Cokoliv kdo má k tomuto tématu. Smysluplná oponentura vítána.
Psát příspěvky můžete po přihlášení
Píďalka 20.10.2015 08:43 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Brblinka mi trochu zamotala šišinku svou připomínkou k definicím a jednotkám klasického metriku ohledně jednotek kilogram a pond.
Snad začneme s tím, že pond je v několika jazycích také britský pound a v angličtině rybník, které nemají s metrickým "pond" nic společného. Metrický pond z fyziky prakticky zmizel, protože prý byl původně definován jako tíha jednoho gramu hmoty a tíha se po planetě přeci jen poněkud mění, protože gravitační přitažlivost se byť i nepatrně, ale přeci jen liší podle geografických lokalit. Takže výmluva zněla, že jde o nepřesnou a nepřesně definovatelnou jednotku.
Gram je jednotkou hmotnosti, která prý byla odvozena od setrvačné síly akcelerace na arbitrárně zvolenou hmotnost tělesa a je nám prezentována za neměnnou. Obvyklou, běžně používanou jednotkou je 1kg = 1000g, anžto gramy slouží spíše laboratorním množstvím čehosi, oproti řekněme praktickým jednotkám k určení váhy běžných nákupů potravin, lidské váhy atp.
Jednotky pond a gram jdou skutečně ruku v ruce, tj.
A unit of force, 1939 – late 20th century, the Central European and Scandinavian equivalent of the kilogram-force, the force exerted by a mass of 1 kilogram at the standardized value of the acceleration due to Earth's gravity, 9.80665 meters per second per second; in other words, roughly the weight of a kilogram, 9.80665 newtons. Symbol, kp. Thus instead of a meter–kilogram-force–second system, they had a meter-kilopond-second system. The French equivalent is the kilopoid.
The kilogram had been used in the 19th and early 20th centuries both as a unit of mass and as a unit of weight, which is a force. Distinguishing between the two in favor of mass created the need for a unit of force. In 1934, for example, the Swedish Royal Mint ended the uncertainty in Sweden by declaring the kilogram to be a unit of mass.1
The word “kilopond” was used internally by the Physikalisch-Technische Reichanstalt, the official German standards laboratory, as early as 1939. In 1945 Sweden adopted the kilopond as its unit of force. The Verein Deutscher Ingenieure (Society of German Engineers, VDI), however, objected in 1950 to the term's adoption in Germany on the grounds that units ought not to be adopted on a national basis and that “pond” was too close to “pound.” The decision by Technical Committee 12 of the International Standards Organization to recommend adoption of both the kilopond and kilogram-force as synonyms (1955, 1957) removed the first of these objections, and in August 1958 the VDI recommended provisionally that “kilopond” be used for the unit of force.
In 1971, the European Economic Community directed that use of this unit cease by 31 December 1977.3
Svého času byly spíše spory o to, zda zavést termín pond, nebo termín gram-síla, popřípadě kilopond, nebo kilogram-síla. Zatracený Němci jsou na ty jejich příšerné složeniny naučený.
Zparchantělá EU komise zparchantěla praktický, evropský, metrický systém na SA metrický systém, zřejmě na popud výrobců počítacích zařízení (všimněte si, že to překopalo jakési "Evropské ekonomické společenství"), nebo za účelem posílení autorit vědeckého pravěku, nebo za účelem filtrování studenststva zbytečnými složitostmi.
Jednotka síly pak byla zadefinována arbitrárním určením průměrné zemské akcelerace, což je naprosto totéž jako průměrná váha v tom ohledu, že zrychlení (a), kterým padá šutr k zemi, se také mění od geografické lokality k lokalitě stejně jako s nadmořskou výškou. Fráternita tak vytvořila novou jednotku síly Newton, vymykající se původnímu, praktickému, decimálnímu systému převodů jednotek navázanému také na vlastnosti vody. Jednotka pond není jedinná, která tohle kaufmanské politikaření odnesla. Stejně tak dopadla kalorie (Jaul) a další.
