Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6, ... 17 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
Mám pocit, že s tématem souvisí i
http://www.omforum.cz/forum.php?t=44&str=1
Píďalka 21.01.2016 23:14 Bydliště: ČR
1379
446
1788
chiq napsal(a):To je celkom zaujímavé! Ale ak je zrýchlenie záporné, tak je to ekvivalent opačne orientovanej gravitácie.
Naopak, to je opakem pádu, takže vyskočení do luftu.
0
0
chiq 22.01.2016 00:12 Bydliště: Piešťany
215
35
322
Nemo napsal(a):Gravitační síla je vlastně neroznatelná od jiné síly, která vzníká při zrychlování. ... Když nad tím tak uvažuju, tak gravitace a zrychlení jsou zaměnitelné.
Prejavy gravitačnej sily a efekty pri zrýchľovaní / spomaľovaní sú nerozoznateľné (zameniteľné). Ako brzda /plyn u auta.
0
0
Nemo 22.01.2016 13:56
15
1
12
chiq napsal(a):To je celkom zaujímavé! Ale ak je zrýchlenie záporné, tak je to ekvivalent opačne orientovanej gravitácie.
Pohybujeme se jen v rovině úvah. Zkusme připustit, že Gravitace a zrychlený pohyb jsou totožné stejné síly, které drží všechno pohromadě. Tak pak to, že se vesmír rozpíná a to rozpínání se ještě zrychluje, by mohlo dávat smysl. Podotýkám, že je to pořád rovina úvah a všechny pozorování vesmíru, které byli uskutečněny mohou být zavádějící, ale nemůžu si nevšimnout některých společných rysů...Jakože úvaha o tom, že vesmír nemá přesně stanovený střed a jeho rozpínání neprobíhá kontinuálně ale jakoby se rozpínal v každém bodě prostoru. To je jenom na zamyšlení.
0
0
Nemo 22.01.2016 14:17
15
1
12
Píďalka napsal(a):Nazdar Nemo.
http://www.omforum.cz/p.php?idx=5336 Druhý odstavec druhý řádek jsem uvedl odkaz na Kármánovu hranici. Nikde jsem neřekl, že je hranice atmosféry nějak přesně ohraničena. Zkus si to pročíst znova.
Einsteina dále
Nazdar Píďalko,
Mně nešlo o rozebírání osobnostního profilu. Plagiátorství máš všude. I Edison nebyl první kdo přišel se žárovkou, ale přesto žárovka svítí....Takže o tom se bavit nechci. ¨
Jenom si nemůžu nevšimnout některých nejasností, které tvrdíš. Nejdřív řekneš, že Karmánova hranice je rozhraní zemské atmosféry a meziplanetárního prostoru, zde již panuje hluboké vakuum.... a teď že atmosféra není přesně ohraničená....Tak co si z toho mám vybrat? Nebo že cokoli se vyskytuje za Karmánovou hranicí stěží obíhá zeměkouli...co si pod tím mám představit?
Rozhodně nechci aby si se zase rozčiloval, jen chci zavést diskusi abych měl už konečně jasno, ale když tě poprosím o podrobnější výklad, které by tyto domněnky potvrdili tak to odmítneš, Mluviš o tom, že zde na to nění prostor....no pokud ne tady tak potom kde?
0
0
Píďalka 22.01.2016 20:31 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Nazdar Nemo.
Nemo: Jenom si nemůžu nevšimnout některých nejasností, které tvrdíš. Nejdřív řekneš, že Karmánova hranice je rozhraní zemské atmosféry a meziplanetárního prostoru, zde již panuje hluboké vakuum.... a teď že atmosféra není přesně ohraničená....Tak co si z toho mám vybrat?
