Str.: 1, 2, 3, 4 Psát příspěvky můžete po přihlášení
wudp 27.10.2017 18:37
17
4
35
Otázka využití fotovoltaického panelu v období podzimu až jara
Specializuji se sice jen na větrné a vodní turbíny, jak to v tomto vlákně vyplývá z mých příspěvků, ovšem nejvíce se propagují v médiích fotovoltaické panely (FTP).
Otázkou tedy je, jaké může být využití FTP od podzimu do jara, tedy období, kdy bývá nejvíce větrno a kdy jsou domácnosti nejvíce energeticky náročné pro vytápění, ohřev vody a osvětlení. Tedy období, kdy bývá většinou zataženo a ani není zapotřebí ukládat vyrobenou energii do drahých baterií, protože může být okamžitě spotřebována. Nejlépe se to dozvíme nikoliv z informací od výrobců a prodejců FTP, ale přímo z praxe, např. zde http://fv-breznik.humlnet.cz/?page=main
0
2
wudp 29.10.2017 13:52
17
4
35
Ovšem většina se v údajích na http://fv-breznik.humlnet.cz/ neumí vyznat. Bylo by proto dobré, kdyby někdo trochu srozumitelněji vysvětlil to, jak si má laik přepočítat např. údaje "Dnešní statistiky výroby a spotřeby" na cenu v Kč, kterou by jinak musel zaplatit, když FV panel zatím nemá. Pak už si snadno spočítá cenu takto získané elektřiny za určité sledované období a porovná s náklady na pořízení zařízení, jeho životností apod.
0
0
nenimito 20.12.2017 15:48 Bydliště: okolo dolni Berounky
301
19
302
Poota napsal(a):Návratnost "hotových" řešení fotovoltaiky je stejná jako jako jejich životnost - takže tudy cesta k nějakým úsporám nevede.
Osobně bych fotovoltaiku úplně nezavrhoval (stejně jako trubice na ořev vody). Má totiž na rozdíl od soustředných zrdcadel, čoček namířených na Slunko účinost, i když je zataženo. Souhlasím, že návratnost je sporná. Navíc nejdražší věcí jsou v podstatě střídače. Ale není nic jednoduššího, než se vyhnout připojení do rozvodné sítě a "zbastlit" nějaký střídač, který bude napájet přímo spotřebič - podlahové topení 2-2,5kW nebo rovnou bojler.
Pokud budu "přitápět" přes den do podlahy 2kW denně 7h (od 8-15h), kdy je světlo v zimě. Tak mám "ušetřeno" 14kWh denně, za 180 dní topení 2520kWh za topnou sezonu. Při 2,5Kč/kWh je to 6300,-. Při 4Kč/kWh je to 10tis./rok.
Pokud si koupím 8x panel BENQ 255Wp za 3900/ks a i kdybych místo bastlení koupil hotový zbastlený střídač MARKO 2,0 kW za 10tis., jsem na nákladech do 45tis.?
Pokud panel vydrží 20let(říkají, že 25let?) "vydělám" za 20let min. 80tis.
A v létě na to můžu teoreticky připojit bojler na TUV nebo něco jiného a "vydělám" třeba ještě víc. Samozřejmě ty počty kWh a cenu za ně může mít každý jiné. http://oplocky.cz/ http://tnweb.tode.cz/fotovoltaicky-ohrev-vody-v-bojleru/ http://www.eshopelektronika.cz/detail/fotovoltaicke-panely/mpp-regulator-a-stridac-marko-2-5-kw
0
3
Ilem 20.12.2017 17:32 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Ponasnažím se, vyvézt tě z omylu. Wp znamená špičkový výkon. FV panel ho dosahuje pouze tehdy, pokud sluneční paprsky dopadají kolmo na panel, průzračnost atmosféry Am = 1,5 a teplota článků je 25 °C. Pokud nejsou všechny tyto podmínky dodrženy, výkon panelu prudce klesá. Takže v zimě počítej minimálně 6ti násobek plochy panelů, pokud bydlíš v nějaké městské aglomeraci, tak raději desetinásobek. Nebo by sis musel energi přes léto nasyslit na zimu. Ale to bude také něco stát.
