Chodit pouze do lesa a podle toho buďto houby mít a nebo nemít, to má své kouzlo.
Nicméně, může existovat ještě zcela jiný typ "zábavy", který může člověku poskytovat
také tyto zvláštní organizmy ze říše flory. Lze je zkoušet pěstovat, což je opět docela
dobrodružství, jen zcela jiného typu.
Asi mnozí známe "žampionové pytle", které si koupíme, dáme do sklepa či na jiné
vhodné místo a s trochou štěstí můžeme za nějakou tu chvilku sklízet žampiony.
Někde jsem zahlédl, že se dá sehnat také substrát s hlívou ústřičnou.
Nebo se někdy podaří, že je-li tomu nakloněna stinnost stanoviště, druh zeminy,
přítomnost některých dřevin a hlavně počasí, může se povést vypěstovat
třeba i nějaké hřibovité houby na zahrádce nebo někde ve volné přírodě.
A pak je možnost ještě pěstovat houby doma, v interiéru, v nádobách vhodných
na takové věci. Tento způsob může znít složitě, ale nejsnáze se "reguluje"
a je nejlépe pod kontrolou. A mě před časem zaujala vize zcela přeskočit nějaké
žampiony nebo hlívy a přijmout výzvu v podobě pokusu vypěstovat doma
vyloženě hřiby, což nemusí být vůbec snadné. Ale poskládal jsem si v palici,
co to vlastně houba je, jak zhruba funguje, co potřebuje a tuto vizi se hřiby
jsem si docela rozplánoval.
Aby to nebylo pro začátek moc dlouhé čtení, ale zároveň abychom to vzali
všechno hezky postupně, dnes už se dotknu jen toho, že my jsme sice zvyklí
vnímat "houby" jako to, co v lese sbíráme, ale to "hlavní" na houbě se nachází
v podobě tenoučkých vláken mělce pod zemí. Je to tzv. podhoubí neboli mycelium.
A to co sbíráme jsou pak plodnice. Občas používám analogii, že podhoubí je trochu
jako nějaká běžná popínavá rostlina a ty houby, které se sbírají, jsou takové jakoby
květy té popínavky. A protože jsem při pokusech s pěstováním hub měl už hotovou
svou zvětšovací optiku pro fotografování, přikládám vám obrázek, jak takové
mycelium (podhoubí) vypadá. Mycelia jsou si druhově navzájem velmi podobná,
ale toto konkrétně je mycelium nějaké vyloženě hřibovité houby na kousku dřeva.
pýchavku a bedlu. Bohužel jsem neuspěl. Nejspíš oběma houbám nesedlo stanoviště, které jsem jim poskytnul.
0
0
Adam 02.01.2023 09:56 Bydliště: Praha
5803
563
5846
cimirek napsal(a):...
pýchavku a bedlu. Bohužel jsem neuspěl. Nejspíš oběma houbám nesedlo stanoviště, které jsem jim poskytnul.
To venkovní pěstování je právě velmi vrtkavé, nejisté, třeba právě i s ohledem na proměnlivost
počasí. Ale pokud to stanoviště nebylo vybráno nějak vyloženě nevhodně a převažuje v něm stín
a pokud jsou tam přítomny kořeny nějakých stromů či keřů, pak se může stát, že najednou plodnice
vyjedou nad zem třeba i za 2 roky od aplikování.
Plodnice se začnou tvořit, jakmile houba vnímá, že má dostatečně bohatě
rozrostlé mycelium, aby tvorbu té plodnice dokázalo utáhnout.
0
3
Adam 08.01.2023 02:02 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Základní stavební kámen pěstování hub: Vlastní zásoby mycelia
Chceme-li pěstovat houby, základem je dosáhnout stavu, kdy máme vlastní zásoby
krásně rozrostlého mycelia kýženého rodu houby - v našem vlastním substrátu.
Často se jako substrát používají různá obilná zrna, například špaldová, ale může jít
i o zcela jiný materiál, k čemuž se dostanu ještě později...
