Jakékoliv metody volné energie odkudkoliv, jež nemají vlastní vlákno
Str.: 1, ... 3, 4, 5, 6, 7, ... 17 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Šolim
Jo jo . . . z dubového dřeva, zaletovaná bukovou pájkou
Had 04.03.2017 08:49 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
Nějak si s "E_man" nerozumíme, tak to radši nebudem řešit, ono se to vyřeší samo .
Současná tepelná čerpadla dokáží dát i 1:7 energie, jenom to musí být člověk přemýšlivý, který využije klasické fyzikální zákony. Ale to nekoupí v krámě.
Ať dělám co dělám tok zatím VN nic . ale jsem pořád
0
0
Poota 04.03.2017 12:42 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Volná energie
Zatím to vypadá tak, že se bude jednat o celkem jednoduchý princip, ale cesta k němu bude nejspíš velice obtížná a komplikovaná.
Jako určitou nejspíš paralelní analogii zkusím ukázat elektřinu. Existovala dávno před svým "objevením" a příroda ji samozřejmě využívala, ale "vidět" moc nebyla, pokud si zrovna nespojíme dohromady blesky a vlasy přiskakující k hřebeni. Stačí si promítnout žabí stehýnka a Voltův sloupec a uvědomíme si, jak dlouhá a klikatá cesta byla k docela jednoduché cívce a pohybujícím se magnetu, které "vyrábějí" elektřinu "z prostoru", kde nic není. Tedy ono je toho v něm spousta, ale z hlediska výroby elektřiny je to tam úplně zbytečně, dalo by se říci jenom pro naše zmatení.
Je víc než jisté, že vlastností prostoru využívají i jiné "síly", které jsou mnohem dokonalejší než ty které doposud máme nějak prozkoumané. Zajímavé na nich je, že nejsou ovládatelné a prokazatelné nějakými mechanickými přístroji či udělátky, ale souvisí se schopnostmi živých organizmů. Jejich značná část se řadí k paranormálním jevům a všechny odolávají "vědeckému" zkoumání, protože nejsou spolehlivě a přesně měřitelné a ani opakovatelné. Ty z nich, které nejsou záměrným podvodem, naznačují, že se jedná o "síly", které neznají omezení daná naší dosavadní fyzikou a dokonce ani ne hmotným prostředím.
Mně osobně to jaksi naznačuje, že není cílem dalšího vývoje například docílit toho, aby nám "něco", tedy nějaké mechanické zařízení zadarmo svítilo, když je v možnostech našich těl docílit pohodlněji a snadněji toho, abychom viděli "bez světla", a to třeba i daleko líp a dokonaleji.
Že se nejedná o nějakou fantasmagorickou utopii naznačuje třeba práce Komissarova, který běžně učí běžné děti dělat cokoli bez použití fyzického zraku. Jeho děti s dokonale zakrytýma očima nejen rozeznávají barvy, ale třeba jezdí na kole, hrají fotbal a čtou knížky. Až sem se to zdá být celkem snadno vysvětlitelné třeba tím, že "vidí bez očí". Jenomže ty děti dokážou přečíst zadanou stránku z téže knihy, i když je ta kniha před nimi zavřená. Navíc ta kniha ani nemusí být vůbec fyzicky přítomná, může být v kterékoli knihovně.
Mám pocit, že ta "volná energie" by se měla hledat jinde, než očekáváme.
0
4
E_man 04.03.2017 13:45 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Had napsal(a):Nějak si s "E_man" nerozumíme,......
Současná tepelná čerpadla dokáží dát i 1:7 energie, jenom to musí být člověk přemýšlivý, který využije klasické fyzikální zákony. Ale to nekoupí v krámě.
Ať dělám co dělá
S E_manem si tak moc rozumět nemusíš, to se časem urovná u Jeffova piva. To čerpadlo 1:7 to je jiné kafe a sem s ním.
