Str.: 1, 2, 3, 4, 5 Psát příspěvky můžete po přihlášení
kutil 15.01.2023 12:49 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Vážení příznivci fóra,
kdo mě zná, tak ví že toho moc nenamluvím a držím se stranou dění. Celý život se zajímám o hospodaření teplem a z ekonomického hlediska mi nejlépe vychází akumulace tepla do vody. Proč píši tento příspěvek?
Jakmile zdražili plyn nad únosnou mez, zakoupil syn krbová kamna s vložkou že si budeme přitápět dřívím. Já kdysi dávno viděl reportáž v Receptáři kdy jeden kutil vložil do kotle trysku ve které se vlivem tepla rozkládala voda na kyslík a vodík a výsledkem byla úspora téměř 50% dříví a to už je poznat.
Samozřejmě že jsem to zkusil a ono to opravdu funguje, ale v praxi je všechno jinak !!!
Protože rozložená voda podporuje hoření, dosáhl jsem v tom krbu bez ventilátoru teplotu cca 1350 st.C a to už se taví železo. Jedná se o intenzivní spalování s přebytkem tepla co nelze škrtit a tak je podmínkou teplovodní akumulační nádrž.
0
5
martin11 15.01.2023 13:55 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
kutil napsal(a):Vážení příznivci fóra,
kdo mě zná, tak ví že toho moc nenamluvím a držím se stranou dění. Celý život se zajímám o hospodaření teplem a z ekonomického hlediska mi nejlépe vychází akumulace tepla do vody. Proč píši...
...zdraví martin...prosím Tě, pošli nějaký náčrtek, jak jsi " TO " udělal...mám Tvoje knížky o tepelných čerpadlech, občas se k nim vracím. Hledal jsem zde něco o spalování vody, ale v těchto publikacích nejsou žádné zmínky.
krbovky má kde kdo, výměník také není problém, akku nádrž je to nejmenší...takže jen schema nebo lépe jak "cpát vodu" do plamenů...předpokládám, že topíš dřevem a ne uhlím či uhelnými briketami...
...zajímá mě především ochrana skla krbovek před velkým žárem...rošt jsem odstranil již před roky, žádný primární vzduch, prostě system jako v Jutulkách...bez popelníku...po týdnu topení dvě lopatky jemného popílku se vybere přímo z topeniště...do kompostu výborný, hřebíky se separují magnetem...roztápíme rozřezaným dřevem z palet... mám pilu, která řeže i hřebíky
...zatím dík i za čtoucí zde, které to zajímá a mají možnost si zařízení sestrojit...
...pokud máš už vyzkoušený nějaký postup, a byl by jsi ochoten vyrobit nějakou malou serii hořáčků...za úplatu...mám zájem...dííík martin
martin11 15.01.2023 15:30 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
buky napsal(a):Nevím nevím, já bych se moc s tímhle nezahrával. Možná poučení nebo ignorování fyzikálních zákonů ? Čtete do konce :
https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/technicka-zarizeni-budov/energie/voda-jak...
...právě jsem článek přečetl...a měl by si ho přečíst každý, kdo by chtěl spalovat vodu...,závěr jest...cituji výše zmíněný text..
Závěr
Z toho všeho vyplývá tedy jediné – vodu (ať přímo jako kapalinu, či jako vlhkost nebo páru) jako „palivo“ v žádném případě nelze doporučit, neboť v běžné praxi vždy snižuje účinnost spalování, čímž dochází ke ztrátě využitelné energie paliva a s tím spojenému zvýšení emisí CO a CO2, protože palivo se jednak spaluje nedokonale a za druhé je ho třeba několikanásobně více.
0
0
kutil 15.01.2023 15:53 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Chlapi ahoj,
stále platí "Nikdy neříkej že něco nejde ! Vždy se najde nějaký blbec který neví že to nejde a udělá to"
Chtěl sem o tom napsat knížku, zkusím sem přilepit první kapitolu.