V našich zeměpisných podmínkách 1 kWp instalovaného výkonu za rok umí dodat 1 000 kWh energie, za předpokladu, že ji máš kam dávat. Jinak v létě nevíš, co s energií, v zimě se nedostává.
0
2
Had 20.12.2017 21:29 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
Teoretické výpočty jsou krásné, nebudu se rozepisovat, byl by to román. Nejjednodušší je pořídit malou sestavu s panelem cca do 1m2. Investice vůči velké sestavě cca 4-12kW je zanedbatlná, ale jasně ukáže možnosti instalace v daném místě.
Jinak vzimě mají panely větší výkon oproti létu. (jsou velice účinně chlazeny).
Hlavní proměnnou je doba osvitu panelů a i čistota atmosfery, Tu jde jenom odvodit zpětně znaměřených hodnot.
Ale pro výpočty počítej poloviční výkon na sluneční den (stacionární instalace) a počet slunečních dní zjistíš u rosničkářů.
Další podstatdný je způsob využití, hlavně né topení. Lepší (účinnější) je přímo zachycení tepla pomocí např. trubic.
Pokud někdo uvažuje o elektřině z panelů hlavně v zimě, měl by jít určitě do CIS panelů.
Špičkový výkon je sice o cca 15% nižší než u krystalů(což znamená pro stejný výkon větší plochu), ale zato dává velmi mnoho i pod mrakem, oproti krystalickým za těchto podmínek i o 60% více. Takže je tak, že v létě za parného slunce je energie méně(než z krystalických), ale zato v zimě je mnohem více(než z krystalických)
Něco jsem už na pokusy koupil a měřím, co se z toho v našich podmínkách dá vytěžit.
Včera u nás sněžilo-zataženo
CIS Frontier SF160-S160Wp dával 60V/1,05A cca 60W (977x1257mm)
Polykrystal SHARP ND-RC260 dával naprázdno 12V, proud žádný cca 0( 990x1660mm)
Když svítí naplno
CIS Frontier SF160-S160Wp dává 80V/1,8A cca 144W (0,011W/cm2)
Polykrystal SHARP ND-RC260 dává 29,5V/7,9A cca 233W(0,014W/cm2)
Už od loňska se mi CIS jeví jako daleko použitelnější. Na ploše mi ale samo nezáleží místa mám dost. Pokud tedy něco nakonec pořizovat budu, budou to CISy, protože šlapou i "skoro po tmě"(nadsázka).
Jarine, trochu mi tu chybí, jak jsi to měřil? To je průměrná hodnota za celý nasluněný den, nebo hodnota v poledne, nebo někdy jindy? Nebo jsi prostě vzal panel, natočil ho proti slunci a změřil? Málo kdo má totiž panely natáčené za sluncem a čím je větší odchylka proti kolmici, tím je menší účinnost přeměny.
Nicméně, natáčené panely se moc neujaly, protože zvýšení zisku nevyváží problémy, které jsou s tím spojené.
Někde mám čísla, zkusím to najít.
0
0
Ilem 21.12.2017 00:45 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Had napsal(a):Jinak vzimě mají panely větší výkon oproti létu. (jsou velice účinně chlazeny).
Hlavní proměnnou je doba osvitu panelů a i čistota atmosfery, Tu jde jenom odvodit zpětně znaměřených hodnot.
Ale pro výpočty...
To je pravda, ale jen částečná. Pravda je to v poledne, ale už ne, pokud počítáme vyrobený výkon za celý den. Což jsi sice zmínil, ale nevím, zda to je jasně pochopitelnéLetní den dá v průměru 2x - 3x víc energie, než zimní. Jednak třeba i díky sněžení, ale především kvůli délce dne a noci.
Had 21.12.2017 10:24 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
Shodneme se že tu nastinujeme jen dílčí řešení a problémy. Základem každé instalace musí být nejprve rozvaha kolik energie potřebuji, jak ji využívám a v jakém denním rozložení ji čerpám. Obecné dogma přes den hodně v noci nic je tak platný ..... píp.
Každý máme nějaku minimální stálou spotřebu, potom je průměrná spotřeba a také maximální spotřeba (špičková).