Ve zkratce, zvolil jsem si postup, že například ta špaldová zrna dám na cca 1 den máčet,
následně je povařím (do varu), čímž dosáhnu dvou efektů. Jednak tím integritu zrn trochu
naruším, díky čemuž pak mycelium zrny snadněji prorůstá, ale hlavně tím dosáhnu
i sterilizace, což je velmi nutná a citlivá záležitost. Pěstování hub je celé dost "křehké",
co se týče možnosti infikování třeba nějakou plísní. Jakmile naše houbové mycelium chytne
nějakou plíseň, která se s ním začne "přetlačovat", téměř vždy je nutné daný substrát zlikvidovat.
Plíseň prakticky vždy zvítězí a naše milované mycelium nakonec zcela pohltí a sežere.
Obilná zrna, která přešla varem, scedíme a naplníme s nimi zhruba do 2/3 nějaké
kvalitní sáčky nebo sklenice, zkrátka nádoby, ve kterých budeme chtít nechat mycelium
rozrůst. Tyto nádoby by předtím také měly projít sterilizací. Jednou jsem zvolil
takový postup, že se převařený (a stále ještě horký) substrát dal do nevysterilizovaných
nově koupených sklenic, ale pak se to ještě následně sterilizovalo (párou) všechno spolu,
viz první fotka v příloze. Na té fotce je vidět více různých substrátů, k čemuž se dostanu
až později. Špaldová zrna jsou vidět ve sklenici vpředu vpravo.
Když je pak substrát v nádobách vychladlý, je připraven na to, aby byl naočkován.
Někdy lze koupit k naočkování injekční stříkačku s výtrusy, ale já osobně jsem si někde
objednal přímo mycelium drobně rostoucí na několika obilných zrnech.
Opatrně se vezme pár těchto koupených porostlých zrn pinzetou (předtím
opálenou nad plamenem - tím je vysterilizována) a položíte je na substrát.
Tím máte naočkováno. Mycelium se ze zakoupeného vzorku rozroste dál.
Zhruba do měsíce můžete mít své mycelium tak krásné rozrostlé, jak to vidíte
na druhé fotografii níže. Že to vypadá jen jako nějaká bílá plíseň?
Zkuste k tomu přivonět. Ucítíte vůni velmi blízkou vůli lesa a hub!
Mycelim hub v substrátu ze špaldových zrn (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Adam 09.01.2023 14:57 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Substrát
Jaký můžeme pro houby nachystat substrát, to je poměrně širokým spektrem možností a úvah. Všeobecně se používají různá semena, kukuřičné klasy, hobliny, pelety, rašelina, sláma,
obilný či kukuřičný šrot, řepkový odpad atp. Tento výčet není míněn tak, že pro přípravu substrátu
je nutné vše toto sehnat a smíchat. Vůbec ne. Lze to zkoušet třeba s jen jednou uvedenou položkou,
vhodně zvolenou. Nicméně, uvážit kombinaci 2-3 položek do jakési směsi,
to může být ku prospěchu věci.
Pokud jednodruhový substrát, všiml jsem se, že se velmi často používají třeba
špaldová nebo pšeničná zrna, semena prosa, sláma nebo hobliny tvrdších dřev.
Substrát lze zpestřit přimícháním např. kávové sedliny, rýžové mouky, pilinami,
šrotem nebo také sypkým neorganickým materiálem, jako je třeba perlit
nebo vermikulit. Jde pak tedy o nutriční obohacování a zpestřování
substrátu jak po stránce organických živin, tak i po stránce minerálů.
Jestli použijeme jednodruhový substrát nebo kombinaci s dalšími položkami,
to by mělo vyplynout především z těchto hledisek:
- Jak moc mi (ne)záleží na produkci plodnic co do množství a velikosti
- Které houby chci pěstovat
- K jakému přesně účelu daný substrát chystám
Některé houby mohou být hladové po určitých specifických živinách,
nebo se jim dobře daří v trochu upraveném pH.