Jaká je jeho maximální teplota(při topení do vzduchu nebo vody) a o jakou teplotu ti ochladí solanku nebo sníží teplotu vstupního vzduchu?
To už se dá s výhodou využit.
Třeba tak, že 1/6 energie) použiješ na předstlačení vzduchu. Pak to proženeš tím obráceným stirlingem (náklady odhaduji celkem tak na další 1/6energie) a máš dost tlaku, aby jsi to foukal do vztlakové komory na překonání hydraulického tlaku 0.5atm, neboli vytvoření "vodního jezu" o výšce cca 5m (v té 5-metrové rouře a to přímo na dvorku) a který ti bude vyrábět v nejjednodušším případě na výkonném dynamu těch cca 4-5kW(to si ještě musím ověřit).
Všechno to záleží na tom, na jaký výkon je to tepelné čerpadlo dimenzované a na tom rozdílu teplot, které dosáhne.
Za minimum bych považoval rozdíl teplot alespoň těch 100°C (třeba 70/-30°C s tepelným výkonem takových 10-14kW.
Pak to spustíš do studny s dynamem nahoře aby ti to nestrašilo na dvorku a máš čistý zdroj elektřiny po celý rok.
0
0
Had 04.03.2017 17:18 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
Těch 1:7 dosahl jeden nadšenec tím, že si uvědomil jak topí v domě. A šel na to obráceně. Místo zdokonalování čerpadla (zisk 1:4), zdokonalil využití. V domě má místnosti, které vytápí na 24°C potom 18°C a někde jenom proti zámrzu 14°C. Tak si udělal tepelné čerpadlo z mrazáku a jenom udělal příslušné okruhy. Zapojil je paralerně/série Takže na zpatečce k tep. čerpadlu měl pouze cca 15°C a do systému cca 40°C.
Takže měl spád cca 25°C. Tím podstatně lépe využil zíkané teplo a fungoval i při lehce mínusových teplotách Pokusím se dohledat původní zdroj, ale to bylo před 15léty. Tak si pamatuji jen princip.
0
0
E_man 04.03.2017 18:28 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Tak toho jsem se bál, že to tak něják bude. A pro náš účel je to špatně použitelné.
My musíme využit, zneužit, použit stavové rovnice plynů takovým způsobem, abychom využívali pouze teplotní pohyby molekul ve stlačeném plynu, ale práci vykonanou na jeho stlačení si musíme vzít zpět. Proto když ten plyn stlačíme a přesuneme jej do teplotního výměníku (já jej nazývám horkou část obraceného Stirlingu - což je horký plášť komory s přeháněčem). Ochlazený výstup z tohoto výměníku má stejný tlak ale nižší teplotu (třeba o 50°C) je vedena zpět ke kompresoru a v jeho horní úvrati nám nahradí ten horký (stlačený) plyn, který jsme poslali do výměníku. Tento ochlazený plyn (pod stejným tlakem jako jsme jej poslali do výměníku) ale o nižší teplotě(kterou jsme odevzdali ve výměníku) nám na pístu při zpětném pohybu vykoná při svém ochlazení velkou část práce, kterou jsme vynaložili před tím při kompres.
Pochopitelně že nedostaneme zpět všechno (to není perpetuum) ale velkou část. Protože v kompresoru expandoval (zvětšil objem), je značně podchlazen (expandoval z nižší teploty, než při jaké jsme jej stlačili. Když tento podchlazený plyn přivedeme zpět do pláště studené části toho obráceného stirlingu (do jeho studeného pláště komory) a budeme pohybovat přeháněčem, pak nám vzniknou dostatečně silné tlakové a podtlakové rázy, při kterých odvedeme stlačený plyn do zásobníku tlakového vzduch . Ve druhé poloze zase vznikne podtlak a nasaje nám vzduch přes klapku z okolí. Pohyb přeháněče můžeme navrhnout třeba po kruhové dráze v mezikruží v jehož tvaru můžeme navrhnout i studenou a teplou část komory. Energetické nároky na pohyb přeháněče pak budou zanedbatelné.