Dalším důležitým udajem je rozložení spotřeby během dne a ještě lépe rozloženo do dnů v týdnu.
Ztoho jsou potom údaje ze kterých je možné navrhnou systém, který nám bude sloužit efektivně.
Technické provedení jak zmyňuje Ilem je potom již aplykování na danou instalaci. Co je vhodné pro jednu instalaci nemusí být košer pro druho a klidně to mohou být sousedi,
Začínat od konce, udělat systém a pak ho ladit na spotřebu .
0
0
nenimito 21.12.2017 11:41 Bydliště: okolo dolni Berounky
301
19
302
Had napsal(a):Shodneme se že tu nastinujeme jen dílčí řešení a problémy. Základem každé instalace musí být nejprve rozvaha kolik energie potřebuji, jak ji využívám a v jakém denním rozložení ji čerpám. Obecné dogma přes den hodně...
Souhlasím, teorie je výborně načtená, mám to stejné:-)
Doporučuji se pobavit s panem Oplockym, jak se co na co dá využít, a pak zkusit propočítat nějakou napasovanou teorii. Pro každého na něco jiného bude určitě jiná.
Nebude to určitě primární topení, ale na el.podlahu nebo další "předbojler" by to mohlo být rentabilní.
Už se s tím trápí nějaký ten rok. Dole je na něj i kontakt. https://www.youtube.com/watch?v=FtStREeflLA
0
0
nenimito 21.12.2017 11:53 Bydliště: okolo dolni Berounky
301
19
302
Jarin's napsal(a):jen pro zajímavost novinka z března, ještě ale není na pultech:
http://www.solarninovinky.cz/?technologie/panely/2017030905/...
Ilem napsal(a):Jarine, trochu mi tu chybí, jak jsi to měřil? To je průměrná hodnota za celý nasluněný den, nebo hodnota v poledne, nebo někdy jindy? Nebo jsi prostě vzal panel, natočil ho proti slunci a změřil? Málo kdo má totiž...
Mám u toho klasickou autobaterii, ještě k tomu starou, a MPP jednotky, takové jednodušší, K tomu jsem si dodělal z Arduina Mega2560 loger, který uloží každých 15 min data, co jdou do baterky. Ty včerejší údaje jsou maxima, co v tom dnu panely daly, bylo to ve 12:45.
Občas mi to ale zahapruje a i 14 dnů nic neukládám, než si vzpomenu se na to mrknout, ale zas tak moc na to nesejde. Abych získal nějakou relevanci, musel bych měřit několik let, protože každý rok je počasí jinak(pořád nám HAARPujou) a na jaře už chci něco opravdu smysluplného pořídit i s baterkama a 3f střídačem, uvažuju i o natáčení, ale zatím jen sbírám info, jak by to šlo udělat doma. Se servy jsem pracoval léta, tak bych si na to i troufnul., ale samo bez E-ONnu, jen Ostrov. Nezávislost je pro mne mnohem více, než návratnost
0
3
Ilem 21.12.2017 16:33 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Jarin's napsal(a):Nezávislost je pro mne mnohem více, než návratnost
Tomu naprosto rozumím
Rád bych tu v této souvislosti ještě zmínil jednu věc. Ty to Jarine určitě víš, ale nemusí si to uvědomit každý.
Při ostrovním režimu je úplně jiná filozofie sklonu panelu, než při napojení na síť. Zatím, co při napojení na síť se maximalizuje celoroční zisk a používá se sklon 35 - 38 °, při ostrovním režimu se maximalizuje zisk v době, kdy je slunce nejméně. Dává se tedy sklon kolem 65°. Pokud budu chtít mít největší zisk v den zimního slunovratu (21.12) dám dokonce sklon 73°. Ale pár stupňů už nejhraje takovou roli, aby bylo potřeba to výrazně hrotit. Každý si musí udělat svou rozvahu, co vlastně chce, jen jsem chtěl upozornit, že i toto je jedno z hledisek.
0
3
Adam 21.12.2017 23:25 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Ilem napsal(a):... Dává se tedy sklon kolem 65°. Pokud budu chtít mít největší zisk v den zimního slunovratu (21.12) dám dokonce sklon 73°. ...
