Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 48, 49, 50, 51, 52, ... 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Barbucha
To je standardní umístění uhlíků, na vnějším obvodu komutátoru, akorát s tím, že uhlíky stojí a k...
martin11 30.06.2024 19:37 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6857
110
3650
Energy1 napsal(a):Ale, vždyť tohle tu vysvětluju pořád dokola. Figuera je obrácený generátor, kdy komutátor stojí a uhlíky rotují kolem něj. Alternativa jsou uhlíky rotující uvnitř komutátoru, ale takový komutátor se nevyrábí, a tak je...
...zdravím, nedá mě to nereagovat...sice jsem se zařekl, že jako buřič už nebudu zde přispívat, ale nedá mě to...
...takže...kolik Vás je, zde čtoucích, kdo chce nebo uvažuje o komutátorovém rozdělovači????
...osobně vycházím, a to i s pomocí Shadow...z původního patentu Figuerova.
...tento geniální vynálezce si rozdělovač nechal vyrobit v Německu u Zeissů...pomalu se zjiťuje, jak tento rozdělovač v roce 1902 vypadal...
...mám info, takže vím...a replikuji...mám s replikacemi zkušenost...hledat hledat hledat v archivech.../ viz replika Trabant P 50 Rallye/
...jak zde čtu, stále jen a jen laborujete...resp. snažíte se...jen Energy má ...funkční ...nevím, zdali se dopracoval k nějaké nové koncepci, - vlastní, nebo náhodou odhalil původní Figuerovu koncepci...
...takže, všem trápícím se s rozdělovačem...kdo se o problém zajímá...ale opravdu, napište na mail pithart@atlas.cz tady se nějak seskupíme, je zde možnost spolupráce - zadarmo---peníze za konstrukci neřešte...sponzor...Shadow zaplatí...
....toto ne fake...kdo mě zná osobně tak ví, že nejsem nějaký náhodný člen...jen tak naplano komunikující...ahoj...pivo všem martin11
vezměme to z jiného soudku...
mám tu takové zamyšlení z hlediska ztrát P_ztrátový_výkon=I2R
I2R =IIR= IxIxR to jsou ohmické nebo jouleovy ztráty. Ztráty co vznikají průchodem proudu vodičem. Proud nadruhou krát odpor vinutí...
Pokud nabudím primáry, které pojmou energii 2kw, tak tu energii přelévám mezi těmi primáry, a musím dodávat ze zdroje 200W co jsou ztráty vinutí = tyto ztráty jsou I2R když mám odpor 1ohm a proud 20A tak je to 20Ax20Ax1ohm=400W, ...pokud jeden primár má odpor 1 ohm, tak třeba 10 primárů má odpor 10ohmů, přelévají se celé 2 kW energie mezi těmi primáry, tak kdyby byl celkový odpor všech cívek tj 80kg mědi 1ohm, tak jenom ztráty ve vinutí jsou 20Ax20Ax1ohm=400W a ne 200W... ale když celkový odpor cívek, tj. primárů je 10ohm dostáváme se na na 20Ax20Ax10ohm=4000W
V tomto případě mě nesedí energetická bilance.
to by musel mít vinuté mědí 3mm2 nebo 5mm2
Zvýšením průřezu se sníží odpor vinutí a zvýšením napájecího napětí se sníží proud.
Pokud je energie potřebná k vybuzení primárů rovna 2000W, při nápájení 100V je střední proud cca 20A...10 primárů tj. 10ohmů 20Ax20Ax10ohm=4000W - nesmysl
Pokud je energie potřebná k vybuzení primárů rovna 2000W, při nápájení 315V je střední proud cca 6,4A...10 primárů tj. 10ohmů 6,4Ax6,4Ax10ohm=409W - lepší
Pokud je energie potřebná k vybuzení primárů rovna 2000W, při nápájení 650V je střední proud cca 3A...10 primárů tj. 10ohmů 3Ax3Ax10ohm=90W - zase lepší
Takže se jeví nejvhodnější použít napájení primárů 650V aby byly co nejmenší ztráty I2R.
A co největší rozumný průměr drátu, pohybujme se tedy ve střední hodnotě proudu 3A, se špičkou 5-6A.
