Trochu víc o mastku je toho tady:
http://www.nunnauuni.cz/blog
Adam 19.10.2016 15:23 Bydliště: Praha
5809
563
5852
Žula
To zní rozumně. Rád bych ještě upozornil na to, že v případě obkládání kamen/krbu může do velké míry odpadat potřeba mít materiál více žáruvzdorný a nemusíme se pak upínat pouze na mastek. Můžeme pokukovat i po jiných kamenech, třeba po takové žule.
Žula má velmi podobnou měrnou tepelnou kapacitu jako mastek, má pouze o 16% menší hustotu a co je hlavní, má zhruba poloviční tepelnou vodivost oproti mastku, což je tedy v otázce pomalého odevzdávání tepla velmi podstatné.
Žula je zároveň velmi běžný materiál, takže se zřejmě snadno sežene, dokonce nám ho možná i někde snadno nařežou dle ctěné libosti a cenově na tom třeba můžeme být i líp, než s mastkem.
0
0
martin11 19.10.2016 15:32 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...výše popsané je výborné....ale....když to naakumuluju....z jakéhokoliv zdroje tepla, tak to většinou také potřebuji po nějakou dobu uchovat... neumím si představit izolovat žhavou litinu...a navíc teploty nad cca 200°C jsou jaksi nezpracovatelné....přenos jen vzduchem, nebo ohřát vodu ve výměníku...problém nad 100°C...
také jde o to jaký zdroj tepla akumumulujeme a jestli to má význam. Jasně třeba noční proud, topeniště s ohněm v místnosti...krbovky nebo jako naše babičky pec...
Osobně mě nejlépe vychází ten mastek nebo akku cihly...pozor beton je strašný svinstvo...kamarád obetonoval krbovky....a v zimě pořádně zatopil....a vše popraskalo...beton néééé.... a potom sluneční kolektor do vody. Vše ostatní si myslím je v běžných domácích podmínkách nereálné. Pokud se nejedná o odpadní teplo...viz krbovky pak je každá akumulace ztrátová....viz akumulačky nebo topení v podlaze do vrstvy betonu....
příští rok mě čeká udělat el. topení v podlaze....co nejtenčí...žádná akumulace....dobře se reguluje, minimální ztráty....ovšem velmi důležité jsou izolace ....stropy, okna..dveře, dobrá je i rekuperace vzduchu...když na to máte.... .
0
0
proud 19.10.2016 15:38 Bydliště: svet
1922
42
793
Poota napsal(a):Trochu víc o mastku je toho tady:
http://www.nunnauuni.cz/blog
Moc diky:-),mas to u me,uz si s nima pisu o par sutraku co jim zbydou a jsou docela vstricni
0
0
proud 19.10.2016 15:45 Bydliště: svet
1922
42
793
Mit Martine moznost "samovyroby" elektriny po celej rok nezavisle na vetru,desti,vubec bych nepremejslel o propanu,nebo jenom jako zaloznim,jelikoz plyn jde nahradit ruznejma plynama a sel bych do elektriny od kafe az po sklenik.Ovsem z duvodu toho ze se snazim vyhnout vsemu kde ke kohoutku a vypinaci ma pruchod kdokoliv aniz by zalezelo na mym prani a potrebe plus si nechava platit i pausal za jeho merak u me,jdu radeji rovnou po tom propanu. :-)
0
0
Poota 19.10.2016 18:50 Bydliště: Praha
9084
603
7585
martin11 napsal(a):... také jde o to jaký zdroj tepla akumumulujeme a jestli to má význam. Jasně třeba noční proud, topeniště s ohněm v místnosti...krbovky nebo jako naše babičky pec...
Mně se líbí filozofie finské pece, i když u ní se jedná o několik kubíků materiálu.
Tedy - topí se v ní bez jakékoli regulace, takže jenom na plný výkon, čili s minimálními ztrátami.
Ovšem - jenom třikrát denně, vždycky než se uvaří snídaně, oběd a nebo večeře. Po zbytek dne a v noci kamna jenom vydechují naakumulované teplo.
Pravá finská pec má po straně schůdky, které vedou do "ložnice", což je celá horní plocha pece ve výšce tak 120 až 150 cm nad podlahou obytné místnosti před pecí.