Mně zase není jasné, proč se na ty nejasnosti nezeptáš třeba na Aldebaranu pana Grygara. Ten by ti to snad byl nějak schopen s tím rozhraním zemské atmosféry vysvětlit, když Ti to z odkazu na Wiky není jasné. Je to na slovo braný odborník na astronomii a definice tohoto rozhraní na cca 100km od zemského povrchu není moje. Velice bych ocenil, kdybys mohl uvést nějakou mou citaci, kdy jsem učinil tvrzení, které mi zde vkládáš do "úst".
Nemo: Nebo že cokoli se vyskytuje za Karmánovou hranicí stěží obíhá zeměkouli...co si pod tím mám představit?
Opět nemohu než tě požádat, abys mi poskytl nějakou moji citaci, která tvrdí to, co ty tvrdíš, že já tvrdím. Nemluvil jsem o čemkoliv, ale o molekulách vakua za vědecky ustanovenou Kármánovou hranicí. Ono se to ale vztahuje i na atmosféru, která se sice se zeměkoulí poněkud točí, ale jen nepatrným zlomkem únikové rychlosti.
Nemo: Rozhodně nechci aby si se zase rozčiloval,
Opět nemohu než tě požádat, abys mi poskytl nějakou moji citaci, ve které jsem se vyjádřil v tom smyslu, že se rozčiluju.
Pokud takové citace nemůžeš poskytnout, je nasnadě, že si ty nejasnosti pácháš sám svou nepozorností. Snad si ten můj příspěvek přečti ještě jednou a pozorněji, možná i několikrát. http://www.omforum.cz/p.php?idx=5336
Nemo: jen chci zavést diskusi abych měl už konečně jasno
Nějak se nemohu zbavit dojmu, že zatímco první část se ti zatím daří, s druhou je to skutečně na štíru.
Nemo: ale když tě poprosím o podrobnější výklad, které by tyto domněnky potvrdili tak to odmítneš, Mluviš o tom, že zde na to nění prostor....no pokud ne tady tak potom kde?
Skutečně? Já jen zírám. Toto je citace z mé odpovědi Tobě, která se přesně tohoto týká:
"Co se týče mé nějaké teorie, není předmětem tohoto vlákna a je to jen teorie. Navíc to nemám ani zdaleka v češtině a je to zatra dlouhé, i když "uznávaným" se to zdaleka nevyrovná. "
Nevidím v ní nic, co by naznačovalo, že tvůj volný výklad není svévolný. To už snad ani není nepozornost, ale to je pro změnu jenom má doměnka.
0
0
Nemo 22.01.2016 23:28
15
1
12
Píďalka napsal(a):Nazdar Nemo.
Nemo: Jenom si nemůžu nevšimnout některých nejasností, které tvrdíš. Nejdřív řekneš, že Karmánova hranice je rozhraní zemské atmosféry a meziplanetárního prostoru, zde již panuje hluboké vakuum.... a teď že atmo
Zemská atmosféra končí ještě před Kármánovou hranicí, nějakých 100 km nad zemským povrchem, https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1rm%C3%A1nova_hranice která je oficiálně považována za rozhraní zemské atmosféry a meziplanetárního prostoru. Zde již panuje velice hluboké vákum , jen několik molekul na metr krychlový, které je nemožné docílit nejlepšími průmyslovými vývěvami a je to nesmírně obtížné i laboratorně. Manuály vývěv hovoří o tom, že v určitém bodě evakuace, a to dlouho před dosažením v73e uvedeného stupně evakuace nádoby, ztrácí vzduch viskozitu a jakýkoliv tlak. “Molekuly vzduchu jaksi bloudí nádobou a sem tam nějaká se občas zatoulá do vývěvy a je odstraněna.”
Zemský radius je udáván jako 6387 km, takže slupka plynové, zemské atmosféry, kde se ještě snad projevuje nějaký atmosferický tlak, je maximálně jedna čtyřiašedesátina (1:64) zemského radiusu
.
