Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Bakteriofágy a fagoterapie     (str. 1 z 2)
Sekce: Zdraví a příroda - Léčení
   |   Rolovat dolů
Lepší, ale právě proto potlačovaný konkurent antibiotikStr.: 1, 2  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

Poota   
25.09.2015 21:32
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Bakteriofág - co to je
 
Bakteriofág (zkr. fág) je virus napadající výlučně bakterie. Infikuje bakteriální buňku a pomnoží se v ní, načež bakterii opustí stovky nových virionů, které ji tím zároveň zabijí (odb. zlyzují). Bakteriofágy se tak samy exponenciálně množí v místě infekce. Nemají možnost napadnout eukaryotickou buňku (např. lidskou), protože receptory na povrchu této buňky, na které se fágy vážou, jim nic neříkají (na rozdíl od receptorů na povrchu bakteriální buňky, které specificky rozpoznávají). Fágy jsou přirozenou součástí prostředí již stovky milionů let a člověku nevadí. Toho se dá využít v terapii. Bakteriofágová terapie představuje alternativu k selhávajícím antibiotikům.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
25.09.2015 21:34
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Historie
 
Vše začalo vodou z Gangy. Ernest Hankin na konci 19. století zjistil, že její voda má antibakteriální účinky – konkrétně proti choleře. Není se čemu divit, bakteriofágy se nachází v hojném počtu tam, kde je jejich hostitel. Už deset, patnáct let před tím, než Alexander Fleming objevil baktericidní účinky plísní a dal světu první antibiotikum – penicilin (1928), Félix d'Hérelle a Fréderick Twort nezávisle na sobě pozorovali na bakteriálních kulturách místa, kde docházelo k lyzi bakterií. D'Hérelle byl přesvědčen o tom, že se jedná o virus, pro něj ale tehdy neviditelnou jednotku. S manželkou ho pojmenovali bakteriofág (požírač bakterií). Byl to on, kdo poprvé cíleně vyzkoušel bakteriofágy k terapii. Jednalo se o chlapce trpícího úplavicí způsobenou bakteriemi rodu Shigella. Povedlo se a izoloval další druhy bakteriofágů specifické pro léčbu moru či cholery. Se svým gruzínským kolegou mikrobiologem Giorgem Eliavou založili v Tbilisi v Gruzii institut Eliava, který se mimo jiné zabýval léčbou fágy.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
25.09.2015 21:36
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Současnost
 
Fagoterapie se ale dostala do pozadí kvůli raketovému vzestupu antibiotik, která jsou nespecifická, a tudíž zabírají na celou škálu onemocnění. Na počátku byla považována za všelék. A přeci jenom chemická látka v porovnání s roztokem virů je lákavější.
Bakteriofágy se držely ve východním bloku s centrem v Tbilisi. Za druhé světové války byly používané v bojových táborech pro léčbu epidemií cholery, gangrény, dysenterie. Jednalo se o finančně velmi zajímavou a jednoduchou léčbu.
V 80. letech se i v Polsku na Akademii věd ve Varšavě začali zabývat fagoterapií, úspěšně léčili choroby způsobené kmeny rezistentními k antibiotikům. I když výsledky vypadaly velmi pozitivně, ba zázračně, tehdejší nerigorózní socialistický vědecký přístup a izolace od zbytku světa neumožnily razantnější prosazení fagoterapie.
Dnes je terapie možná na dvou místech – v Tbilisi (Gruzie) a ve Wroclawi (Polsko) (experimentální charakter). Čím dál tím více vědců se začíná bakteriofágům věnovat a přes přísné směrnice o léčivech se některé výrobky jako antibakteriální náplasti či obklady na rány s bakteriofágy dostávají i k nám.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
25.09.2015 22:17
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Jak se dá bakteriofág získat a jak vypadá
 