Právě že sem při tom zkoušení zjistil že v praxi je všechno jinak, tak vám to sem postupně naservíruju na zlatém podnose.
ALE!
Neočekávejte okamžitý efekt. V tom krbu je to na draka, stáváte se otroky topení grr.
Ideální je stávající topení vč. kotlů na uhlí, ale podmínkou je konstrukce kotle aby se našla cestička jak dostat páru k žárovišti.
Tam si vyrábíte "svítiplyn" se ziskem cca 7 kWh z litru vody. Ale úspora paliva není v té vodě, ale v tom, že to vše rychle shoří a zvýší to teplotu v ohništi. Vyšší teplota dá více tepla do otopné vody a vy dříve ohřejete AN na požadovanou teplotu. Dříve ukončíte topení a v tom je ta úspora paliva. Mě se zatím daří cca 1/3 objemově, ale nemám to s čím srovnat
Mějte trpělivost, já to musím nějak zjednodušit abyste měli nad čem přeméšlet
H.v.
2
6
kutil 15.01.2023 16:04 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Zkusím přilepit tu úvodní kapitolu z připravované knížky o spalování vody
Nebo by neškodilo zavést samostatné specializované vlákno s názvem
"Zvyšuje voda energii spalování?" (nebo tak nějak).
Jsem přesvědčen, že ta "zvětšená účinnost spalování" nejen že souvisí se zvýšenou teplou hoření, ale že to souvisí s dalším zatím neověřeným fyzikálním dějem, totiž se vznikem "hydrina" viz vlákno https://www.omforum.cz/forum.php?t=206&str=1 .
Domnívám se, že intuitivně a správně jsi na základě svého pokusu udělal závěry pro další pokusy, cituji ze tvé kapitoly: "...Šesti kilowattovým hořákem jsem nažhavil špony do ruda, odhadem kolem 900 st.C kde uvnitř byla tryska pro přívod páry. Jako kutil nemám k dispozici na měření rozdílu teplot žádné speciální přístroje a termostaty sem nechtěl kupovat. Pro měření sem použil jen povrch své dlaně. ..."
I z těchto důvodu mam (snad) už na poště jednoduchý a levný měřič teploty (do 1300°C) a příslušné sondy (K-termočlánky do 1200°C) délky10 cm(pro "stolní měření) a 50cm (pro měření v topeništi) jsou na cestě.
Moje teorie je, že je nutno předehřát přívod vzduchu do topeniště na co nejvyšší teplotu a před tím do vzduchu přidat vodu. K tomu jsem si zatím objednal zvlhčovač vzduchu třeba tento (e na cestě) z AliEx viz https://www.aliexpress.com/item/1005004667913668.html
Ještě jedno držím palce.
0
2
kutil 15.01.2023 17:30 Bydliště: Prostějov
148
38
243
E_man napsal(a):Kutile, jsem přesvědčen, že ta "zvětšená účinnost spalování" nejen že souvisí se zvýšenou teplou hoření, ale že to souvisí s dalším zatím neověřeným fyzikálním dějem, totiž se vznikem "hydrina" viz...
Chlape ahoj, už si nepamatuju jméno, ale to nic nemnění na tom že mě nemusíš držet palce, ono to je již několikrát ověřený že to funguje !!!
Nehledej v tom hydrinu nebo něco takového, je to normální chemický proces viz výpis z knížky:
Jak nás učili ve škole, kyslík je velice agresivní a váže se na cokoliv. V našem případě s uhlíkem ze dřeva (saze) vytváří hořlavý kysličník-oxid uhelnatý CO a uvolní se vodík. Ve vysoké peci se získává vysokoteplotním spalováním koksu.
C + H2O → CO + H2
Endotermní reakcí vodní páry s koksem za vysokých teplot se vyráběl generátorový tzv. vodní plyn jako ušlechtilé palivo nebo jako zdroj vodíku.