Většina hub, českých i zahraničních, nějaké extra zacházení v tomto smyslu
striktně nevyžaduje. Museli byste si vybrat vyloženě nějakou komplikovanou
houbu, kterých není zas až tak moc.
A to hledisko, k jakému účelu substrát chystám, to je míněno
třeba v tom smyslu, zda chci jen rozmnožit zásoby mycelia,
nebo zda chystám substrát, kde už budu po houbě chtít plodnice.
Každopádně, když si budu obstarávat věci pro substrát, měl bych se snažit,
aby objednané zboží bylo pokud možno co nejvíce čisté od různých umělých látek.
Například abych obilná zrna zvolil taková, kde si výrobce
skrze etiketu hraje na "bio" kvalitu atp.
Existuje také jeden speciální případ "substrátu", kterým je kus kmene
nějakého stromu - zkrátka poleno. Zde je pouze potřeba, aby se nejednalo
o dřevo čerstvé, ale mělo by jít o tlející kus nebo o proschlé poleno,
které se provlhčí a následně se různými způsoby bude udržovat vlhké.
Toto je případ "substrátu" typický třeba pro alespoň trochu regulovatelné
a zároveň relativně velmi pohodlné pěstování hub někde ve (stinném) exteriéru.
Pro zajímavost přikládám fotku z "experimentu" ohledně jednodruhového
substrátu tvořeného smrkovými šiškami. Takhle pěkně se mi na nich mycelium
rozjelo (mycelium nějakých našich lesních hub).
Mohou být různé důvody, proč si zvolit a nachystat třeba i méně obvyklý substrát.
Jako třeba tyto kousky tenčích smrkových větviček, které vidíte na prvním obrázku níže.
Pro účely pěstování hub není čerstvé dřevo moc vhodné... Tyto špalíčky jsem
ale nechal prosychat jen kratší dobu a určitě ještě trochu "čerstvé" byly,
když jsem je pak naočkoval tím způsobem, že jsem k nim přiložil
několik
špaldových zrnek prorostlých kýženým myceliem (opět nějaké české
lesní houby). Opět byla pochopitelně řešena také sterilizace a zajištění
nějaké vhodné (běžné vodné) vlhkosti, u těch špalíčků. No a ono si
i s těmi poločerstvými špalíčky to mycelium docela poradilo,
jak naznačuje další obrázek. Takhle se rozrostlo po týdnu.
Existují tvrzení, že měkčí typy dřeva (např. smrk, jedle, borovice) nejsou
pro záležitosti pěstování hub vhodné a že je lepší použít dřevo
tvrdé (např. buk, dub, javor). Nemám v tomto ohledu nějaké obrovské
zkušenosti, ale osobně dřevo z našich nejběžnějších jehličnanů jako nějaký
problém nevidím.
Teď už se pokusím vzít co nejstručněji nějaká základní doporučení, která nám tu ještě chybí.
Teplota, vlhkost, světlo a těsnost uzavření nádoby
Každý druh houby je trochu odlišný, co se týče optimální teploty a vlhkosti.
Asi lze googlit různé tabulky konkrétních hodnot, ale zrovna v tomto za sebe
doporučuji si to zjednodušit a pamatovat si, že houbám všeobecně vyhovuje
vlhkost více méně kolem 90%.
Co se týče pouze substrátu pro růst mycelia, měl by být dostatečně vlhký,
ale nikoli přemokřený. Jak je to míněno? Přemokřený substrát se pozná tak,
že třeba u dna je vyloženě promáčený pozorovatelnou vrstvou vody.
Lze to mít vymyšlené tak, že u dna udržujete vodu záměrně, která zajišťuje vlhkost,
ale voda by se neměla přímo vpíjet do substrátu; měla by být od něj nějak oddělená.
Vhodná teplota, nepůjde-li o nějaké specifické druhy hub, je zhruba
v rozmezí 18-28 °C. Pěstujete-li doma, pak pokojová teplota
20-25 °C je zkrátka pro většinu hub dost v pořádku a není potřeba
si s tím nějak lámat hlavu. Lze zkoušet i teploty vyšší než třeba
těch 28 °C, ale to už je na každém a na jeho situaci, druhu hub, hravosti atp.