0
1
Brbla 20.10.2015 09:06 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Nojooo, mas pravduuu! Kilopond to byl, a nee pond! Jsem ja to hlava derava - a v te dobe jsem naseho fyzikare milovala, protoze to pro me byl nejuzasnejsi a nejchytrejsi clovek pod sluncem, kdyz toho prece tolik vedel
0
0
Píďalka 20.10.2015 10:07 Bydliště: ČR
1379
446
1788
No jo, to byl na mé ZDŠ Bourek, buldozer dívčích srdcí a inspirace jejich snů. Ve skutečnosti mne tohle tenkrát fascinovalo daleko víc, než sám Bourek s jeho školní fyzikou. Ale aspoň mebyl nudnej a někdy s ním byla aj sranda a občas něco předvedl, co oceňuji dodnes.
0
0
Poota 20.10.2015 10:43 Bydliště: Praha
9081
603
7584
Fyzikářů jsem zažil několik a většinou ze mně byli dost nešťastní protože jsem jim rušil pokojný výklad "cupováním" všech nejasností.
Akorát jednoho jsem ale dost upřímně nenáviděl, protože to byl sadistický blbec. Jeho slabinou bylo to, že neviděl pořádně na stupnice přístrojů a údaje si nechával diktovat - v naší třídě se mu nepodařilo nikdy žádným pokusem dokázat ani jediný přírodní zákon. Ale na druhou stranu jsme se je naučili líp díky tomu, že jsme museli myslet víc na to, jak mu ty údaje sešvindlovat tak, aby z toho byl správně "jelen".
Za odbočení se omlouvám
0
0
Brbla 20.10.2015 11:54 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Ten nas se jmenoval "panucitelPfefrcek" a umel vysvetlit, udelat to zajimavy a i zasmat se dokazal. Asi diky nemu jsem nezanevrela na fyziku (spis naopak) tak jako jsem tezce zanevrela na matiku a chemii... ale to uz je vsechno v propadlisti casu
0
0
Adam 06.04.2016 00:22 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Přiznávám se, že nezvládám část celé nové pojednání o F=ma, ale ten obrázek s vozíkem a se závažím mě praštil do nosu, div mi nezrudl, protože pokud má ten obrázek vypovídat o fyzice nebo o Newtonových zákonech, je to omyl. Respektive, je to špatná interpretace. Síla pro pohyb vozíku vzniká v tomto případě gravitačním zrychlením a hmotností závaží. A kdo se v tom pak chce šťourat, hmotnost vozíku se účastní jen míry vzniku tření, která ten vozík přibržďuje.
Omlouvám se, pokud v tom textu je již někde upozorněno na to, že takový obrázek je právě chybný.
Osobně dost s pojmem F=ma pracuji a mohu říci, že když ho na daný problém napasuju správně, velice dobře mi funguje. Zrada bývá často v nesprávném použití. (Proto mě ten obrázek tak kopnul.) Ale to je tak se vším ve fyzice... Nejen s F=ma.
0
0
Píďalka 06.04.2016 12:33 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Osobně nevidím s pokusem samotným žádný problém. Navíc si ten obrázek pamatuju i z učebnice na devítce, ale tenkrát jsem do toho nešťoural, přišlo mi to OK. Problém je v interpretaci a předpokladech.
Co se týče Wattu ... Ano, blbě jsem tu jednotku chápal. Takže dík za upozornění. Prošel jsem si to znova a porovnal si to v makovičce.
Ale zpět k tomu vozejku. Pokud si vezmeš vlak, tření je relativně malé a většina síly, kterou lokomotiva při rozjezdu táhne, je ve skutečnosti využita na překonání setrvačnosti vagónů. Vezmeš-li si to obráceně a budeš brzdit vlak jenom lokomotivou, tření tady lokomotivě pomáhá, ale vetšina protisíly lokomotivy je spotřebována na překonávámí setrvačnosti rozjetých vagónů.
U toho vozejku jde o totéž a hmotnost M2 je rozhodující berz ohledu na tření vozíku. Hádám, že s tím, jak učebnice mluvila o pečlivosti pokusů, si dal někdo práci, aby byl vozík pokud možno co nejkvalitnější a stejně tak s tím, že jeho hmotnost byla započítána do hmotnosti M2. S tím problém nevidím. V podstatě "lokomotiva" M1 táhne přes kladičku za roh a táhne především proti setrvačnosti M2 včetně vozíku. Taky bych počítal, že profesoři, co učebnici sestavovali, snad věděli, jak k té formuli někdo dospěl.