Kupodivu velice snadno a lehce - jejich výborným zdrojem je jakákoli dostatečně biologicky znečištěná voda a čím je "hnusnější", tím větší spektrum bakteriofágů se v ní nachází. Dobrým zdrojem je mořská voda nebo voda ze zahnívajících stojatých tůní, ale za mnohem lepší se pokládají kanalizační splašky. Tam, kde se nacházejí bakterie způsobující nemoci, tam se nacházejí i jejich "nepřátelé", tedy příslušné bakteriofágy.
Slovo bakteriofág sice znamená "požírač bakterií", ovšem to je silně nadnesené, protože k žádnému požírání bakterie nedochází.
Bakteriofág totiž nemá žádný metabolizmus a až donedávna byl vydáván za neživého. V současnosti je definován jako "živá nebuněčná entita".
Jak vypadá - tak trochu jako "přistávací modul" - nahoře má šišatou nebo krystalickou hlavičku, ve které má smotané vlákno své DNA nebo RNA. Ta hlavička sedí na duté trubici, která má dole bičíková vlákna jako nožičky a mezi nimi bazální ploténku, kterou bakteriofág dosedá na povrch bakterie.
Celá ta záležitost je velká, či spíš malá 200 nm neboli jednu pětinu mikronu.
 


Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
25.09.2015 22:36
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Co potřebujeme vědět k praktickému použití
 
Tak především - je zakázáno vyrábět přípravky obsahující bakteriofágy. To proto, že se nedají patentovat a tudíž jsou levnou a nebezpečnou konkurencí drahým antibiotikům.
Z toho vyplývá, že si je můžeme připravovat pouze pro vlastní potřebu a na vlastní riziko.

Jsou dva druhy bakteriofágů.

Virulentní - pro nás silně žádoucí, protože po injektování své DNA nebo RNA (podle toho, co má) do bakterie se v ní začne množit v počtu až 200 kusů, které když dokončí svůj vývoj, tak poruší obal bakterie a vydají se hledat své další "oběti". Během své replikace nemění svůj genetický kód a nemění ho ani té bakterii, což je pro nás důležité a žádoucí.

Temperované - pro nás nežádoucí, protože při replikaci kombinují svůj genetický kód s kódem bakterie, takže oba zmutují předem neodhadnutelným způsobem. Potomci ovšem po dokončení vývoje zůstávají uzavřeni v bakterii až do doby, kdy je její obal narušen mechanicky a nebo UV zářením.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
25.09.2015 22:50
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Jaký je náš cíl
 
Potřebujeme dostat roztok, ve kterém budou pouze virulentní bakteriofágy v pokud možno co nejširším spektru, protože každý bakteriofág se replikuje pouze na "své" bakterii a jiný druh nenapadá.
Protože v domácích podmínkách není vhodné si izolovat choroboplodné zárodky a v miskách ověřovat jejich likvidaci, je jednodušší aplikovat "širokorozsahový" roztok rovnou do těla a počkat, jestli zabere a nebo ne.
Starosti se zbylými fágy, to znamená jak těmi, kteří žádné "svoje" bakterie nenašli, tak s těmi, kteří "svoje" bakterie spotřebovali pro svou replikaci - si dělat nemusíme, protože bez možnosti replikace nás časem opustí přirozenou cestou.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
25.09.2015 23:11
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Jak se k cíli můžeme dostat
 
Když si porovnáme replikaci obou druhů, tak nás snadno napadne, že při jejich replikaci nám v roztoku bude stále přibývat volných virulentních bakteriofágů, kdežto ti temperovaní ubývají, protože po replikaci zůstávají v bakteriích.
Jestliže tedy bude pro každý druh bakteriofágů dostatek bakterií pro replikaci, tak po určité době dojde k tomu, že v roztoku budou pouze virulentní fágy a celé bakterie plné těch temperovaných mutantů.
Problém se tedy zužuje jenom na oddělení maličkých fágů od velkých bakterií.

První možnost je ve využití rozdílné velikosti a použít filtrování, přesněji řečeno ultrafiltraci s filtry propouštějícími částice o velikosti jedné pětiny mikronu. V laboratořích se používají filtry pro tlakové i beztlaké ultrafiltrování, ale jsou nepříjemně drahé. Pro domácí filtrování by se dal pro stejný účel použít xylem, což je určitá část dřeva stromů.

Druhá možnost je ve využití rozdílné váhy a použít odstředění, které těžší bakterie přesune k obvodu, takže u středu se dá odsávat roztok s lehčími bakteriofágy.