Světlo hraje v oblasti pěstování hub zvláštní roli. Všeobecně houbám stačí světla
jen trochu, klidně i velmi málo. Naopak přímý sluneční svit většinou snesou,
ale aby bylo všechno v pořádku, musejí mít zajištěno, že vlhkost vzduchu zůstane vysoká.
Ta zvláštní role spočívá v tom, že světlo se podílí na tom, kdy začne mít houba
snahu tvořit z mycelia plodnice. Doporučuji, aby mycelium nejprve pořádně
prorostlo substrátem během udržování v úplné tmě. Tím mycelium získá sílu plodit
pak hezké plodnice. Kdyby se toto uspěchalo, klobouky vám třeba ani pořádně
nedorostou a bude to takové celé polovičaté. Když usoudíme, že už můžeme
odstartovat růst plodnic, k substrátu pustíme světlo. Pokud jde o plastové sáčky
s myceliem, které světlo nepropouští, můžeme k myceliu pustit světlo tím,
že do obalu uděláme v určitém rozestupu jen několik dírek. Tento způsob
je docela dost vhodný. Může napomoci tomu, že se urodí několik krásných
velkých klobouků než hejno maličkých houbiček,
které pak mohou mít problém trochu dorůst.
Pro zajištění úplné tmy může dobře posloužit alobal.
Pěstování hub může být tak pestré téma, lze mít tolik druhů a tolik způsobů provedení,
že asi nelze něco striktně jednoznačného nařizovat ani ohledně toho, jak moc
by měla nádoba se substrátem "dýchat". Prostor s myceliem můžeme mít zcela
uzavřený ve sklenici či sáčku v rámci nějakého časově omezeného skladování
v chladničce a za určitých okolností asi může fungovat i takový přístup,
že i pro tvorbu plodnic si můžeme vyzkoušet nějaký zcela uzavřený prostor.
Třeba nějaký utěsněný plastový box či něco podobného. Hrozí ale, že houbě
dojde kyslík, proto by muselo jít o relativně velký utěsněný prostor. Tento přístup
je sice méně náchylný na nebezpečnou kontaminaci mycelia, všeobecně se však
doporučuje to nějak udělat, aby to zcela utěsněno nebylo. Když zmíním,
jak jsem to často dělal já, tak mé skleničky s malými dírkami jste tu už na fotkách
viděli a většinou jsem to zkoušel vyřešit proti kontaminaci obyčejně pomocí
ubrousku, jako je to na zde přiložené poslední fotografii.
Byly situace, kdy mi touto cestou ke kontaminaci došlo, ale bylo to jen v malém
počtu případů. Blbej nápad by nebyl namísto ubrousku třeba nějaký filtr do vysavače.
Na pěstování hub v interiéru mi připadá sympatické i to, že si lze různě vyhrát
s leckterou fantazií, jaké prostředky a "technické provedení" vlastně člověk zvolí.
Můžete mít možnosti a nápady, jak na to jít třeba
úplně jinak, co se týče nádob, vlhkosti, světla atd.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Adam 18.01.2023 10:32 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Dodatečné poznámky k uchovávání a množení mycelia
Někde jsem tu zmiňoval, že při použití obilných zrn jako substrátu je možnost zrna
napřed den nebo půl dne máčet. To však vůbec není nutné. Zrna zkrátka pořádně
povařte ve vroucí vodě, což lze rovnou pojmout i jako jejich sterilizaci a bývá to
takto zcela dostačující.
Ale hlavně jsem zapomněl zmínit, že nádoba s hotovým substrátem by měla být
vždy průhledná. Měli byste mít možnost vidět, nakolik se myceliu daří rozrůstat
a zda nenastal nějaký problém například v podobě nějaké kontaminující plísně.
