si člověk přečetl návod, je tam psáno, že pro magnetické problémy se používá frekvence 0. A teď naráz začal mít na indukčnost vliv parametr Depth, ačkoliv včera jsem se s tím nemohl domluvit. Tak snad už to půjde...
A.
0
0
Energy1 02.06.2024 11:53
1842
106
1945
Karel 124 napsal(a):Asi nezbyde, než sestoupit z teoretického Olympu a pár cívek si navinout. Jádra budou rozhodující.
Je to tak. Neříkám, že programy jsou k zahození, naopak, při správně zadaných hodnotách dokážou dobře simulovat podobu, tvar a intenzitu mag. siločar v dané oblasti jader. Ale když v reálu zhotovíš elektromagnet, tak je vše jinak. Záleží na utahování a preciznosti závitů, jestli nejsou mezi závity malé mezery nebo se dokonce nekříží. Vzdálenost vinutí od jádra dané nosnou kostřičkou, proklady jednotlivých vrstev, odstávání vinutí při čtvercovém nebo obdélníkovém průřezu jádra, plocha vinutí vzhledem k jádru, v případě ocelokřemíku má velký vliv provedení laminace, zda je jemná nebo hrubá, orientace legování křemíku a průřez jádra. Jak vidíš, je spousta proměnných, které ti tak nějak proplavou mezi prsty a spočítaný výsledek na základě programu je úplně zcestný. Největší vliv na výslednou magnetizaci má právě preciznost návinu vinutí na jádru a to záleží na samotném tvůrci, jak se mu to povede. Taky bych vyzdvihl fakt, že vinutí na čtvercovém či obdélníkovém průřezu jádra skutečně odstává a to i tehdy, pokud se zaoblí hrany kostřičky/jádra. Toto odstátí vytvoří mezi jádrem a vinutím vzduchovou mezeru, která výrazně oslabí mag. pole. Když jsem motal elektromagnety na první model Figuery, hotové kusy jsem formoval v lisu, aby vinutí dokonale přilehlo k jádru. U druhé generace Figuery jsem tento problém eliminoval kruhovým profilem jader, tam vinutí dokonale kopíruje jádro a je potřeba i méně vinutí, vzhledem k ploše jádra. Upřednostňuji tedy praxi před teorií, protože v reálu je vždy všechno jinak, než na papíru.
0
0
Energy1 02.06.2024 13:17
1842
106
1945
I když Martin11 má většinou potřeštěné nápady, tady s ním naprosto souhlasím. Koupit malé množství drátu přiměřeného průměru, sehnat si jádro, levný Tesla metr, motat a měřit. Stále platí pro generovaný výkon 1kw je zapotřebí mag. síla 14,8lb/7,4kg na palec čtvereční (6,45cm2) jádra. Takže kromě teslametru je dobrým pomocníkem i siloměr, kde se měří síla vůči sekundárnímu jádru včetně malé vzduchové mezery mezi jádry. Potřebná plocha jádra vychází z mag. indukce materiálu a ze sycení. Tyto údaje jsou pouze obecný parametr. Sekundární indukce je složitější, a tak neplatí pouze 7,4kg na palec čtvereční, protože se vychází ze vztahu b.v.l, záleží tedy především na délce sekundární části a také tak stejně jako u primárů, vzdálenosti vinutí od jádra. Pokud budou jádra špatně geometricky navržené, byť s dobrým sycením, bude se indukovat nízký výkon. Správný poměr jader a také ideální je v poměru 2:1. Aby se mohl promítat intenzivní mag. tok i při snížení jednoho elektromagnetu. Není zas tak složité udělat pár technických pokusů a zjistit jakým způsobem dosáhnout vysokého výkonu.
0
0
Barbucha 02.06.2024 16:08 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Energy1 napsal(a):.......protože v reálu je vždy všechno jinak .......
Ne nadarmo platí jedno židovské pořekadlo, které praví " nakonec je vše jinak ".
0
0
Energy1 02.06.2024 20:14
1842
106
1945
Barbucha napsal(a):Ne nadarmo platí jedno židovské pořekadlo, které praví " nakonec je vše jinak ".
Něco na tom pravdy bude. Proto nabádám k praktickým replikacím před teoretizováním.
02.06.2024 20:38 Editace moderátorem.
0
0
Adam 02.06.2024 20:53 Bydliště: Praha
6314
581
6084
Občas se to tady přelévá sem tam, jestli teoretizovat nebo replikovat. Teď tu zase zaznívá, že replikovat než teoretizovat. Jenomže od každého to přeci chce trochu, od obojího - to podstatné. Chce to hlubší znalosti a určitý druh představivosti v rámci "teoretizování". Nebo si k tomu různě pomáhat, rozšiřovat si míru teoretického chápání. No a pak replikování - jo, to často odhalí nedostatky v té teoretické představivosti, nebo naopak ty teoretické schopnosti potvrdí. Praktický test je pak v určité fázi nezbytný. Tak asi k tomu ponechme vyvážený pohled.