Průměrná vzdálenost středů Země – Měsíc je udávána “Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km” https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc , takže tloušťka zemské atmosféry je zhruba jeden díl z 3780 dílů (1:3780) vzdálenosti povrch Země – střed Měsíce. Vzhledem k tomu, že cokoliv se vyskytuje za Kármánovou hranicí stěží obíhá zeměkouli nějakou příslušnou orbitální rychlostí a vzhledem k tomu, že Newtonova gravitace je funkční pouze v placatých orbitálních vztazích, zatímco atmosféra je objemová a tím třírozměrná, se lze dokoumat, že jakékoliv molekuly plynů za Kármánovou hranicí nemohou a nemají významnou orbitální rychlost a tím nevykazují odstředivou sílu, čímž na ně gravitace Země nutně musí působit prakticky výlučně dostředivě směrem ke středu Země.
Přesně tvoje slova, a neurážej moji inteligenci.Pokud to co tady píšeš nedokážeš vysvětlit tak tomu patrně nerozumíš. diskuse je o tom, že o tom debatujeme.Já sem si důkladně přečetl všechno co si napsal a to i víckrát, jinak bych si nedovolil oponovat...Už ale reagovat nemusíš já udělám totéž...protože zřejmě se bavíš o koze a já o voze. :)
0
2
Píďalka 23.01.2016 11:34 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Nemo napsal(a):Přesně tvoje slova, a neurážej moji inteligenci .....
Nazdar Nemo.
Až budeš zase ve styku se svou inteligencí, řekni jí prosím Tě, že se jí vesmírně omlouvám. Rozhodně jsem neměl v úmyslu ji urážet. Jinak jí můžeš také za mě poprosit, aby si nevytrhávala řečené z kontextu a snažila se z něj nevybočovat, čímž si udrží přehled o čem je ve skutečnosti řeč. Uvidíš, že se vám oběma velice uleví a rozhodně vám to oběma pomůže lépe chápat psané slovo.
No, a když už jsem u toho, máš nějaký nápad, jak by to mohlo s tou zemskou gravitací být, když prý dovede přitahovat Měsíc v jeho středové vzdálenosti 384 403 km od středu Země a udržovat ho na oběžnici proti odstředivé síle jeho oběžného pohybu, zatímco nedokáže přitahovat zemskou atmosféru (její molekuly, které v oběžném pohybu země prakticky nejsou) ani natolik, aby z ní byl ještě stále viskózní plyn vykazující tlak dál než na vzdálenost 100 km od povrchu zemského, takže přibližně 6478 km od zemského středu a proto vzdálenosti, kde již zemská atmosféra dávno uniká do meziplanetárního prostoru, kde to, co z ní zbývá, je oficiálně od této vzdálenosti, Kármánovy hranice, uváděno jako hluboké vákum? On to není zanedbatelný rozdíl, ale řádový, který se nachází v rámci 1:100. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1dov%C3%A1_velikost
Velice by mě zajímalo, jak by sis to vysvětloval Ty. Mě z toho vychází, že gravitace buďto působí hodně jinak na Měsíc, než jak působí na plyny naší atmosféry, nebo že na atmosféru působí jiná přitažlivá síla, než ta, která působí na Měsíc. Pokud se pak podívám na vztah vycházející ze strany Měsíce, který ještě před dvaceti lety neměl ani měřitelnou, ani pozorovatelnou atmosféru, ale jehož "gravitace" prý silně ovlivňuje přílivy v pozemských oceánech, vycházel poměr dosahu jeho gravitačního vlivu na vodní masu Země a jeho tehdy neexistující atmosféry 3377916:0 takže matematicky naprosto nesmyslný, anžto nekonečný.