Bude to pracovat při rozdílu teplot -40°C/+60°C stejně spolehlivě jako při 20°C/120°C.
Klíčová část tohoto systému je právě konstrukce kompresoru tak, aby nám v té horní úvrati vyměnil co největší část horkého stlačeného plynu za ochlazený o stejném tlaku.
0
1
Ilem 06.03.2017 13:02 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
E_man napsal(a):Domnívám se, že daleko účinnější by mohlo být použití plynů, které při kompresi nekondensuji (třeba dusík N2).
E-mane, tady tě musím vyvést z omylu. Kondenzace je základ. Porovnej si skupenské teplo a měrné teplo - u čehokoli (jinými slovy o kolik stupňů musíš ohřát danou látku, abys do ní dostal stejně tepla, jako při změně skupenství). Vtip je právě v tom, že nepotřebuješ tak obrovské stlačování a přesto do malého objemu naženeš hodně tepla. Třeba tebou zmiňovaný dusík... teď trochu matematiky: Skupenské teplo varu je 2,7928 kJ/mol. Měrné teplo - 1,04 kJ/kgK.
Teď to jen dostat na stejné jednotky. 1 mol N2 má objem 15,54 x 10na-6 m3. 1 m3 váží 1,25 kg. Takže 1 kg N2 má objem 0,8 m3 a obsahuje 51 480 molů.
1 kg N2 má tedy skupenské teplo varu 143,8 MJ. Abychom do tohoto 1 kg N2 dostali stlačením stejnou energii bez skupenské změny, museli bychom ho tímto stlačením ohřát přibližně o 138 000 stupňů. Já vím, že ho ohřát nechceš, chceš ho izotermicky stlačovat. Potřebné stlačení už si přepočítáš podle stavové rovnice: p.V = n.R.T
p je tlak, V je objem, n je počet molů, R je univerzální plynová konstatnta (8,31) a za T si dosaď teplotu v Kelvínech. I tak Ti vyjde obrovský tlak, při kterém, bohužel i ten dusík zkapalní, možná dokonce ztuhne, pokud nebudeme uvažovat skupenské teplo tuhnutí. Takže jsme zpět u skupenské změny.
1
0
Ilem 06.03.2017 13:29 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Omlouvám se, je to 138 stupňů, ne 138 000. Nějak jsem zapoměl, že počítám s kJ a ne s J :-(
0
1
E_man 06.03.2017 17:11 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Ileme, třeba si to pak přepočtu, jestli to budu konstruovat. Zatím zůstanu u hustilky na kolo, kde bez problémů jen pár atmosférami tlaku zahřeju vzduch o několik desítek °C.
0
0
Ilem 07.03.2017 16:43 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Teplotu dostaneš, ale energie v ní mnoho není. V chladící technice se tomu říká objemová chladivost.
Ostatně kdysi jsem měl podobný nápad. Adam by o tom mohl vyprávět. Dělal mi k tomu excelovou přepočtovou tabulku, ze které se dalo přesně zjistit, kolik energie obsahuje vzduch při jakém stlačení, na kolik se ohřeje,.... Dalo mu to spoustu práce. A výsledek? Tudy cesta nevede.
0
0
Had 07.03.2017 17:21 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
Termodinamické zákony neobejdeme , bohužel jsou ověřeny praxí, ale v současnosti můžeme využít toho, že umíme trasportovat více nergie zmísta na místo. To jest tepelné čerpadlo nám na vložení cca. 1kW přenese 3kW. Učinost tepelných motorů je udávána max 50%. To ale znamená že jsem pořád v plusu. . Plus to vzniklé teplo nebo chlad mohu dále využít a tím zvýšit efektivnost celého systému.