0
0
Antena 02.06.2024 21:02
298
9
137
... odsimuloval jsem relativně reálný primár, podle svého současného pochopení figuery.
1300 závitů, proud 12A, 139mH, průřez jádra 25x30= 750mm2 (délka jádra cca 100mm), XL=43,6R, energie 100W...Asi bych to napájel napětím 315VDC což je usměrněná 1f síť, vychází střední proud cca 7A...
tranzistor jsem našel IGBT https://www.tme.eu/cz/details/igp30n60h3/tranzistory-igbt-tht/infineon-technologies/igp30n60h3xksa1/
Tyto se používají v normálních spínaných zdrojích, pokud je full bridge tak ve spodní i v horní větvi. Tak bych ho použil také a místo rekuperační diody druhý tento IGBT tranzistor - antiparalelně... není až tak drahý, a je výkonný 600V 30A...
Jenom nechápu jak vyrobit kulaté jádro. Když budu mít křemíkové plechy, musel bych je řezat rozbruškou, různé velikosti tak abych u nich seskládal kulatý průřez jádra, ale to se poškodí kvalita materiálu v místě řezu. Jedině, že by to nadělil přímo dodavatel, pokud se mu s tím bude chtít hrát...
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Energy1 02.06.2024 21:06
1842
106
1945
Adam napsal(a):Občas se to tady přelévá sem tam, jestli teoretizovat nebo replikovat. Teď tu zase zaznívá, že replikovat než teoretizovat. Jenomže od každého to přeci chce trochu, od obojího - to podstatné. Chce to hlubší znalosti...
U Figuery je problém v tom, že princip na kterém generuje el. proud není konvenční. Takže je problém se chytit něčeho teoretického. Selhávají zde různé simulační programy, protože nepočítají s konfigurací duálních dynamických zrcadlových polí. Teorie je rozhodně důležitá, ale ne rozhodující. Osobně se setkávám s lidmi, kteří pouze teoretizují, ale do ničeho se nikdy nepustí. Takže jak říkáš, mělo by to být vyvážené, nastudovat teorii a pustit se do práce.
0
1
Energy1 02.06.2024 21:53
1842
106
1945
Antena napsal(a):... odsimuloval jsem relativně reálný primár, podle svého současného pochopení figuery.
1300 závitů, proud 12A, 139mH, průřez jádra 25x30= 750mm2 (délka jádra cca 100mm), XL=43,6R, energie 100W...Asi bych to napájel...
Ocelokřemík samozžejmě v jiné než čvercové nebo obdélníkové formě možný není, jednotlivé plechy jsou k sobě lepeny pryskyřicí a slisované. Jak na to sáhneš rozbruškou nebo frézou, laminace se okamžitě rozjede. Co se dodavatelů týče, tam budeš rád, když ti dodají zarovnané jádro přesně na míru a ne jak od prasat. Akceptovatelný rádius ti udělají do R3, což je o ničem, je to pouze sražená hrana. Pokud tě trápí problémy ocelokřemíku - nízká permeabilita, nežádoucí laminace, čtvercový průřez a s tím problémy s vinutím, špatná opracovatelnost, pak můžeš sáhnout po mag. speciálu FeNi, nebo NiCo, který se naopak standartně dodává v kruhovém, plném materiálu. Nebo lze také sáhnout po amorfu, který lze sehnat i zde v ČR. Každý materiál má své pro i proti, ocelokřemík za cca 350kč/kg, nebo permaloy z Číny za 3500kč/kg. Sycení ocelokřemíku se musí dohánět drahým měděným vinutím, permaloy zase nepotřebuje velké sycení, ale prvotní náklady jsou velmi vysoké. V praxi v reálu stále výhodněji vychází stavba z ocelokřemíku i za cenu velkého množství vinutí.
0
1
Energy1 03.06.2024 14:18
1842
106
1945
Jinak jsem nezmínil výhody a cenu amorfu, tam se permeabilita pohybuje od 50-100tis a cena cca 1500kč/kg, což je cenově přecejen příznivější proti mag. slitinám. Pro permaloy/permedur z Číny dávají množstevní slevy až od jedné tuny, což je při nejmenším úsměvné, jinak standart cena za 1kg s poštovným, clem a daní vychází na "lidových" 3500-4000kč a to je mazec při představě 50kg pro 6kw výkonu.
je tam materiál 1J22, což je ten permendur, cena 125 dolarů za kg cca 2875Kč/kg, to je mazec...je to tyč...
Možná by to chtělo objednat na zkušenou sampl...
