Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Zeleninová zahrádka     (str. 1 z 5)
Sekce: Zdraví a příroda - Různé
   |   Rolovat dolů
Časem z nás budou zahradníci nebo hnojivo.Str.: 1, 2, 3, 4, 5  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

farkas   
16.09.2015 18:51
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Jak vypěstovat pořádný květák
 
Kedlubny, růžičkovou kapustu, kadeřávek a brokolici stačí dobře zalévat a pak už jen sklízet.
Pěstování květáku je ale velkou výzvou pro každého zahrádkáře, který to po letech marných pokusů ještě nevzdal.
Pěstování pozdních odrůd je při teplotách v letních měsících, jaké zde panují v několika posledních letech, úplně zbytečná práce, protože brukvovitým rostlinám vyhovují chladnější teploty. Pokud se stane zázrak a v červnu vysazené květáky začnou růst, spolehlivě je sklidí housenky běláska zelného.
Ranné odrůdy květáku se dají sklízet začátkem léta ještě bez housenek.
V dubnu zasazené rostlinky ranného květáku je nutné chránit před mrazíky, protože jinak nasadí minikvět a končí.
Pokud rostlinky zasadíme do chudé půdy, opět nic nesklidíme, protože v ní jen skomírají.
Květák potřebuje po výsadbě kromě dostatku vody obrovské množství dusíku. Čím větší rostlina vyroste, tím většího květáku se dočkáme. Draslík a fosfor pro stavbu rostlinných tkání v půdě dobře vytuněné kravským hnojem jdou s dusíkem ruku v ruce, ale mít v květnu na záhonech řady tmavozelených a dobře rostlých květáků ještě neznamená jistotu, že budeme sklízet jejich velké, dužnaté sněhobílé květy. Pokud v půdě není dostatek molybdenu, bóru a dalších stopových prvků, květák vyslepne. To znamená, že žádné dužnaté, velké a sněhobílé květy už nesklidíme, ani kdybychom okopávali, zalévali a hnojili celé léto. Vyslepnutí květáku se svádí na hmyz, ale pravým důvodem je v první řadě nedostatek molybdenu.
Hnojivo se zvýšeným podílem molybdenu koupit nelze a vytunění půdy boraxem je pouze polovičním řešením. Cererit se stopovými prvky sice funguje, ale v poměru k množství potřebného molybdenu obsahuje příliš mnoho složky NPK.
Hrozí přehnojení a po požití zdravotní problémy podobné těm, které způsobuje květák ze supermarketů.
Pokud nechci každé jaro zakládat speciálně na květák úplně nový záhon, osvědčilo se mi namíchání obyčejného jílu mezi na podzim zarytý hnůj. Breberky už z té panenské horniny během zimy a v průběhu jara dostatek stopových prvků pro náročného žrouta vydolují.

 
Ranný květák v prvním červnovém týdnu
143... Ranný květák v prvním červnovém týdnu
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
21.09.2015 23:39
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Pór pravý
 
Pórek je jen jeden a název té odrůdy je Starozagorski kamuš.
Všechny moje zahradnické pokusy s výsevem semínek různých jarních letních a zimních pórků byly ve smyslu sklizňového efektu zklamáním. Cosi bílého v délce 15 cm a obrovský trs zelených listů nad tím nemá cenu pěstovat.
Kamuš se vysévá v dubnu do sadbovačů za okno nebo do studeného pařeniště.
Pečliví zahradníci ho ještě pikýrují, ale když se ty nitky rozsadí do cca 15 cm vzdálenosti v květnu na záhon, zprvu tam nejsou ani vidět, ale sotva se ujmou, nestačím se divit, jak rychle rostou. Květilka pórková se v květnu také činí, ale je zajímavé, že nikdy nenapadne nejsilnější rostliny. Zkroucené pórky mez milosti vyházím. Ne na kompost, ale do biologického kontejneru, který popeláři vyvezou někam daleko.
Proti květilce lze pórkové záhony chránit i bílou fólií, ale vždycky na to zapomenu, tak prostě ztráty jsou.
Nestalo se mi, že by kamuš v nějaké půdě příliš strádal, ale pro jistotu vždy volím druhou trať. Kořeny pórku se vždycky nejprve dostanou k nějakému chomáčku polozetlelého hnoje a pak teprve celá rostlina začne růst a sílit. Zalévat je dobré teprve až půda kolem rostlin vyschne. Motivuje je to k protažení kořenů do větší hloubky a tím i prodloužení bílé části protáhlé cibule, Výška nad povrchem je u všech rostlin podobná. 70 - 90 cm a z toho více než polovina připadá na bílou lahůdkovou část o průměru od 3 do 5 cm. Konzumovat se dají i listy a to zejména v polévkách.
Pórky sklízíme už v srpnu a to znamená v případě této zeleniny soběstačnost minimálně do Vánoc.
Kamuš je údajně pórek letní, ale do jara vydrží stejně jako zimní odrůdy. I on potřebuje přece vykvést. Na zimu je ale jistější uklidit nezkonzumované rostliny do mrazáku.

Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
22.09.2015 07:53
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Mrkev a karotka
 
Největší a nejlepší mrkvičky jsou z březnových výsevů. Semínka se sice v půdě povalují celých 6 týdnů, aniž bychom měli jistotu, že rostlinky vůbec vyklíčí, ale ony si nenápadně protahují klíček směrem dolů k teplu a lístky vyrazí až půdu prohřeje dubnové sluníčko. Často se stává, že zahradníci nadávají, že mrkev vůbec nevzešla a svádí neúspěch na kvalitu semen.
Je to ale jinak. Sotva se totiž půda trochu prohřeje, vylézají z ní půlcentimetroví slimáčci, kteří se na podzim stačili vylíhnout a přezimovat v nezamrzající hloubce.
Slimáčci dokáží sklidit řádky zaseté mrkve beze stopy. V době, kdy objevíme místo mrkve na záhonu četné otvůrky a slimáčky, kteří už stačili narůst do 1 cm, můžeme se s mrkvičkami rozloučit. Centimetroví slimáčci vykrmení sotva naklíčenou mrkvičkou už jsou dobře viditelní i pro kosy, kteří je po ránu ochotně sesbírají. Bohužel trochu pozdě. Menší plžíky totiž kosí nevidí. Slepice ano. Ty totiž když utečou, rozhrabou čerstvě zaseté záhony neomylně.
Proto je dobré krátce po výsevu posypat povrch záhonu něčím, co slimáčky nakrmí a zničí dříve, než mladé rostlinky zlikvidují.
Pokud to neuděláme, půjdou dál, porostou a sklidí nám všechno, co do zahrádky později zasadíme.
Buď včas otrávíme slimáky nebo je veškeré zahradnické úsilí k ničemu.
Pokud záhon s mrkví ochráníme v prvním stádiu vývoje rostlin, stačí později mrkve vyjednotit na vzdálenost 2 cm, dokud nevytvoří souvislý porost prostory mezi řádky zkypřit a vyplít a za sucha pořádně prolít až ke kořenům. Mrkev nevětví svůj kořen jen proto, že je půda mělká a kamenitá, ale hlavně kvůli tomu, že voda ze zalévání prosákne jen zhruba do poloviny rostoucího kořene a dole zůstává půda suchá. Rostlina pak vytváří postranní kořeny čerpající vodu z lajdáckých zálivek a mírných dešťů.
Pozdějším protrháváním řádků získáváme lahůdkové mrkvičky a uvolňujeme prostor pro růst velkých mrkví, které nám po podzimní sklizni vydrží ve sklepě až do jara.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
24.09.2015 07:52
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Česnek
 
Když jsme kdysi poprvé otočili drn, rozebrali pár hlaviček česneku, který jsme našli v kuchyni a bez jakéhokoliv moření sulkou nebo roztokem hypermanganu napíchali stroužky do země, sklízeli jsme příští léto česneky jako pěst.
Ani nevím zda to byl paličák nebo ten druhý a dodnes v tom rozdíly nedělám.

Obecně panuje názor, že česnek potřebuje sucho a chudou půdu. Jenže česnek není cibule a pokud nechceme sklízet hlavičky o velikosti původně zasazených stroužků,
musíme pro pěstování vybrat opět dobře vyhnojený záhon v druhé trati.
Chudá půda v případě česneku znamená, že záhon nemusí být hluboký a sem tam nějaký ten kámen nevadí.
Před sázením česneku je dobré povrchovou vrstvu smíchat s pískem, aby dešťová voda snáze pronikla ke kořenům a vznikající cibulky měly možnost brzy oschnout.
Na pletí a okopávání je česnek náročný. Bez dostatku vzduchu se případným útokům plísní jen těžko ubrání.
Vypěstovat velký zdravý česnek vůbec není jednoduché. Tváří se sice skromně, ale jeho potřeby jsou v porovnání s ostatní zeleninou jedny z nejvyšších.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
24.09.2015 14:02
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Kvašený slepičinec
 
