V posledních několika letech jsem měl vydatnou zkušenost s řízením osobního automobilu značky Volkswagen Caddy, jehož primárním palivem je stlačený zemní plyn (CNG), tedy zjednodušeně řečeno, metan. Tento druh konvenčního paliva mi celkově přijde velice zajímavý (hned z několika hledisek současně) a navíc jsem získal dojem, že zároveň auto na takové palivo docela rozumně "táhne" (pokud zrovna nechci konkurovat vozidlům, která byla vyloženě konstruovaná na prudký "odpich").
Pro mě osobně nejpodstatnější výhodou CNG je ekologické hledisko. Splodinami ze CNG jsou pouze oxid uhličitý a voda. S CO2 sice máme na Zemi problém, ale asi bychom už od paliv chtěli příliš, pokud bychom odmítali i oxid uhličitý. Druhou složkou splodin je v případě CNG už jen vodní pára.
Nevýhodou používání CNG může být prozatím příliš malé rozšíření čerpacích stanic na tento plyn (pozn.: mnou používaný vůz měl nádrž poskytující dojezd 300 - 400 km). A druhou nevýhodou může být neochota pouštět taková vozidla do garáží či jiných uzavřených prostor. Pokud by CNG unikal, má tendenci se (podobně jako LPG) hromadit u země a případnou jiskrou se pak může metan vznítit. Nejvíce jsou u garáží zatím rozšířené zákazové dopravní značky s nápisem "LPG", začínají se však vyskytovat i takové značky, do kterých bylo doplněno i "CNG".
S nastartováním motoru plynem by mohl být za chladnějšího počasí problém. Proto mají CNG vozy ještě malou nádrž na benzín. Je-li motor příliš studený, nejprve se nastartuje benzínem a po chvilce se přísun paliva plynule přepne na CNG.
Je možné, že časem pohonné hmoty CNG na čerpacích stanicích podraží, ale zatím se toto palivo jeví také jako značně finančně úsporné. Například ohledně zmíněného vozu VW Caddy jsem zaznamenal průměrnou spotřebu kolem 6,0 - 6,5 kg / 100 km. Přitom cena za 1 kg CNG se pohybuje kolem 23 - 26 Kč. V porovnání se spotřebou a s cenami naftových pohonných hmot může být provoz s CNG zhruba o čtvrtinu až třetinu levnější.
Dojde-li díky případnému zdražování k minimalizování finanční úspory, přesto CNG na ještě nějaký čas zřejmě zůstane nejekologičtějším běžně dostupným palivem pro dopravní prostředky.
Občas slýchám námitky, že nejekologičtější jsou vozidla poháněná elektřinou, protože taková vozidla nevytvářejí vůbec žádné splodiny. Samy o sobě elektromobily splodiny nevytvářejí, ale co ta elektrárna, která musí pro elektrovůz energii vyrobit? Neměli bychom se tedy zapomenout ptát, jak ekologicky byla elektřina pro tyto vozy vyrobena.
Šolim 21.10.2016 21:34 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Převratný objev ? ? ?
Konečně použitelný objev. Nebo další šance na vysoké daně státu ?
Američtí vědci objevili postup, jak přeměnit oxid uhličitý na etanol. Náhodou objevená metoda dokáže zabít dvě mouchy jednou ranou - mohla by využít nadprodukce nejvýznamnějšího plynu přispívajícího ke skleníkovému efektu a zároveň poskytnout nový a snadno dostupný zdroj energie . . .
