Záhady a nejasnosti ohledně naší sluneční soustavy, i ohledně těles a soustav v okolním vesmíru
Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
Zatím nějaké praktické uplatnění "vidím v nedohlednu"
Jsem ochoten věřit tomu...
čučo 20.06.2016 23:27
306
3
44
Poota napsal(a):Dokud tohle nebude k dispozici, tak je to sice zajímavé, nicméně jenom povídání - a celkem k ničemu.
Buď si istý že tento chlapec - https://en.wikipedia.org/wiki/Wim_Hof by ti konkrétne o tom čo tu v tejto súvislosti riešiš vedel bez domýšlania akýchkolvek nezmyslov okolo toho k tomu toho naozaj vela z jeho reálného života povedať. Nie náhodou je myslenie matkou omylu...
0
0
Poota 21.06.2016 12:00 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Zřejmě se tvých reakcí nezbavím ...
A přitom jsou tak k ničemu
0
1
Adam 26.10.2016 18:32 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Syntetická záhada ohledně hmotnosti a objemu Měsíce
Nějak nerozumím tomu, v čem má náš Měsíc ten podivný poměr hmotnosti a objemu, který pak vede k debatám třeba o jeho dutosti.
Některé planety mají díky svému složení vyšší průměrnou hustotu než jejich měsíce, ale pokud si vezmeme hodnoty různých měsíců v naší soustavě...:
Dnešní doba se evidentně vyznačuje válkou s pokroucenými informacemi a mystifikacemi.
0
1
proud 26.10.2016 18:56 Bydliště: svet
1922
42
793
Adam napsal(a):Nějak nerozumím tomu, v čem má náš Měsíc ten podivný poměr hmotnosti a objemu, který pak vede k debatám třeba o jeho dutosti.
Nejsem znalec,ani to nejak k v tomhle oboru k svymu zivotu nepotrebuju tak me to moc nebere,ale ted jsi natuknul neco cim se trochu zabejvam,onu dutost.Verim ze jsou duty vsechny planety,obecne,neresim jak moc jsou duty.Ale tak by me jako laika zajimalo,jakej je vztah mezi onou mernou hustotou a dutosti,ty dve veci se prece nebijou,nebo ano? Plast planety neni tenka slupicka,tak nejakou hustotu samozrejme mit musi,ale jak to souvisi s tim,jestli je,nebo neni duta? No a na vzorecky taky moc nejsem takze mi je vubec zahadou ono vypocitavani hustot bez toho abysme ty planety zmali a byli si jisty tim z ceho se vlastne skladaji.Prijde mi to cely vice mene jen jako hodne teoreticky......
Adam napsal(a):přibližná průměrná hustota [kg/m3]
náš Měsíc ... 3344
Uměl bych si představit, že pokud někdo nebo něco byl na měsíci a známe tedy poměrně přesně gravitační sílu, šlo by z toho docela přesně(pokud ty rovnice platí) spočítat hmotnost a tedy hustotu Měsíc, ale jak to někdo dokáže spočítat na tělese vzdáleném miliardy km, kde spolehlivě nikdo a nic nebylo a tedy tam nikdo a nic nemohlo naměřit použitelné reálné údaje.
Ještě k tomu měsíci údaje jsou poměrové:
uváděná hmotnost 0,0123 Země
uváděná hustota 0,6063 Země
uváděná grav. konst 0,1654 Země
uváděný objem 0,020 Země
uváděný průměr 0,273 Země
No nevím toho moc, ale podle poměrů tady něco nesouhlasí. Gravitační konstanta by měla být v závislosti na hmotnosti 0,1188 a ne 0,1654. Zdá se mi to hodně velký rozdíl na to, že o něm víme "všechno"?