Přihlédnu-li k tomu, že vzduch byl spolu se všemi dalšími plyny mnohokrát různými způsoby vážen a už například propan butan v plynových bombách je deno denně prodávaný na váhu, byť i zkapalněný, a nikde ani zmínka, že by na atmosferické a další plyny působila gravitace při povrchu zemském jinak, než na řekněme kusy kamene, vychází mi jedinné logické řešení, že na atmosféru a všechny předměty v relativní blízkosti Země působí alespoň přede vším jiná síla, než která je zodpovědná za vztah přitažlivosti Země - Měsíc a tím nejspíš i za všeobecné přitažlivé vztahy všech vesmírných těles, protože i vztah sluneční přitažlivosti vzhledem ke sluneční atmosféře a k Neptunu spadá do stejného řádového poměru jako přitažlivý vztah Země k její atmosféře a k Měsíci.
K této záhadě samozřejmě přibyla další, a to, kde se na Měsíci začala brát atmosféra. Když posádka Apolo 17 nechala na Měsící detektor plynů, žádnou atmosféru na něm neshledával, avšak situace se začala před cca 20 lety měnit a dnes je vrstva měsíční, především dusíkové atmosféry, prý cca 6 km tlustá.
Nemám šajna, odkud ji Měsíc bere, rozhodně by to ale nemělo být podle současné vědy ze slunečního větru, který dusík snad ani neobsahuje, alespoň není zmiňován. Tento vývoj měsíční atmosféry však naznačuje, že se něco děje s gravitací Měsíce, že sílí, a přes to se vzdálenost Země - Měsíc se podle měření NASA a dalších "vesmírných" agentur neustále zvětšuje, v naprostém rozporu s jakýmikoli předpověďmi Newtonovské gravitační teorie, která vždy předpovídá zkracování této vzdálenosti poukazujíce na "pád" Měsíce, téměř dokonale vyvažovaný odstředivou silou jeho oběhové rychlosti.
Víš, ze Tvých příspěvků sice vyplývá, že se domníváš, že se na Tebe čílím. Ono to je ale jinak. Ve skutečnosti mi spolu se svou inteligencí dáváte podnět pokračovat v mém pátrání po souvislostech. Ve skutečnosti Ti za tvé jakékoliv námitky mohu být jedině vděčný a jsem. Děkuju Ti.
Jak mi přicházejí další empirická pozorování, začíná se mi i objevovat souvislost vlivu elektrostatického náboje v rámci materiálů na sílu gravitačního pole a dále vlivu statického náboje na lidské vnímání, které je velice pozorovatelné na záplavě a zvyšování mimosmyslového vnímání u čím dál tím většího počtu lidí a to celosvětově. Ona už se mi delší dobu objevovala v mých spekulacích souvislost slábnutí magnetického pole Země (věda udává cca 15% od roku 1880, nemluvě o posunu magnetických pólů k sobě) s tímtéž jevem, se zvyšováním lidského "mimosmyslového" vnímání, ale to už poněkud zabíhám.
Slábnutí geomagnetického pole postupuje čím dál tím rychleji a tím pádem dle mých spekulací musí nutně narůstat elektrostatický náboj v materiálech alespoň Země. Statický náboj Země sice není gravitací, ale navyšuje energetické hladiny "elektronů atomů", a podle Bohra jejich orbitální stavy, a ty pak způsobují i navyšování intenzity složek gravitačního pole Země se svými průvodními jevy, z nichž nejvíce pozorovatelným je snad zvyšování teploty.
Pokud si někdo myslí, že momentální globální oteplování Země 0.3°C za posledních cca 16 let je nějakým vyjímečným jevem v solárním komplexu, by se sna mohl popídit po tom, jak je to s ostatními planetami. Od Merkuru po Neptun je u planet pozorováno oteplování, které se s pozemským nedá vůbec srovnávat a u většiny planet, specielně Merkur, Venuše, Mars a Neptun jde o oteplování, které převyšuje pozemské řádově, takže mnohanásobně. S tím souvisí i veliké navyšování bouří v atmosférách především Venuše, Marsu, Saturnu, Jupiteru a Neptunu, alespoň co jsem zatím pochytal. Zdrojem je především NASA. Oproti nim se (zatím) na Zemi vlastně vůbec nic zvláštního neděje.
