Str.: 1, ... 3, 4, 5, 6, 7, ... 9 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
Mám pocit, že když nahradíme Adamovo
"E2:
Vinutí: 50 závitů, průřez 1,5 mm2"...
Adam 04.12.2017 13:33 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Píďalka napsal(a):A) Pokud by ses Adame podíval na můj první příspěvek, ... ... nás při přechodu ze 120V na 240V vzali naši vládci pěkně na hůl. ... ... Já si tady ale přepočítám ty tvoje Adame. ... ... Watt neodpovídá mechanickému...
Po tom zdejším dlouhodobém marastu na několika stránkách si už opravdu na Tvůj první příspěvek nevzpomínám. Navíc bylo dlouho těžké pochopit, o co přesně opíráš svou kritiku elektrického příkonu ve vztahu k mechanickému výkonu stroje, ale teď už je to lepší. Pochopil jsem totiž, že bereš poměrně dost specifický stroj - SS elektromagnet - jako vzorek pro celý tenhle spor a že ho mícháš mezi elektrické točivé stroje, což nelze.
Navíc, nižší síťové napětí by omezovalo konstrukční možnosti třeba transformátorů. Pro přenášení potřebného výkonu by to v některých případech mohlo znamenat příliš málo závitů a sycení jádra by po geometrické stránce nemuselo probíhat úplně dobře a efektivně.
Mimochodem, to souvisí s tím, proč třeba napětí není plně nahraditelné materiálem, ale proč je nahraditelné jen omezeně.
Nevím, jestli nás vládci vzali na hůl, ale pochopení pro síťových 240 V mám. Těch 120 V by se hodilo tak akorát na elektromagnety a navíc jen na ty, které se věnují přenášení železných břemen. Pro daleko širší skupinu ostatních spotřebičů vidím vhodnější napětí spíše vyšší. 240 V mi přijde jako dobrý kompromis, ale o tom už jsem Ti tu psal dávno:
Co jako distributor energie potřebuju dostat k lidem? Napětí? Proud? Ne, potřebuju k nim dostat obojí - ve finále jde jen o nějaký výkon pro všechny naše spotřebiče. Takže si můžu hrát s tím, prostřednictvím jakého napětí a jakého proudu to k nim dostanu. Za chvilku si uvědomím, že když budu mít malé napětí (třeba kvůli bezpečnosti) a velký proud, šeredně se mi to prodraží na mědi, na velikosti transformátorů v rozvodnách a na řadě dalších věcí. A chudák ten elektrikář, který půjde do baráků instalovat kabely těžké a tlusté jak roura od stoupaček. Takže tudy ne. Dojde mi, že to musím táhnout spíše přes vyšší napětí a spíše nižší proud. Pak si uvědomím, že příliš vysoké napětí mi to začne komplikovat tím, že vodiče bude potřeba navzájem komplikovaněji elektricky izolovat. Docela si umím představit, že pak najdu optimum někde mezi 200 - 500 V a ustanovenou hodnotu následně vnutím výrobcům spotřebičů. http://www.omforum.cz/p.php?idx=7323
Nevím, co si chceš dokázat tím, že moje čísla přepočítáš, když jsem avizoval, že v reálu to shodně vycházet nebude, že je to jen nastřelené - nastřelené přesně podle Tvého vzoru původních E1 a E2.
Chtěl jsi se o tom bavit obecně, nepřepočítávat to, já Ti na to šel a Ty pak takhle?
Jednotka watt (pochopitelně po odečtení ztrát) mechanickému výkonu odpovídá. Třeba každý točivý stroj byl podle toho konstruován. Jinak by to jaksi nefachalo. Počítá se to už na SŠ a i páni promovaní inženýři dobře vědí, proč se tím mají řídit. Tím se mi asi daří dobře zvedat Tvůj vnitřní (neohmický) odpor k mým tvrzením, ale evidentně Ti to tady nevysvětlí vůbec nikdo a nikdy, tak mě to nemusí rmoutit.
Že je napětí "nahraditelné" (jen do nějaké míry!) materiálem, to neznamená, že to pak nemá důsledky v příkonu. Kromě výjimečných případů, jakmile změníš charakter materiálu, změní se Ti odpor, a to pak pohne s proudem, což se opět projeví v příkonu.