K tomu jen drobně zmíním, že vypředkování nějakého takového vrcholového dne, jako je třeba zimní slunovrat, "vrhá stín" na efektivitu z dlouhodobého hlediska - mnoho jiných dnů je potom výrazněji neefektivních. Vyplatilo by se to jen v případě, že by byl panel využíván ve dnech nebo týdnech kolem toho vrcholového dne. Proto se místo toho používá nějaký rozumný průměr (a místo 73° se volí třeba těch 65°).
Omlouvám se zkušeným, že museli číst zcela jasný text. Tohle je jen zmínka pro méně zasvěcené.
0
2
Ilem 22.12.2017 00:00 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Adam napsal(a):K tomu jen drobně zmíním, že vypředkování nějakého takového vrcholového dne, jako je třeba zimní slunovrat, "vrhá stín" na efektivitu z dlouhodobého hlediska - mnoho jiných dnů je potom výrazněji...
Přesně tak jsem to myslel, ale asi nenapsal dostatečně srozumitelně. Děkuji za upřesnění.
Je to o tom, že náklady na rotaci panelů musí být v rozumné velikosti, aby se zisk energie ještě vyplatil.
0
2
Adam 25.12.2017 19:08 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Pokud bych se chtěl pomocí fotovoltaiky skutečně energeticky zabezpečit a pokud bych měl nějaké peníze bokem, asi bych zainvestoval do většího množství panelů, než bych jinak skutečně potřeboval, a to v tom smyslu, že bych třeba jednotlivé panely nasměroval do různých směrů. Řekněme, pokud by mi měl normálně stačit třeba jeden panel, pořídil bych takové panely celkem čtyři:
1. mírně natočený na západ, s mírným náklonem pro letní slunce
2. mírně natočený na východ, s mírným náklonem pro letní slunce
3. mírně natočený na západ, s mírným náklonem pro zimní slunce
4. mírně natočený na východ, s mírným náklonem pro zimní slunce
Může to vypadat jako plýtvání, ale záleží, jak jsou nastavené priority.
Mechanické natáčení je také řešením, ale žere to nezanedbatelnou energii a je to třeba i více náchylné na poruchy a na případnou údržbu.
Adam napsal(a):....Mechanické natáčení je také řešením, ale žere to nezanedbatelnou energii a je to třeba i více náchylné na poruchy a na případnou údržbu....
Za předpokladu, že by natáčení jednoho panelu vyšlo tak astronomicky draho, jako je cena CIS panelu(5000kč), bych o tom samozřejmě nikdy neuvažoval. cena natáčení pro jeden panel nesmí přesáhnout 50% ceny panelu. Zatím mám podklady(krok. motor, driver, převodovka, řízení -společné pro všechny panely) do 2300Kč/panel. Použitá technologie elektrická z 3D světa tiskáren, velmi levné komponenty, řízení motorů do 45V/2,5A za 2x120kč, motor 0,6N/m 2x240Kč, 2xšneková převodovka 1:120 650Kč, ložiska, pouzdra, trubky, držáky 300Kč(melouchy, haluz).
Energie: řízení včetně motoru Ø/den 5-10W. Natáčení nejede kontinuelně. 1x za 5min se cca za 2-4sec. posune(záleží na teplotě a potom zase spí(procesor číhá s 5μA a zbytek je odpojený, panel drží na kříži ze šneků.
Poruchy a údržba asi může být potíž, nejvíce asi sníh a led v zimě, ztuhlé mazání kloubů, ložisek, olej v převodovce, Zatím se mi to na tom jednom vzorku nijak výrazně neprojevilo, teploty jen pár dnů pod -15°C a i tak to jelo. I tak mi to přijde míň a zisk víc, než tolik panelů navíc, ale je to samozřejmě věc pohledu a hlavně každého možností.
Ještě jsem zapomněl zmínit, že CIS panely jsou menší a lehčí, takže by šlo točit s rámem se dvěma panely vedle sebe a náklady na otoč by tak zase dramaticky klesly. Motoricky by to lehce zvládly motory z předchozího popisu. Tedy pak zhruba 1150Kč na panel.
.
Podpořte chod fóra 