Jarin's 22.10.2016 21:18 Bydliště: Za dveřmi je Rak
948
141
909
Adam napsal(a):S CO2 sice máme na Zemi problém
Jen lehce odbočím od tématu a rád bych podotknul, že na naší planetě je CO2 stálý nedostatek. Jedinou informací o jeho nadbytku jsou účelové studie "prodavačů emisních povolenek". Je nade vší pochybnost prokázáno, že současné množství zeleně na planetě dokáže spotřebovat i 2x větší množství CO2 a přeměnit ho na O2. Zeleň v podstatě trpí nedostatkem CO2 a přežívá v úsporném režimu. To si může ověřit každý, kdo porazí strom, kdekoliv na planetě a porovná přírůstky let na pařezu s přírůstky na dřevě 200 a více let starým(pokud k takovému dřevu má přístup) Srovnání vyjde na poloviční přírůstky, což je právě nedostatkem základního stavebního kamene růstu rostlin a to je CO2. Jiné vlivy(teplo,vláha) se mohou projevit také, ale jen na pár letech a ne plošně po celou dobu vegetace stromu. Tyto informace jsou ale vysoce nakažlivé a proto naprosto nežádoucí.
Jiná věc je smog ve městech, což je problém rozptylových podmínek obrovské koncentrace v malém bodě a navíc za to nemůže CO2 ale
NO a polétavý prach.
No a teď k tomu plynu(CNG). Osobně mám (asi) vrozený odpor k jakémukoliv použití plynu. Preferoval bych tedy zcela jiné druhy paliva, ale fosilní jsou obecně špatně. Taky proto, že účinnost těchto zdrojů sotva dosahuje 30%, ale to je do jiné diskuze.
Je-li pravdou, že podstata vesmíru je elektrická( k čemuž se přikláním) a nikoliv jaderná, pak si myslím, že přirozené vesmírné palivo, pro cokoliv, je elektřina. Problém naší planety potom je, jak nesmyslným způsobem ji transformujeme z účinností 20-25% z fosilu nebo jádra, ale věřím, že ještě i já se dožiju doby, kdy se to otočí. Jsem optimista.
0
5
Šolim 23.10.2016 18:49 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Adam napsal(a):S CO2 sice máme na Zemi problém
Jarin's napsal(a):Jen lehce odbočím od tématu a rád bych podotknul, že na naší planetě je CO2 stálý nedostatek. Jedinou informací o jeho nadbytku jsou účelové studie "prodavačů emisních povolenek". Je nade vší pochybnost prokázáno, že souča
Dostatek nebo nedostatek CO2 ? ? ?
Každopádně zapracování CO2 do formy etanolu - bude-li to ekonomicky výhodné - by přineslo odbourání výroby lihu například z cukrové řepy, brambor, atd.
Uvolněná pole by mohla být využita pro nezbytné pěstování potravin, například kvalitních obilovin, apod. Eventuálně přebytečná, méně plodná pole, pak využít k zalesnění.
0
0
Poota 24.10.2016 14:39 Bydliště: Praha
9111
610
7674
Abych nás trochu vrátil k původnímu tématu, kterým je palivo - existuje ještě jeden docela zajímavý způsob získávání uhlovodíků, dokonce ve velice širokém spektru od metanu přes benzín a naftu až po mazut.
Říká se tomu tepelná depolymerizace a jedná se o nepříliš složitý proces zpracovávající na palivo celkem jakékoli termoplastické umělé hmoty. Jako jedinou nevýhodu toho procesu vidím to, že nemůže probíhat kontinuálně, ale pouze v cyklech, což brání jeho automatizaci.
Na druhou stranu ovšem řeší kromě výroby paliva i zpracování jinak dost obtížného odpadu.
0
0
martin11 23.11.2016 08:04 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
martin11 napsal(a):https://video.aktualne.cz/ze-sveta/syrane-z-aleppa-vyrabeji-...
benzin - nafta z plastů....a pak že to nejde....
Otazka je,paklize rozehrivaji a chytaji kondenzat,co z toho jde do vzduchu a jak moc je to skodlivy?.....
0
0
martin11 23.11.2016 09:08 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6857
110
3648
...jak jinak nežli EKO...se podívej, technologie třetího tisíciletí...extamentální syntéza...jako katalizátor prý používají platino-rhodivé antistatické elektrody napojené ma malý urychlovač částic,,,,něco jako CERN...a prý na tom ještě pracují, aby nebyli závislí na Bašádovi.....