Uvolněný vodík vytváří s uhlíkem tzv. uhlovodíkovou řadu CH2, případně CH4 (metan) atd. tak se dá říci že vodní plyn je na úrovni svítiplynu. Dle Wikipedie je svítiplyn technický plyn, tvořený směsí vodíku, oxidu uhelnatého, metanu, a dalších plynů (dusík, oxid uhličitý). V našem případě můžeme říci, že si vyrábíme „svítiplyn“ neznámého složení.
Svítiplyn má přibližně dvakrát nižší výhřevnost než zemní plyn. Podle Avogadrova zákona získáme rozkladem 1 lt vody na kyslík a vodík v prostředí bohatém na uhlík objemově 1.854,8 litrů vodního plynu. Orientačně z jednoho litru vody tedy získáme téměř 2 m3 plynu.
Vodní plyn byl ceněn pro svoji vysokou výhřevnost a v literatuře té doby se uvádí, že jeho spalné teplo z jednoho kubíku činí 11,7 MJ/m3. V tabulkách TZB se hovoří o výhřevnosti svítiplynu 14,5 MJ/m3
Pokud tuto výhřevnost vynásobíme množstvím plynu z jednoho litru vody11.7x1,8548
Tak získáme 21,7 MJ energie, tj. 6.027 kWh, u svítiplynu 7,47 kWh
Dá se konstatovat že si
z jednoho litru vody vyrobíme plyn s obsahem 7 kWh tepelné energie.
(Přitom je jedno jestli za 30 min. nebo za 2 hodiny)
Plyn získaný tepelným rozkladem vody v prostředí bohatém na uhlík má téměř 2x větší výhřevnost než Brownův plyn HHO získaný čistou elektrolýzou.
Tolik citace....
Té vody se do procesu vkládá málo, cca 3 kapky/sec a tedy výparné teplo je ve Watech, tedy zanedbatelné. Tady spíš budeme řešit kudy přivést vodu k žárovišti aby se po cestě odpařila (není problém) ale aby vyústění bylo co nejblíže k centru žáru.
Ten proces opravdu nefunguje pod 900 st.C tedy kotel musí hořet naplno !
U tebe by se to asi uplatnilo jen při zátopu, stáložárný systém s udržováním nízké teploty nemá šanci. Nějak sesumíruju podmínky a každý si to musí sbastlit sám......
Majte sa
H.v.
0
4
E_man 15.01.2023 18:14 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
kutil napsal(a):... Jak nás učili ve škole, kyslík je velice agresivní a váže se na cokoliv. .....Ve vysoké peci se získává vysokoteplotním spalováním koksu.
C + H2O → CO + H2
Endotermní reakcí vodní páry s koksem za...
Ta chemická rovnice C + H2O → CO + H2 ti nijak nepomůže ve zdůvodnění, proč by tam mělo být více energie.
Normální reakce uhlíku s kyslíkem je C + O2 → CO2
S přidáním vody (s použitím tvoji rovnice to je
O2 + C + H2O → O2 + CO + H2 → CO2 + H2O
tedy energeticky na tom nic nezískáš, pokud za vysoké teploty nenecháš reagovat s kyslíkem železné rošty....
Přesto si myslím, že "Hydrino" dokáže navýšení energie vysvětlit, což je na delší debatu.
0
1
kutil 15.01.2023 18:33 Bydliště: Prostějov
148
38
243
E_man napsal(a):Ta chemická rovnice C + H2O → CO + H2 ti nijak nepomůže ve zdůvodnění, proč by tam mělo být více energie. ..... tedy energeticky na tom nic nezískáš, pokud za vysoké teploty nenecháš reagovat s kyslíkem železné...
Chlape deš na to zbytečně moc vědecky ....
Já teplem rozložím vodu na kyslík a vodík a kdybych ju zase enem spálil, tak opravdu nic nezískám.
Tu energii navíc získám právě tou reakcí uvolněných molekul s uhlíkem, kdy vznikají již spalitelné plyny a to je ta energie navíc. Prostě jen využívám ten uhlík který by nevyužitý odešel se spalinami do prostoru ve formě sazí (mimochodem saze obsahují i spaliny se zemního plynu). Žádná volná energie .....