Byla tu zmíněna geometrie jader, ve smyslu jaká tloušťka vinutí je relevantní a to max 15mm.
Mohl bych požádat pana Jery1 o výpočet počtu závitů vs průřez drátu, návod jak se to počítá, nějaký příklad z netu...
Když bych použil drát 0,75mm2 (drát o průměru 1mm). Kolik závitů při proudu 6A potřebuji (u jádra 25cm2 křemíkové plechy) na to abych se dostal na max sycení křemíkoplechu což je 1,7T ? Pak by bylo vhodné spočítat délku vinutí aby to mělo odpor max 1ohm.
Díky
A.
0
1
jery1 01.07.2024 01:03
40
2
30
Antena napsal(a):Byla tu zmíněna geometrie jader, ve smyslu jaká tloušťka vinutí je relevantní a to max 15mm.
Mohl bych požádat pana Jery1 o výpočet počtu závitů vs průřez drátu, návod jak se to počítá, nějaký příklad z netu...
Z požadovaného výkomu si určíš průžez jádra... Pak si zjistíš jeho obvod...
Zadáš nějaký průřez vodiče, z toho si vypočítáš průměr vodiče... dle průměru vodiče a určité zadané délky jádra zjistíš kolik se vejde závitů na jednu vrstvu cívky... Z průměru vodiče jde zjistit kolik vrstev se ti vejde na výšku vinutí např. pro 15mm, a tak dále....
Můžeš si i pohrát s vodičem kruhového průřezu či hranatého, excel vše zvládne.
Můžeš zakomponovat proud, proudovou hustotu, vypočítat množství mědi, atd....
Doporučuji ale provést prvotní test na nějakém pokusném jádru a zkusit najít maximální nasycení jádra buď změřít mg. indukci nebo přítah. Z tohoto max. sycení jsi schopen určit ampérzávity...
PS: k tvé úvaze: Co takhle zkusi zauvažovat nad tím, že odpor cívky 1ohm je statický čistě ohmický odpor u nerozpohybovaného stroje, raději bych při této úvaze zamýšlel odpor indukční reaktance XL a to pak bude asi uplně jinak. Figuera přece pracuje rozpohybovaná např. na 50Hz.
PS2: co když je při odporu 1 ohm na cívku a sady jsou zapojeny paralelně? celkový odpor pak nebude 10 ohm, ale 0,1 ohm...
Držím palce
1
3
Karel 124 01.07.2024 06:50 Bydliště: Praha a okolí
Antena napsal(a):Ahoj
Dívám se, že zde https://www.alms-brno.cz/produkt/medene-tyce-4-hranne/
prodávají měděné tyče, nejmenší je 6x6mm...4x4 jsem nikde nenašel...takže lamela 6x6mm...ať už kartáčky budou ze vnitř nebo z venku......
To, jaký proud poteče indukčním obvodem záleží všechno na indukční reaktanci. Příkon pak není U*I ale U/XL+XC+ Rdc^2*Rdc. Za druhé příkon 2kw není trvalý vstup, ale magnetizační náběhový proud, jakmile se jádra nasytí, proud spadne na ztráty I2R, které mám u verze 6kw 750W. Když zapneš trafo a trefíš se do vrcholu periody co se stane? Je to úplně stejné s Figuerou, železné jádra si při zapnutí vezmou ze zdroje proudový pulz, po nasycení klesne příkon na magnetizační proud.
0
2
Antena 01.07.2024 10:24
298
9
137
jery1 napsal(a):Z požadovaného výkomu si určíš průžez jádra... Pak si zjistíš jeho obvod...
Zadáš nějaký průřez vodiče, z toho si vypočítáš průměr vodiče... dle průměru vodiče a určité zadané délky jádra zjistíš kolik se vejde...