0
0
martin11 15.08.2017 17:01 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6857
110
3648
...je to spíše beletrie ale...Arthur C. Clark je záruka serioznosti...
CNG jako palivo-je ekonomicky zajímavé,pokud seženete vysokotlaký kompresor,kterým dokážete zemní plyn,který vám vede doma v trubce (kde jsou nízkotlaké rozvody) ke sporáku nebo Wafkám stlačit na hodně(nevím přesně kolik,je to na nadrži lpg nebo bombě pb)vysoký tlak a nacpat do nějaké "bandy".Pokud vím,tak nějaké takové zařízení se legálně prodává,nicméně jeho pořizovací cena je taková,že padají veškeré výhody levného tankování z "domácí trubky".
"...Odzkoušené nemám nic , ale těmhle věcím celkem věřím, třeba takovému HCS, které údajně v Indonésii používá spousta lidí. Tady je o tom celé dlouhé vlákno (hlavně ty výsledky a zkušenosti mnoha uživatelů znějí slibně), kdyby to chtěl někdo prostudovat:http://www.fuel-saver.org/Thread-Hydrocarbon-cracking-System "
Podrobný popis GEETu i výkresem a návodem k výrobě:
O vlákno se na tom fóru zasadili kluci z Indonésie. Systém je jednoduchý a v Indonésii to má údajně používat spousta lidí, protože se to dá koupit za pár dolarů a skutečně to funguje. http://www.fuel-saver.org/Thread-Hydrocarbon-cracking-System?pid=32039#pid32039
Vynálezcem (a prodejcem) má být nějaký pan Dehari z Jakarty: https://www.youtube.com/watch?v=gvGd71di80g
(myslím že ten kanál na yt. bude jeho)
Jediná troche záhadná část toho systému je katalyzátor, který se ohřívá od odpadního tepla z motoru a kde má docházet ke krakování paliva. Určitě to zkoušel někdo z fóra otevřít, ale nejsem si jistý jak to vlastně dopadlo - přece jenom je to přes 200 stránek v angličtině. Po úpravě paliva v katalyzátoru to jde dál do sání, a to je vlastně všechno (jsou tam obrázky). Je s podivem, proč se funkční a levná věc nerozšíří jako mor po celém světě. Podle mě další důkaz informačního monopolu. A taky toho že mocným vlastně nejde o nějakou spotřebu paliv, nebo CO2 či globální oteplování. Ale to už je obehraná písnička. Zajímavý je že tyhle vychytávky jsou dost rozšířené v téhle části světa. Kdysi jsem na netu našel studii nějaké univerzity v jihovýchodní Asii, která se zabývala palivem ze směsi rostlinného oleje a HHO. A u nás tyhle věci dostávají bludné balvany...
0
3
Adam 01.12.2017 10:13 Bydliště: Praha
6193
577
6016
Benzín, krakování a indonéský HCS - Teoretické střípky
V dnešní době otevřeného internetu a třeba i rozmachu diskuzních fór, "facebooků" atp., mi skutečně něco trochu smrdí na tom, že HCS není podstatně více rozšířený a že se o něm podstatně více nešpitá. Nakolik je HCS reálný a zda nepřináší nějaká omezení či úskalí, to nevím, ale pátral jsem po různých věcech s tím souvisejících, tak vám to sem hodím, jako pár střípků teorie k dalšímu přemýšlení.
Úvodem jen zmíním, že uhlovodíky zastupuje obrovské množství druhů sloučenin, jejichž základní stavební jednotkou jsou atomy uhlíku s různými "větvemi" vodíku, ale právě s možností velkého množství různých struktur a konfigurací, které mívají i dost různé vlastnosti. Proto se mi moc nelíbí, že je ten systém popisován pouze jako "HC" a není blíže vyspecifikováno, zhruba o které uhlovodíky hlavně jde a co se s nimi přesně děje. Nebo jsem to přehlédl.