0
1
E_man 15.01.2023 18:38 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
kutil napsal(a):....
Tu energii navíc získám právě tou reakcí uvolněných molekul s uhlíkem, kdy vznikají již spalitelné plyny a to je ta energie navíc. Prostě jen využívám ten uhlík který by nevyužitý odešel se spalinami do prostoru...
kutil, tohle není můj obor, ale jde o výrobu VODNÍHO PLYNU. To je podle mne podobnej případ výbuchu v bani Handlovej. Tam taky šlo o velikou teplotu a malé množství vody. To znamená, že získat energii tak jak popisuješ je podle mne možné.
Držím palce
0
2
kutil 15.01.2023 19:47 Bydliště: Prostějov
148
38
243
E_man napsal(a):No zkus se podívat na video toho Ukrajince.
https://www.youtube.com/watch?v=ysoQND-CSas
Mně to připadá velmi věrohodné a podporující moji teorii.
Tak přesně toto video rozhodlo o tom, že jsem to zkusil
Cituju z knížky:
Pro mne velice důležitý poznatek že k nárůstu teploty spalin došlo při stabilní dodávce tepla ze zdroje. Čistě teoreticky mělo při styku vodní páry se spalinami z plynu dojít k ochlazení spalin na úkor rozložení vody a následně vyrovnat teplota navýšením teplem získaným ze „spálení vody“. Tedy teplota spalin v kotli měla zůstat přibližně stejná. Ovšem nárůst teploty byl velice výrazný !
Když sem o tom informoval kamaráda, tak ten mé nadšení brzdil slovy že teplota není totéž co teplo a že tomu spalování vody moc nevěří.
Tak sem se zamyslel a uvědomil si že teplota velice úzce souvisí s teplem.
Uvedu příklad:
Mám zdroj tepla jehož teplota je 90 st.C a snažím se uvést vodu do varu.
Nejde to, protože teplota ohřívané vody může dosáhnout maximálně těch 90 st.C a více tepla do ní prostě nedostanu!
Pokud navýším teplotu ze zdroje např. na 110 st.C, do vody dodávám více tepla a ta se při dosažení 100 st.C uvede do varu.
Tedy zvýšením teploty těch spalin dodám více tepla do otopné vody.
Proto mu začala otopná voda v kotli vařit při stejném množství plynu.
Heuréka ! Toto video byla poslední kapka poznání která rozhodla o tom, že uvažuji správným směrem a že nic nebrání tomu abych se pustil do realizace.
0
1
buky 15.01.2023 20:11 Bydliště: Slovensko
418
6
108
kutil napsal(a):Mám zdroj tepla jehož teplota je 90 st.C a snažím se uvést vodu do varu.
Nejde to, protože teplota ohřívané vody může dosáhnout maximálně těch 90 st.C a více tepla do ní prostě nedostanu!
Tak moment, můžu dostat vodu do varu 90° při vyšším tlaku ?
0
0
E_man 15.01.2023 20:15 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
kutil napsal(a):...Mám zdroj tepla jehož teplota je 90 st.C a snažím se uvést vodu do varu.
Nejde to, protože teplota ohřívané vody může dosáhnout maximálně těch 90 st.C a více tepla do ní prostě nedostanu!
Pokud navýším teplotu...
Myslím, že tady máš chybu v úvaze (pleteš si teplo a teplotu).
Teplo je energie a i do vody jen o málo chladnější než je teplota zdroje dostaneš libovolné množství tepla (energie), budeš-li mít té vody (té chladnější) velké množství, nebo budeš-li teplo z té (chladnější) průběžně odebírat (třeba z pomocí radiátorů).
0
0
buky 15.01.2023 22:14 Bydliště: Slovensko
418
6
108
kutil napsal(a):Čistě teoreticky mělo při styku vodní páry se spalinami z plynu dojít k ochlazení spalin na úkor rozložení vody a následně vyrovnat teplota navýšením teplem získaným ze „spálení vody“. Tedy teplota spalin v kotli měla...