Na svém předchozím příspěvku trvám na každém bodu, dokonce i na mých demonstrativně a nepřesně nastřelených číslech, protože přesně takhle nastřelovat jsi to chtěl, což dávalo smysl - chtěli jsme to vyřešit v obecné rovině, než jsi pak převlékl kabát.
Zejména připomínám toto: Obvykle se to dělá jinak - pro odlišné napětí v jiné zemi se především změní počet závitů a společně s tím se trochu upraví průřez, aby to pak dobře vycházelo pro proud. Rozměry se tím pak příliš nezmění.
Velmi často je totiž prioritou, aby dané zařízení bylo co možná nejmenší a aby nevážilo moc, hlavně v případě ručních strojů.
Pokud jsi narazil na stroj, který byl pro síť 120 V větší a těžší než v případě napětí 240 V, tak mě mrzí, že to ty pitomci uvnitř takhle blbě vyřešili a že prakticky zaseli semínko pro celé tyhle dohady. Měli to udělat tak, jak se to dělá. Především upravit počet závitů společně s průřezem vinutí, aby stroj měl podobnou velikost a podobný příkon.
Své schopnosti to vysvětlit, jsem vyčerpal už dávno. Asi na to nemám vlohy. Nyní, děj se vůle boží a všem ahoj.
0
2
Píďalka 04.12.2017 14:04 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Poota napsal(a):Mám pocit, že když nahradíme Adamovo
"E2:
Vinutí: 50 závitů, průřez 1,5 mm2"
správnějším
"E2:
Vinutí: 50 závitů, průřez 2 mm2"
tak bude jeho příspěvek v naprostém...
Bude. Také lze použít 1.5mm2 drát při 75 závitech.
To je více méně, jak se převíjejí motory. Jenže to vůbec neadresuje téma tohoto vlákna a fakt, že elektrické Watty neodpovídají nezbytně mechanickým. V podstatě jde o argumentaci naprosto mimo mísu.
Problém je de facto především v tom, že každý závit na cívce navyšuje mechanickou sílu elektromagnetu(ů) v jakékoliv formě a sestavě, aniž byla nezbytně dodána jakákoliv extra energie ze zdroje el. proudu.
Z mého pohledu jde o psychologii každého z nás a našeho naučeného uvažování. Podvědomí se výchovou brání radikální změně náhledu na naučené. Kdekdo se pokouší o VE kdejakou exotickou metodou, zatímco jedno z nejjednodušších řešení vězí ve fyzice devítiletky, jak jsem ji pobral já.
S laskavým pozdravem, Slávek.
0
1
E_man 04.12.2017 14:39 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Píďalka napsal(a):..
Z mého pohledu jde o psychologii každého z nás a našeho naučeného uvažování. Podvědomí se výchovou brání radikální změně náhledu na naučené. Kdekdo se pokouší o VE kdejakou exotickou metodou, zatímco jedno...
Píďalka napsal(a):lektromagnet 1:
Hmotnost jádra 2kg,
Vinutí: měď, 100 závitů, průřez 1mm,
Odpor vinutí: 100 Ohmů
Napětí 240VDC
Proud 10A
Elektrický příkon: 2400W
Síla: 10 Gaus.
Elektromagnet 2:
Hmotnost jádra 2kg,...
A já tvrdím, že není pravdivý údaj E1=10Gaus a E2=10Gaus.
Důvody:
1. na vytvoření pole je třeba v obou případech zcela odlišné množství energie,
protože se změnou rozměrů se také dramaticky mění indukčnost L.
2. 2x vyšší proud už může způsobit přesycení jádra a žádná síla navíc už nebude ani kdyby drát měl průměr 20mm2 a tekl tam proud 1000A. To by totiž muselo i to jádro být mnóóóóóhem větší.
Srovnání, která se zde tedy uvádí nejdou v praxi použít, protože tomu prostě brání několik základních vztahů z elektrotechniky a magnetizmu, jenž sice možná nemusí být pravdivé, ale jsou empiricky ověřené už mnoha_set_letou praxí a lepší zatím nemáme.