0
0
proud 26.10.2016 20:58 Bydliště: svet
1922
42
793
Jarin's napsal(a):Uměl bych si představit, že pokud někdo nebo něco byl na měsíci a známe tedy poměrně přesně gravitační sílu, šlo by z toho docela přesně(pokud ty rovnice platí) spočítat hmotnost a tedy hustotu Měsíc, ale jak to někdo dokáže spo
Mesic by temer prokazatelne dutej ale bejt mel,soude podle bomb co na nej Amici pousteli,po vybuchu se choval jako zvon! Ovsem to podobny mame i na Zemi!.........Ledaze by nekdo zase ucelove lhal,pak me ale zase napada ona otazka PROC by to delal.
0
0
Adam 26.10.2016 21:18 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Gravitační zrychlení je hodnota závislá nejen na hmotnosti tělesa, ale také na tom, v jaké vzdálenosti od těžiště tělesa je uvažována. Jinými slovy je závislá na tom, jak daleko od středu tělesa je vlastně jeho povrch, na kterém pak chceme tuto "konstantu" používat.
Třeba u nás na Zemi bychom v rámci snahy o nějakou vyšší přesnost měli používat malinko jinou hodnotu grav. zrychlení u povrchu a jinou hodnotu pro letadla letící na úrovni mraků. (U povrchu bude hodnota mírně vyšší, vysoko v oblacích bude mírně nižší.)
Nestačí tedy použít pouze poměr hmotností, když chceš ze zemského gravitačního zrychlení vypočítat to měsíční, ale musí se započítat ještě také vzdálenost od středu tělesa k povrchu.
Adam napsal(a):Nestačí tedy použít pouze poměr hmotností, když chceš ze zemského gravitačního zrychlení vypočítat to měsíční, ale musí se započítat ještě také vzdálenost od středu tělesa k povrchu.
V tomto případě při poměru průměrů 0,273 Země, by ta gravitační konstanta měly být ještě úplně někde jinde vychází mi to na 0,4353 Země, tak nevím, jak někdo přišel na 0,1654 Země? Ale odpovídalo by to tomu, že změřená fyzicky je 4x nižší než předpokládaná z hmotnosti a rozměrů. Tedy je tam opravdu dutina? a hmotnost(hustota) jsou mnohem nižší, než se předpokládá.
0
1
Šolim 27.10.2016 15:07 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Jarin's napsal(a):V tomto případě při poměru průměrů 0,273 Země, by ta gravitační konstanta měly být ještě úplně někde jinde vychází mi to na 0,4353 Země, tak nevím, jak někdo přišel na 0,1654 Země? Ale odpovídalo by to tomu, že změřená fyzic
Kdepak dutina, jen více sloučenin hliníku, titan, dusík . . .
0
0
Adam 27.10.2016 15:09 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Jarin's napsal(a):... gravitační konstanta měly být ještě úplně někde jinde vychází mi to na 0,4353 Země, ...
Zamotal ses do toho extravagantního počítání skrze poměrové hodnoty.
Uděláme výpočet radši s nepoměrovými hodnotami...
κ ... gravitační konstanta ... 6,67 . 10-11 m ... hmotnost Měsíce ... 7,347 673 . 1022 kg r ... rovníkový poloměr Měsíce ... 1,7381 . 106 m g ... gravitační zrychlení na Měsíci (u povrchu) ... ?
Adam napsal(a):Uděláme výpočet radši s nepoměrovými hodnotami...
Můžeš ten výpočet i otočit? Tedy ze změřené G konstanty a poloměru zjistit hmotnost a tedy hustotu?
Pak už jen zbývá určit kdo a jakým způsobem zvážil Zemi, Měsíc, Slunce, Jupiter......
Aby z toho určil hustotu nebo naopak zjistil přesně hustotu aby z toho dopočetl váhu a bude nám všechno sedět, jak prdel na hrnci, přesně podle vzorce. Teda pardon nebude. Ještě musíme dlouze laborovat a hledat nějakou "bulharskou konstantu", která ten vzorec umravní, aby to sedělo. Bez ní ani ránu.
Ale postup vážení těch těles nebo zjišťování jejich hustot, když tam nikdo nebyl, kdo by to provrtal naskrz přes jádro, by mě docela zajímal.