Jakmile je pozorovatelné, že substrát obsahuje společně s myceliem hub ještě i nějakou
plíseň, například nějaké chomáčky zeleného nebo modrozeleného zbarvení, nebo černé
či (oproti houbovému myceliu) jinak odlišně zbarvené tečky či "ostrůvky", zkrátka pokud jde
opravdu o nějakou narušitelskou plíseň, téměř vždy to znamená, že daný substrát nelze
zachránit a nezbyde než ho vyhodit.
Pro představu přikládám také jednu rychlou fotku, která demonstruje způsob provedení
nádoby s myceliem, ve které je substrát (špaldová zrna) oddělený ode dna,
na kterém se nachází menší objem vody pro přirozené udržování vlhkosti
v celém objemu nádoby. Toto oddělení bylo narychlo realizováno různými
kousky plastů, různě seříznutými, zkrátka co dům dal a co pomohl odříznout řezák.
Toto provedení je praktické i pro ohlídání toho, nakolik je vlhkost v nádobě zajištěna,
zkrátka zda u dna ještě nějaká voda je. Začíná-li docházet, lze ji jednoduše doplnit
například vodou převařenou z rychlovarné konvice (a následně trochu odstátou, aby nebyla horká).
kutil napsal(a):Zajímavé houby --- Pro příznivce a obdivovatele hub
https://www.email.cz/download/k/y9J3llKO2yV_SftqY2TjuOZczNRWs6KQBlZukpYhzLgW6W26...
Takhle posíláš veřejnost, aby se vkrádala do tvé e-mailové schránky.
Nejsnazší cesta zřejmě bude, když tu přílohu napřed někde stáhneš / uložíš
a následně ji vložíš sem v podobě klasické přílohy v příspěvku.
0
0
kutil 23.06.2023 10:26 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Adam napsal(a):Takhle posíláš veřejnost, aby se vkrádala do tvé e-mailové schránky.
Adame ahoj,
díky za upozornění, já to běžně neposílám ale zaujaly mě ty houby ....
Když už ...
Nesetkal si se někde s pěstováním kuřátek - lišek. Já viděl video kde měli přepravky s kuřátkama na autě prý z nějaké pěstírny v Rakousku. Údajně prý vyžadují simbiozu se stromy. Asi letos po žních naložím pár pytlů hlívy
0
1
Adam 23.06.2023 14:11 Bydliště: Praha
5803
563
5846
kutil napsal(a):Adame ahoj,
díky za upozornění, já to běžně neposílám ale zaujaly mě ty houby ....
Když už ...
Nesetkal si se někde s pěstováním kuřátek - lišek. Já viděl video kde měli přepravky s kuřátkama na autě prý...
To video sem pak ale dej, jestli je to možné.
... Mám pocit, že když se bude opravdu hodně googlit, tak nasušený klobouky
nebo samostatné výtrusy se dají sehnat leckterých hub. Další věc či podoba,
ve které se dají houby shánět, je nasušené mycelium, které je prorostlé například
v semenech prosa či něčeho podobného. Toto je ale určeno k tomu účelu,
aby sis to vysadil na vhodné místo do zahrady a čekal 1-2 roky, než se začne něco dít.
Toto nasušené mycelium se snažit kultivovat či množit v interiéru, v nějakých nádobách
s nachystaným substrátem, to může být vysoce náročné na kontaminaci plísní a bývá to dost o nervy.
Danou houbu bych asi zkoušel googlit podle českého, pak latinského
a pak anglického názvu, pokud by se nedařilo vyhledat.
Symbióza se stromy... Ta v přírodě existuje a je to krásná záležitost,
ale pro pěstování hub většinou nejsou živé stromy nezbytností.
Houbě jde primárně o dřevo, to pro ni bývá vhodný materiál.
Často platí, že čím dřevo tvrdší, tím líp. Nebo právě dřevo - kořeny.