S laskavým pozdravem, Píďalka.
0
2
E_man 23.01.2016 13:02 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Píďalka napsal(a):...jak by to mohlo s tou zemskou gravitací být, když prý dovede přitahovat Měsíc v jeho středové vzdálenosti 384 403 km od středu Země ....... zatímco nedokáže přitahovat zemskou atmosféru (její molekuly, které v oběžném pohybu zem
Tady nechci dělát odborníka, ale kdybych měl fundovaně odpovědět, tak bych sem se pustil do termodynamiky a zjistil, jaká je střední dráha molekul při tom kterém tlaku nad povrchem země a jaká je jejich rychlost včetně pravděpodobnosti srážky ve směrů od povrchu země.
Nepočítám to a nechce se mi to počítat, ale dá se oprávněně vyloučit, že neexistují molekuly s únikovou rychlosti z gravitace země bez toho, že by je zastavila jiná molekula vzduchů?
Prvním je to, že princip této teorie založený na pozorování Brownova pohybu v kapalinách i v solidních látkách je u plynů empiricky prakticky nefunkční s mnoha velice výraznými anomáliemi, specielně u vodíku, a jinak všeobecně anomální do té míry, že musel Einstein vymyslet ideální plyn, ke kterému se dle dannéhop plynu v danném tepelém rozmezí přiřazují empirické konstanty. No a ani mnohanásobné vypumpování laboratornách zařízení nedovede dokonale odstranit plyny v evakuované nádobě. Jejich molekuly po dostatečném naředění jednak empiricky doložitelně "bloudí po objemu nádoby" namíisto aby pendlovaly a dost fofrem mezi stěnami nádoby, a jednak lpějí na stěnách, ze kterých se postupně po každém odčerpání uvolňují další a další, a to za pokojových teplot, což není situace v nejvyšších a velice ledových vrstvách atmosféry.
Dalším problémem je ta nově vzniklá atmosféra na Měsíci, která je skoro výlučně dusíková. Kde se tam bere dusík? Ten podle té teorie z atmosféry prakticky neuniká, stejně jako kyslík a vodní páry, nicméně, dusík je také prakticky nulovou složkou slunečního větru. No a aby se mohl z měsíčních hornin dusík nějak uvolnovat, předpokládal bych, že by se měly uvolňovat i další plyny a ty nejsou téměř k nalezení. Dalšími nejbohatšími, avšak jen stopovými plyny v ové měsíční atmosféře, jsou neon a argon. Vypadá to tedy, že ten měsíční dusík nejspíše pochází ze zemské atmosféry.
On nikdo ve skutečnosti nemá šajna, kolik zemské atmosféry a kolik kterých jejích složek do meziplanetárního prostoru uniká. Nedá se to celkově dost dobře nijak změřit. Jedinné, co jsem k tomu chytil je, že přes póly je únik podstatně vyšší než přes zbytek horní vrstvy atmosféry. Navíc se spousta plynů v atmosféře, specielně v ionosféře a výše, stává elektricky nabitými, a podle tohoto odkazu:
http://www.universetoday.com/17440/earths-atmosphere-is-leaking-into-space/Oxygen is constantly leaking out of Earth's atmosphere and into space. Measurements taken by satellites during the 1980s and 1990s showed the escaping ions were traveling faster the higher they were observed. This implied that some sort of acceleration mechanism was involved. Now, new work on data collected by a group of formation-flying satellites called Cluster shows that Earth’s own magnetic field is accelerating the oxygen away.
Kyslík neustále uniká ze zemské atmosféry do prostoru. Náměry vzaté satelity během 1980 - 1990 ukázaly, že jonty unikaly tím rychleji, čím byly vzdálenější od Země (to se děje i se slunečním větrem). Z toho vyplynulo, že musí existovat nějaký mechanismus, který tyto jonty urychluje. Nyní nová práce na datech získaných formací satelitů nazvanou Cluster (Shluk) ukazuje, že kyslík urychluje magnetické pole Země pryč od povrchu.