Problém může být ale v teplotních spádech. Nemám praktické zkušenosti ze stirligem.
0
0
E_man 09.03.2017 10:25 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
E_man napsal(a):Ileme, třeba si to pak přepočtu, jestli to budu konstruovat. Zatím zůstanu u hustilky na kolo, kde bez problémů jen pár atmosférami tlaku zahřeju vzduch o několik desítek °C.
E_mane, E_mane!
Tedy s těmi "několika desítkami °C jsi to značně přehnal
0
0
E_man 09.03.2017 11:09 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Cituji z Wiki: "Do spalovacího prostoru se nejprve nasává vzduch (sání) při tlaku 0,08–0,085 MPa. Po uzavření sacího ventilu se nasátý vzduch stlačuje (komprimuje), píst se pohybuje směrem k horní úvrati, jeho teplota roste na 550–800 °C a tlak stoupá na cca 3 až 4 MPa (při kompresním poměru okolo 1÷14 až 20). ...."
viz Funkce vznětového motoru https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzn%C4%9Btov%C3%BD_motor .
0
0
Ilem 09.03.2017 20:03 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Možnost změny u TČ spíš vidím jinde. Kompresory běžně pracují s účinností 25% ( I když u TČ to není tak kritické, protože ztrátové teplo stejně přejde do chladiva). Ale čerpadla běžně 70%. Kdyby se chladivo stlačovalo kapalinou, bylo by to mnohem účinnější. Ale zatím jsem přišel pouze na cyklický způsob. Ne kontinuálně.
0
1
E_man 09.03.2017 21:21 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Tomu teda vůbec nerozumím.
Ale když se podívám na nějaký motor dieselu, Tak vidím že tady mám takřka všechno hotové. Mám tam sací otvor pro přívod vzduchu, výfukový pro odvod studeného vzduchu, Mám hotové mazání kompresních válců, časování ventilů.
Co je třeba dořešit?
1. Odvod (ventil) horkého stlačeného vzduchu do výměníku.
2. Přívod (ventil) stlačeného ochlazeného vzduchu z výměníku.
Mám tady však ještě šroubení pro vstřikovač paliva, místo něj tedy vymyslit třeba elektronicky řízený ventil pro odvod stlačeného vzduchu.
Pak máme ještě šroubení pro žhavící svíčku, místo ní vymyslit elektronicky řízený ventil pro přívod ochlazeného vzduch z výměníku.
Pro počáteční pokusy použit nějaký vyřazený opotřebovaný diesel se zachovalým motorem.
1
1
Ilem 10.03.2017 08:27 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
V tom je právě ta potíž, že když ten stlačený vzduch pustíš dál, už není tak moc stlačený. Tím, že ho pustíš dál se rozepne, se všemi doprovodnými efekty, co k tomu patří. V podstatě chceš diesel použít jako kompresor. Jde to ale je to horší než opravdový kompresor.
Přibližně v květnu budu rušit Xantii. Když si z toho budeš chtět vyndat motor, je tu možnost. Motor jede jako brus, ale postupně odchází všechno ostatní. :-(
0
3
E_man 10.03.2017 11:34 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Ilem napsal(a):V tom je právě ta potíž, že když ten stlačený vzduch pustíš dál, už není tak moc stlačený. Tím, že ho pustíš dál se rozepne, se všemi doprovodnými efekty, co k tomu patří. ...
Problémy budou, ale jiné než jaké popisuješ.
Při stlačení je ve válci stlačený prostor, který budeme muset něčím vyplnit, aby se ten stlačený vzduch všechen (tedy většina) vytlačil do výměníku. Nejdříve se musí natlakovat výměník na pracovní tlak např. 2Mpa. To nastane automaticky, pokud budou dobře seřízené oba dva ventily (horký do výměníku a studený z výměníku). Pak už se jen udržuje ve výměníkovém okruhu tento pracovní tlak.