Mimochodem ani tvrzení, že energie cívky je závislá jen na proudu při pohledu na správně zapsaný vzorec WL=½L x (U/R)2, neobstojí a to zvláště za situace kdy je pro danou cívku výraz ½L * 1/R2 = k tedy neměnná konstanta(neuvažujeme o minimální dynamické změně indukčnosti)
a potom platí, že pro tu danou cívku je WL = k * U2 tedy, je závislá jen a jen na napětí a v celém výpočtu se nikde proud nevyskytuje ani neuvažuje neboť známe jen napětí baterie a odpor vodiče.
Toto je logicky samozřejmě jen transformace a tedy jiný pohled a platí jen a jen pro stejnosměrný proud, ale matematicky i fyzikálně předpokládám správný.
Píďalka napsal(a):že každý závit na cívce navyšuje mechanickou sílu elektromagnetu(ů) v
To je pravda jen do přesycení jádra stejně, jako s proudem. To je to co zde pořád nikdo nezohledňuje. že prostě není možné jednoduše snížit napětí a zvýšit proud abychom byli na svém. Je třeba vždy tu konstrukci posuzovat vcelku, tedy i s materiálem a hlavně rozměrem jádra. Prosté navyšování proudu už prostě nepřinese žádné další zvýšení síly ani výkonu ale jen a jen zvýší ztráty.
Píďalka napsal(a):....Kdekdo se pokouší o VE kdejakou exotickou metodou,...
TO je pravda pravdoucí, ale pokud si namotá pár závitů na hřebík a nepočítá se základními vzorci pro elektřinu a magnetismus, tak mu to jisto jistě nefachá a nikdy fachat nebude a hledat bude muset jinde.
0
1
E_man 04.12.2017 16:55 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Jarin's napsal(a):A já tvrdím, že není pravdivý údaj E1=10Gaus a E2=10Gaus.
Důvody:
1. na vytvoření pole je třeba v obou případech zcela odlišné množství energie,
protože se změnou rozměrů se také dramaticky mění indukčnost L....
Dovolím si opatrně oponovat, že energie je v obou případech stejná. Při menší indukčnosti a větším proudu to trvá kratší dobu než při větší indukčnosti a menším proudu.
Nic osobního, prosím.
E_man napsal(a):Při menší indukčnosti a větším proudu to trvá kratší dobu než při větší indukčnosti a menším proudu.
To je pravda, ale netroufnu si tvrdit, že vím, jak se přesně změní indukčnost při zmenšení počtu závitů a při tom podstatně zvětšení rozměrů. Tohle by se dalo zjistit jen měřením. Výpočty byly jen přibližné. Rozhodně si ale netroufám tvrdit, že v těch popsaných případech bude síla cívky stejná......
0
0
Poota 04.12.2017 17:43 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Objevilo se nám tu už sycení jádra a v souvislosti s tím potřebná velikost jádra.
Ovšem zatím zůstává jaksi v pozadí vliv délky závitu, který rozhoduje o velikosti přírůstku odporu vodiče s každým dalším závitem - a vzhledem k tomu, že další závity se přidávají na "vnějšek" cívky, tak jsou stále "delší". Čili je jenom logické, že hodnota "ampérzávit" bude mnohem vyšší u prvních závitů, než hodnota u závitů posledních a obě se budou značně lišit od hodnoty vypočítané.
0
0
E_man 04.12.2017 17:50 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Jarin's napsal(a):To je pravda, ale netroufnu si tvrdit, že vím, jak se přesně změní indukčnost při zmenšení počtu závitů a při tom podstatně zvětšení rozměrů. Tohle by se dalo zjistit jen měřením. Výpočty byly jen přibližné. Rozhodně si...
V tom máš sice pravdu, ale běžně počítáme indukčnost L=Al. n2. Pro běžnou praxi na feritech se s tím takhle počítá. Daleko větší vliv má nelinearita právě té materiálové konstanty Al.
0
0
Píďalka 04.12.2017 17:53 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Jarin's napsal(a):A já tvrdím, že není pravdivý údaj E1=10Gaus a E2=10Gaus.
Důvody:
1. na vytvoření pole je třeba v obou případech zcela odlišné množství energie, ...
2. 2x vyšší proud .....
V obou případech je uvedeno stejné jádro, stejný počet vinutí a stejný proud. Mění se pouze napětí a průřez drátu a tím odpor drátu. Nesouhlasíš jen s údaji, které jsi sem vsunul ty.