Ahoj
to chápu. Třeba vyjde, že by stačil drát o průměru 0,5mm, ale bude mít vysoký odpor, tak kvůli odporu budu muset dát drát o průměru 1mm, abych dosáhl co nejmenší odpor, ale jde to zase proti indukčnosti... je to o kompromisech. ... neuvědomil sem si tu indukční reaktanci XL, tak to bude jinak = horší I2R
1ohm na cívku, 14 cívek =14ohmů, proud 3A, výpočet 3x3x14= 126W
30ohmů se započtením XL, 14 cívek 14x30 = 420R
ad PS2 ano mohou být zapojeny paralelně.
paralelně 30/14=2,1R... takže 3x3x2,1R = 19,2W - reálnější výsledek....
Mimochodem, máš nějaký obchod kde budeš kupovat křemíkoplechy ?
@Karel124 je tam nejmenší 4hran 5x5mm nebo plocháč 3x6mm...dík
0
0
Energy1 01.07.2024 10:46
1841
106
1945
Jasně, že je to o kompromisu. Tenký drát vytváří žádanou vysokou indukčnost, ale také vysoký nežádoucí odpor. Naopak silný drát má nízký odpor, ale také nízkou indukčnost. Vychází se ze vztahu I2R, který říká, že ztrátový výkon roste s druhou mocninou proudu, efektivní systém tedy není vysokoproudý a nízkonapěťový, ale nizkoproudý s velkým napětím. Laicky řečeno raději vyšší odpor a nižší proud než naopak. Každý si může provést pár jednoduchých výpočtů ztrát cívek v indukční reaktanci v závislosti na odporu a hned je vidět o co jde.
0
2
Energy1 01.07.2024 10:53
1841
106
1945
Ještě bych dodal, že přípustný proud protékající cívkou není dán pouze průřezem vodiče, ale také geometrií vinutí. Dám příklad, pokud je použit vodič např. 0,5mm2 a jeho tabulky uvádí proud 3A, pak na cívce, která má např. 15 vrstev bude povolený proud mnohem menší z důvodu tepelných ztrát. A s tímto se při konstrukci elektromagnetů musí také počítat, jinak se lehce stane, že cívka shoří jak papírovej drak.
0
3
Energy1 01.07.2024 13:37
1841
106
1945
Pokud je člověk z oboru a má dlouholeté zkušenosti z praxe, pak to, co tady probíráme je běžná rutina a nečinní to žádný problém. Taky se dají dopředu vyselektovat různé špatné návrhy, takže vývojem vzniká jen málo odpadu a zmetků. Naopak pokud si dotyčný elektromagnetismus pouze osahává, pak je to běh na velmi dlouhou trať. Figuera je sestaven z běžných konstrukčních dílů, tak jak je známe, to, co je nestandardní je jejich zapojení a provozování. Základní díly jako jsou elektromagnety, sekundáry a externí indukčnost jsou stavěné podle zaběhlé fyziky a příručky pro konstrukční provedení. Opravdu nemá cenu v tom hledat složitost a raketovou vědu, která u této technologie není.
0
3
jery1 01.07.2024 15:36
40
2
30
Energy1 napsal(a):Ještě bych dodal, že přípustný proud protékající cívkou není dán pouze průřezem vodiče, ale také geometrií vinutí. Dám příklad, pokud je použit vodič např. 0,5mm2 a jeho tabulky uvádí proud 3A, pak na cívce, která má...
Přesně tak, je potřeba zvolit správnou proudovou hustotu tak, aby se ti to neuvařilo, ale zase na druhou stranu, aby byla dobře využitá měď.
Antena:
Záleží to i na způsobu chlazení vinutí.... třeba jestli tam nemáš zbytečné vzduchové bubliny mezi závity a je to dobře prolité lakem, který pomáhá odvádět teplo. Popřípadě zvolit vodiče o hranatém průřezu, které mají lepší činitel plnění vinutí, který se blíží číslu jedna.
Co se týče, plechů je dosti složité se v tom vyznat. Kolikrát ani prodejci netuší detailnější parametry. Pokud máš možnost, tak na primární jádra bych použil spíše dynamoplechy než trafoplechy. U trafoplechů se klade důraz na co nejmenší ztráty většinou na úkor permeability. Kdežto u dynamoplechů většinou nikdo tolik ztráty neřeší, takže se dá očekávat vyšší permeabilita. Obecně ším tlustší dynamoplech tím lépe pro primární jádro.