No a pokud se toto týče kyslíkových jontů, nutně se to týká všech jontů plynů obsažených v zemské atmosféře. Články to urychlováí sice svádějí na geomagnetické pole, ale v praxi i v laboratořích se k urychlování jontů používá snad výhradně elektrické pole, zatímco magnetické slouží především ke stranové akceleraci, což znamená, k udržení částic a to i jontů na oblé, okruhové dráze částicových urychlovačů a k jejich udržení na střední dráze (ose) mezi elektromagmety, což se týče i lineárních urychlovačů částic.
Ve skutečnosti mi přijde nanejvýš pravděpodobné, že únik zemské atmosféry podléhá stejným principům jako únik sluneční atmosféry, a že tento tok jontů zemské atmosféry směrem od Země lze považovat ze "zemský, částicový vítr".
Je třeba taky přihlédnout k faktu, že mezi zemí a ionosférou je úžasný elektrický potenciál https://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_electricity cca 300,000V, který je nutně podstatnou složkou přitažlivosti ionosféry k zemi navrch gravitace. Jenže v ionosféře prý dochází k jevu minimálně jedné elektrické dvouvrstvy, kdy se v relativně tenké vrstvě plasmy vytvoří kondenzátor(y) (v tomto případě kulový) a elektrická polarita nadále vyzařující ven z vnější vrstvy má opačnou hodnotu, než ta, která je mezi vnitřní vrstvou dvouvrstvy a zemí. Takhle to alespoň chápu z literatury.
Možná dokonce je tento jev ějak částečně zodpovědný za extra tlak v atmosféře, který ji drží při zemi. Ale do jaké míry je velice proměnlivou záležitostí, protože ionosféra samotná, jak asi dobře víš, je velice proměnlivá v hustotě ionizace jak vertikální, tak plošné. Jinými slovy sebou ukrutně a neustále mele a netroufám si to odhadovat.
1
1
E_man 23.01.2016 20:25 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Předpokládám, že to adresuješ širšímu publiku, než jsem já. Jinák by jsi totíž házel "perly sviním". Já tady opravdu jen se zájmem nakouknu, ale jít do hlobky nemůžu, anžto teď řeším náš "vykutálený výbor" podle hesla:
"Jsi-li jediný, kdo něco udělát můžeš
pak to udělát musíš."
1
1
Nemo 23.01.2016 21:07
15
1
12
Píďalka napsal(a):Nazdar Nemo.
Až budeš zase ve styku se svou inteligencí, řekni jí prosím Tě, že se jí vesmírně omlouvám. Rozhodně jsem neměl v úmyslu ji urážet. Jinak jí můžeš také za mě poprosit, aby si nevytrhávala řečené z kontextu a
Zdravím,
Popovídal sem si se svou inteligencí a prý, že se taky omlouvá. Nechá se snadno unést. Někdy je téžké ji uhlídat.Každopádně je to hodně otázek. Samozřejmě, že těch ovlivnujících vlyvů může být několik. Připouštím, že Gravitační síla nemusí být zdaleka jediná, která působí na okolní objekty podobně. Nicméně elektrostatický náboj v řídnoucí atmosféře bude pravděpodobně nižší.
Když budu vycházet jenom čistě z Gravitačního zákona. .Že zdrojem gravitačního pole není jen Země, ale všechna hmotná tělesa. A hmotnost závisí i na hustotě. Tak můžu říct že stejně jako je měsíc přitahován k zemi tak i země je přitahován k měsíci a tak bych mohl říct, že i země je přitahován k atmosféře. Čím hustší je atmosféra tím je gravitační působení větší a klesá postupně z řídnoucí atmousférou. Zato měsíc má relativně neměnou hmotnost. https://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B
Ale jak sem řekl, působících vlivu může být několik a je možné je hledat i v termodynamice, ale mohlo by být za tím i gravitační působení slunce a nebo všechno dohromady :)
Pidalko, ja jsem asi vedle, ale tomuhle: ...shows that Earth’s own magnetic field is accelerating the oxygen away. ...
jsem porozumela trosku jinak: ukazuje, ze magneticke pole Zeme zrychluje kyslik smerem ven (away), cili vlastne vypuzuje kyslik z atmosfery.
