Zdravím,
myslím si, že by ten klučina byl blíž úspěchu, kdy ten disk odvzdušnil / zaplnil vod...
fana 16.10.2022 13:05 Bydliště: uprostřed
158
7
107
Potencionální energie otřes se, výpočet nicnedělání,,,
Dostal jsem se k videu od Maklakova o „KPP Rosch“ asi před rokem a v poslední době jsem z toho „v trudomyslnosti“, dostal jsem se do slepé uličky. Budu asi skákat zmateně mezi myšlenkama.
Myslím si, že na kompresoru nezáleží, a pak to je určitě čarodějnictví.
Začnu tímto:
Tento dokument „KINETIC POWER PLANT Konzept und Leistungbilanz z 01.07.2019“ říká, že to využívá „brzdnou práci“, skrze „elektromagnetickou vazbu“. Nebo jsem už totální snílek a podařilo se jim všechny „oblafnout“? Když to analyzuji dílek po dílku, tak mě nic jiného už nezbylo. A ještě v dokumentu Lozano píše, že „rosch“ řekl, že za jejich technologií je fyzikální princip „chronal potential“, „časový potenciál energie/síly?“.
Oni prostě tvrdí, že odebírají „energii v pohybu ještě neprojevenou“ (mechanickém pohybu). Su blb?
Všude i v patentu se píše jen o kolotoči, nikde nic podrobněji o tom co je za převodama, do jakého pracovního bodu generátoru se převodem nastavuje, atd,,, nebo na tom nezáleží?
Šel bych do směru DC, ale nějak ještě nerozumím U,I,otáčky,momenty na DC motor/generátoru.
(ty dvě hřídele místo jedné něco určitě dělají, ale když to někdo vidí, hned to zjednoduší na celkovou sílu na „jedné“ ose)
Pocitově: v tom kolotoči vidím akumulátor potenciální energie, jeho velikost dává předpoklad nějakého možného maxima výstupního výkonu. Něco jako ty rotační používají Ek.
Kolotoč zvedne Ep (m.g.h), ale když to strčím do vzorečků (SŠ) jakoby ta výška zmizela, jakoby „g“ netáhlo, tím, že dobíjíme plováky vzduchem máme stálou neklesající úroveň Ep, takže potom se těmito vzorečkama dopočítám čeho? Když se má Ep měnit na Ek a tím práce? Když máme kapacitu stále nabitou, prostě mi to pocitově neeee. Není to izolovaná soustava.
Zkusil jsem na papíře povol-brzdi-povol-brzdi , ale ani tím se nedostanu klasicky (hybnost, setrvačnost) na „pořádné zesílení“. (nebo to neumím vypočítat)
Takže plováky jedou 0,3 m/s , ale já ho netlačím, já ho držím/brzdím! Takže počítat P = krouťák x úhlová rychlost je podivné, protože když povolím, tak plováky stále táhnou, táhnou až do nějakého vyrovnání odporu prostředí versus rychlost. Za 0,009 sec zrychlí na 0,4 m/s, ale přitom stále dodávaly na hřídel tah. Nebo ne?
Jak „povolit“ a stále nechat připnutý výkon do výstupu?
A teď to seknu, budu 0,001 sec brzdím, dostanu nějakou práci odpovídající (v,s,t,F,,,,) a navíc dostanu „silový“ náraz, co mi ten náraz provede v generátoru? Plováky přitom stále táhnou! Může to postrkovat rotor dopředu a tím dělat víc elektřiny než odpovídá mechanické práci? (kmitání 50Hz, 100Hz,,,,)
A nebo to je prostší, a to co oni píší v dokumentech prostě funguje? Ty výpočty z pdf i Maklakov spočítají výkon, ale při rychlosti plováků, které fyzicky nedosahují? Jen to postavit?
Nějaký pracovní bod generátoru, možná né každého, dokáže něco jako čerpat energii bez pohybu? Když to vezmu ad absurdum. Když budu chtít plováky udržet zastavené, tak teoreticky musí motor vytvořit kroutící moment za klidu, a ten tvoří pomocí U x I, a proud teče, protože kdyby tam nic neteklo, tak se to přece nespálí, ne? Jasně tady mě řeknou, že použijí mechanickou brzdu, někdo možná, že převody a servo, a není ani hypotetická debata. A když to nejde za klidu, tak zavedu aspoň pomalý pohyb? A převod do generátoru „právě na nějaké otáčky“?
Nějak přeneseme „napnelismus“ z mechaniky do elektriky, kde „proud teče i když to mechanicky skoro stojí“.
Pochopení co dělá generátor nebo řízení , regulace zátěže, to bych viděl jako cestu. Kolotoč pak postaví každý. Nebo to elektromagnetická vazba umí sama? Nebo postavit , zapojit a koukat.
Nevím jaké existují všechny vzorečky, mám podezření, že to žádným, který bych našel, svou neznalostí stejně nespočítám. Ale mám pocit, že „to co je před převodem do generátoru, lze nahradit i jiným řešením“ , ale když nevím co udělá ten efekt, tak nevím, no.
A možná sem se z teho zvencnul.
Dva příklady s čísly a sledujte Ep a výkon:
Pokud Maklakov mluví opravdu o zařízení , které bylo na měření v DEKRA, mluví o asi 27 plovácích, 30 litrů, 10 metrů, což dává Ep cca 60kJ (přes nějaké ty průměry naplnění) , rychlost plováků 0,3 m/s, a DEKRA naměřila spotřebu kompresoru cca 3,6 až 4 kW (tohle číslo je i v „KPP pdf z 01.07.2019“) , výkon cca 58kW, do sítě 54kW.
