Neviem ako sa budú chovať telieska (nečistoty) vo vodováhe. Bublinka bude mať pohyb v dostredivom...
buky 26.07.2022 08:08 Bydliště: Slovensko
418
6
108
Tak vyskoušeno:
1. V rotujúcí trubce s kapalinou se ocelová kulička pohybuje v odstědivém směru, bublinka v dostředivém a drobné částice s čaje zůstavají bez změny polohy.
2. V rotující kapaline v hrnku se kulička drží po celej čas při okraji. Drobné částice s klasajci otáčky začnou mít pohyb ku středu. Jak je již už známo.
0
1
buky 26.07.2022 20:34 Bydliště: Slovensko
418
6
108
O moc moudrý co se děje v hrnku nejsem. Jen jsem dospěl k tomu, že může jít o různě velikej dynamickej hydrostatickej tlak. Je to jiné jak v trubce, ale co dál
Pokud nemá kto tomu co říct, tak skusím kyvadlo. Další rušné diskuze, kde se dokazuje při krivočarém pohybu přítomnost odstředivé síly. Zavěsil jsem na strop lanko, kde na druhém koci byl zavěšenej siloměr se závažím. Závaží bylo v klidu asi 10 cm nad podlahou. Závaží ze siloměrem jsem zhoupl a závaží šouchlo o podlahu. Kua ani za toho svatého presvedčiť akademickou sféru, že šouchnutí závaží znamená věčší sílu jako tíhovou a že je to zapříčineno odstředivou sílou. Prej jsem experiment provedl zle a má to na svědomí dostředivá síla Každému jasné, že by k šouchnutí o podlahu nedošlo.
0
1
Adam 27.07.2022 10:24 Bydliště: Praha
5812
563
5853
buky napsal(a):O moc moudrý co se děje v hrnku nejsem. Jen jsem dospěl k tomu, že může jít o různě velikej dynamickej hydrostatickej tlak. Je to jiné jak v trubce, ale co dál ...
Buky, je to jen rychlá úvaha a nemohu vědět jistě, jestli jsem na něco nezapomněl,
ale nějaký ten bordýlek v zamíchaném hrnečku, na to prostě nelze nasadit nějakou
jednu prostou fyzikální věc. Jde tam o víření. Může tam docházet k různým jevům víření,
které by potřebovaly nakonec třeba nějakou IT simulaci, abys to lépe viděl / pochopil.
Když rozmícháš jemné částice něčeho třeba ve sklenici s vodou,
z boku můžeš pozorovat různé jevy víření. Podél osy ty částečky různě
i "pulzují" do takových různých skupin, těch jevů je tam možné pozorovat více.
0
1
buky 30.07.2022 17:32 Bydliště: Slovensko
418
6
108
Ještě bych upřesnil odstredivou sílu. Začnu od 1.NZ, kde je přirozená schopnost tělesa konat rovnoměrnej přímočarej pohyb (m.v) Celé nedorozumění je v tom, že podle dnešní fyziky změnit jeho pohybovej stav není možné bez působení síly. Při obíhaní družice nikto nespochybňuje působení gravitační síly v dostředivém směru. Při centrifuze však gravitační sílu můžeme vyloučit. Tu je to konštrukčne vyřešeno tak, že těleso nemá jinou možnost, než konat pohyb po kružnici. I tu se projevuje schopnost tělesa konat rovnoměrnej přímočarej pohyb, ale není mu to dovoleno a tak působí silou v odstředivém směru. Jednoducho řečeno projevuje se setrvační hmotnost tělesa. Podal jsem dávno otázku: Jak vznikne dostredivá síla, když zapůsobím silou kolmo na rameno centrifugy ? O rušnou diskuzii bylo postaráno, až do momentu, kdy při kyvadle šuchlo závaží o podlahu. Dokonce jeden chytrej přibližně vypočítal, že když se 80 kg vážící zhoupnu na lane, tak budu v dolní úvrati působit silou o 200 N vyšší než je tíhová síla. Máte X videí na youtube, kde se zvěčšiny obézní lidé neudrží na laně aniž by dosáhli dolní úvrať. Jako mladej kluk jsem si to odskoušel mnohokrát, když jsem přes lano skákal do vody. Uff, to byla na druhej den svalovice
0
0
buky 31.07.2022 10:14 Bydliště: Slovensko
418
6
108
Na závěr chci poukázat, že na jedné straně si držím k akademikum úctu a rešpekt, no na druhé straně jsem si jist, že se mýlí v některých fyzikálních popisech. Např. těleso položené v pokoji na stole, kde zvrchu působí gravitační síla a zdruhé stejná reakční síla stola. Všechno se zdá být v souladu s 1.NZ až do momentu, kdy postávíte k tělesu akcelerometr, který ukáže zrychlení 9,8m/s2. Závaží je síce v pokoji na povrchu, ale projevuje se takzv. gravitační resp. setrvační hmotnost. A to už je v rozporu s 1.NZ.
Když se mýlí tak v triviálních záležitostech, co nasleduje dál v složitejších případech ? (VTR, STR) Taky mne neoslovuje Zákon zachování energie. Tu ale jednoznačne rozhodne výsledek experimentu. Zatím je ale pro mne platnej.
0
0
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
E_man 31.07.2022 15:04 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
buky napsal(a):... jsem si jist, že se mýlí v některých fyzikálních popisech. Např. těleso položené v pokoji na stole, kde zvrchu působí gravitační síla a zdruhé stejná reakční síla stola. Všechno se zdá být v souladu s 1.NZ až do...
Domnívám se, že tvoje tvrzení "kde zvrchu působí gravitační síla" je pravdivé ale druhá část tvrzení že "a zdruhé (působí) stejná reakční síla stola" už pravdivé není!