0
2
Energy1 01.07.2024 16:23
1841
106
1945
jery1 napsal(a):Popřípadě zvolit vodiče o hranatém průřezu, které mají lepší činitel plnění vinutí, který se blíží číslu jedna.
Zkoušel si někdy v domácích podmínkách navíjet drátem o čtvercovém průřezu? To nechceš..
0
2
jery1 02.07.2024 09:36
40
2
30
Energy1 napsal(a):Zkoušel si někdy v domácích podmínkách navíjet drátem o čtvercovém průřezu? To nechceš..
Ano, zkoušel a je to dost blbá práce. Samozřejmě není hranatý průřez jako hranatý průřez. Lépe se to pomalu vine třeba na soustruhu. Hranatý průřez bych použil na finálnější produkt a to bych raději zadal profíkovi.
Pro prvotní pokusy bude lepší kruhový vodič i za cenu neideálních parametrů.
0
1
jery1 02.07.2024 09:42
40
2
30
Energy1 napsal(a):Naopak není pravda, že se vzrůstajícím průřezem jader a výkonu se nemění nároky na rotační rozdělovač. Na primár se ze sekundáru přenáší částečná interakce lenzu, takže s odebraným výkonem musí generátor zareagovat...
Ano máš pravdu, zatížení jsem trochu opomněl. Díky za upozornění.
PS: Ještě jsem si uvědomil skutečnost, že bude asi dosti důležité, aby magnetizační křivky primární cívky a externí indukčnosti byly totožné. A u primárních elektromagnetů to bude platit zřejmně dvojnásob.
0
0
Energy1 02.07.2024 10:52
1841
106
1945
jery1 napsal(a):Ano máš pravdu, zatížení jsem trochu opomněl. Díky za upozornění.
PS: Ještě jsem si uvědomil skutečnost, že bude asi dosti důležité, aby magnetizační křivky primární cívky a externí indukčnosti byly totožné. A...
Magnetizační křivka elektromagnetů vůči externí indukčnosti může být odlišná, tam to vůbec ničemu nevadí, ale jádra elektromagnetů musí být bezpodmínečně z jedné šarže, protože během rozmítání polí nesmí mezi nimi vznikat žádný rozdíl na magnetizační křivce, jinak se pole rozejdou a z Figuery se stane transformátor.
0
1
Energy1 02.07.2024 15:33
1841
106
1945
Hodně lidí neví, kdy se generátor chová ještě jako generátor a kdy už jako transformátor, za jakých podmínek, situace apod. Jak tu bylo nedávno zmíněno, ti co byli ve stavbě neúspěšní, tak ještě nedosáhli pohybového pole b.v.l v sekundáru. Takže nejdřív vyjmenuju případy, kdy Figuera funguje jako transformátor a pak zmíním správný generační efekt. Z Figuery se stává transformátor když: jsou elektromagnety střídavě buzené např. budícím driverem apod, když jsou elektromagnety buzené střídavým proudem, když není dodržen fázový posuv 180st a když jeden, nebo druhý elektromagnet neemituje mag. pole shodné intenzity.
Teď k tomu správnému efektu. Figuera napodobuje konvenční generátor, kdy mag. tok primárních dipólů je "protahován" skrz stator/sekundár a vždy teče od jednoho pólu k druhému. Figuera má rozdíl pouze v tom že skutečný tok S>N N>S je prováděn virtuálně pomocí proměnných NN polí. Ale sekundár má zdání o skutečném pohybu střídajících se pólů NS. Jednoduše řečeno stejný generátorový efekt dokážou vytvářet dvě mag. pole v unisonu po 180st. A tohle pohybové mag. pole b.v.l je u Figuery striktně vytvářeno kontinuální změnou dvou protilehlých polí po 180st. Jak se chová transformátor a jak generátor je už každému zřejmé, ale připomenu. Transformátor a všechny jeho příbuzné efekty pouze transformují/převádí napětí/proud/výkon. Je přítomna tvrdá mag. vazba daná společným mag. obvodem a nulovým fázovým rozdílem. Co se odebere ze sekundáru, to se přenese na primár minus ztráty. Generátor a generační efekty se skládají z indukčních a indukovaných členů, které jsou dvě samostatné jednotky a prostřednictvím pohybové indukce vzniká fázový posuv sekundárního proudu 90st, to za jistých okolností umožňuje potlačit interakci lenzu s primárním obvodem. A ten způsob je zastavení skutečného pohybu a zachování generačního efektu. A nemusí to skončit pouze u Figuery, každé zařízení na tomto principu bude fungovat a generovat mnohem víc, než se vloží.