Roztok s bakteriofágy je naprosto bezpečný, protože bakteriofágy nezajímá nic jiného, než "jejich" konkrétní bakterie, ve které se mohou replikovat - nic jiného nenapadají a ani nepoškozují.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
26.09.2015 15:18
Bydliště: Střední Čechy
2848 316 3793 
V kontextu s bakteriofágy, makrofágy a dalšími "bakteriožrouty" stačí pozorovat mimina.
Strčí do pusy všechno, co se jim podaří uchopit. Žužlají, olizují a maminky nestačí dezinfikovat hračky.
Později mimino začne lézt. V normálním prostředí spolyká nalezené drobečky, prošmejdí kouty, kde se tolik neuklízí, tu smlsne mrtvého pavouka, o kousek dál třeba olíže lopatku na smetí. Nejšťastnější je lezoucí drobeček vypuštěný do trávy.
Ochutnává hlínu, sedmikrásky a když se zadaří, v jeho ručičce a následně v ústech se ocitne hovínko od psa nebo slepičinec.
Ochutnávací reflex miminek je přírodou naprogramovaný pud pro získávání imunity. Miminkům žádné spolykané bakterie neuškodí,
naopak vypěstují celoživotní imunitu. Uzpůsobením k trávení mléka je kyselina v jejich žaloudcích koncentrovanější než v pozdějších stádiích vývoje. Pokud úzkostlivě čistotní rodiče všechno dezinfikují a nedají svému dítěti šanci dotknout se země promeškají jedinečné období pro vytvoření obranyschopnosti svého milovaného drobečka. V pozdějším životě už nikdy takovou šanci nedostane
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Šolim   
30.09.2015 21:20
Bydliště: na sever od Práglu
544 65 866 
  farkas napsal(a):    V kontextu s bakteriofágy, makrofágy a dalšími "bakteriožrouty" stačí pozorovat mimina.
Strčí do pusy všechno, co se jim podaří uchopit. Žužlají, olizují a maminky nestačí dez

A co děti? Mohou si v klidu hrát ? ? ?
 
No my tomu miminku podobné pěstování autoimunity zatrhneme co by dup, a to hned v průběhu prvních měsíců života. To by tak hrálo, aby se miminka nezařadila do řady konzumentů produktů moderní farmaceutické produkce ! ! !
Takže školky, tábory ( no rodiče nevyjímaje ) a další, dostanou pokutu za přijetí neočkovaných dětí do kolektivu. Jen by mě zajímalo, co udělají s imigranty . . .
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
27.11.2015 13:38
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Hrozí postantibiotická éra
 
Hrozí postantibiotická éra, léky přestanou fungovat a vzroste úmrtnost, varuje lékařka

http://video.aktualne.cz/dvtv/hrozi-postantibioticka-era-leky-prestanou-fungovat...

Koukám, že už je nejvyšší čas věnovat se těm bakteriofágům i prakticky
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Brbla   
27.11.2015 16:06
Bydliště: Kambodza
777 128 811 
Hrozí postantibiotická éra
Tak to abych si honem rychle jeste cvakla AB, abych tu antibiotickou eru neprosvihla!
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
27.11.2015 17:37
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
On to s těmi antibiotiky byl už od začátku špatný směr a jednou to muselo stejně krachnout.
Ale nemám obavy, že by si farma mafie neporadila - holt bude za drahé peníze prodávat něco jiného. Však on už se nějaký další humbuk najde. A v nehorším budou za ty prachy prodávat i tu vodu ze septiků, akorát si to firmy nebudou moct patentovat, ale oni si už nějak poradí.
Jenom mám dojem, že když už to pomalu začínají zveřejňovat, tak že už je to určitě hodně "po dvanácté".
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
27.11.2015 21:40
Bydliště: ČR
831 262 751 
Bakteriofág - co to je

Pokud se nenecháme příliš ovlivnit vědeckou nomeklaturou a uměleckými představami presentovanými jako fakta, viz uvedený obrázek bakteriofágu, jde nejspíše, jak vědi tvrdí, o útržek, o jakýsi dibínek řetězce DNA. Tato podstata je společná všem virům, obranným imunním tělískům (protilátkám, antibodies) a to i těm produkovaným lidskou imunitou, a bakteriofágům.