Prototyp 250W ,
podle dat pracoval použitý DC generátor v maximu svých možností cca 280W, Ep cca 900 J.
Celkem 18 plováků (9 pracuje), 4,8 litru plovák, výška cca 2,1 metru. Kompresor (95W) měl kapacitu plnit plováky na rychlost cca 0,1 m/s.
Ten prototyp bych bral radši než střechu FVE panelů.
2
1
E_man 16.10.2022 16:03 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
fana napsal(a):Potencionální energie otřes se, výpočet nicnedělání,,, --- Dostal jsem se k videu od Maklakova o „KPP Rosch“ asi před rokem a v poslední době jsem z toho „v trudomyslnosti“, dostal jsem se do slepé uličky. Budu asi...
Protože jsem nad úvahami Maklakova také chvíli přemýšlel, došel jsem k názoru, že je to směsice naivních (perpetuálních) úvah s reálně funkčními úvahami bez logických souvislostí.
Přesto se domnívám, že funkce vztlakové elektrárny KPP Rosch může být reálná, založena na těchto fyzikálních principech:
1. Pro její funkčnost je zapotřebí při vtlačení plynu (vzduchu) do plováků vykonat méně práce, než kolik nám ten plovák vykoná při cestě vzhůru.
2. Abychom vykonali méně práce při vtlačení, musí mít ten plyn menší objem, než jaký má při cestě vzhůru.
3. Toho je možné dosáhnout tím, že tento plyn nejen izotermicky stlačíme, ale navíc přechodně ochladíme tak, že má mnohem menší objem (odebereme mu na přechodnou dobu tepelnou energii, kterou ale později vrátíme zpět), ideálně jej zkapalníme, kdy má několik set krát menší objem.
4. Protože tento technologický proces můžeme realizovat na vzdáleném konci tlakového potrubí, můžeme jednak odebrané teplo přenést do vztlakové nádrže s plováky a jednak můžeme stlačenému plynu při své expanzi a cestě k plovákům v nádrži poskytnout čas k jeho expanzi a následnému ohřátí (tedy poskytnutí další tepelné energie) z okolního prostředí, jinými slovy je to princip tepelné pumpy.
0
2
fana 19.11.2023 10:13 Bydliště: uprostřed
158
7
107
Pokusím se v krátkosti zakončit své špekulování o KPP Rosch.
Plně souhlasím s příspěvky E_man-a.
Ještě jsem se tomu chvíli věnoval než šel dál. Začaly mě vycházet výšky 10m a 25m snad jako plusové s klasickými kompresory, při hledání nejlepších klasických účinností. Ale bezvýznamně, asi tak 10x méně než o tom psali. Neznám vše, tak jsem byl se svým pochopením spokojen.
Mě zajímají malé věci, ve smyslu 100Ah 12V baterie jako záloha, 2x 100Wp na pokusy , a k tomu již delší dobu hledám „nezávislou nabíječku“. Hledám možné násobiče a kličky zejména v mechanice s gravitací. V čisté gravitaci nelze použít některé výhody vztlaku.
Je zvláštní, že Rosche patentoval snad právě ten „kolotoč“, proč? Nebudu pročítat zpětně patent, ale je plný obrázků kolotoče plováků.
Může to být inspirace? A samozřejmě pro ně pokus nárokovat si PŘEVODNÍK Z TEPELNÉHO ČERPADLA DO MECHANICKÉ PRÁCE?
Takové obyčejné rozšíření zařízení o další stupeň?
Co kdyby šlo rozšířit tepelné čerpadlo o další část k převodu do mechanické práce? Využít konkrétního tlakového pracovního bodu chladiva? Přeměna plyn / kapalina a zpět, při optimální tlakové úrovni?
Vložit „Roscheho plováky“ do tlakového prostoru s vhodným „chladícím“ médiem? Nejsem chlaďař , tak to nedokáži plně posoudit. A předpokládám, že by to bylo na rozumný výkon moc velké.
Měl jsem takové vizualizace, že by to mohlo fungovat v uzavřené místnosti, která by se tepelnou bilancí ohřívala ztrátami kompresoru, ložisek, generátoru, a vedly by z ní dráty od generátoru. :)
Jiné koncepce, více dynamické, s dmychadly. Kde je vzduch bez přerušení vháněn do vody a zvedá plováky. Může také pracovat, asi na nějakém takovémto principu, začínám protláčet vzduch trubkou pod hladinu k trysce. Po vytlačení vzduchu z trysky poklesne tlak a je udržován průtok. Možná tvar trysky, možná dynamické děje mohou snížit potřebný příkon kontinuálně proudícímu médiu, že se může překonat suma ztrát. Co já vím?
Pro mě to jsou moc komplikovaná zařízení. Tak plovákům hodně štěstí.
0
2
Jim68 19.11.2023 13:52 Bydliště: Praha
134
10
95
Eman se právě vyhne kontinuálnímu stlačenému vzduchu chlazením a kapalněním. Za tryskou směrem do plováku je úplně stejný tlak, jako před ní - jsi přece 25 metrů hluboko, to je 2.5 baru.
Tvá vizualizace tepelného čerpadla s prvkem převodu na mechanickou práci již byla zkoumána, klidně mi napiš.
Podpořte chod fóra 