Píďalka
0
0
Píďalka 04.12.2017 18:16 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Píďalka napsal(a):....Kdekdo se pokouší o VE kdejakou exotickou metodou,...
Jarin's napsal(a):TO je pravda pravdoucí, ale pokud si namotá pár závitů na hřebík ....
No a k tomuhle snad jen
A)https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnet
"Magnetický tok elektromagnetu a přitažlivá síla elektromagnetu přímo závisí na velikosti elektrického proudu protékajícího cívkou, počtu závitů cívky a nepřímo na délce vzduchové mezery mezi jádrem a kotvou."
Poota napsal(a):Ovšem zatím zůstává jaksi v pozadí vliv délky závitu, který rozhoduje o velikosti přírůstku odporu vodiče s každým dalším závitem - a vzhledem k tomu, že další závity se přidávají na "vnějšek" cívky, tak jsou...
V běžné praxi se ztráty kompenzují přidáním několika závitů drátu. Z praxe vím, že u řekněme 100kVA průmyslového trafa kde je sekundár vinut mnoha desítkami závitů jde o jeden až dva závity navíc a dokonce je možné kompenzovat i částečným, posledním závitem. Co se týče nárůstu cívky při tlustším drátu, máš pravdu, že cívka může nabýt na obvodu, nicméně je to v praxi téměř zanedbatelné procento a to tím zanedbatelnější, čím má cívka větší průměr. Navíc bych ti mohl oponovat, že se snížením napětí lze snížit tloušťku izolace mezi závity a tím do značné míry kompenzovat ztrátu na obvodu silnějšího vodiče oproti tenčímu. Stejně tak lze kompenzovat použitím hranatého, tlustšího drátu, oproti obvyklému kulatému drátu.
Jenže, to zabíháme do naprosto bezvýznamných detailů, které nemají s principem nic společného.
Píďalka napsal(a):V obou případech je uvedeno stejné jádro, stejný počet vinutí a stejný proud. Mění se pouze napětí a průřez drátu a tím odpor drátu. Nesouhlasíš jen s údaji, které jsi sem vsunul ty.
Ne změnou rozměrů cívky, což je dáno změnou průřezu se mění indukčnost. Cívky, jak jsi je popsal nebudou mít identické rozměry ani závity, tedy nebudou mít ani identickou indukčnost. Na tom si trvám...
Se zbytkem jsem na tom už stejně, jako Adam. Věcné argumenty už došly.
To se fakt nedá oponovat...konstatoval jsem to už v březnu 2016 v tomto vláknu, ale bohužel jsem se opět nechal do tohoto nesmyslu zatáhnout. No nic snad už brzy objevíme nějakou formu VE a tyto vztahy opravdu přestanou platit.
Všichni konstruktéři elektromagnetických zařízení by nyní měli zcela zahodit vše, co o těchto zařízení vědí a hlavně připomínám neměli by za žádných okolností brát v úvahu jakoukoliv myšlenku na vliv napětí u svých výrobků.
Z tohoto vlákna je zcela jasné, že napětí je veličina, která nemá naprosto žádný význam pro velikost proudu. Navrhuji toto vlákno uzavřít s tím, že na návrh Slávka zcela vymažeme všechny zmínky o napětí u jakýchkoliv elektrických a hlavně elektromagnetických vztahů.
Tím si budeme moci konečně připustit, že je to jen a pouze elektrický proud. Jak ho ale vyvolat při napětí 0V by neměl proud téci nikde tedy ani v supravodiči neboť ani ten nikdy nebude mít odpor = 0Ω. Ale to se zde asi ani nesmí říkat.
E_man napsal(a):V tom máš sice pravdu, ale běžně počítáme indukčnost L=Al. n2.
Ano naprostý souhlas pro primitivní dlouhou válcovou cívku se vzduchovým jádrem, což rozhodně není případ jakéhokoliv motoru o který jde v tomto vlákně a kde je nezbytné uvažovat plochu tzv křížového vinutí ani o výpočet indukčnosti elektromagnetu s železným jádrem.
Chytání za slovíčka, to v tomto vláknu vždy odvede debatu jinam, než je jádro sporu a uvedené příklady pak oboustranně nesouhlasí s podstatou původní myšlenky. Ta podstata je podle mě pořád stejná a to "Existuje nějaká pevně daná přímá závislost mezi proudem a napětím?" Většina diskutujících se snaží všemožnými argumenty přesvědčit Slávka, že ANO..