0
2
lajos 04.07.2024 16:41 Bydliště: Liberec
328
11
253
Zajímavá obdoba je při rezonanci, měřeno na mišinových cívkách v provedení Teslovi bifilární ploché cívky-při rezonanci je posuv mezi napětím a proudem přesně 90 stupnů. Na volných koncích cívek se pak dějou zázraky.
0
1
Antena 05.07.2024 20:11
298
9
137
Ahoj
dovolte takovou malou polemiku na téma spínání Figuery. Je to taková úvaha žádné dogma...
na základě nápadu o přelévání energie mezi primáry...
napadl mě tento koncept
(vycházím z toho, že každý primár je připojen na mínus pol, ne, že jsou propojeny seriově jako ve figuera_cz, obr. na straně 3-3)
ale je náročný na spínací prvky, tj hodně tranzistorů 32 ks
jde o osm primáru, přičemž L1 a L5 tvoří společně se sekundárem jednu sestavu figuery (L2 a L6 druhou atd...)
Takže se nabije cívka L1 a dojde do 90° od 90° do 112,5° předává energii, rekuperuje, do cívky L2 označeno červěně. L1 cívka od úseku 112,5° do 135° rekuperuje do L3 označeno modře...L1 cívka od úseku 135° do 177,5° rekuperuje do L4 označeno zeleně,L1 cívka od úseku 177,5° do 190° rekuperuje do L5. a tak dále... všechny cívky jsou mínusy propojeny. dejme tomu cívky mají propojeny začátky polem minus...
a když L1 od 90° do 112,5° předává energii, rekuperuje, do cívky L2, zakže L1 se v momentě od 90° do 112,5°stává zdrojem, má vyšší potenciál, pro cívku L2 a nabíjí ji, budí, energie poteče do místa s nižším potenciálem... při tomto procesu ale nastávají ztráty, takže cívka L1 od 90° do 112,5° předává energii ale třeba jenom 70 nebo 80 nebo 90 procent, musí se pak ještě vykrýt ztráta přibuzením z hlavního zdroje
aby docházelo k přelévání energie musí mít ty primáry skutečně nějakou indukčnost třeba 80-100mH (ne 10mH jak jsem říkal, to bylo buzení s pomocnými indukčnostmi...to je něco jiného)
Energie teče z místa vyššího potenciálu do nižšího, a i z místa vyššího odporu do nižšího odporu, ale když bude mít nižší odpor vyšší napětí(potenciál) poteče energie do vyššího odporu s nižším potenciálem...vyšší potenciál je vlastně zdroj energie pro nižší potenciál...
vycházím z toho, že každý primár je připojen na mínus pol, ne že jsou propojeny seriově jako ve figuera_sc, obr. na straně 3-3
to ale vyžaduje spínací prvek mezi konci cívek L1 a L2; L1 a L3; L1 a L4 až L1 a L8,
to ale vyžaduje spínací prvek mezi konci cívek ; L2 a L3; L2 a L4 až L2 a L8,
a pak ,L3 a L4, L3 a L5... až L3 a L8
tak mě vyšlo 26 propojení 26 mosferů+ přímé buzení osmi cívek 8, 26 a 8 je 32 fetů... ale aby bylo dosaženo sinusových průběhů stejně by tam museli mýt nějaké pomocné indukčnosti ke každé cívce a zase je to o 8 fetů více takže 40 fetů
a nebo druhá verze
vymyslet tu externí indukčnost co je součástí hlavního zdroje zdroje tj. ve figuera_cz, obr. na straně 3-3 jde o baterii... zdroj = svářečka obsahující velkou indukčnost schopnou pojmout řádově kW energie a nebo stačí jenom 200-300W, možná vlastně těch 300W nevím...