Vědecké rozdělení těchto cancourů DNA na viry, anti-tělíska a bakteriofágy je naveskrze arbitrární, antropozaujatou klasifikací podle jejich cílení, avšak nikoliv dle jejich původu, či jejich podstaty. Pokud se začneme zabývat i jejich původem, lze se dovtípit, že jelikož jde o útržky DNA, produkují všechny tyto útržky nějaké živé celky, které vlastní celé řetězce DNA. Vzhledem k tomu, že celou DNA mají jenom buňky, a je jedno, zda jde o jednobuněčné, či mnohabuněčné organismy, rostliny či živočichy, se lze dovtípit, že jsou prostředkem nejen obrany, ale i útoku na další, specifické buňky, byť i dalších jednobuněčných i mnohabuněčných organizmů.

Jde o válečné umění přežití, ať již lokálně nejschopnějších, nebo nejpočetnějších. Tyto útržky DNA pak lze všeobecně považovat za velice chytré, programované mašinky, jak za hardware, tak i za software, za jakési inteligentní miny, které jsou špióny, ajťáky, diverzanty a řemeslníky v jednom, schopné celkem snadno proniknout obranu nepřítele, včlenit se do jeho mechanického i programového systému a zneužít ke svému vlastnímu množení produkční, výrobní kapacitu nepřítele do stádia, kdy se jednotka (buňka) nepřátelské výroby zahltí nadvýrobou těchto přesně cílených min. (Kam se hrabou lidský stratégové a válečné vynálezy)

Z toho plyne poučení, že jakákoliv buňka je nejen schopná nějakým způsobem velice přesně zjistit, jaké další formy života se kolem ní vyskytují a které má cílit a které jí nevadí, ale ještě tyto informace velice přesně vyhodnotit a naprogramovat kouda sebe sama jako chytrou minu, oddělit ji, nebo ji pomnožit, avšak v podstatě nějak porodit, a vyslat do okolí, aby páchala její vůli za účelem ovládnutí nějakého dílu svého prostředí za účelem nikoliv pouze přežití, ale za účelem žití, sehnání si potravy a možení se.

Jestliže takový cancour DNA nazve jakýsi věd z jeho čistě anthropomorfního, nesmírně zaujatého hlediska, bakteriofágem, virusem, protilátkou, nebo jakkoliv jinak, je to oběma, ať již buňce vzniku, tak i buňce dopadu, naprosto šumák a je jim to šumák i v případě, že jsou součástí vícebuněčného systému, i když by bylo pošetilostí se domnívat, že stejný druh buněk na projektu obrany a útoku nespolupracuje, a to tím spíše, čím je jejich organizace provázanější, například do jednoho biofilmu, popřípadě ujednocennějšího “vyššího” společenství plísně, rostliny, či živočicha.

No a abychom se nevěnovali jen působením těchto min na vyloženě životaschopné útvary, snad si připomeňme, že mnoho sér, například proti hadím jedům, produkují pro lidské potřeby zvířata a že jejich schopností není nezbytně jenom řešení bakteriálních infekcí, ale i otrav organickými jedy. Zde už ale zabíháme i do elektro-katalytických schopností těchto organických min, což bude nejspíše celá podstata jejich úspěšné funkce. Avšak, to nechme řešit experty k jejich věčné slávě a spokojenosti. To je nám pro všechny praktické účely taky šumák.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
27.11.2015 21:53
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Doufám, že budeš pokračovat - jenom bych připodotknul, že bakteriofág je nebuněčný a nemá žádný metabolizmus, takže ho nelze považovat za "mrňavou bakterii".
A ani doslovný překlad jako "požírač bakterií" se nedá přijmout, protože bakterii nepožírá, ale pronikne do ní a "donutí" ji, aby ho zhruba 200x zreplikovala, což je její konec.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
27.11.2015 21:55
Bydliště: ČR
831 262 751 
Historie

Už deset, patnáct let před tím, než Alexander Fleming objevil baktericidní účinky plísní a dal světu první antibiotikum – penicilin (1928),

Nikoliv bakteriocidní. Antibiotika nejsou bakteriocidní, ale bakteriostatická. Na rozdíl od bakteriofágů, antibiotika pouze potlačují schopnost bakterií se rozmnožovat. Proto také termín bakteriostatické, zatímco samotné ničení bakterií přenechávají imunímu systému. Bakteriofágy jsou na druhé straně skutečně bakteriocidní, což znamená, že bakterie ničí. K tomu si připočítejme i to, že bakteriofágy je nejen ničí, ale zároveň je i do jejich zničení zneužívají, či používají, k produkci dalších bakteriofágů (virů, protilátek) stejného typu, určených k ničení stejného druhu buněk.