Krakování je tepelný rozklad uhlovodíků s delším řetězcem (např. petrolej) na uhlovodíky s kratším řetězcem. Provádí se buďto velmi zvýšenou teplotou, nebo méně zvýšenou teplotou společně s vhodným katalyzátorem.
Benzín je tvořen směsí převážně alifatických (nearomatických) uhlovodíků s přídavkem některých dalších uhlovodíků za účelem zvýšení oktanového čísla (zvýšení odolnosti benzínu před samovolným vzněcováním se vzduchem).
Více jak polovina benzínu se v rafineriích získává právě krakováním, což lze asi chápat tak, že "surový" benzín, coby výsledek "destilace" ropy, se ve velké míře pak ještě krakuje, aby dlouhé HC molekuly (petrolejová složka ?) byly "zpřetrhány" na kratší a pro účely benzínu vhodnější molekuly.
S tím souhlasí, co jsem k tomě ještě našel: Krakování je řešení jak získat větší objem lehkých frakcí (olefiny a izoparafiny), kdy se velké molekuly tříští na menší s žádaným bodem varu.
Aby to nebylo tak, že HCS má podstatný smysl třeba jen v Indonésii, protože jsem zaznamenal i nějaké postřehy, že tam benzín nechutně pančují. A kdoví, jaké zvyky tam mají rafinerie při zpracování ropy do benzínu, tak HCS třeba jen ždíme z mizerného benzínu o něco kvalitnější směs.
Ve schématu HCS mi dělá trochu starosti probublávač. Třeba jsem vedle, ale pokud benzínem probublává vzduch, není to trochu náchylné na samovznícení celého probublávače?
Tolik mé teoerické střípky, kterém jsem k této věci posbíral.
0
5
ourel 25.03.2018 22:38 Bydliště: Praha
676
80
1129
Tryskové motory (Jet engines) - podvod ohledně spotřeby ?
Narazil jsem na Youtube na zajímavé video, ohledně tryskových motorů a letadel. Nechci zakládat samostatné vlákno, tak to dávám sem k zamyšlení. V podstatě jde o to, že autor na videu porovnává obsah, objem a strukturu křídel tryskových letadel s tím, co je nám oficiálně předkládáno. Podle oficiální propagandy má tryskové letadlo (Boeing, Airbus..) obrovskou až mýtickou spotřebu leteckého paliva - kerosinu. Tvrdí nám, že v každém křídle letadla je až 170 tun kerosinu. Podle autorova porovnání a výpočtů by to tedy bylo přibližně, jako kdyby v každém křídle letadla bylo 83 automobilů Chevrolet Camaro. Všimli jste si někdy, jak jsou křídla úzká ? Dále ukazuje vnitřek vojenského letadla, kde je v nákladovém prostoru plný vak o podobném nebo něco menším objemu. Ten zabere v podstatě celý trup letadla. Potom tam jsou záběry z továrny a záběry výkresů letadel. Nikde není po nádržích ve křídlech ani stopy. Jeden zaměstnanec tam uvádí, že křídla jsou plněna (nehořlavým) heliem, proto letadlo tak pěkně klouzá a létá tak hladce. Nakonec ještě uvádí, že při leteckých haváriích většinou vzplane trup letadla, ale křídla jen zcela vyjímečně. V podstatě se nám autor snaží říct, že tryskové motory jsou daleko daleko účinnější a efektivnější, než je nám předkládáno z oficiálních míst. Mají obrovskou spotřebu vzduchu (turbokompresory), při menší spotřebě paliva. Na videu je záběr startujícího letadla z runwaye, kde téměř u výstupu z tryskových komor stojí za plotem lidi, ale nikdo není popálen, jenom jsou ofouknuti.
ourel napsal(a):... Jeden zaměstnanec tam uvádí, že křídla jsou plněna (nehořlavým) heliem, proto letadlo tak pěkně klouzá a létá tak hladce. ...