Tak opravdu jsem tady za debila a Slávkovi se hluboce omlouvám.
Zapomeň prosím na vše, co jsem psal výše.
Měl jsi s tím elektromagnetem pravdu a na podporu uvádím tento zdroj, kde je jasné, že problematika výpočtů je mnohem komplexnější, než jsem si jednoduše myslel. https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=39665
zajímavý ke oddíl 5.2 Analytický rozbor stejnosměrného elektromagnetu od strany 27,
kde je naprosto jasně vidět, že parametry síly na ss elektromagnetu jsou dány pouze rozměry a vlastnostmi jádra a dále počtem závitů a velikostí proudu.
To tedy skutečně znamená, že ss elektromagnet na 240V/10A bude mít stejnou sílu jako magnet 120V/10A pokud bude na stejném jádře. Rozdíl je opravdu jen v příkonu a hmotnosti mědi. 240V má zbytečný příkon navíc a 120V má mnoho mědi navíc.
Podle téhož materiálu toto ale neplatí u střídavého elektromagnetu, kde je podle vzorce 6.6. velikost magnetického toku rozptylu dána napětím a rozptyl, který ovlivňuje výslednou sílu a tedy i výsledná síla budou při stejném proudu ale různých napětích také různá.
Podle toho, co jsem viděl u analýzy střídavého magnetu si potom naprosto netroufnu tvrdit, jak to bude s poměry v rotačním magnetickém poli střídavého motoru, ale nepochybně zde nebude platit jednoduchý pohled na Napětí vs, Proud. Takže bych rozhodně netvrdil, že změnou napětí něco na tom motoru získám.
Ještě více tedy platí, co jsem už psal Emanovi, že odvedením příkladů např od motorů ke ss magnetům se celá debata zavleče do nemožných konstrukcí a argumentace potom není věcná k původnímu problému a navíc co je pravdou pro nějaký příklad již zásadně nemusí platit pro ten původní.
Tímto bych se z této debaty omluvil s tím, že já už mám o něco málo více jasno.
Ještě bych tedy měl podotknout, že debata o elektromotoru se tedy může opět vrátit do pozice jestli stejná síla = stejný výkon atd atd...... a jestli motor na 240V tedy má o polovinu menší výkon(moment x otáčky) a pakliže ano, kam se ztratí ten příkon pokud se bruska neohřeje na 300 stupňů. Mám doma 2200W brusku na 240V a při práci se zahřívá pouze převodovka, ale nikoliv motor, tedy nějak znatelně. I po hodině práce je motor prakticky studený, ale měl-li by mít jen poloviční výkon oproti americké verzi, muselo by se při tom příkonu někde utratit v motoru 1100W. To by ten motor za 5 minut ale svítil, jak žárovka. Takže asi to nebude tak jednoduché, jako je pohled na Volty a Ampéry.
0
0
Píďalka 04.12.2017 23:24 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Jarin's napsal(a):Ta podstata je podle mě pořád stejná a to "Existuje nějaká pevně daná přímá závislost mezi proudem a napětím?" Většina diskutujících se snaží všemožnými argumenty přesvědčit Slávka, že ANO..
Poslouchej Jarine,
A) Pokud je mně známo, podstatu vlákna na fórech, zvláště pak pečlivě moderovaných, udává první příspěvek toho, kdo vlákno založil. No a to jsem já. Pokud je to zde jinak, a podstatu si vytvoří kdo chce jak chce, pak se samozřejmě mýlím a jsem na špatném fóru. Pokud se v tomto nemýlím, je zde podstatou vlákna, že napětí v obvodu indukčních zařízení, jako jsou elektromagnety a tím pádem i elektromotory, lze měnit změnou odporu ve vodičích za pomoci silnějšího vinutí. Z toho pak vyplývá, že elektrická jednotka Watt nemusí odpovídat a většinou neodpovídá mechanickému výkonu, tedy mechanickému Wattu zařízení.