Naředěným zkvašeným slepičincem občas pokropím zem kolem rostoucích sazenic zeleniny, jahod a ovocných keřů. Dokonce jsem to několikrát vyzkoušela i na pokojových kytkách a ani jsem nemusela moc větrat.
Vloni nám kuny zakously poslední slepice a nové nemá smysl pořizovat, protože můžou svoji výpravu kdykoliv zopakovat. Dokud po dvoře chodil pes, kuny si na dvorek netroufly.
Čistit kurník mě nikdy nebavilo, ale od té doby, co jsem ze slepičinců začala tvořit hnojivo, byl kurník každých 14 dní vymetený. Teď si občas přivezu pár lopat od kamarádky, která mi prodává vejce.
Tři lopaty slepičinců zaliji v nádobě cca 15 l vody. Chvíli je klid, ale pak to začne kvasit a příšerně smrdět. Hlavně, když se s tím zamíchá. Podle toho smradu lze poznat, že ze směsi se nejvíc uvolňuje čpavek. Po 14 dnech směs ztmavne, začne být homogenní, smrdí už jen lehce a můžeme začít hnojit. 1 l slepičince + 9 l vody do standartní konve a opatrně lít ke kořenům. Pocákané rostliny vždy raději ještě pokropím čistou vodou, ale když to neudělám, nestane se vůbec nic.
Složení tohoto biohnojiva je ideální pro stavbu rostlinných tkání, násadu květů a růst plodů. Slepičinec totiž obsahuje relativně málo dusíku (ten vyprchal se čapavkem během kvašení), ale hodně fosforu a draslíku. Napůl rozložená vláknina půdu trochu odlehčí a časem obohatí o nějaký ten uhlík.
Stopových prvků slepičinec, jako ostatně všechna hnojiva pocházející ze zvířecích trávicich traktů, mnoho neobsahuje. Zvířata sama mají málo.

Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
24.09.2015 14:37
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Špenát
 
Špenát lze sít na všechny prázdné záhony v době před výsadbou sazenic a také po jejich sklizni. Od května do července nemá smysl tuhle zeleninu vůbec pěstovat, protože při dlouhých dnech žene do květu, listů má málo a vůbec nejsou křehké.
Jarní várku vysívám už koncem března a granulky proti slimáčkům kolem řádků sypu hned, protože špenát klíčí zhruba týden až 10 dní. Vegetační období špenátu je 6 týdnů, takže do výsadby sazenic "po zmrzlých" stihnu listy 4 - 5x sklidit.
V srpnu špenátem osívám prázdné záhony po ranném květáku a po česneku.
Půdu stačí prolít slepičincem, nechat několik týdnů ladem, odplevelit a nakypřit motykou.
Otáčením půdy rýčem ničíme v půdě všechny rozkladné a ozdravné procesy a hlavně přerušíme vlákna půdních plísní, které rozkládají zrnka hornin na tolik potřebné prvky.
Špenát vysetý v srpnu vydrží na záhonech růst až do jara. Listy sice rostou pomaleji než na jaře, jsou tužší, ale kdykoliv k dispozici k obohacení jídelníčku o čerstvé vitamíny.

Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
24.09.2015 15:27
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Červená řepa
 
Záhon, na kterém plánujeme příští rok pěstovat bulvy červené řepy musíme na podzim dobře zrýt, aby půda byla dobře provzdušněná a v zimě do sebe vsákla maximum z dešťů a tajícího sněhu.
Na jaře roztlučeme hroudy, hráběmi srovnáme zem do roviny, posypeme boraxem a čekáme. Bez dostatku bóru v půdě řepa málo naroste a navíc je červenobíle pruhovaná.
Semínka červené řepy stačí sít podle počasí od druhé poloviny dubna do začátku května. Invaze malých slimáčků už nehrozí a ti větší se snaží (marně) okupovat vedlejší záhony s čerstvě vysázeným salátem. Pokud neprší, je nutné bránit vyschnutí semen opatrnou zálivkou.
Cukrovou řepu na poli nikdo nekropí a přece roste. Někdy se úplně divím, v jaké hlušině tahle plodina dokáže růst a dokonce tvořit obrovské šťavnaté bulvy.