Tohle je důležitej poznatek. Je přece jedno kde nastal ten nárust teploty resp. je v ohništi, pak kachle můžou následně odevzdat teplo mediu (voda,vzduch) Já bych to využil na chlazení roštu (výměnník) aby se neroztavil.
0
0
kutil 16.01.2023 08:35 Bydliště: Prostějov
148
38
243
E_man napsal(a):Teplo je energie a i do vody jen o málo chladnější než je teplota zdroje dostaneš libovolné množství tepla (energie),,
Nepochopil sem vo co ti gou?
Snad sem to napsal jasně že nemůžeš získat více tepla - energie než je teplota zdroje!
Píšeš o něco chladnější, takže si rozumíme ....
Já nepíši o tom kolik energie má ta zvýšená teplota. Prostě ze zdroje tepla o vyšší teplotě získáš více energie. nebo se pletu?
Pro bukyho - krb není středotlaký kotel a proto neberu v úvahu tlakové podmínky...
Chlapi zbytečně se hrabete v detailech .....
0
1
E_man 16.01.2023 09:37 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
kutil napsal(a):...Já nepíši o tom kolik energie má ta zvýšená teplota. Prostě ze zdroje tepla o vyšší teplotě získáš více energie. nebo se pletu?
Pro bukyho - krb není středotlaký kotel a proto neberu v úvahu tlakové...
Vezmi si starou žárovičku třeba 3.8V/100mA tedy příkon 0.38W.
Má vevnitř wolframový drátek rozpálený na tisíce °C, tedy velmi velmi vysokou teplotu.
Vodu v šálku však s ní neohřeješ, protože nedodá dost energie (tepla). Šťourové namítnou, že i tak malým výkonem ten šálek vody ohřeju, budu-li jej mít perfektně teplotně izolovaný, a mají pravdu(třeba za týden). Ostatně i ten wolframový drátek se dostal na tak vysokou teplotu a září díky perfektní tepelné izolaci vakua.
Jde o dvě různé veličiny. Teplo (energie) je v joulech (kaloriích, kilowatthodinách) zatím co teplota je ve °C.
Možná narážíš na to, když lidově řekneš že "ti je teplo" tak neříkáš že ti je energie, ale cítíš dostatečně vysokou teplotu.
E_man napsal(a):Jde o dvě různé veličiny. Teplo (energie) je v joulech (kaloriích, kilowatthodinách) zatím co teplota je ve °C.
Chlapi kókám že v tem máte hokej
Když si vemu zdroj tepla, tedy energie který má teplotu jen 90 st.C a budu s ním ohřívat vodu např. jeden litr za časovou jednotku jedné hodiny tak do ní za tu hodinu předám X Wh tepla. Ale do varu ji neuvedu protože mám slabý zdroj.
Když navýším teplotu zdroje tepla dodáním další energie na teplotu 110 st.C, tak za tu hodinu dodám do vody více Wh tepla a případně ji uvedu i do varu za delší časový úsek. Ale uvedu ji do toho varu protože zdroj o vyšší teplotě dodá více tepla.
Jinak už to napsat neumím
Ale jsem zklamán ...
Já myslel že tu budeme řešit technické a konstrukční otázky jak to získané teplo z té vody využít ve svůj prospěch. Zatím řešíme otázku zda vím jaký je rozdíl mezi teplem a teplotou.
Tak mi právě docvaklo proč sem přestal přispívat do fóra - řeší se tu malichernosti a podstata vlákna uniká. Na to opravdu nemám čas .....
Tak se tu mějte, podkladů na přemýšlení máte dost.
H.v.
...zdraví martin...prosím Tě, pošli nějaký náčrtek, jak jsi " TO " udělal...mám Tvoje knížky o tepelných čerpadlech, občas se k nim vracím. Hledal jsem zde něco o spalování vody, ale v těchto publikacích nejsou žádné zmínky. 
martin
Podpořte chod fóra 