B) Pokud mne někdo přesvědčuje, jak se zmiňuješ, že jsou jakési danné vztahy mezi napětím a proudem, popřípadě spoustou dalších, i podružných veličin, učí ptáka lítat. S klidem si to odpusťe, to je mi jaksi známo a není to mým problémem, ale problémem těch, kteří nepochopili právě podstatu tohoto vlákna.
C) Takže ještě jednou Wiky, která tvrdí totéž, co všichni moji fyzikáři, včetně P.ing,Prof,Dr. Mokhtara Kamliho, https://www.researchgate.net/profile/M_Kamli se specializací na elektrickou indukci, se kterým jsem kdysi spolupracoval: "Magnetický tok elektromagnetu a přitažlivá síla elektromagnetu přímo závisí na velikosti elektrického proudu protékajícího cívkou, počtu závitů cívky a nepřímo na délce vzduchové mezery mezi jádrem a kotvou."
Kde se zde vyskytuje to napětí? Jde to dokonce tak daleko, že u supravodivých elektromagnetů napětí neexistuje a tudíž má takový elektromagnet nulovou hodnotu napětí, a tudíž i nulovou hodnotu příkonu, přestože si drží stalé magnetické pole. Kdo má s tímto problém, doporučuji si tuto problematiku nastudovat. Olověný toroid, vychlazený pod cca 2.7K, si drží magnetiké pole, alespoň podle vědů, indefinitely, česky nafurt. Nafurt to asi nebude, ale vzhledem k délce našich životů je to nafurt. Tvrdě se Jarine mýlíš, že supravodiče mají jakýkoliv elektrický odpor. https://cs.wikipedia.org/wiki/Supravodivost
No a knihu o objevu supravodivosti v keramikách od tohoto pána https://cs.wikipedia.org/wiki/Johannes_Georg_Bednorz jsem zhltl tak někdy kolem roku 1990.
D) V mém příkladu jsem se vůbec nezabýval detailními parametry nějakého použitelného elektromagnetu. Pouze jsem uvedl vzájemně sourodé parametry, na kterých jsem se snažil předvést právě tu podstatu tohoto vlákna, nebo alespoň mého úvodního příspěvku. Tyto parametry naprosto splňují podmínky uvedené i ve Wiky. Pokud s nimi někdo nesouhlasí, asi by to měl ve Wiky přepsat. Pokud s nimi souhlasí, pak je toto vlákno pro něj.
E)http://www.omforum.cz/p.php?idx=18616 No Jarine, nač ty emoce? To, že mi tu zcela mimo mísu dokazuješ, spolu s dalšími, že nerozumím elektřině ani natolik, abych pochopil jak mám myslet, je tvůj problém. Adam samozřejmě může toto vlákno zamáznout, ale neviděl bych to jako racionální řešení problému. Šlo by prakticky o ukřičení, což bych zde přeci jen neočekával. Třeba se někdo najde, kdo pochopí, jak je to použitelné a využitelné.
S laskavým pozdravem, Slávek.
0
2
Píďalka 04.12.2017 23:49 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Jarin's napsal(a):Slávkovi se hluboce omlouvám.
Podle toho, co jsem viděl u analýzy střídavého magnetu si potom naprosto netroufnu tvrdit, jak to bude s poměry v rotačním magnetickém poli střídavého motoru, ale nepochybně zde nebude...
Samozřejmě jsem smolil svůj příspěvek zatímco ty jsi smolil své a odstřelil ho dříve, než jsem se vrátil do vlákna a chytil tento. Opačně bych si ušetřil spoustu datlování.
Naprosto souhlasím, že u elektromotorů není závislost natolik přímá, nicméně bych ten rozdíl "elektrického výkonu" viděl více než dostatečný na to, aby z něj někdo něco významného umotal. Jako bonus dám do placu, že je v tom ještě jeden háček a to kolísání otáček případného motoru se zátěží, pokud by byl mechanicky spřažen s generátorem s vyšším napětím, a elektricky přes trafo, pokud by byl použit asynchronní motor.
Počítá se to už na SŠ a i páni promovaní inženýři dobře vědí, proč se tím mají řídit. Tím se mi asi daří dobře zvedat Tvůj vnitřní (neohmický) odpor k mým tvrzením, ale evidentně Ti to tady nevysvětlí vůbec nikdo a nikdy, tak mě to nemusí rmoutit. 
Kdyby sis projel tohle, 
Podpořte chod fóra 