Jak to tedy vlastne je?
0
0
martin11 24.01.2016 08:13 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...jen si dovolím dodati, že O2 - kyslík je magnetický..To jsem někde vyčetl..a tudíž tím, že Země je "magnet" tak by se kyslík měl teoreticky držet při zemi tj v nejnižších vrstvách atmosfery. martin11
mimo diskuzi..p.s. mám umístěné neodymy v sání - u vzduch.filtru v automobilu...ověřeno snížení spotřeby o cca 0,2 l /100km
0
1
Nemo 24.01.2016 09:40
15
1
12
martin11 napsal(a):...jen si dovolím dodati, že O2 - kyslík je magnetický..To jsem někde vyčetl..a tudíž tím, že Země je "magnet" tak by se kyslík měl teoreticky držet při zemi tj v nejnižších vrstvách atmosfery. martin11
mimo diskuzi..
Máš pravdu. Taky jsem to četl, ale jedná se o pevný kyslík, který vykazuje magnetický moment. Ten se vytváří za normálního tlaku při teplotě -218,79°C. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Pevný_kyslík
nejnižší naměřená teplota v atmosféře se uváďí až -93°C a to v troposféře, kde rozhodně nepanuje "normální" tlak.
0
0
Nemo 24.01.2016 10:03
15
1
12
Jenom bych chtěl dodat, že hlavní složkou hmoty jsou elektrony a tak v podstatě každý materiál je magnetický. Ale ve většině případů se permeabilita blíží k 1 a to je velmi velmi slabá interakce.
na poměry různých materiálů se můžete podívat zde: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Permeabilita
Je to jen pro představu,ale kyslík je tam taky uveden, který má permeabilitu 1,000 001 86
což je velice málo aby to mohlo mít větší význam.
0
0
Píďalka 24.01.2016 10:35 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Brbla napsal(a):...shows that Earth’s own magnetic field is accelerating the oxygen away. ...
jsem porozumela trosku jinak: ukazuje, ze magneticke pole Zeme zrychluje kyslik smerem ven (away), cili vlastne vypuzuje kyslik z atmosfery.
Však ano.
Ony se v těch zprávách vyskytují vysvětlování a to s tím "magnetickým" vypuzováním je jedním z nich. To je právě problém se všemi ofiko publikovanými zvěstmi a s vědeckými je to naprosto stejné jako s publikováním politických zpráv novinama, nebo televizí. Pokud se už vůbec zmíní co se stalo, hned Ti aj "vytmaví", co si o tom máš myslet. Jinak je to skoro samý komentář. Za fakt lze brát pouze uvedený výsledek neuvedených náměrů a ten říká, že čím je kyslík dál od země, tím rychleji putuje do prostoru, takže pryč z ionosféry. No a ionosféra začíná cca na 60 km od povrchu země, což znamená, že už někde odsud dochází k odlivu atmosféry do meziplanetárního prostoru.
Magnetický mechanismus urychlování kyslíkových jontů je pro mne buďto nesmyslný dohad, nebo úmyslně zavádějící "vysvětlení". Naprostá většina látek je paramagnetická, což znamená, že jsou lehoulince magnetizovatelné, a platí to i pro kyslík, přesně jak se zmiňuje Martin. http://147.33.74.135/knihy/uid_ekniha-001/pdf/282.pdf viz přiložená tabulka.