Zásadní problém ale vidím v tom (Veliká chyba), a ty jsi se dopustil téhož, že byl evidentně udělán předpoklad, že M2 je taženo přes špagátek "neměnou" hmotností M1, což by dávalo teoreticky konstantní sílu působení M1. Jenže ono to tak v praxi není. M2 je taženo relativní váhou, správně v české fyzice tíhou M1 při daném poměru mas M2 a tím i v závislosti na hodnotě proporce zrychlení.
Je to sice pro ofiko fyziku až Einstein, alespoň je mu tohle pořisuzováno, ale nejde o čistě teoretickou záležitost. Jenom to svého času vypíchl se svým příkladem působení výtahu na člověka, když zdůvodňoval princip ekvivalence přetížení a gravitace.
Lze si to v praxi ověřit mnoha způsoby. I proto jsem uvedl vsunutí/nastavení špagátku gumičkou, nebo pružinkou, ale dá se to celkem snadno vyzkoušet i mnoha jinými způsoby. Už cihla na špagátě spouštěná z balkónu dá při různých hodnotách přibržďování prsty člověku ten rozdíl pocítit. Pokud by člověk chtěl i měřit, spouštění přes kladku zavěšenou na pružině jasně ukáže, že čím je akcelerace spouštěné cihly blíže volnému pádu, tím je pružina kladky méně natažena a nejvíce je natažena když cihla jenom visí. To je ta relativní tíha. To už lze i celkem slušně měřit.
Co se týče "Malé chyby" je to balíček několika, ale ve světle "Veliké chyby" už jsou bezvýznamné. Prostě je to špatně.
Co se týče formule samotné, ano, je velice použitelná v ohromném množství klasických případů. Teprve až se člověk začne zabývat méně klasickými, dojde na to, že jde pouze o kruhový odkaz a je-li zvědavec, neřkuli potřebuje-li vědět, jak to je ve skutečnosti, začne šťourat a třeba se i došťourá.
0
0
Adam 07.04.2016 02:00 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Píďalka napsal(a):... Zásadní problém ale vidím v tom (Veliká chyba), a ty jsi se dopustil téhož,... ... M2 je taženo přes špagátek "neměnou" hmotností M1,... ...M2 je taženo relativní váhou, správně v české fyzice tíhou M1 při daném poměr
Vozík zrychlovaný zavěšeným závažím - Rozbor
Když soudíš, čeho jsem se dopustil, dovolím si to v tomto případě opětovat: Mě se zase zdá, že si špatně vykládáš role a souvztažnosti některých fyzikálních veličin. Chápu, že není snadné všechny ty mnohdy nepřirozené fyzikální modely a vzorce dobře chápat. Nejsi zdaleka první člověk, kterému mám potřebu připomenout, že následující fyzikální veličiny je potřeba vnímat přesně tak, jaká je jejich skutečná podstata a úloha a nijak si je nevědomky nepřikrášlovat ve snaze se v tom fyzikálním bordelu líp zorientovat.
V případě vozíku s provázkem a závažím se jedná minimálně o tyto veličiny a žádnou z těchto veličin nelze zaměnit ani napůl s nějakou jinou: hmotnost, zrychlení, tíhová síla, rychlost a kinetická energie
Byť se vyjadřuješ velmi zřetelně, Tvá analýza je pro mě dost nezpracovatelná (protože jí vnímám jako více nebo méně špatnou), tak to zkusme udělat tak, že Ti ukážu, jak bych vozík řešil, aby to bylo správně a abych z výpočtů dostával reálné hodnoty.
1) Hmotnost závaží, (vnímej jí klidně jako do kilogramů převedený počet molekul závaží) ta je z podstaty věci neměnná.
2) Výskytem závaží v gravitačním poli působí na závaží tíhová síla. Abychom věděli, jak velká tato tíhová síla je, potřebujeme ještě znát hodnotu, která charakterizuje gravitační pole u povrchu Země pomocí veličiny gravitační zrychlení ≈ 9,81 m/s² (nebo též tíhové zrychlení). Tíhovou sílu pak počítáme vztahem F=m.a a v souladu s tím, že vychází z konstantních hodnot (v případě této úlohy s vozíkem), i sama tato tíhová síla je neustále konstantní. Vztah se také často uvádí jako F=m.g, aby bylo připomenuto, že jde o tíhovou sílu danou gravitací.
3) Kdyby závaží padalo volným pádem bez přivázaného provázku, rychlost jeho pádu by rostla pouze dle veličiny gravitační zrychlení. (Každou sekundu by rychlost jeho pádu vzrostla o 9,81 m/s, a to bez ohledu na jeho hmotnost.) Jakmile tam však provázek je a k něčemu je na druhém konci přivázán, s nárůstem rychlosti pádu závaží to bude o něco složitější.