0
1
proud 19.10.2016 19:04 Bydliště: svet
1922
42
793
Co se tepla i ceny za nej tejka,jsem absolutne spokojenej se svejma starejma Petrama co dlabou drivi i uhli bez remcani a v primerenym mnozstvi. Jediny co mi opravdu vadi,jsou ty kvanta prachu,toho mam uz plny zuby,a druhotne,ono relativne casty prikladani,kdyz jsem pryc a nestihnu prilozit,pak vybrat popel(dalsi prach) a znova zatapet od zacatku :-((
0
0
proud 19.10.2016 19:06 Bydliště: svet
1922
42
793
Takhle jen skrtnu a topim,jeste si naopak i cistim vzduch,kdyz odejdu,nebo odjedu,proste zavru kohoutek,protoze mam po navratu hned zatopino a rychle teplo,prakticky okamzite.........
Pro pripad ze musim odjet na dyl a cekam poradnej mraz,mam v zaloze akumulacky.
0
0
Poota 19.10.2016 22:37 Bydliště: Praha
9084
603
7585
Dokonce i filozofie "škrtnu a topím" nebo "nastavím termostat" mají něco do sebe, i když zrovna cena tou největší výhodou nejspíš nebude
0
0
proud 19.10.2016 23:26 Bydliště: svet
1922
42
793
Na termostat se nechystam.S tou cenou se priznam,ze nevim,dozvim se to az podle toho jak dlouho mi vydrzi prvni desetikilovka propanu,ale melo by to bejt levnejsi nez zemni plyn.A vzhledem k tomu ze nebude termostat predpokladam,ze to nebude o moc drazsi nez uhli v Petrach,ktery proste nemuzu vypnout,jen muzu vyvetrat,jinak bych vecne jenom zatapel,takze je udrzuju v chodu a skrtim co to da,presto prikladat musim :-).Skrtnout je v tomhle pripade opravdu jednodussi a ekonomictejsi,protoze neni problem vypinat.Muj nazor je,ze s termostatem bych protopil vic.
0
0
proud 19.10.2016 23:30 Bydliště: svet
1922
42
793
S Petrama jedu cirka 2x tejdne pro uhli,jedna "davka" vychazi cirka na 270Kc.Plyn bude stat kolem 350 za desetikilovku?....nevim presne. Ale jestli nespotrebuju za tejden vic nez dve lahve a budu mit cisto,beru to vsema deseti.
0
0
Poota 20.10.2016 10:57 Bydliště: Praha
9084
603
7585
proud napsal(a):...ze to nebude o moc drazsi nez uhli v Petrach,ktery proste nemuzu vypnout,jen muzu vyvetrat,jinak bych vecne jenom zatapel,takze je udrzuju v chodu a skrtim co to da,presto prikladat musim...
Klasický příklad neekonomického topení
Jakákoli "seškrcená" kamna mají mizernou účinnost, takže ze stejného množství paliva dostávají mnohem míň tepla, než když totéž množství spálí tak, že jedou "naplno".
Jako ekonomické řešení bych viděl vyřešit snadné zatápění - třeba borové šišky jsou naprosto ideální, dá se použít i Slávkův systém plechovky s olejem, dá se taky zapalovat i plynovým hořákem.
Další věc je příliš velký jmenovitý výkon Peter. Ten by se dal řešit akumulací - obložit je třeba žulovými deskami a topit krátce jenom dvakrát za den.
Taky by se daly ty Petry relativně snadno přestavět na spalování dřeva s terciárním vzduchem, třeba podle http://www.omforum.cz/p.php?idx=572
0
0
proud 20.10.2016 11:24 Bydliště: svet
1922
42
793
Poota napsal(a):Klasický příklad neekonomického topení
Jakákoli "seškrcená" kamna mají mizernou účinnost, takže ze stejného množství paliva dostávají mnohem míň tepla, než když totéž množství spálí tak, že jedou "naplno&q
Mas pravdu,ale porad to nic nemeni na tom,ze je z toho bordel,v prvni rade,a ze jsem "pripoutanej ke kamnum" v rade druhy,ledaze by se mi je chtelo nechavat vyhasinat a pak porad dokola zatapet a pribrat si k uhli jeste i vetsi spotrebu dreva,nemluve o ekonomicnosti,kde si u kamen na teplo prece jen chvili pockas. :-)))
0
0
proud 20.10.2016 11:29 Bydliště: svet
1922
42
793
Navic kde je napsano ze plynovy topeni bude seskrceny? Bude tam horak s tryskou a bude to prat do mastku ve kterym to bude zabudovany.Ale zatapeni bude bleskurychly a beze ztrat,hned pujde teplej vzduch,takze zapnout,vypnout bude dilo okamziku,tudiz i znacna uspora,navic cisto.Ale mozna se i pletu,coz ten experiment bleskurychle ukaze:-).Na kazdej pad moje zkusenost s o dost vetsim kotlem na takovy topeni,zaroven i s chlazenim ,termostatem a vsim co k tomu patri jak to ma bejt,je vic nez vyborna,i na spotrebe pro celej rodinnej dum ve kterym jsem v Americe bydlel.