Proč?
Odstraň gravitační sílu (přemísti se o milion kilometrů mimo gravitační sílu země) a žádnou "reakční sílu stola" nenaměříš či neuvidíš, i když ten stůl přemístíš spolu s tím tělesem.!!!
0
1
buky 31.07.2022 18:04 Bydliště: Slovensko
418
6
108
Ano souhlasím, ale jiné vysvětlení proč je těleso v pokoji není. Pak tento stav není rozlišitelný od stavu v zrychlující raketě (9,8m/s2) Bez oken není možnost to rozlišit. (Tedy je jen akademici to odmítaj ) To ale nemá nic společného s 1.NZ, kde dvě síly působí na stejné těleso a výslední síla je nulová. Těleso ostáva v poji nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.
0
0
buky 02.10.2022 08:45 Bydliště: Slovensko
418
6
108
Emane, bude tě citovat (vlákno srkač - diskuze): Při jízdě v autobusu do nedaleké školy v okresním městě jsem byl od dětství "maten", že je to odstředivá síla, která mě v zatáčce tlačila v autobusu na vnejší stranu zatáčky.
Nebyl jsi maten, ale ujasníme si to: Samotná síla nemůže existovat, tudíž v praxi to znamená, že síla není v podobě šipky (vektor) to je matematické - pragmatické myšlení. Každé těleso má přirozenou vlastnost konat rovnoměrnej přímočarej pohyb, to je i příklad autobusu. Vytočením kol však vynutím pohyb křivočarej co v praxi znamená, že autobus s polu s tebou působíte silou v Odstředivém směru na neporovnatelně těžší těleso Zem. Jinak řěčeno, autobus nestratil schopnost konat rovnoměrnej krivočarej pohyb a tuto schopnost si zachovává i při křivočarém pohybu. Proto působení v odstředivém směru co současně znamená zámenu hybností mezi dvěma tělesi autobusem a Zemí. To samozřejmne platí i při rozjezdu i brzdění. Při zatáčení s pohledu popisu tu pro dostředivou sílu není místo !
0
0
cimirek 23.04.2023 10:23 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
Zeptal jsem se UI na bifiliární vinutí a toto napsala.
=============================
Bifilární vinutí se používá v různých aplikacích, včetně transformátorů, cívek a jiných elektromagnetických zařízení. V takových aplikacích se bifilární vinutí používá k dosažení specifických elektromagnetických vlastností, jako jsou například vysoká indukčnost, nízká impedance, nízké ztráty energie a mnoho dalších.
Při srovnání cívky vinuté klasickým způsobem s cívkou vinutou bifilárním způsobem se vyskytují určité rozdíly v parametrech, přestože mají stejný počet závitů a délku použitého vodiče.
Prvním rozdílem je indukčnost cívky. Indukčnost cívky se měří v henrych (H) a závisí na počtu závitů a geometrii cívky. Při použití bifilárního způsobu vinutí cívky mohou být závity umístěny blíže k sobě, což zvyšuje vzájemnou indukčnost mezi závity a tím zvyšuje celkovou indukčnost cívky.
Druhým rozdílem je odpor cívky. Odpor cívky se měří v ohmech (Ω) a závisí na mnoha faktorech, včetně materiálu, délky a průřezu použitého vodiče. V případě bifilárního způsobu vinutí cívky jsou vodiče více zkroucené, což snižuje průřez vodiče a tím i celkový odpor cívky.
Třetím rozdílem je kapacita cívky. Kapacita cívky se měří v faradech (F) a závisí na geometrii cívky a materiálu, z něhož je cívka vyrobena. U bifilárního vinutí jsou vodiče blíže k sobě, což snižuje kapacitu cívky.
Z toho vyplývá, že při použití bifilárního způsobu vinutí cívky se obvykle zvyšuje indukčnost cívky a snižuje se odpor cívky a kapacita cívky v porovnání s klasickým způsobem vinutí cívky. Tyto rozdíly mohou mít důležitý vliv na vlastnosti cívky v různých aplikacích, jako jsou například filtry, rezonanční obvody a transformátory.
1
2
Adam 23.04.2023 13:20 Bydliště: Praha
5812
563
5853
cimirek napsal(a):Zeptal jsem se UI na bifiliární vinutí a toto napsala. ...
Na té UI je poměrně fascinující, že je znát, že na to jde do velké míry opravdu "svéhlavě",
autonomně. Zde se to tedy propisuje i do toho, nakolik (ne)vhodně míchá do záležitosti
cívky i kapacitu, a to bez zmiňování aspektu mezizávitového napětí.
Je to ale opravdu zajímavé.
0
0
martin11 23.04.2023 13:29 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Adam napsal(a):Na té UI je poměrně fascinující, že je znát, že na to jde do velké míry opravdu "svéhlavě",
autonomně. Zde se to tedy propisuje i do toho, nakolik (ne)vhodně míchá do záležitosti
cívky i kapacitu, a to...
...to je jasné, ale dotaz - info byl zaslán s ohledem na konstrukci Figuera patent...jest výhodnější navíjet Figuera cívky...primár i sekundár ...normál mono...nebo by mělo nějakou výhodu vinout bifi...Energy cosi nejasně zmínil...jeho náznak byl nezřetelný...
...dotaz Adam...co si o tomto myslíš, nebo, jak to spočítat, co jest pro Figuera výhodnější...
...jediné, co není rozhodující jest odpor, mono můžeme navíjet silnějším drátem a odpor v onom I2R zůstane stejný...ale co ostatní parametry....tady jsem ve studiu problému nepochopil všechny souvislosti....kdo toto osvětlí ...napište své názory....zdravím sektu elektrotechniků