Když malé řípy vytvoří první chomáčky listů, vyjednotíme je na 15 cm a opatrně,
abychom nezničili to málo, co tam zbylo, zkypříme půdu mezi řádky a později okopeme ještě jednou a důkladně.
Řepa má jeden dlouhý kořen, kterým dosáhne pro vodu prakticky kamkoliv a později si pro výživu bulvy vytvoří na jejím dolním obvodu ještě trsy drobných kořínků. Pokud není řepa dobře protrhaná, utlačené rostlinky živoří, nevytvoří si dobrý kořenový systém a dokonce v řádcích i zasychají. Řepu zaléváme jen když je sucho opravdu extrémní. Než cákat každý den listy hadicí, je lepší občas do řádků hadici položit a nechat vodu pomalu vsakovat, aby se dostala do dosahu hlavního kořenu.
Málo vyvinuté bulvy červené řepy můžeme sklízet už od srpna, ale ty velké, až se kořen "pustí", což bývá koncem září. Jinak je dobývání dřina, jako v té pohádce.
Pokud jsme řepu pěstovali ve třetí trati, ihned po sklizni zaryjeme do půdy hnůj.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
24.09.2015 15:54
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Zelené fazolky
 
Bez zelených fazolek si už neumíme vaření ani stolování představit.
Na polévky, rizota, pizzy a chutné přílohy jsme jich mívali po všechny zimy v mrazáku vždycky dost, ale v posledních letech je pěstování fazolí obecné velký problém.
Na kvalitu půdy nejsou fazolky vůbec náročné. Dusík pro stavbu figury si umí vytvořit samy a když je občas přihnojím slepičincem, ochotně rostou a plodí i ve třetí trati.
Problém je (nejen v případě fazolí) v počasí, které nám je už po několik let, a obzvlášť jaře, podáváno. Luštěniny jsou teplomilné rostliny a na klíčení potřebují mít permanentně mokrou zem. Při počasí, kdy v květnu jsou tropy, celé jaro nezaprší a pak zmrzlí muži řádí ještě v červnu semena fazolek špatně vzcházejí. Vloni jsem je sela 2x, protože první rostlinky zmrzly a letos mi začaly pořádně růst až z třetího výsevu někdy začátkem července. Je konec září a ještě pořád mám co sklízet. Problém je v tom, že plodů z právě nasazených květů už se nedočkám.
Na pěstování fazolek neexistuje recept ani žádná vychytávka. Buď mají počasí, na jaké jsou nastavené nebo mám prázdný mrazák jako vloni i předloni. Přesto jsem vděčná i za to málo, protože lusků z dalších dvou druhů zasetých fazolí nedočkala vůbec.

Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
24.09.2015 16:53
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Podzimní příprava
 
Před prvními podzimními mrazíky je nutné ostříhat větvičky s nedozrálými rajčaty, zavařit poslední okurky, uklidit tykve do tepla a sucha, přesadit papriky do kontejnerů a vydobýt brambory. Půda po nich je od loňska dostatečně prohnojená, tak ji stačí jen odplevelit, pořádně zrýt, dát šanci žížalám, aby si nezetlelou slámu s kousky hnoje zase zatahaly pod zem a v únoru pohodit několika hrstmi hořké soli a cereritu. Příští rok už na tyto záhony, kromě celerových, nesmíme zasadit nic z čeledi lilkovitých.
Pořádná práce nás čeká na záhonech po řepě, mrkvi, petrželi a luštěninách, tak jen doufám, že se forky hnoje nedočkám až k těsně před Vánoci jako vloni, protože čím dříve se hnůj do půdy vpraví, tím mají půdní bakterie a plísně větší šanci na regeneraci a na jaře si rostliny budou moci dosáhnout pro svoji novou porci nezbytných stopových prvků.