Stálé magnetické pole, a to je i geomagnetické, má schopnost magnetické a paramagnetické látky vést a případně přitahovat, ale ne je vypuzovat. Magneticky je lze akcelerovat pokud vím jen tím, že se řada magnetů postupně zapíná a vypíná (rail gun a některé typy částicových urychlovačů) a tím lze nějaký projektil , popř částici(e) urychlovat. Pohybující se částice, která je elektricky nabitá, si sice prý vytváří magnetické pole opačné polarity ke stálému, v tomto případě geomagnetickému poli, což by ji vypuzovalo, ale zároveň ji to pole velice silně brzdí, takže ani tento jev nemůže stát za akcelerací kyslíkových jontů pryč od Země. Dusík je na druhé straně diamagnetický, takže ho stálé magetické pole vypuzuje. To už pak zase nahrává tomu, že současná měsíční dusíková atmosféra má nejspíše zemský původ. Měsíc podle výzkumů nemá své stálé, celkové magnetické pole, ale má prý alespoň sem tam nějaký zjistitelně magmetický flíček v některých kráterech.
Uvedená tabulka může být zavádějící, protože hodnoty jsou uvedené při 300°K, což je pokojová teplota. Ionosféra, tedy spíše její částice, jsou prý velice horké, ale jak horké a jaký to má vliv na magnetické vlastnosti jontů nemám tuchu. To už se na netu zjišťuje velice těžko. Spíš tak v universitních knihovnách.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 24.01.2016 11:15 Bydliště: Praha
9088
603
7590
Nemo napsal(a):Jenom bych chtěl dodat, že hlavní složkou hmoty jsou elektrony a tak v podstatě každý materiál je magnetický.
Pro mě budeš muset ještě definovat, co si představuješ pod pojmem "hlavní složka hmoty", protože v mých představách to rozhodně elektrony nejsou.
Zrovna tak bych si pro sebe výraz "v podstatě každý materiál je magnetický" raději upravil na "každý materiál nějak reaguje na cizí magnet".
0
0
Nemo 24.01.2016 13:03
15
1
12
Poota napsal(a):Pro mě budeš muset ještě definovat, co si představuješ pod pojmem "hlavní složka hmoty", protože v mých představách to rozhodně elektrony nejsou.
Zrovna tak bych si pro sebe výraz "v podstatě každý materiál je magnetic
....Oukej máš bod, ale patří mi to...
v každých představách to bude asi trochu jinak. Možná nějaký atom bez elektronu existuje já nevím ale v drtivé většině elektron obíhá kolem jádra.
Nejsem vědec a neznám některá přesná formulace. Poslání věty to myslím ale splňilo.
0
0
Brbla 24.01.2016 13:08 Bydliště: Kambodza
777
128
825
Stálé magnetické pole, a to je i geomagnetické, má schopnost magnetické a paramagnetické látky vést a případně přitahovat, ale ne je vypuzovat.
Pokud bychom se tohohle mohli podrzet jako faktu, pak by mi prislo, ze nekde blizko Zeme musi byt nejakej jinej objekt, nejspis planeta, ktera nam ten kyslik svym vlastnim polem "krade"....
0
0
Poota 24.01.2016 13:39 Bydliště: Praha
9088
603
7590
Nemo napsal(a):...v každých představách to bude asi trochu jinak. Možná nějaký atom bez elektronu existuje já nevím ale v drtivé většině elektron obíhá kolem jádra.
No vidíš, a já mám pořád dojem, že "váhu" atomu určuje jeho jádro počtem protonů a neutronů, přičemž podíl elektronů je ve srovnání s nimi zanedbatelný.
Vzhledem k tomu, že u atomu se může počet elektronů měnit, můžou "přeskakovat" mezi svými drahami a taky můžou být společné více jádrům, tak je považuji za poněkud "podřadné", i když svými drahami vlastně určují "velikost" atomu.
Proto ta moje otázka na to, co je ta "hlavní složka".
Nezkouším Tě, jenom si chci ujasnit pojmy.
Podpořte chod fóra 