Udělám jen malý komentář k tomu heliu:
Pokud tam to helium skutečně dávají, nemůže to mít prakticky žádný efekt v případě takových běžných létacích strojů s běžnou tíhou. I kdyby křídla byla tlustší, je to v porovnání s tíhou takového stroje příliš malý objem helia a nenadlehčí ani setinu procenta jeho váhy.
Jedině, že by to byl "zlepšovák", který si někdo důkladně nepropočítal.
0
3
ourel 02.07.2018 07:25 Bydliště: Praha
676
80
1129
300km na 4L benzínu ?
Dostalo se ke mě zajímavé video...škoda, že už nedělají karburátory.
Pro slabší angličtináře: Týpek viděl na Youtube videa, jak lidi jezdí 200mpg se svými velkými užranými americkými
pickupy, tak to taky zkusil a svou zkušenost popisuje na videu. V červeném kanystru je benzín, 3 výstupní hadice vlevo vedou zvrchu a nasávají benzínové páry. Ty 3 krátké vpravo vedu na dno kanystru. Po nastartování nasávaný vzduch probublává kanystrem. Vzduchový filtr je vyndaný. Podle maníka na videu to opravdu funguje.
Nevím,jestli jsem dobře pochopil princip HCS-probublávání benzínu vzduchem který se následně nasává sáním karburátoru?
Kdysi dávno v mých motoristických začátcích když jsem jezdíl na motorkách a mopedech (2takty),tak se stávalo,že když bylo málo paliva v nádrži a v zatáčce si to přisálo vzduch přes nádrž,tak to vystřelilo dopředu,jako kdyby seplo turbo.Nevím zda třeba Martin11 nemá nějaké podobné zkušenosti s Trabim?
0
0
eda64 11.10.2018 18:05 Bydliště: Rokycany
135
11
186
Ještě jeden příspěvek zda to nesouvisí?Někde jsem kdysi četl něco o "odpařovacím" karburátoru,nejsou tu určité souvislosti?Má někdo zkušenosti?
0
0
martin11 11.10.2018 21:14 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6857
110
3648
eda64 napsal(a):Ještě jeden příspěvek zda to nesouvisí?Někde jsem kdysi četl něco o "odpařovacím" karburátoru,nejsou tu určité souvislosti?Má někdo zkušenosti?
...hm...odpařovací karburátor...to je opravdu historie...a... ...nikdy jsem se s tímto nesetkal...s přisáváním vzduchu to nemá nic společnýho...
Trabant motor je sice 2takt, ale pracuje...díky dobrému fíglu zvané u šoupátko...trochu jinak nežli moped...nebo Jawa 350./také dvouválec/
...pokud takový motor má "vadu" a náááhodou přisává vzduch a tváří se , jako že by jel lépe kdyby přisával...tak věřte, že si z vás dělá legraci...u trabanta vyzkoušeno...
závěr...pokud máte jakýkoliv spalovací motor na benzín...tak jakákoliv změna režimu dodávky paliva do válců ...je nesmysl....tím nemám na mysli čipování motorů řízených elektronikou....to je jiný případ...
závěr...cokoliv nacpete do motoru / třeba vodík, nebo vstřikování vody/ vždy povede k jeho pozdějšímu zničení..../ vlastní trabanťácká zkušenost/
p.s. jediné co se mě osvědčilo je magnetická úprava paliva = dvojice magnetů na přívodu paliva. nyní mám Yeti-škoda....a tady ani nevím, kde je motor....u Rally Trabanta to mám..a je to znát.... ...toliko moje zkušenosti ...a jinak, zas tak dobrej nejsem, abych mohl v tomto směru radit...pokud máte Trabanta ...tak rád poradím...i jak přetryskovat...ale to, že to jede...je zaplaceno...25l/100k