Ale nad výsledkem toho výpočtu samozřejmě nepochybuji. Vzorec zatím platí a to já respektuji. Jen ty údaje do něj, mi né a né vejít do hlavy. Zásadní potíž totiž bude právě v určení hmotností a hustot. Ty si v podstatě můžeme dát libovolné.
Měl-li by totiž být měsíc dutý, stačí když snížíme hustotu tak, aby nám vyšla gravitace na hodnotu, co tam je tak , jako kdyby byl plný.
A jsme na svém a můžeme všem nezlomným vzorcem dokázat, že je plný. Armstrong měl přeci sebou malou kuchyňskou váhu, tak o čem to tady pochybujeme????
Povídka:
Marťani se konečně dopnuli k výletu na Zemi. Přistanou v Antarktidě, odeberou vzorek zeminy a protože používají už dlouhodobě jednotky SI změří že hustota horniny je 900kg/m3. Inu výpočtem z hustoty a průměru zjistí, že gravitace na Zemi by měla být 6x menší než jim vyšlo.
Aha, to asi uprostřed planety bude něco mnohem těžšího. Třeba olovo. Tak to je přeci jasné. A obohaceni o zjištění letí domů.
Druhý den přistanou Venušané. Zrovna dokázali překonat ty oblaka doma a shodou okolností si vyberou k přistání důl na olovo. Odeberou vzorek horniny a zjistí, protože také používají už dlouho SI jednotky, že hustota horniny je 11340kg/m3.
Dopočtou to a s překvapením zjistí, že gravitace je asi 4x menší, než by měla být?
Aha to je jasné uprostřed asi bude něco lehkého, voda nebo hliník? Jo docela dobře možné, že to může být i duté.
Objem dutiny můžeme snadno spočíst, když známe hustotu Země 11340kg/m3, průměr planety a gravitaci na tomto tělese. No a s tou dutinou a danou hustotou už máme správnou hmotnost a gravitace nám sedí přesně na těch 9.8.
Můžem letět domů s pocitem, že jsme toho vyzkoumali dost a posunuli jsme na Venuši fyziku do dalšího levelu.
Pozemšťan to celé pozoroval, ťukal si na čelo a nechápal. Mávl rukou a se slovy, že by si obojí měli zopakovat základy fyziky si šel dát HotDog a pivko.
1
0
Adam 27.10.2016 16:14 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Jsi k těm konstantám nespravedlivý... Oni mají svůj logický význam, ale ne takový, něco umravňovat, aby to synteticky sedělo... Alespoň tedy většina z nich nemá takový účel. Udávají zkrátka jen míru něčeho. Nelze mít absolutní míru (1) ke všemu.
Hele, můžeš si ty vzorce použít zpětně, nebo jak budeš chtít. Některé hodnoty musely být nějak změřeny nebo odvozeny, to ostatní pochopitelně dopočítáno. Moje fyzika je však hodně analytická-aplikovaná a tak buď nevím, nebo jsem už zapomněl, které veličiny se ohledně třeba Měsíce měřily. Třeba z obecné historie fyziky nevím už skoro nic. Co denně nepotřebuji používat, bohužel rychle zapomínám...
Ale co se týče té dutosti, pro mě osobně je zásadní to, že náš Měsíc má poměr hmotnosti a objemu evidentně zcela v normálu s mnoha dalšími měsíci v naší sluneční soustavě. Na to jsem se Tě snažil upozornit o několik příspěvků výše. Dokonce, náš Měsíc patří k těm těžším. Tedy to vidím tak, že pro myšlenky na dutost nejsou žádné zajímavé podklady.
Adam napsal(a):Tedy to vidím tak, že pro myšlenky na dutost nejsou žádné zajímavé podklady.
Samozřejmě že nemusí být. Já to přeci nedogmatuju. Jen si myslím, že čísla, která hovoří pro to či ono nemusí být a podle mne ani nejsou zjištěna přesně, správně, exaktně......
Jsou ve většině případů odhadnutá nebo dopočítaná podle obvyklých vlastností.