0
2
Barbucha 24.06.2023 14:22 Bydliště: Pod mostem v Praze
275
17
254
Měl bych dotaz ohledně substrátu na množení mycelia. Uvádíš, že lze použít pšenici. Je možné ji kombinovast třeba se sušenou rašelinou a do toho dávat kousky drceného dřeva. Bude to k něčemu prospěšné? Pokud to budu množit ve sklenici, má být uzavřena jen nějakou tkaninovou "zátkou", nebo může být i šroubovací víčkem. A pokud víčkem, je potřebné občas do sklenice pustit vzduch?
0
0
kutil 24.06.2023 17:32 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Adam napsal(a):To video sem pak ale dej, jestli je to možné.
Symbióza se stromy... Ta v přírodě existuje a je to krásná záležitost,
ale pro pěstování hub většinou nejsou živé stromy nezbytností.
Ahoj,
to video sem někde založil a není :-((
Ale cituji:
Liška obecná - substrát pro pěstování je založeno na mykorhize, což je symbióza hub s rostlinami. Houba čerpá živiny z rostlin a rostlina díky mykorhize rozšiřuje kořenový systém a tak snáze čerpá vodu a živiny z půdy. Tento systém je velmi složitý a to může být i důvodem proč se nám ne vždy podaří dosáhnout úspěchu při pěstování. Záleží na mnoha faktorech – druhu houby, druhu stromu, stáří dřeva, půdě a prostředí. Pokud připravíme odpovídající podmínky pro vývin a dojde k symbióze houby s dřevem, tak první plodnice by se měly objevit po 2-3 letech od naočkování.
Takže náročný způsob pěstování
0
1
Adam 25.06.2023 01:53 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Barbucha napsal(a):Měl bych dotaz ohledně substrátu na množení mycelia. Uvádíš, že lze použít pšenici. Je možné ji kombinovast třeba se sušenou rašelinou a do toho dávat kousky drceného dřeva. Bude to k něčemu prospěšné? Pokud to budu...
Já bych tu ale tyhle všechny věci měl mít docela sepsaný..
Ale současně ty mé příspěvky zde neměly být nějakým instantním návodem.
Spíš měly inspirovat, varovat před různými drobnostmi, doporučit různé věci k tomu atd.
Jako můžeš si s tím vyhrát různě a záleží na tom, když budeš něco dělat, třeba nějakou skleničku,
co má být cílem. Jestli to má být třeba "zásobník" časem rozrostlého mycelia,
jestli to má být zásobník na co nejdelší dobu, jestli se Ti z toho budou pak kousky
dobře vyndávat, jestli to co tam chceš ke pšenici přidat, jestli to nezvedne riziko
kontaminování plísní, a tedy jak dobře se Ti bude to celé sterilizovat atd.
Kousíčkama tvrdého dřeva můžeš substrát obohatit, pokud skleničku budeš chtít mít na další dobu a pak budeš očkovat zřejmě tak, že budeš vyndávat do nového substrátu přímo
i ty větvičky. Ono v tomhle máš velký prostor pro fantazii, ale člověk narazí na praktičnost.
Dají se používat i třeba nějaké větší hobliny atd.
Uzavření sklenice osobně preferuji tak, jak jsem to tu dával, že mají šroubovací víčko,
do kterého se udělají dírky. Čtyři nebo třeba i jenom dvě. A překryje nebo přelepí se to něčím. Já tu mám zmíněné nějaké obyčejné ubrousky, ale použít něco chytřejšího a líp to víčko upevnit, třeba i nějak přilepit, by mohlo být dobré. Pochopitelně nějaká ta tkanina, filtr do vysavače atp., mělo by to být co nejvíc čisté, aby se snížila šance, že substrát se kontaminuje už jen připevněním nějakého filtru, na kterém se zrovna nachází více plísňových spor. Takhle bude sklenice dostatečně dýchat a víčko je dobré neotevírat jen tak zbytečně. Prakticky vždy při každém otevření víčka a manipulaci se substrátem silně hrozí kontaminace plísní. A to i v případě, kdy doma třeba nikde nic plesnivého viditelně nemáš. Pěstování hub v interiéru je v tomto trochu o nervy. Musí to být všechno práce s důrazem na počáteční sterilizování a následně na opatrnost nekontaminovat. Otevírat víčko pouze v případě, že potřebuji odebrat vzorky mycelia pro další množení.