Současnost

Jde o poněkud neúplný výčet. Mnoho studií poukazuje na fakt, že například diagnózy Crohnovy choroby a vředovitého průjmu jsou velice úspěšně vyléčeny, a to během méně než měsíce, fekálními transplantacemi, a to z jednoho prostého důvodu. Biologická rozličnost kultur v hovně zdravého člověka zajišťuje širokou různorodost bakteriofágů, obsažených ve zdravém hovně. Co se týče zdraví, je vše založeno právě na rozličnosti bakteriálních kultur, a co se týče nemocí, na jejich jednostrannosti a omezenosti růzorodosti.

K nesmírnému údivu expertů dospěly statistiky klinických výzkumů účinnosti fekálních transplantací na tyto dvě choroby k jednoznačnému závěru, že když nejsou k procesu fekální transplantace připuštěni “experti” se svými, přizdisráčskými, nepřirozenými, filtro-sterilo-výběrovými představami, a fekální transplantace jsou spáchány v rámci rodiny a dobrých známých bez jakýchkoliv úprav, funguje tato technika na 100% po první aplikaci. Pokud jsou experti k procesu připuštěni a začnou filtrovat, částečně sterilizovat, vybírat dárce fekálie a podobně dle nějakých jejich ignorantských standartů, padá účinnost metody fekální transplantace o cca 15-30%.

Avšak! I tak jsou výsledky těchto borců moderní medicíny a všeobecného zdraví samy o sobě relativně pozoruhodným a vynikajícími v rámci standartů, které si farma-lékařský průmysl stanovuje jako “dobré”. On totiž obsah střev je přímo naládovaný nejen bakteriofágy, ale hlavně jedno i více buněčnýcmi organismy, které bakteriofágy neustále produkují. Proto je také střevo, a to především tlusté střevo, považováno za klíčový systém imunity živočichů, i když klíčovou je spíše produkce HCl, která hlavně třídí to, co za bakterie se do střev vůbec dostane a co ne.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
27.11.2015 22:10
Bydliště: ČR
831 262 751 
Jak se dá bakteriofág získat a jak vypadá

Jak vypadá ví každý prd. Všechny popisy jsou dohady odvozené z chemoprocesů a předešlých dohadů, založených na dřívějších dohadech, které jsou nám, laikům, předkládány jako fakta. To se týče i struktury DNA. Ve skutečnosti jde v nejlepším případě pouze o představy poučených “expertů” a v nejhorším o bezhlavé citování předešlého dalšími experty. To ovšem neznamená, že je jejich výzkum, především praktický (klinický), stejně jako laboratorní, naprosto k ničemu. Jenom je třeba se na celou záležitost dívat z perspektivy toho, co lze považovat za fakta a co jsou bezuzdné doměnky.

Co potřebujeme vědět k praktickému použití

Jsou dva druhy bakteriofágů.

Celkem fajn jako objasnění situace, ale pokud jde o vlastní, praktickou aplikaci, není to důležité, kromě snad informace, protože kdo by se zabýval nějakým “temperováním” toho, co věda nazývá bakteriofágy, když jsou za účelem získání imuity a zdraví velice rozmarné, náročné na “výrobu” a tím naprosto nepoužitelné pro zdraví běžného neexperta. Ve skutečnosti jsou použitelné jenom na vyvolání nezdraví člověka. Zde mluvíme především o očkování. Smysl dává se zabývat jen těmi “virulentními”, přirozenými a nefalšovanými. Temperované bych přenechal k použití jen zdravotnickému personálu, laboratorním expertům a jejich loutkovodům.

Jaký je náš cíl

Potřebujeme dostat roztok, ve kterém budou pouze virulentní bakteriofágy v pokud možno co nejširším spektru, protože každý bakteriofág se replikuje pouze na "své" bakterie a jiný druh nenapadá.