4) Po tomto drobném odskočení se vrátíme k tomu podstatnějšímu, a sice že nám na závaží působí konstantní síla. Ta díky provázku působí také na vozík. Jenže k rychlosti vozíku, nebo k překonávání jeho setrvačnosti, je tu ještě kus cesty. Lidé dokonce někdy sílu vnímají tak, že je to vlastně rychlost, což je kolosálně mylná představa.
5) Nyní je potřeba spočítat, jaké zrychlení na vozík působí. K tomu lze použít opět vztah F=m.a, resp. a=F/m, tentokrát však musíme pracovat s hmotností vozíku (a působící sílu od provázku známe).
6) Jak plyne čas (pozor, čas se v postupu vyskytuje skutečně až nyní), vozík díky zrychlení nabírá rychlost. Ta je dána vztahem v=a.t, kde t je uplynulá doba.
7) Ohledně setrvačnosti vozíku a dalšího pohledu na roli hmotnosti vozíku, jde o hybnost vozíku nebo o jeho kinetickou energii. (Záleží na úhlu pohledu). Hodnoty obou veličin nám rostou (byť odlišným tempem), protože průběžně je stále přítomna jedním směrem orientovaná hnací síla. Setrvačnost odpovídá momentálnímu stavu rychlosti tělesa (a jeho hmotnosti). Pokud se tedy dotkneme setrvačnosti, hovoříme vlastně buďto o hybnosti, nebo o kinetické energii. Pro představu:
Hybnost: p = m . v
Kinetická energie: ½ . m . v²
Poznámka ke zmíněné pružině, která spojuje dva padající předměty:
Bez ohledu na nějaké tíhové síly těch dvou těles, obě tělesa podléhají stejnému gravitačnímu zrychlení a obě s každou sekundou padají o 9,81 m/s rychleji. Pružina by se mezi nimi tedy skutečně neměla nijak napínat. A to ale bez ohledu na hmotnosti těles(!).
No a když z tohodle celého odvodím vztah pro rychlost vozíku tak, aby se tam vyskytovaly všechny vstupní parametry, můžeš se všimnout toho kýženého poměru m1 : m2.
v = (m1 / m2) . g . t
Když ovládáš takovéhle čáry-máry, zkrátka se odprosťuješ od nutnosti mít dokonalé hmotné experimentální předměty, přesná měřidla a metody, abys na ten poměr přišel.
0
3
Píďalka 30.10.2020 15:44 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Poslali mi zajímavé videjko z Whats Up a jaksi není zdroje. Kámoš mi to přeposlal do mailu a jedná se o Newtonův třetí zákon. Jak ho sdílet?
Ahoj, Píďalka.
0
0
Adam 30.10.2020 16:20 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Píďalka napsal(a):Poslali mi zajímavé videjko z Whats Up a jaksi není zdroje. Kámoš mi to přeposlal do mailu a jedná se o Newtonův třetí zákon. Jak ho sdílet?
Ahoj, Píďalka.
Zádrhel je kde? Technická stránka toho, jak to sem vložit, nebo jde o právní/autorskou zátěž toho videa?
Osvědčeně používáme třeba http://www.uloz.to, kam to můžeš vrznout, pokud tam máš/uděláš si registraci
a na fórum pak stačí dát jen odkaz.
A jestli nejde o nějaké video draze zaplacené nějakými velkými produkčními společnostmi, mělo by na tom UložTu vydržet i docela dlouho...
0
0
Píďalka 30.10.2020 21:17 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):http://www.uloz.to, kam to můžeš vrznout,
Faik!
Na detailu vidíš, že deštník není nafouknutý, ale splasknutý dovnitř protivzduchem.
Ergo
Baterie pod prdeli a nebo zepředu nasávání, dozadu výfuk (reaktivní pohon) ale moc se mi to nezdá.
0
1
E_man 30.10.2020 22:07 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
zřejmě na popud výrobců počítacích zařízení (všimněte si, že to překopalo jakési "Evropské ekonomické společenství"), 
nebo za účelem posílení autorit vědeckého pravěku, 
nebo za účelem filtrování studenststva zbytečnými složitostmi. 
Podpořte chod fóra 