Doporučuji na začátku udělat ty sklenice rovnou tak 2-3 najednou. Kdyby se Ti 1-2 kontaminovaly, ať to neznamená, že musíš úplně od začátku znovu.
Mycelium musí být udržováno a množeno v úplném temnu (alobal - radši více vrstev, kdyby se nějaká natrhla). Z temna se vybalí na světlo jen při nutnosti odebrat vzorky nebo mycelium pohledem přes sklo zkontrolovat. Ale to už jsi se tu všude nějak dočetl.
0
0
Adam 25.06.2023 02:04 Bydliště: Praha
5803
563
5846
kutil napsal(a):Ahoj,
to video sem někde založil a není :-((
Ale cituji: ...
Kutile, pěstování hub v exteriéru, tedy třeba na zahrádce, je oproti domácímu kultivování
těžce směr naslepo, ale zase s tím není prakticky žádná průběžná práce. Naslepo, že fakt nevíš, jestli za 1-3 roky něco bude nebo ne. Ale není třeba tolik přehánět to, co píšou v popiskách, že je nutná ta symbióza atd. Na to se vyprdni, oni to píšou hlavně proto, že jim lidé nadávají, že jim nakonec nic nevyrostlo. Ale za to nemůže absence symbiózy. Ta houba si umí sehnat spoustu živin i jinak, není na symbióze závislá! Že to lidem nevyrostlo, něco jiného muselo být špatně. Nevhodné stanoviště kde je moc slunce, sucho, nebo třeba byl rok, kdy bylo celkově hodně sucho a odnesla to místa, která obvykle zůstávají celý rok suchá. Tohle jsou věci, které je tam potřeba řešit. Ty houby klidně zkus. Naočkuj zeminu u stromu, u kořenů, ale hlavně nějaké místo třeba u nějaké jižní zdi nebo u stěny domu, kde bývá při průchodu slunce během dne více méně celou dobu stín. Je to takhle trochu zestručněné, ale výběr stanoviště a zachovávání půdní vlhkosti, to udělá 70% ze šance na úspěch. Zbylých 30% je vůle přírody, jak se to celé spolu všechno v půdě dohodne, jestli to tam v zárodku nestihne pohltit nějaká plíseň atd.
0
0
Adam 25.06.2023 02:15 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Pak je ještě třetí cesta, navrtat dírky do špalků z tvrdého dřeva, umístit do nich mycelium, zavřít kolíkem a třeba i zalejt to místo voskem. Špalky pak někam vhodně na zahradě umístit a zavřít je do černých pytlů, udržovat špalky ve tmě a hlídat u nich už jen vlhkost, zhruba v intervalu 1-2 týdnů. Vlhkost případně doplňovat. A v horizontu několika měsíců pak může být špalek vyndán ven z pytle, umístěn na stinné místo a začnou z něj růst houby.
Velmi zestručněně napsáno! Musí se to případně ještě dost promyslet.
Případně lze asi i hledat nějaká inspirativní videa, s použitím anglických termínů, pokud by české termíny nic moc nenašly.