Hnůj se musí zarýt hluboko, aby se spojil s nejnižšimi dosud výživnými vrstvami záhonu a také, aby si přes zimu udržel dobrou teplotu pro život mikroorganismů.
Hnůj musí být rozleželý, alespoň rok starý. Čerstvému hnoji se říká mrva. Maže se, smrdí a nedrží na vidlích. Je dobrá tak na jaře do čerstvé díry pod skleník.
Kromě kravského hnoje používám i koňský. Koňský hnůj musí mít v sobě daleko víc mikroorganismů, protože za rok po něm v zemi nezůstane ani stopa.
Když je hnůj zarytý všude, kam patří, příjde řada na kompostéry. Kyprý černý kompost z prvního sila,ve kterém celé léto rostly tykve nasypu mezi jahody, k malinám a ostatním bobulovým keříkům. Na zeleninové záhony kompost po tykvích nesypu. Zbytek substrátu schovám na jaro, až se budou přesazovat pokojové kytky.
Na dno prvního kompostéru uložím všechnu mrtvou rostlinnou hmotu, kromě padaných jablek, zasypu vrstvou hlíny nebo jílu a navrch přeházím celý obsah druhého kontejneru, do kterého jsme celé jaro a léto sypali zbytky, posekanou trávu a kbelíky s vypletým plevelem. I na dně druhého sila už určitě bude trochu dobrý substrát, na zakořenění tykví v příští sezóně. Druhé silo rozeberu, očistím,uklidím
a zahrádku do jara přenechám krtkům.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
24.09.2015 19:32
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Celer je mazel
 
Narozdíl od většiny kořenové zeleniny celer v čerstvě vyhnojenou zem vyžaduje.
Je to zelenina s vůbec nejdelší vegetační dobou. Pokud ho žena v lednu zaseje a ve stejné době počne, v klidu může sklízet klidně až po šestinedělí. Teda v případě, že mrazy počkají do listopadu.
O celeru se tvrdí, že je teplomilný, ale vzhledem k tomu, že patří do první trati, a záhony odspodu vyhřívají půdní procesy, může se vysadit ven už koncem dubna.
Pěstovat celer ze semínek jsem zkoušela jednou. Bylo ho tolik, že jsem 2x pikýrované sazeničky ani neměla kam dát a nakonec jsem většinu rozdala.
20 bulev nám bohatě stačí, tak si sazeničky raději koupím a nemusím je polovinu zimy a kus jara piplat za okny.
Celer zpočátku roste pomalu, ale časem začne mohutnět a pokládat nejstarší listy do vodorovné polohy. Všechny vyvrácené listy je nutné po celou dobu vegetace vodorovným pohybem odtrhávat. Podporuje se tím růst bulvy směrem nahoru.
Když je kolem celerů místo, je nutné kolem každé tvořící se bulvičky vyhrabat dolík a odstranit nožem všechny kořínky, rostoucí do boku. Pokud to neuděláme, na podzim nesklidíme bulvy celeru, ale hlínou olepený shluk celerových kořenů.
V humózní půdě roste celer dobře a nevšimla jsem si žádných speciálních nároků.
Potřebuje jen dost vody a časté doteky rukou.
Ještě v srpnu se s růstem bulvy nic moc neděje, ale už v září zdvojnásobuje svoji velikost a pokud je v říjnu rozumné počasí a občas i zaprší dokáže narůst úplně nejvíc. Dorůstá bez krmení umělými hnojivy do průměru bulev 12 - 16 cm. S obry ze supermarketů se velikost poctivě vypěstovaného celeru sice srovnat nedá, ale jeho chuť a vůně také ne. Jako bonus mohu ještě voňavou nať plnou vitamínů usušit, i zamrazit

Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
24.09.2015 20:28
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Slunečnice hlíznatá - topinambur
 
Topinambury se v Čechách pěstují zhruba od 17. století. Je to opomíjená zelenina i přesto, že právě topinambury zachránily v dobách hladomorů mnoho rodin od jisté smrti. Stačilo dojít v dobré víře na místo, kde dříve rostly a hlízky tam vždycky byly.
Topinambury se nepěstují. Sadí se jen poprvé a pak na tom místě pořád rostou a nikdy se nepodaří je sklidit do poslední brambůrky. Nepotřebují hnojit, zalévat ani měnit záhony.
Vždycky si ve vyhrazeném prostoru najdou místečko kde mohou žít, růst a tvořit své hlízy plné vzácných životodárných substancí.
Natě a listy topinamburů jsou ideálním krmivem pro králíky. Pěkně po nich rostou a dokonce se stávají imunními k četným chorobám, které dnes likvidují celé chovy.
Hlízy topinamburů se nedají uskladnit, ale dají se dobývat podle potřeby od podzimu až do března.
V závěrečném vegetačním období odříznu stonky topinamburů 30 cm nad zemí, odnesu je sousedovým králíkům. Zanechané kolíky fungují jako označení místa, ve kterém trs hlíz v zemi leží. V zimě, když zrovna není půda mrazem ztvrdlá pak stačí za kolíky zatáhnout a vybrat tolik brambůrek, kolik zrovna potřebuji a zase hlínu přihrnout.
Každé jaro se snažím vybrat co nejvíc hlíz, aby topinamburů nemuselo růst víc, než stačíme spotřebovat, nebo vybrat všechny hlízy v místech mimo vyhrazené území. Tímhle způsobem se mi to nikdy se mi to nepovede. Zafunguje až likvidace nových natí invazivně rostoucích slunečnic travní sekačkou.



Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Karel 124   
25.09.2015 08:50
Bydliště: Praha a okolí
120 14 135 
Topinambury jsou též u mně na zahradě a mohu potvrdit, že rostou zcela sami, před časem dokonce i kvetly. Jsem v pokušení je zasadit na území náletových dřevin a pak na ně nalákat migranty a bezdomovce. zajímalo by mne kdo z tohoto fora s tím souhlasí. Na takovouto diskuzi prosím ale udělejme nové vlákno s názvem : Jak podpořit migranty .
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Karel 124   
25.09.2015 11:45
Bydliště: Praha a okolí
120 14 135 
biokompost
 
založil jsem biokompost a píši o něm zde :
http://korenovipestitele.forumczech.com/t6-biodynamicke-pestovani-rostlin-a-preparaty#14
V koncovce letos chybí moje výdrž, ale vypadá to slušně jak to je.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
25.09.2015 15:37
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Ještě nevím, jak od jarního přehození materiál ve spodcích kompostérů vypadá.
Doma je to určitě v pohodě, protože sotva odhrnu vrstvu naposledy posekané trávy, černá hmota se tam hemží červenými žížalami.
V silech na zahradě jsem ještě žádné žížaly neviděla. Tam jsem při vrstvení také nějaký urychlovač nasypala, ale stejně si myslím, že nejdůležitější jsou ty žížaly.
Jestli při přehazování tentokrát nějaké uvidím, teprve uvěřím, že proces kompostování funguje.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Karel 124   
20.10.2015 12:09
Bydliště: Praha a okolí
120 14 135 
okořenění kompostu
 
Kromě natí uschlých rostlin a listů tam budu přidávat cca 3 kg polosuché meduńky co jsme nespotřebovali. Poradí někdo jak získat fosfor pro kompost?
koupit se dá kde co , ale to neeeee. Kostní moučku asi ????

Listí z ořechů se doporučuje spálit a použít pak popel , tam ale fosfor nebude..
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
20.10.2015 13:11
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
  Karel 124 napsal(a):    Poradí někdo jak získat fosfor pro kompost?

Ahoj Karle,
vylup někde kurník. Ve slepičincích je fosforu víc, než dost
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Karel 124   
27.10.2015 14:41
Bydliště: Praha a okolí
120 14 135 
Zdravím
prozatím se zdá, že loupiti netřeba, 2 lidé slíbili, že mi slepičince ba přímo přivezou , tak se těším, obsah fosforu je vyšší než v kupovaných hnojivech na růže ..............
Zaujal mne článek :
http://www.potravinovezahrady.cz/potravinova-sobestacnost-na-465-m2/
k němu celkem bytelná diskuze a i další články jsou hezké.
třeba co je třeba udělat v zimě
http://www.potravinovezahrady.cz/23-tipu-co-delat-v-zime-kdyz-zahrada-spi/
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
28.10.2015 04:23
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Dík, Karle, za odkaz. Na stránkách je spousta zajímavých článků
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Karel 124   
25.11.2015 13:17
Bydliště: Praha a okolí
120 14 135 
Jak pěstuje šílenec
 
http://leva-net.webnode.cz/products/podivuhodna-zahrada-igora-ljadova/
JE TO ŠÍLENEC A TO SE MI LÍBÍ:
zdravím
Karel
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

farkas   
25.11.2015 13:29
Bydliště: Střední Čechy
2646 299 3385 
Jakýpak šílenec? Normální inspirace
Jen se mi nechce věřit, že papriky a lilky vypěstoval stejně poctivě jako všechnu
ostatní zeleninu.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Str.: 1, 2, 3, 4, 5  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte nás   |   Vytvořil: 2015-2017 Adam Benda
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License