Zde bych si dovolil jistou připomínku. Co se týče virů, jsou nesmírně specifické danným buňkám, ale přeci jen dovedou působit, byť i velice omezeně, i mezi-druhově. Podezření však spočívá i na umělých, expertních zásazích, které je upravují (temperují). Za příklad si vezměme ebolu, která prý nedávno způsobila epidemii v Africe, jejíž projevy šíření jednak odporovaly všemu, co bylo do té doby o ebole známo, a jednak zde došlo k typickému jevu, že epidemie eboly byla dle místních šířena samotným “očkováním”, stejně jako vznikla statisticky prokazatelná spousta jiných, očkovacích epidemíí, z nichž je snad nejznámější epidemie obrny během plošného očkování obyvatel Filipín po jejich “osvobození”, či spíše kolonizaci americkou armádou v roce 1945.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
27.11.2015 22:21
Bydliště: ČR
831 262 751 
Jak se k cíli můžeme dostat

Problém se tedy zužuje jenom na oddělení maličkých fágů od velkých bakterií.

V podstatě nejde o žádný, skutečný, technický problém. To je jen zavádějící “možná” expertní výrok. Tento problém si vyřešilo tělo samotné. Na rozdíl od bakteriofágů, které jsou schopné pronikat především sliznicemi a dál tkáněmi, to mají bakterie samotné o hodně těžší. Proto taky statisticky funguje nejlépe surová fekální transplantace jak uvedeno výše. Tlusté střevo si s bakteriemi celkem spolehlivě poradí.

Zde se však dostáváme i k historickým aspektům aplikací klystýrů. Ty byly doložitelně známy již ve starém Egyptě, v Sumeru, v kulturách jižní i severní Ameriky a ve staré Číně a s neslýchaně dobrými výsleky. Avšak, oproti zmodernizované Evropě šlo o klystýry aplikované na březích řek a jezer, do kterých šly i odpadní vody a kteréžto vody, stejně jako dnešní, a dokladem je Ganga, se jen hemžily kdejakým životem a v dostatečně koncentrované hustotě mikroorganizmů všemožného druhu. Tyto klystýry byly navíc aplikované z nedostatku jiných příhodných technikalit dutými, rákosovými stvoly. Kdo si ještě neošahal sliz, kterým jsou potaženy a který sám o sobě je domovem spoustě bakterií, kterésliz tvoří, si určitě není schopen uvědomit, kde je podstata bývalé účinnosti této zdravotní techniky.

Až teprve urbanizace vyvinutějších společenství převzala toto “umění” bez znalosti podstaty a tehdejší experti začali používat díky snadé přístupnosti nejdříve biologicky velice chudou studniční vodu a dnes dokonce v podstatě mrtvou, dezinfikovanou, kohoutí vodu. S tím se také vypařila kdysi tak vysoká účinnost této jednoduché metody.

Mnoho lidí se ošklíbá, že majitelé chovných rybíků nahází na jaře do vody hnůj. Jenže, oni vědí co páchají, ne vědecky, ale prakticky. Přihnojením rybníku docílí v první řadě nárůst vodních řas a planktonu, v druhé řadě nárůst živočichů, hmyzů a podobně, včetně potěru, kteří sa na plaktonu a řasách živí, což jde společně i s růstem vodního rostlinstva a ve finále jde i o výživu chovných ryb. Mezi tím však dochází i k urputnému souboji organismů nižších i vyšších forem a tím i k produkci pro nás zajímavých bakteriofágů různými buňkami, ať již prvoků, kvasinek, planktonu, plísní , rákosí a konec konců i těch vánočních kaprů a další vodní havěti. Je celkem logické, že bakteriofágy produkované různými orgaismy proti definitivnímu, cílovému organismu, budou nestejnorodé, avšak všechny budou účinné.

Stejně tak máme v hlavách zabudovanou naprosto mylnou představu, že sousedovo hovo smrdí hůř než naše vlastní, což nám brání v použití fekálních transplantací “na divoko”. Trpíme ideou, že zatímco je v našich rukou hovno smradlavým odpadem, v rukou bíleho pláště je cokoliv lékem, i to cizí hovno.