stačilo by pak asi jenom 8 fetů pro jednu sestavu
a když L1 od 90° do 112,5° předává energii, rekuperuje, do cívky L2, zakže L1 se v momentě od 90° do 112,5°stává zdrojem, má vyšší potenciál, pro cívku L2 a nabíjí ji, budí, energie poteče do místa s nižším potenciálem...
takže by cívka L1 červenou energii předala externí indukčnosti, přes tranzistor co propojuje přímo indukčnost L1 z externí indukčnosti a zárověň by sepnul fet co předá tuto rekuperovanou energii ("červenou" energii) do L2
L1 cívka od úseku 112,5° do 135° rekuperuje do L3 označeno modře - tj
cívka L1 modrou energii předá externí indukčnosti, přes tranzistor co propojuje přímo indukčnost L1 z externí indukčnosti a zárověň by sepnul fet co předá tuto rekuperovanou energii ("červenou" energii) do L3 atd
stačilo by v základu 8 fetů...
ale abychom vytvořili sinus stejně to chce např u L1 v místě od 0 do 90°(1. kvadrant) a teď upravím trochu spínání ve druhé verzi, přidávám jednu pomocnou indukčnost, kterou budu korigovat nabíjení L1 v 1. kvadrantu.
Musel bych cívku L1 připojit k externí indukčnosti a pak zase odpojit a připojit přes pomocnou indukčnost a zase L1 připojit k externí indukčnosti a pak zase odpojit a připojit přes pomocnou indukčnost a pořád dokola tak abych vytvořil sinusový náběh proudu cívkou L1...
ale to nemá praktický užitek to přece můžu zjednodušit na
verze 3
takže se dostávám k původnímu konceptu a můžu mít jenom zapojení jako ve figuera_sc, obr. na straně 3-3, cívky seriově jak na obrázku nebo paralelně a pouze 2 pomocné indukčnosti a rekuperuji přes externí indukčnost (je součástí zdroje tj na obrázku jde o baterii)s tím, že mám 4 fety...
... abychom vytvořili sinus stejně u levých primárů v místě od 0 do 90°(1. kvadrant) a mám jednu pomocnou indukčnost, kterou budu korigovat nabíjení levých primárů v 1. kvadrantu.
Musel bych levé primáry připojit k externí indukčnosti a pak zase odpojit a připojit přes pomocnou indukčnost a zase levé primáry připojit k externí indukčnosti a pak zase odpojit a připojit přes pomocnou indukčnost a pořád dokola tak abych vytvořil sinusový náběh proudu levými primáry...
z hlediska oprimálnějšího, kontinuelnějšího rozložení energie na sekundáru rozložit to na průběhy L1=L8, ale než to spínat zvlášť je lepší dát na výstup sekundáru pořádný kond a hotovo...
tak nevím, zatím to vypadá na moji třetí verzi, protože kdybys měl na primárech ještě odbočky, tak by tam bylo kombinací propojení hodně, a měl bys fetů 80 spíše více...
--------
Pokud Figuera měl komutátor, když byla cívka L1 maximálně nabuzena a je na 90° bude přelévat energii do externí cívky, ale pokud bych ji připojil přes komutátor k externí indukčnosti, která je součástí zdroje (dejme tomu, že zdroj dává 100V) budilo by to tu cívku dál ale zůstávalo by to na 100V.Tak by to nešlo, musí se odpojit od zdroje, ale aby předávala energii druhé cívce musí se propojit s jinou cívkou napřímo (aby se ta energie cívky zrekuperovala), ale jak to Figuera s komutátorem mohl udělat ? (U elektronické verze bych použil druhý antiparalelní tranzistor... )mohly tam být kroužky a každý primár vyveden na svůj kroužek(kroužky na komutátoru) ale jak pak uhlíkem zvolit, že teď má spínat do cívky (rekuperovat energii do cívky, do druhého primáru)a teď budit...