A.
0
0
Antena 04.06.2024 07:17
298
9
137
Je to mazec, ta cena, ale kdyby to vyráběli v ČR tak by to stálo snad až 30 000kč/kg, tak je to vlastně levné...a teď je otázka jestli se to vůbec může použít jako primár...
A.
0
1
Energy1 04.06.2024 08:35
1842
106
1945
Antena napsal(a):Je to mazec, ta cena, ale kdyby to vyráběli v ČR tak by to stálo snad až 30 000kč/kg, tak je to vlastně levné...a teď je otázka jestli se to vůbec může použít jako primár...
A.
Jasně že může, je to materiál přímo určený pro elektromagnety. V podstatě nic lepšího není. Ta cena, kterou uvádíš je správná a když přičteš dopravné, clo a daň, tak jsi na 3500-4000kč. Na 22kw verzi jsem bral z Číny 170kg a stálo to gardu.
0
1
Energy1 04.06.2024 18:53
1842
106
1945
Proč je permedur nejlepší magnetický materiál? Nejen, že má velmi vysokou permeabilitu, ale především vysoko položenou saturaci, daleko za permaloyem. Permeabilita materiálu je závislá na mag. nasycení jádra (se sycením klesá) a permedur kvůli vysoké hranici 2,4T si zachovává slušnou permeabilitu i při vybuzení. To je obrovský rozdíl proti ocelokřemíku, ale i proti permaloyi, tím lze z menšího el. příkonu dostat více ve formě mag. pole. Osobně používám laminovaný permedur v sekundáru a permaloy v primáru, ale bral jsem permaloy s doměním, že se vyrovná permeduru a ušetřím, ale udělal jsem chybu. Udávaná permeabilita permaloye je matoucí a ke koupi lákavá, výrazně ale klesá s vybuzením jádra. Jako jedničku tedy doporučuju permedur, který je nedostižný ve všech parametrech. Jedinou a velkou překážkou troufám si říct pro všechny je jeho šílená cena, je to něco, za něco. Pokud by se někdo odhodlal pro tento materiál na test, musí vzít alespoň 6kg, dvě jádra po 3kg, aby se dal provést vypovídající test a neskončilo to pouze ztrátou. V sekundáru stačí bohatě běžná laminace, klidně vykuchané staré jádro, klíčové jsou primární elektromagnety, které musí pracovat co nejefektivněji, takže ideál je mag. slitina + dynamický dc proud.
0
1
Energy1 04.06.2024 19:55
1842
106
1945
Ještě to trochu rozvedu. Moderní laminace v sekundáru zvládá zhruba 1,8T, aby se využila tato indukce, je potřeba promítnout tento tok elektromagnety. Elektromagnety sice pracují současně, ale opačně. A pracují s minimálním DC ofsetem, takže musí být i jednotlivé elektromagnety sycené zhruba na 1,6T. A tato hranice je pro ocelokřemík i pro permaloy stropem. Materiál při saturaci nebo blízko ní ztratí permeabilitu. A permedur pokud je buzený na 1,6T, tak pořád zbývá rezerva sycení 0,8T, což způsobí zachování vysoké permeability i při vybuzení, tím klesá potřebný el. příkon na tvorbu mag. pole a dipól z takového materiálu má mnohem větší účinnost. Úplně top kombinace pro figueru je plný permedur do primáru a laminovaný permedur do sekundáru.
0
1
Energy1 04.06.2024 20:59
1842
106
1945
Marathonman tvrdí, že pokud se použije v sekundáru materiál s pravoúhlou hysterezní smyčkou (čisté železo, permaloy, permedur) tak není třeba laminace. Omyl. V sekundáru se generuje střídavý proud střídáním směrových rotací mag. polí. Sekundár je tak podroben opačné polarizaci a vzniku vířivých proudů. Tyto vířivé proudy jsou úměrné vodivosti materiálu. A jelikož jsou mag. slitiny dobrým vodičem el. proudu, vytváří se i dobré podmínky pro vznik vířivých proudů a s tím nenávratných ztrát. Plný materiál v sekundáru se doslova upeče a to během chvíle. V sekundáru musí být bezpodmínečně laminace, která přerušuje elektrickou vodivost jádra, případně nouzově ferit. U primárních elektromagnetů je to přesně naopak, tam je laminace nežádoucí z důvodu špatné průchodnosti mag. pole z vnější vrstvy do středu jádra. Laminace také snižuje objem jádra. Ocelokřemík lze však sehnat pouze v laminaci, takže se staví z toho, co je k dispozici.
0
0
Antena 04.06.2024 21:08
298
9
137
...a není třeba výhodou permenduru i to, že se dá jít na vyšší frekvence, třeba na jednotky/desítky kHz ?
Podpořte chod fóra 