0
0
Barbucha 25.06.2023 02:27 Bydliště: Pod mostem v Praze
275
17
254
OK. Děkuji za instruktáž. Já nejsem mičurynský typ a popravdě mi uschne i kaktus. To zelené co roste ze země je pro mě zajímavé, až když se to dá sníst. Tohle je takový experiment. Na plechové pultové střeše mám soustu mechu a jelikož mě čeká rokovstrukce celé té střechy a výměna střešní krytiny, tak mě napadlo, že by nebylo od věci, mech dát do nízkých přepravek aby nechcípnul, protože něco zeleného zničit se mi moc nelíbí / asi díky tomu mám na baráhu cca 300m2 psího vína a super, vypadá to naprosto famózně. A nejen vypadá - krásně chrání fasádu, takže je i super užitečné /. Pod mech dát substrát vhodný pro houbičky a zároveň tam nasadit nějaké podhoubí, by bylo co papat. Celá střech je v podstatě orientovaná na severovýáchodní stranu, takže sluníko tam sice jde, ale sporadicky. Takže by to mohlo houbičkám vyhovovat. No a celá ta palta pak mohou být roztroučená po celé střeše jako živé zelené záhonky. Což by mohlo být docela příjemné. Ten mech co tam mám, tak je docela odolný, protože se o nej nikdo nestará už asi 40let, závlahu má akorát co naprší a pořád je živý. Když je sucho, tak zhnědne, ale jak zaprší tak je okamžitě krásně zelený. Takže tohle zničit je mi hodně líto.
0
1
Adam 25.06.2023 16:08 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Barbucha napsal(a):... Na plechové pultové střeše mám soustu mechu a jelikož mě čeká rokovstrukce celé té střechy a výměna střešní krytiny, tak mě napadlo, že by nebylo od věci, mech dát do nízkých přepravek aby nechcípnul, protože něco...
Líbí se mi, že něco zeleného nechceš jen tak zlikvidovat, pokud by byla možnost s tím něco provést.
Narychlo jsem našel jedno video - mechy se dají totiž krásně zavírat do skleniček nebo třeba i do velkého akvária. Klidně zcela uzavřít. Sám o něčem takovém uvažuji. Není s tím prakticky žádné starání a krásně to dál roste.
Mechy mají rády prakticky stále jen stín, takže není nutnost ani přisvicovat, nebo případně jen
pro radost a pro krásný vizuální efekt.
Pokud do toho ale chceš montovat houby... Čoveče, tohle nedopadne asi moc dobře (pro ty houby). Těžko říct, jak máš některé věci do detailu promyšlené a radši se na to ani nebudu ptát.. Ideální by asi bylo nejnižší vrstvu vysypat kamínkama, tam se zároveň bude doplňovat nějaká základní hladina vody pro udržování vlhkosti. Nad kameny bude asi vrstva z malých kousků vysterilizovaných dřívek. A až pak mech... Ale možná bude ta sterilizace zbytečná, protože těžko říct, co se tam zanese s tím mechem...
Spory plísní jsou prakticky úplně všude, klidně i v mechu, i když nejsou zrovna "aktivovány"...
No a pak jak to budeš dělat se světlem nebo teda asi s předmnožením mycelia atd. ...
Za mě... Udělej si radost, udělej dobrou věc... Zachraň mech do akvárka nebo přepravky, ale houbama si tohle asi nekomplikuj. To není totéž, jako když rostou houby v lese, společně s nějakým mechem třeba atp.
0
0
Barbucha 13.07.2023 20:14 Bydliště: Pod mostem v Praze
275
17
254
Adam napsal(a):Jakmile je pozorovatelné, že substrát obsahuje společně s myceliem hub ještě i nějakou
plíseň, například nějaké chomáčky zeleného nebo modrozeleného zbarvení, nebo černé
či (oproti houbovému myceliu) jinak...
Tak to se mi zrovna stalo. Objevili se tam modrozelené ostrůvky a podle toho co píšeš je to v háji - respektive výhledově v popepnici, a to jsem jednu skleničku hřibů lesních slíbil Karlovi. Jaký máš názor? Asi je to s největší pravděpodobnosti s hříbkama v háji co? Ale bedlám se zatím daří, doufejme, že to přežijí.
Měli byste mít možnost vidět, nakolik se myceliu daří rozrůstat 
Ideální by asi bylo nejnižší vrstvu vysypat kamínkama, tam se zároveň bude doplňovat nějaká základní hladina vody pro udržování vlhkosti. Nad kameny bude asi vrstva z malých kousků vysterilizovaných dřívek. A až pak mech... Ale možná bude ta sterilizace zbytečná, protože těžko říct, co se tam zanese s tím mechem... 
Podpořte chod fóra 