Nevím jaksi jsem se do toho zamotal. Není mě jasné jak rekuperovat pomocí komutátoru cívku zpět do zdroje, v momentě, když ji připojím ke komutátoru, tak ji přece budím, protože ji připojím na zdroj 100V (u elektroniky použiji druhý antiparalelní tranzistor, ale stejně zrekuperovaná energie o nižším napětí třeba 60V nepůjde do externí indukčnosti na 100V) Je tam někde zakopaný pes...Komutátor je směsice lamel kroužků a uhlíků, a chce to nějak vymyslet aby to rekuperovalo, ale je mě záhadno jak to vymyslet aby to fachčilo...
Není to jenom o tom vyrobit komutátor o 200+ lamel, ale asi tam budou i kroužky na které budou vyvededy jednotlivé cívky, kvůli rekuperaci...ale nenapadá mě jak by to mělo fungovat...
Moc mě za tuto polemiku nekritizujte...
A.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Energy1 06.07.2024 09:54
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
dovolte takovou malou polemiku na téma spínání Figuery. Je to taková úvaha žádné dogma...
na základě nápadu o přelévání energie mezi primáry...
napadl mě tento koncept
(vycházím z toho, že každý...
Jak píšeš, pěkně ses do toho zamotal. Na to by člověk potřeboval dvě vysoké školy, aby pochopil tvůj příspěvek. Děláš z toho raketovou vědu, která u této technologie není. Ten přesun energie se děje přirozeně kontinuální změnou indukčnosti, kterou přepíná rotující jezdec na komutátoru. K přerušení proudu nesmí nikdy dojít, jinak se uložený potenciál obrací na zpětné emf. Pokud se podíváš detailně na princip řízení proudu, tak indukční regulátor se chová chvíli jako zdroj a chvíli jako zátěž. Jako zdroj se chová, když nabíjí elektromagnety, když jsou elektromagnety nabité a dojde ke změně indukčnosti, obrací se uložené mag. pole dipólů na emf, které putuje do externí indukčnosti a přes ni se kompenzuje protilehlá rostoucí strana. Je to tak snadné..
0
0
jery1 15.07.2024 07:19
40
2
30
Pokus
Provedl jsem pokus s cívkou na jádře. Na první jádro jsem ručně navinul dvě vrsty cívek a vždy vyvedl začátky a konce. První vrstva měla indukčnost 2mH. Druhá vrstva přibližně totéž. Pokud jsem je zapojil do serie tak indukčnost vzrosla na čtyřnásobek díky vzájemné indukčnosti. Tedy sedí známý výpočet L=L1+L2+2M. Zde by nebylo nic nenormálního.
Druhý pokus byl na jiném jádře.
Zde jsem navinul opět dvě vrstvy. První měla 60 závitů. Druhá měla 60 závitů bifilárně (30+30).
První vrstva měla indukčnost 640mikroH. U druhé vrstvy mělo jedno vinutí (30z) indukčnost 160mikroH. Druhá část bifiláru totéž. Při zapojení bifiláru do serie se indukčnost zvýšila přibližně na 640mikroH.
Tímto pokusem jsem se snažil ověřit zde prezentovanou teorii, že pokud navinu cívku multifilárně tak tím zvětším indukčnost při použití stejného množství závitů. Takže buďto je to trochu jinak, nebo zde prezentované tvrzení o multifilárech není pravda.
0
0
Energy1 15.07.2024 07:59
1841
106
1945
jery1 napsal(a):Pokus
Provedl jsem pokus s cívkou na jádře. Na první jádro jsem ručně navinul dvě vrsty cívek a vždy vyvedl začátky a konce. První vrstva měla indukčnost 2mH. Druhá vrstva přibližně totéž. Pokud jsem je zapojil do...
Nepochopil jsi to správně. Multifilar nezvyšuje indukčnost, ale indukční reaktanci a ta je XL+XC. Nezáleží jen na indukční, ale také kapacitní složce. Obě tyto složky určují, jak velký dynamický proud poteče indukčním obvodem. Takže pro reálné experimentování se sílou mag. pole vs ampérzávity potřebuješ měřit v dynamickém režimu. Měření indukčnosti na cívce je ti k ničemu.
...funkční 
...nevím, zdali se dopracoval k nějaké nové koncepci, - vlastní, nebo náhodou odhalil původní Figuerovu koncepci... 
martin11 
Podpořte chod fóra 