Podle stavu věci, jak ji předpokládáme, že je správná, ale nemáme to ověřeno měřením nebo relevantním důkazem.
Nic z toho nezaručuje, že to tak opravdu je a ani to není žádný hmatatelný důkaz. Tyká se především oblastí, kde jsme nebyli a nemohli tak stav věci zjistit v reálu.
0
1
Poota 27.10.2016 16:53 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Jarin's napsal(a):Jen si myslím, že čísla, která hovoří pro to či ono nemusí být a podle mne ani nejsou zjištěna přesně, správně, exaktně....
To jsme si kdysi mysleli také a dokonce jsme se rozhodli asi dvěstě let stará tvrzení změřit a stanovit přesněji. Mnozí z nás si jistě vzpomenou na experiment s ověřováním volného pádu tělesa, který jsme prováděli kdysi na Kadlínské rozhledně.
K měření byly použity nejmodernější dostupné přístroje jak pro přesné stanovení vzdáleností tak i času ...
A výsledek?
Do puntíku ověřená přesnost výsledků, které dávní fyzikové získali díky primitivním pokusům s pády různých těles z tuším že Pisánské věže. Mně osobně to naučilo brát základy fyziky vážně a pochybovat o nich co nejméně.
Poota napsal(a):Mnozí z nás si jistě vzpomenou na experiment s ověřováním volného pádu tělesa, který jsme prováděli kdysi na Kadlínské rozhledně.
A výsledek?
Do puntíku ověřená přesnost výsledků, které dávní fyzikové získali díky pri
Ano to je naprostý souhlas a přesně to odpovídá tomu, co jsem napsal. Tady u nás na zemi se to fakt pohodově ověřuje, O něco ale fakt jen "malinko" se to bude měřit třeba na takovém Slunci nebo na Plutu. O tomto já jsem psal. Tam, kde jsme nebyli..........
Citace Jarin's: "....Tyká se především oblastí, kde jsme nebyli a nemohli tak stav věci zjistit v reálu....."
0
1
Brbla 27.10.2016 18:28 Bydliště: Kambodza
777
128
824
To byla prave moje puvodni namitka - jak my vubec muzeme vedet, jak co funguje jinde nez na nasi Zemi, kdyz porad vsechno vnimame nasimi filtry?
0
2
Adam 28.10.2016 01:10 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Přes ty naše filtry však (velmi pravděpodobně) můžeme vypočítávat i věci v cizích koutech vesmíru. Také se to tak v praxi dělá.
Kdo sestavil některé zásadní fyzikální vzorce, zřejmě dokázal "vidět do velmi zajímavé dálky"... A předpoklad těch vzorců, že je lze používat kdekoliv ve vesmíru, pak nelze až tak snadno shazovat...
Šolim 19.11.2016 13:03 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Nedávné perigeum Měsíce . . .
V následné příloze se píše: " Náš Měsíc má navíc naprosto dokonalou kruhovou dráhu kolem Země. "
Mno, rozdíl cca 10% je ve srovnání s jinými drahami planet patrně zanedbatelný . . .
Mnohem zajímavější však je, že: " Měsíc je přesně tak (opticky) velký jako naše Slunce při pohledu ze Země. Disk Měsíce dokáže přesně zakrýt sluneční kotouč (říkáme tomu zatmění Slunce). Pravděpodobnost, že by se taková věc stala jen díky náhodě, je z astronomického hlediska tak nepatrná, že je to až znepokojující. "
V článku je však více znepokojujících faktů . . . http://www.suenee.cz/kdo-postavil-mesic/
Přejato ze Sueneé - Exopolitika • Historie • Spiritualita • Společnost
Tam je to docela solidně popsáno. Kdo, proč, jak, a proč právě tyto rozměry.
Věřit tomu nemusíš, ale víš jak? Střípek ke střípku, tu slovo, tam dvě........
Co denně nepotřebuji používat, bohužel rychle zapomínám... 
Podpořte chod fóra 