0
0
Poota 20.10.2016 11:45 Bydliště: Praha
9084
603
7585
proud napsal(a):Navic kde je napsano ze plynovy topeni bude seskrceny?
Nepsal jsem o plynovém topení - čteš dost nepozorně.
0
0
proud 20.10.2016 11:48 Bydliště: svet
1922
42
793
I kdyz je faktem,ze tam pomer vydaju na zivobyti a vejplaty je uplne jinej jak tady,tam nikdo nikoho z kuze nesvlika,naopak,aby se prachy tocily a tim jich bylo dost!
0
0
proud 20.10.2016 11:51 Bydliště: svet
1922
42
793
Poota napsal(a):Nepsal jsem o plynovém topení - čteš dost nepozorně.
Promin,njn,to je tim ze na to koukam ze svyho hlediska tady jak se na to chystam,mam toho plnou kebuli :-)
0
0
Sysel 04.05.2017 21:51 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
co ten mastek smíchat s vodním sklem a z kaše vyrabet presne tvary?
0
1
Ilem 17.05.2017 15:52 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Toto vlákno čtu až dnes, tak se k němu vyjádřím, jako celku. Takže pro úplnost: Voda se dá ohřát až na cca 640 °C. Jen je k tomu potřeba nádoba, která vydrží tlak 5 MPa. V tu chvíli už její akumulační schopnosti nejsou tak k zahození. Samozřejmě to není moc do domácích podmínek. Musí tam být nějaké bezpečnostní ventily, tlakové zkoušky, atd. Ale jde to, když se chce. Další věc, na kterou bych rád upozornil je skupenské teplo. Tím se dá tepelná kapacita sakramentsky zvýšit. Pro kamna by asi byl vhodný obyčejný cukr, který má teplotu tání 186 °C. Jeho skupenské teplo je 56 kJ/ kgK. Kilogram cukru tedy při teplotě 186°C pojme stejně tepla, jako 56 kg mastku při ohřátí o 1°C, nebo 13,4 kg vody. I dále, mimo skupenskou změnu, má cukr asi o 30% větší měrnou tepelnou kapacitu, než mastek.
Takže si dovedu představit dvouplášťová kamna z ocelového plechu, u nichž je meziprostor vysypán cukrem. Není to obvyklé, ale jít by to mělo. :-)
2
0
Ilem 21.05.2017 11:55 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Ještě k tomu cukru, kdyby to někdo zkoušel, z počátku bude potřeba cukr doplňovat, protože jako sypký obsahuje spoustu vzduchu. Ten se roztavením vybublá a pak už zbude jen čistý cukr. Vlastně už to ani nebude cukr, ale karamel.O jeho tepelné kapacitě se přesvědčil každý, kdo si někdy do čerstvě vyrobeného karamelu strčil prst.
0
2
Poota 21.05.2017 13:22 Bydliště: Praha
9084
603
7585
Skupenské teplo je docela zajímavý fenomén, ovšem jeho využití k akumulaci tepla nebude podle mého názoru bez obtíží.
Především při něm dochází ke změně skupenství, takže z dotyčné látky vzniká kapalina nebo pára, takže se většinou mění i její objem nebo tlak.
Jako další - "funguje" jenom při zcela konkrétní teplotě a pod ní i nad ní má akumulační schopnosti mnohem horší.
Srovnání cukru a mastku vyznívá pro cukr příznivěji jenom při teplotě přesně 186oC.
Jde nám o to, abychom "uskladnili" co největší množství tepla, přičemž jeho zdroj má teplotu kolem 800oC. Potřebujeme tedy látku, která s rostoucí teplotou mění svoje vlastnosti co nejméně a spolehlivě snese i teplotu vyšší než je teplota zdroje. Pojmuté teplo bude záviset na měrném teple dané látky a na dosažené teplotě, přičemž bude výhodou co nejmenší tepelná vodivost této látky.
Jestliže bude mít cukr větší měrné teplo, získá proti mastku nějaký náskok, který si ještě zvýší při tom svém tání - ovšem s dalším zvyšováním teploty dosáhne stavu, kdy zuhelnatí a svoje vlastnosti nejspíš úplně ztratí.
Mastek bude v akumulování pokračovat spokojeně dál a třeba až do těch osmi set stupňů a mohl by jít v pohodě i ještě daleko výš.
Takže u cukru bude nutné se technicky vypořádat se změnou skupenství a také s rizikem přehřátí, kdežto u mastku stačí jenom jeho deskami obkládat topeniště v celkem libovolném množství.