0
0
Poota 10.03.2017 11:46 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Vaše disputace se mi zdá stále silněji inklinovat k odkazu z příspěvku http://www.omforum.cz/p.php?idx=12035
mám pocit, že sice každý ze své strany, nicméně jdete oba k témuž.
0
0
E_man 10.03.2017 12:21 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):Vaše disputace se mi zdá stále silněji inklinovat k odkazu z příspěvku http://www.omforum.cz/p.php?idx=12035
mám pocit, že sice každý ze své strany, nicméně jdete oba k témuž.
V principu ano. Mně se nelíbí další zásobníky, výparníky a pod.
V případě použití dieslu je výparníkem tentýž válec, ve kterém jsme ten vzduch stlačili a ještě nám vykoná velkou část práce, čímž elektromotorem, či jiným zdrojem točivého momentu vynakládáme podstatně méně energie. Stále si musíme uvědomit, že zde nevyrábíme stlačený vzduch, ale pouze jej udržujeme stlačený ve vysokotlakém výměníkovém okruhu.
Je to totéž, jako když skočíme na velký natlakovaný balon, který nás vyhazuje zpět a my můžeme skákat třeba 3 metry vysoko.
Celý fór spočívá v tom, že z původního vzduchu třeba 0°C odebereme teplo a vytvoříme místo (horká část výměníku) s teplotou třeba 60-200°C. Diesel nám pak opouští vzduch o teplotě třeba -40..-80°C. Tento podchlazený vzduch nám v tom "obráceném stirlingu" vytvoří pomocí přeháněče tak silné tlakové rázy, že máme dost tlakového vzduchu na překonání hydraulického tlaku v té vztlakové mašině.
Kouzelné na tom je, že jak ten tlakový vzduch v té vztlakové mašině (v těch dnem vzhůru obrácených "hrncích") stoupá vzhůru, zvětšuje objem (protože směrem nahoru klesá hydraulický tlak) a vztlaková síla stoupa.
Samozřejmě můžeme to teplo ve výměníku použit přímo pro vytápění, ale využití i toho studeného (podchlazeného) vzduchu pro následný pohon elektroagregátu přes tu vztlakovou mašinu mi připadá prostě kouzelný.
0
0
Poota 10.03.2017 14:57 Bydliště: Praha
9083
603
7584
E_man napsal(a):Mně se nelíbí další zásobníky, výparníky a pod.
Mně se zase naopak velice líbí, už proto že naznačují práci s využitím změny skupenství, což pro mě znamená změnu objemu/tlaku pouze ohříváním nebo chlazením, tedy bez dodávání mechanické práce.
Doznávám, že ten vztlakově plovákový systém mě nijak neokouzlil. Možná hlavně díky tomu, že si uvědomuji, že pokud chci do něčeho pod hladinou načerpat vzduch, tak musím překonat tlak té vody, který s dosaženou hloubkou roste. A mám takový neblahý pocit, že práce vynaložená na čerpání vzduchu bude nejspíš větší, než práce kterou soustrojí dodá.
0
0
E_man 10.03.2017 15:12 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Práce je energie a té je okolo nás "hafo". Jenže je to energie na nízké energetické úrovní a právě to periodické (rezonanční) stlačování a expanze nám dává možnost posunout se dále.
Citovat Teslu - mistra v používání resonančních obvodů a současně se jim vyhýbat mi připadá mírně řečeno "neprozřetelné".
. 
. ale jsem pořád 
, bohužel jsou ověřeny praxí, ale v současnosti můžeme využít toho, že umíme trasportovat více nergie zmísta na místo. To jest tepelné čerpadlo nám na vložení cca. 1kW přenese 3kW. Učinost tepelných motorů je udávána max 50%. To ale znamená že jsem pořád v plusu. 
. Plus to vzniklé teplo nebo chlad mohu dále využít a tím zvýšit efektivnost celého systému. 
Podpořte chod fóra 