Jedinné, čeho bych se držel, je hrubé přefiltrovování řekněme filtrem na překapávanou kávu, za účelem odstranění možných, mnohabuněřných parazitů, a konec konců i z ohleduplnosti k půlcům, čolkům atp.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
27.11.2015 22:28
Bydliště: ČR
831 262 751 
  Poota napsal(a):    jenom bych připodotknul, že bakteriofág je nebuněčný a nemá žádný metabolizmus, takže ho nelze považovat za "mrňavou bakterii". A ani doslovný překlad jako "požírač bakterií" se nedá přijmout, protože bakterii

To je fajn. Skutečně nejde ani o malou bakterii, ani o požerače bakterií. Mnohá literatura takový cancour DNA popisuje jako organický krystal a experti vedou vědecké spory o tom, zda lze viry, a tam patří i bakteriofágy a ochranná tělíska, považovat za živé orgaismy dle současných, vědeckých kritérií.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Píďalka   
27.11.2015 22:36
Bydliště: ČR
831 262 751 
  Poota napsal(a):    On to s těmi antibiotiky byl už od začátku špatný směr a jednou to muselo stejně krachnout.

Nemuselo a nebyl to až tak špatný směr. Konec konců, antibiotika svého času zachránila mraky životů. Kdyby se zdravotnický průmysl zařídil s antibiotiky dle Fleminga, a nepoužíval je průběžně všechny a furt, a dal jim každému řekněme po desti letech používání na nějakých dalších deset let pokoj, než je znovu uvedl do provozu, problém s antibiotiky by nejspíše nikdy nevyvstal. Fleming dal farmě ve své neskonalé upřimnosti návod k tomu, jak je zneužít. On totiž o tomhle problému mluvil a je to uvedeno v Autohemoterapii, převyprávěné Dr. Mourou.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
28.11.2015 11:49
Bydliště: Praha
7094 472 5065 
Pokusím se ještě několik věcí uvést na pravou míru.
Ne že by zrovna nám nějak zvlášť záleželo na tom, jak bakteriofázi vypadají - ale vědové to kupodivu opravdu docela nejen vědí, ale díky elektronovým mikroskopům je už i přímo viděli, takže v tomhle jim nekřivděmež.
Ne že bych jim věřil úplně všechno, ale zrovna tohle mají kupodivu docela důkladně rozpitvané, k čemuž se míním vrátit.

Ještě bych chtěl upřesnit to, že "temperovaní" bakteriofázi nevznikají třeba z těch virulentních nějakým temperováním, ale že je to pouze jejich pojmenování - protože se u nich jedná o odlišný způsob replikace, při kterém u nich dochází k rekombinaci, tedy ke změnám jejich DNA či spíše RNA - dalo by se říct, že jejich "potomci" mají vždycky jiné vlastnosti, než měl jejich "rodič".

U virulentních bakteriofágů jsou "potomci" přesnou kopií svého "rodiče" a k nějakým odchylkám dochází spíš jenom výjimečně a pouze díky nějaké chybě při replikaci, takže by se dalo říci, že to jsou jenom "nepodarky".

Kvůli tomuhle rozdílu v replikaci považuji za důležité používat pro léčení/uzdravování pouze a jedině bakteriofágy virulentní, od kterých "víme, co můžeme očekávat".
Právě proto navrhuji počkat určitou dobu než proběhne replikace a teprve potom extrahovat ze "surového základu" jenom ty virulentní.
Přitom není důležité, co pro nás bude tím "surovým základem", jestli to budou lidské či zvířecí fekálie, "výluh" z mršin a nebo kalná zahnívající voda. Dá se předpokládat, že čím různorodější bude výchozí materiál, tím širší spektrum bakteriofágů z něj dostaneme, takže nejlepší by bylo slučování extraktů z různých "surových základů".

Ještě ke směru, kterým se chystají bakteriofágů využít vědové.
Mezi virulentními bakteriofágy vyhledávají ty, které jsou polyvalentní, to znamená že jsou schopné se replikovat na více druzích bakterií, byť nějak spřízněných. Z těchto bakteriofágů je zajímají látky, kterými nahlodávají obal bakterií a látky, kterými bakterii rozrušují. Předpokládám, že se jim jedná o nějakou asi průmyslovou výrobu těchto a nebo podobných látek, kterými by bakterie ničili i bez těch bakteriofágů.

Jestli se jim to povede, tak pak teda Pánbůh s námi a "zlatá blbá antibiotika"
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Str.: 1, 2  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte nás   |   Vytvořil: 2015-2019 Adam Benda
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License